Vědci otestovali planetární obranu ve stylu Armageddonu

Zemi by před drtivou srážkou s asteroidem mohl ochránit jaderný výbuch. Tento způsob planetární obrany, o kterém dlouho diskutovali vědci a snili hollywoodští režiséři, nyní pomocí experimentu otestovali výzkumníci z americké vládní laboratoře Sandia.

Katastrofu by podle vědeckého týmu mohlo odvrátit silné záření způsobené jaderným výbuchem. To by dokázalo zahřát povrch nebezpečného tělesa na desítky tisíc stupňů a proměnit ho v rozpínající se plyn, který by planetku vychýlil z její dráhy.

„Materiál se jedním směrem odpařuje a planetku tlačí směrem opačným,“ uvedl jeden z autorů studie Nathan Moore. „Z planetky to vlastně udělá raketu,“ řekl listu The Guardian.

Planetární obrana

Katastrofální srážky s planetkami jsou v historii Země vzácné, ale ne vyloučené. Asteroid, který před 66 miliony lety zasáhl naší planetu a vedl ke konci nadvlády dinosaurů, byl široký necelých deset kilometrů. Nebezpečná jsou i menší tělesa – asi 18metrový meteorit v roce 2013 explodoval nad ruským městem Čeljabinsk a zranil přes dvanáct set lidí.

Vzhledem k existenční povaze hrozby vědci zkoumají nejrůznější strategie, jak Zemi před masivními dopady ochránit. Sonda DART amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v roce 2022 záměrně narazila do Dimorphosu, malého měsíce planetky Didymos. Cvičná mise byla úspěšná, taková operace by se ale v případě reálného ohrožení musela provést několik let před hrozícím dopadem.

Jaderná varianta by se nabízela v případě větších planetek a zejména, kdyby bylo na zásah málo času. Moore spolu s kolegy svou teorii ověřil experimentem, při kterém vystavili maketu planetky intenzivnímu rentgenovému záření. V odborném časopise Nature Physics pak vědci popsali, že by podobná strategie měla fungovat také u planetek o průměru až čtyři kilometry nebo i větších.

„Pokud bychom měli dostatek času, mohli bychom určitě odrazit i větší asteroidy,“ dodal Moore.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 13 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 15 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...