Evropa chce vyslat misi k asteroidu Apophis. Má pozorovat, jak mine Zemi

Evropská vesmírná agentura (ESA) hodlá vyslat vlastní misi k asteroidu Apophis. Ten se roku 2029 přiblíží k Zemi, a přestože nepředstavuje nebezpečí, průlet nabídne šanci na průzkum, kterou by bylo podle vědců hřích nevyužít.

Asi dvoukilometrové úlomky komety Shoemaker-Levy 9 narazily do jižní polokoule planety Jupiter apokalyptickou silou a rychlostí třicet kilometrů za sekundu. Důsledky, které drtivý dopad rozpoutal, byly jasně viditelné po dobu několika měsíců. Ze Země byly pozorovatelné lépe než slavná Velká rudá skvrna.

Stalo se to před třiceti lety, 16. července 1994, a šlo o první pozorovanou srážku dvou velkých kosmických těles. Mezi vědci, kteří sledovali okolí Země, tato událost vyvolala intenzivní diskuzi na téma, co lze udělat, aby se něco podobného nepřihodilo i modré planetě. Zrodil se obor nazývaný dnes jako „planetární obrana“.

Třicet let poté schválila ESA zahájení přípravných prací na klíčovou misi této planetární obrany jménem Ramses. Zamířit má ke slavnému asteroidu Apophis, jenž byl dlouho považován za pro Zemi vůbec nejnebezpečnější vesmírný objekt.

Setkání faraona s bohem

Apophis je asi 350metrový asteroid, který v minulých letech plnil média, když se astronomové pokoušeli zpřesnit jeho dráhu a vyčíslit pravděpodobnost možné budoucí srážky se Zemí. Krátce po objevení tohoto objektu, který dostal jméno po starověkém božstvu zla a chaosu, v roce 2004 astronomové předpověděli, že by se mohl srazit se Zemí.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Spočítali dokonce dva možné termíny kolizí, a to v letech 2029 a 2036. Ale další pozorování tohoto blízkozemního objektu obě tyto možnosti vyloučila – před třemi lety evropští astronomové prokázali, že srážka není pravděpodobná ani dalších sto let.

Přesto je asteroid pro vědce natolik zajímavý, že ho chtějí pořádně prostudovat. A právě to bude úkolem mise Ramses, jež se jmenuje podle jednoho z nejslavnějších egyptských faraonů – současně je to ale akronym plného jména tohoto projektu Rapid Apophis Mission for Space Safety.

Ze Země k asteroidu

Ramses se podle plánů ESA setká s asteroidem 99942 Apophis a bude ho pak doprovázet při jeho bezpečném, ale mimořádně blízkém průletu kolem Země v roce 2029. Vědci budou asteroid studovat, protože gravitace Země mění jeho fyzikální vlastnosti. Jejich poznatky zlepší schopnost bránit Zemi před jakýmkoli podobným objektem, který se v budoucnu opravdu ocitne na kolizním kurzu.

Apophis se naší planetě nejvíc přiblíží 13. dubna 2029, kdy proletí ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů od povrchu Země. Na krátkou dobu bude pravděpodobně dokonce viditelný pouhým okem na jasné tmavé obloze pro přibližně dvě miliardy lidí ve velké části Evropy, Afriky a části Asie.

Na základě analýzy rozměrů a drah všech známých asteroidů se astronomové domnívají, že takto velký objekt se k Zemi přiblíží pouze jednou za pět až deset tisíc let. Pro srovnání, úplné zatmění Slunce se na Zemi odehraje přibližně jednou za osmnáct měsíců a Halleyova kometa se na pozemskou oblohu vrací každých 76 let.

Start už za pět let

Sonda Ramses se s Apophisem setká ještě před jeho průletem kolem Země a následně bude asteroid doprovázet, aby mohla pozorovat, jak ho deformuje zemská gravitace. Sonda provede pomocí sady přístrojů důkladný průzkum tvaru, povrchu, oběžné dráhy, rotace a orientace asteroidu před a po jeho objevení. Analýzou toho, jak se Apophis během průletu změní, se vědci dozvědí mnoho informací o reakci asteroidu na vnější síly a také o složení planetky, její vnitřní struktuře, soudržnosti, hmotnosti, hustotě a pórovitosti.

„O asteroidech se toho musíme ještě hodně dozvědět,“ říká Patrick Michel, ředitel výzkumu na Observatoire de la Côte d'Azur ve francouzském Nice. „Až doposud jsme ale museli cestovat my za nimi – a to hluboko do Sluneční soustavy, abychom je mohli studovat a sami provádět experimenty, při nichž jsme se snažili interagovat s jejich povrchem.“ Teď studijní objekt podle něj přilétá téměř k Zemi na dosah, což je třeba využít.

Ramses musí odstartovat už v dubnu 2028, aby stihl dorazit k Apophisu v únoru 2029, tedy dva měsíce před jeho blízkým přiblížením k Zemi. Proto agentura zažádala o předběžné schválení už nyní. Jestli mise proběhne v plném rozsahu, ale rozhodne rada ESA až příští rok v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 12 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
včera v 10:00

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026
Načítání...