Skoro čtyřicet procent Rusů je přesvědčeno, že Moskva může oprávněně použít v průběhu války na Ukrajině jaderné zbraně. Vyplývá to z průzkumu nezávislého centra Levada. Novou jadernou doktrínu, jež rozšiřuje možnosti nasazení atomového arzenálu, schválil letos v listopadu ruský vládce Vladimir Putin.
Ruská veřejnost začíná počítat s použitím jaderné bomby
Události: Ruská jaderná doktrína (zdroj: ČT24)
Ruská armáda má největší jaderný arzenál na světě. Disponuje 8,5 tisíci atomových hlavic, které mohou nést různé druhy střel. Použitím jaderných zbraní Moskva vyhrožuje od začátku války na Ukrajině opakovaně, podle expertů šlo dosud ale spíše jen o rétoriku.
„V Kremlu nesedí žádní jaderní šílenci, ale velmi pragmatičtí politici. Prezident Putin nejednou řekl, že je odpůrcem jaderného střetu,“ řekl prokremelský vojenský analytik a šéfredaktor Národní obrany Igor Korotčenko.
Rozšířená nukleární doktrína
Teď ale Rusové hrozí, že atomové zbraně můžou použít jak proti Ukrajině, tak i jejím spojencům, a to v případě, že dojde k masivnímu útoku raketami dlouhého doletu v hloubi ruského území. Na něj by podle Korotčenka Moskva určitě zareagovala.
„Nechystáme se bombardovat Evropu. Jenom přímo říkáme, jestli nás bude NATO ohrožovat nebo bude přímo agresorem proti Rusku, tak na tento útok odpovíme jadernými údery. Toť vše,“ konstatoval prokremelský analytik.
Západ ruské výhrůžky zlehčuje. „Není to poprvé, co se ohánějí hrozbou jaderné eskalace, což je naprosto nezodpovědné,“ reagoval v listopadu na změnu jaderné doktríny tehdejší šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že ruská „nezodpovědná rétorika“ Londýn od další podpory Ukrajiny neodradí.
Spojené státy oznámená změna nukleární doktríny nepřekvapila a neplánují přizpůsobit svoji jadernou doktrínu, uvedl tehdy mluvčí americké Národní bezpečnostní rady, který rovněž zmínil „nezodpovědnou rétoriku“ Kremlu.
V Rusku ale v současné době klesá počet lidí, kteří si myslí, že země atomové zbraně nenasadí. Od letošního června se jejich množství snížilo podle nezávislého průzkumu o šest procentních bodů. „Rusové teď cítí morální převahu. A jestli jsme morálně výše, tak máme i více morálních práv použít i tyto strašné zbraně,“ vysvětluje sociolog z centra Levada Alexej Levinson.
Mír ano, ale v ruské režii
Invazi na Ukrajinu v třetím roce plnohodnotné války stále podporuje většina Rusů. Zároveň ale víc než polovina z nich je pro mírovou dohodu, ovšem s podmínkou, že si Moskva nechá všechna obsazená území. „Jenom třicet procent lidí je připraveno na mír nebo příměří za ukrajinských podmínek. Tedy i s návratem dobytých území. Ale bez Krymu,“ poznamenal Levinson.
Rozšířená jaderná doktrína se přitom už netýká jenom Ruska. Podle nového dokumentu může země použít svůj jaderný arzenál i na obranu Běloruska, pokud by bylo těmito zbraněmi napadeno.
Načítání...