Vědci otestovali planetární obranu ve stylu Armageddonu

Zemi by před drtivou srážkou s asteroidem mohl ochránit jaderný výbuch. Tento způsob planetární obrany, o kterém dlouho diskutovali vědci a snili hollywoodští režiséři, nyní pomocí experimentu otestovali výzkumníci z americké vládní laboratoře Sandia.

Katastrofu by podle vědeckého týmu mohlo odvrátit silné záření způsobené jaderným výbuchem. To by dokázalo zahřát povrch nebezpečného tělesa na desítky tisíc stupňů a proměnit ho v rozpínající se plyn, který by planetku vychýlil z její dráhy.

„Materiál se jedním směrem odpařuje a planetku tlačí směrem opačným,“ uvedl jeden z autorů studie Nathan Moore. „Z planetky to vlastně udělá raketu,“ řekl listu The Guardian.

Planetární obrana

Katastrofální srážky s planetkami jsou v historii Země vzácné, ale ne vyloučené. Asteroid, který před 66 miliony lety zasáhl naší planetu a vedl ke konci nadvlády dinosaurů, byl široký necelých deset kilometrů. Nebezpečná jsou i menší tělesa – asi 18metrový meteorit v roce 2013 explodoval nad ruským městem Čeljabinsk a zranil přes dvanáct set lidí.

Vzhledem k existenční povaze hrozby vědci zkoumají nejrůznější strategie, jak Zemi před masivními dopady ochránit. Sonda DART amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v roce 2022 záměrně narazila do Dimorphosu, malého měsíce planetky Didymos. Cvičná mise byla úspěšná, taková operace by se ale v případě reálného ohrožení musela provést několik let před hrozícím dopadem.

Jaderná varianta by se nabízela v případě větších planetek a zejména, kdyby bylo na zásah málo času. Moore spolu s kolegy svou teorii ověřil experimentem, při kterém vystavili maketu planetky intenzivnímu rentgenovému záření. V odborném časopise Nature Physics pak vědci popsali, že by podobná strategie měla fungovat také u planetek o průměru až čtyři kilometry nebo i větších.

„Pokud bychom měli dostatek času, mohli bychom určitě odrazit i větší asteroidy,“ dodal Moore.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
před 3 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 17 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 21 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 21 hhodinami
Načítání...