Evropa chce vyslat misi k asteroidu Apophis. Má pozorovat, jak mine Zemi

Evropská vesmírná agentura (ESA) hodlá vyslat vlastní misi k asteroidu Apophis. Ten se roku 2029 přiblíží k Zemi, a přestože nepředstavuje nebezpečí, průlet nabídne šanci na průzkum, kterou by bylo podle vědců hřích nevyužít.

Asi dvoukilometrové úlomky komety Shoemaker-Levy 9 narazily do jižní polokoule planety Jupiter apokalyptickou silou a rychlostí třicet kilometrů za sekundu. Důsledky, které drtivý dopad rozpoutal, byly jasně viditelné po dobu několika měsíců. Ze Země byly pozorovatelné lépe než slavná Velká rudá skvrna.

Stalo se to před třiceti lety, 16. července 1994, a šlo o první pozorovanou srážku dvou velkých kosmických těles. Mezi vědci, kteří sledovali okolí Země, tato událost vyvolala intenzivní diskuzi na téma, co lze udělat, aby se něco podobného nepřihodilo i modré planetě. Zrodil se obor nazývaný dnes jako „planetární obrana“.

Třicet let poté schválila ESA zahájení přípravných prací na klíčovou misi této planetární obrany jménem Ramses. Zamířit má ke slavnému asteroidu Apophis, jenž byl dlouho považován za pro Zemi vůbec nejnebezpečnější vesmírný objekt.

Setkání faraona s bohem

Apophis je asi 350metrový asteroid, který v minulých letech plnil média, když se astronomové pokoušeli zpřesnit jeho dráhu a vyčíslit pravděpodobnost možné budoucí srážky se Zemí. Krátce po objevení tohoto objektu, který dostal jméno po starověkém božstvu zla a chaosu, v roce 2004 astronomové předpověděli, že by se mohl srazit se Zemí.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Spočítali dokonce dva možné termíny kolizí, a to v letech 2029 a 2036. Ale další pozorování tohoto blízkozemního objektu obě tyto možnosti vyloučila – před třemi lety evropští astronomové prokázali, že srážka není pravděpodobná ani dalších sto let.

Přesto je asteroid pro vědce natolik zajímavý, že ho chtějí pořádně prostudovat. A právě to bude úkolem mise Ramses, jež se jmenuje podle jednoho z nejslavnějších egyptských faraonů – současně je to ale akronym plného jména tohoto projektu Rapid Apophis Mission for Space Safety.

Ze Země k asteroidu

Ramses se podle plánů ESA setká s asteroidem 99942 Apophis a bude ho pak doprovázet při jeho bezpečném, ale mimořádně blízkém průletu kolem Země v roce 2029. Vědci budou asteroid studovat, protože gravitace Země mění jeho fyzikální vlastnosti. Jejich poznatky zlepší schopnost bránit Zemi před jakýmkoli podobným objektem, který se v budoucnu opravdu ocitne na kolizním kurzu.

Apophis se naší planetě nejvíc přiblíží 13. dubna 2029, kdy proletí ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů od povrchu Země. Na krátkou dobu bude pravděpodobně dokonce viditelný pouhým okem na jasné tmavé obloze pro přibližně dvě miliardy lidí ve velké části Evropy, Afriky a části Asie.

Na základě analýzy rozměrů a drah všech známých asteroidů se astronomové domnívají, že takto velký objekt se k Zemi přiblíží pouze jednou za pět až deset tisíc let. Pro srovnání, úplné zatmění Slunce se na Zemi odehraje přibližně jednou za osmnáct měsíců a Halleyova kometa se na pozemskou oblohu vrací každých 76 let.

Start už za pět let

Sonda Ramses se s Apophisem setká ještě před jeho průletem kolem Země a následně bude asteroid doprovázet, aby mohla pozorovat, jak ho deformuje zemská gravitace. Sonda provede pomocí sady přístrojů důkladný průzkum tvaru, povrchu, oběžné dráhy, rotace a orientace asteroidu před a po jeho objevení. Analýzou toho, jak se Apophis během průletu změní, se vědci dozvědí mnoho informací o reakci asteroidu na vnější síly a také o složení planetky, její vnitřní struktuře, soudržnosti, hmotnosti, hustotě a pórovitosti.

„O asteroidech se toho musíme ještě hodně dozvědět,“ říká Patrick Michel, ředitel výzkumu na Observatoire de la Côte d'Azur ve francouzském Nice. „Až doposud jsme ale museli cestovat my za nimi – a to hluboko do Sluneční soustavy, abychom je mohli studovat a sami provádět experimenty, při nichž jsme se snažili interagovat s jejich povrchem.“ Teď studijní objekt podle něj přilétá téměř k Zemi na dosah, což je třeba využít.

Ramses musí odstartovat už v dubnu 2028, aby stihl dorazit k Apophisu v únoru 2029, tedy dva měsíce před jeho blízkým přiblížením k Zemi. Proto agentura zažádala o předběžné schválení už nyní. Jestli mise proběhne v plném rozsahu, ale rozhodne rada ESA až příští rok v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa loni zažila nejteplejší rok v historii

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 18 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 21 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 22 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Načítání...