Japonsko si připomnělo 80 let od svržení atomové bomby na město Hirošima. Uranovou bombu pojmenovanou „Little Boy“ (Chlapeček) shodily Spojené státy v konečné fázi druhé světové války 6. srpna 1945, výbuch nepřežila většina obyvatel města. Po třech dnech shodila americká armáda druhou bombu na město Nagasaki.
Výroční mírové ceremonie u hirošimského Památníku míru se podle agentury Džidži zúčastnilo přibližně 55 tisíc lidí, mezi nimiž byli přeživší, pozůstalí i zástupci rekordních 120 zemí a regionů včetně Evropské unie. Čína a Rusko své zástupce nevyslaly. Poprvé se naopak účastnil Tchaj-wan, který Japonsko (stejně jako Česko) neuznává jako suverénní zemi. Přítomen byl i zástupce Státu Palestina, který Japonsko rovněž neuznává (český postoj je složitější, avšak dle loňského vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) Palestina dosud nenabyla základních atributů státnosti).
Přítomen byl také americký velvyslanec George Glass. Po minutě ticha v 8:15 tamního času, v přesný čas výbuchu, starosta města Kazumi Matsui vyzval přítomné představitele, aby si vzali ponaučení z Hirošimy a Nagasaki, a varoval před důsledky globálního trendu směřujícího k vojenskému zbrojení.
„Mezi světovými politickými lídry panuje rostoucí přesvědčení, že pro ochranu zemí je nevyhnutelné vlastnit jaderné zbraně,“ prohlásil. Poukázal také na to, že USA a Rusko vlastní devadesát procent světových jaderných hlavic. Starosta Matsui vyzval „všechny světové lídry“, aby navštívili Hirošimu a „na vlastní oči se přesvědčili o realitě atomového bombardování“.
Premiér slíbil dodržovat tři japonské principy
Japonský premiér Šigeru Išiba slíbil, že bude dodržovat tři japonské principy: nevlastnit, neprodukovat a neumožňovat zavádění atomových zbraní. Tím se Japonsko řídí po celá desetiletí a zároveň jej chrání americký jaderný deštník. Předseda vlády také podle webu The Japan News řekl, že bude usilovat o svět bez jaderných zbraní. „To je poslání Japonska jako jediné země, která zažila hrůzy atomové zkázy za války,“ dodal premiér.
„Zítra (ve středu SELČ) je slavnostní den zamyšlení a vzpomínek, kdy uctíme památku obyvatel Hirošimy a jejich trvalé poselství míru a naděje. Ti svou houževnatostí inspirovali svět a jejich duch usmíření posílil americko-japonské spojenectví a náš společný závazek k míru a prosperitě,“ sdělila v úterý mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová.
Největší počet jaderných hlavic, přes devadesát procent, mají Rusko (5459) a Spojené státy (5177). Čína předloni a loni zvýšila počet hlavic asi o sto ročně a v současnosti jich má šest set. Svůj jaderný arzenál posílila také Indie, zatímco Pákistán a Severní Korea shromažďují materiál nutný pro výrobu nových zbraní.
Kromě těchto zemí má atomové zbraně i Velká Británie, Francie a Izrael (ten ale vlastnictví jaderných zbraní nikdy nepotvrdil ani nevyvrátil). Celkem bylo v lednu letošního roku na světě 12 241 hlavic a 3912 z nich je prakticky připraveno k okamžitému použití, uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Stovky tisíc obětí
Tlaková vlna a žár přinesly těsně po výbuchu smrt velké části z 350 tisíc obyvatel Hirošimy. Při explozi zemřelo nebo bylo smrtelně zraněno kolem osmdesáti tisíc lidí. O život přišel téměř každý, kdo byl v té chvíli blíže než kilometr a půl od hypocentra; atomová bomba ale přímo zabíjela i ve dvojnásobné vzdálenosti.
Další tisíce lidí byly zraněny, téměř všechny přeživší pak postihla i do té doby zcela neznámá nemoc z ozáření. Té podlehly tisíce obyvatel Hirošimy i v dalších měsících a letech.
Do konce roku 1945 zemřelo v důsledku výbuchu atomové bomby 140 tisíc lidí, v letech 1946 až 1951 přibylo dalších šedesát tisíc obětí a na komplikace spojené s ozářením umírají lidé dodnes. Podle japonských oficiálních údajů přesahuje celkový počet mrtvých z Hirošimy 260 tisíc.
Bomba zničila téměř celé město – stavby ze dřeva a cihel neměly šanci proti tlakové vlně, jež v hypocentru dosahovala rychlosti zvuku, a ještě kilometr daleko byl nápor vzduchu větší než při hurikánu.
Použití atomové pumy na Hirošimu a Nagasaki je do současnosti předmětem sporů. Zastánci poukazují na to, že bomba zachránila mnoho životů amerických vojáků. Podle odhadů amerického velení by při invazi a bojích jen na ostrově Kjúšú zemřelo přes 250 tisíc mužů a celkové ztráty by dosáhly milionu. Proti těmto číslům ale stojí názory, že v době nasazení atomových zbraní bylo Japonsko vojensky a hospodářsky na kolenou a shození pum konec války výrazně nepřiblížilo.
Atomová bomba, která nakonec zničila Hirošimu, ale nezabíjela jen Japonce. Stala se osudnou i pro 900 amerických námořníků z lodi Indianopolis, která ji vezla na letiště na ostrově Tinian v Pacifiku. Při zpáteční cestě loď potopila japonská ponorka a kvůli utajení mise začaly záchranné lodě hledat přeživší členy posádky až po 96 hodinách. I v důsledku této oběti mohla 6. srpna 1945 směrem k Japonsku odstartovat skupina bombardérů B-29. Letoun, který nesl bombu, se jmenoval po pilotově matce – Enola Gay.
