Evropa chce vyslat misi k asteroidu Apophis. Má pozorovat, jak mine Zemi

Evropská vesmírná agentura (ESA) hodlá vyslat vlastní misi k asteroidu Apophis. Ten se roku 2029 přiblíží k Zemi, a přestože nepředstavuje nebezpečí, průlet nabídne šanci na průzkum, kterou by bylo podle vědců hřích nevyužít.

Asi dvoukilometrové úlomky komety Shoemaker-Levy 9 narazily do jižní polokoule planety Jupiter apokalyptickou silou a rychlostí třicet kilometrů za sekundu. Důsledky, které drtivý dopad rozpoutal, byly jasně viditelné po dobu několika měsíců. Ze Země byly pozorovatelné lépe než slavná Velká rudá skvrna.

Stalo se to před třiceti lety, 16. července 1994, a šlo o první pozorovanou srážku dvou velkých kosmických těles. Mezi vědci, kteří sledovali okolí Země, tato událost vyvolala intenzivní diskuzi na téma, co lze udělat, aby se něco podobného nepřihodilo i modré planetě. Zrodil se obor nazývaný dnes jako „planetární obrana“.

Třicet let poté schválila ESA zahájení přípravných prací na klíčovou misi této planetární obrany jménem Ramses. Zamířit má ke slavnému asteroidu Apophis, jenž byl dlouho považován za pro Zemi vůbec nejnebezpečnější vesmírný objekt.

Setkání faraona s bohem

Apophis je asi 350metrový asteroid, který v minulých letech plnil média, když se astronomové pokoušeli zpřesnit jeho dráhu a vyčíslit pravděpodobnost možné budoucí srážky se Zemí. Krátce po objevení tohoto objektu, který dostal jméno po starověkém božstvu zla a chaosu, v roce 2004 astronomové předpověděli, že by se mohl srazit se Zemí.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Spočítali dokonce dva možné termíny kolizí, a to v letech 2029 a 2036. Ale další pozorování tohoto blízkozemního objektu obě tyto možnosti vyloučila – před třemi lety evropští astronomové prokázali, že srážka není pravděpodobná ani dalších sto let.

Přesto je asteroid pro vědce natolik zajímavý, že ho chtějí pořádně prostudovat. A právě to bude úkolem mise Ramses, jež se jmenuje podle jednoho z nejslavnějších egyptských faraonů – současně je to ale akronym plného jména tohoto projektu Rapid Apophis Mission for Space Safety.

Ze Země k asteroidu

Ramses se podle plánů ESA setká s asteroidem 99942 Apophis a bude ho pak doprovázet při jeho bezpečném, ale mimořádně blízkém průletu kolem Země v roce 2029. Vědci budou asteroid studovat, protože gravitace Země mění jeho fyzikální vlastnosti. Jejich poznatky zlepší schopnost bránit Zemi před jakýmkoli podobným objektem, který se v budoucnu opravdu ocitne na kolizním kurzu.

Apophis se naší planetě nejvíc přiblíží 13. dubna 2029, kdy proletí ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů od povrchu Země. Na krátkou dobu bude pravděpodobně dokonce viditelný pouhým okem na jasné tmavé obloze pro přibližně dvě miliardy lidí ve velké části Evropy, Afriky a části Asie.

Na základě analýzy rozměrů a drah všech známých asteroidů se astronomové domnívají, že takto velký objekt se k Zemi přiblíží pouze jednou za pět až deset tisíc let. Pro srovnání, úplné zatmění Slunce se na Zemi odehraje přibližně jednou za osmnáct měsíců a Halleyova kometa se na pozemskou oblohu vrací každých 76 let.

Start už za pět let

Sonda Ramses se s Apophisem setká ještě před jeho průletem kolem Země a následně bude asteroid doprovázet, aby mohla pozorovat, jak ho deformuje zemská gravitace. Sonda provede pomocí sady přístrojů důkladný průzkum tvaru, povrchu, oběžné dráhy, rotace a orientace asteroidu před a po jeho objevení. Analýzou toho, jak se Apophis během průletu změní, se vědci dozvědí mnoho informací o reakci asteroidu na vnější síly a také o složení planetky, její vnitřní struktuře, soudržnosti, hmotnosti, hustotě a pórovitosti.

„O asteroidech se toho musíme ještě hodně dozvědět,“ říká Patrick Michel, ředitel výzkumu na Observatoire de la Côte d'Azur ve francouzském Nice. „Až doposud jsme ale museli cestovat my za nimi – a to hluboko do Sluneční soustavy, abychom je mohli studovat a sami provádět experimenty, při nichž jsme se snažili interagovat s jejich povrchem.“ Teď studijní objekt podle něj přilétá téměř k Zemi na dosah, což je třeba využít.

Ramses musí odstartovat už v dubnu 2028, aby stihl dorazit k Apophisu v únoru 2029, tedy dva měsíce před jeho blízkým přiblížením k Zemi. Proto agentura zažádala o předběžné schválení už nyní. Jestli mise proběhne v plném rozsahu, ale rozhodne rada ESA až příští rok v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 12 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 17 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 18 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 18 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...