Zemi by před drtivou srážkou s asteroidem mohl ochránit jaderný výbuch. Tento způsob planetární obrany, o kterém dlouho diskutovali vědci a snili hollywoodští režiséři, nyní pomocí experimentu otestovali výzkumníci z americké vládní laboratoře Sandia.
Vědci otestovali planetární obranu ve stylu Armageddonu
Katastrofu by podle vědeckého týmu mohlo odvrátit silné záření způsobené jaderným výbuchem. To by dokázalo zahřát povrch nebezpečného tělesa na desítky tisíc stupňů a proměnit ho v rozpínající se plyn, který by planetku vychýlil z její dráhy.
„Materiál se jedním směrem odpařuje a planetku tlačí směrem opačným,“ uvedl jeden z autorů studie Nathan Moore. „Z planetky to vlastně udělá raketu,“ řekl listu The Guardian.
Planetární obrana
Katastrofální srážky s planetkami jsou v historii Země vzácné, ale ne vyloučené. Asteroid, který před 66 miliony lety zasáhl naší planetu a vedl ke konci nadvlády dinosaurů, byl široký necelých deset kilometrů. Nebezpečná jsou i menší tělesa – asi 18metrový meteorit v roce 2013 explodoval nad ruským městem Čeljabinsk a zranil přes dvanáct set lidí.
Vzhledem k existenční povaze hrozby vědci zkoumají nejrůznější strategie, jak Zemi před masivními dopady ochránit. Sonda DART amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v roce 2022 záměrně narazila do Dimorphosu, malého měsíce planetky Didymos. Cvičná mise byla úspěšná, taková operace by se ale v případě reálného ohrožení musela provést několik let před hrozícím dopadem.
Jaderná varianta by se nabízela v případě větších planetek a zejména, kdyby bylo na zásah málo času. Moore spolu s kolegy svou teorii ověřil experimentem, při kterém vystavili maketu planetky intenzivnímu rentgenovému záření. V odborném časopise Nature Physics pak vědci popsali, že by podobná strategie měla fungovat také u planetek o průměru až čtyři kilometry nebo i větších.
„Pokud bychom měli dostatek času, mohli bychom určitě odrazit i větší asteroidy,“ dodal Moore.