Asteroid Apophis se nesrazí se Zemí nejméně dalších sto let, uklidňuje NASA

Apophis je velký asteroid, u něhož řada měření naznačovala, že by mohl představovat hrozbu pro planetu Zemi –⁠ nejblíže by se měl přiblížit roku 2068. Teď ale americká agentura NASA uvedla, že podle nových pozorování tento objekt riziko nepředstavuje.

Po svém objevu v roce 2004 byl asteroid 99942 Apophis identifikován jako jeden z nejnebezpečnějších asteroidů, který by mohl dopadnout na Zemi. Toto hodnocení rizikovosti srážky se ale změnilo poté, co astronomové Apophis sledovali a jeho oběžnou dráhu lépe popsali.

Výsledky nové radarové pozorovací kampaně v kombinaci s přesnou analýzou letu pomohly astronomům dojít k závěru, že nejméně dalších sto let nehrozí, že Apophis dopadne na naši planetu.

Odhaduje se, že tento kosmický objekt měří asi 340 metrů v průměru; Apophis se stal slavným poté, co NASA před několika lety oznámila, že by se roku 2029 mohl nepříjemně přiblížit k Zemi. Díky dodatečným pozorováním bylo riziko dopadu v roce 2029 později vyloučeno, stejně jako potenciální riziko dopadu spojené s dalším blízkým přístupem v roce 2036. Až do března 2021 ale stále zůstávala malá šance na možný dopad v roce 2068.

Když Apophis kolem 5. března uskutečnil vzdálený let kolem Země, astronomové využili této příležitosti a pomocí radarových pozorování zpřesnili s extrémní přesností odhad jeho oběžné dráhy kolem Slunce, což jim umožnilo s jistotou vyloučit jakékoliv riziko dopadu v roce 2068 –⁠ a ještě dlouho poté.

Reálné radarové snímky asteroidu Apophis
Zdroj: NASA

„Srážka v roce 2068 už není možná a naše výpočty neukazují žádné riziko dopadu přinejmenším v příštích sto letech,“ řekl Davide Farnocchia z NASA. „Teď můžeme Apophis ze seznamu rizik vyškrtnout.“

Vědecká příležitost

Aby astronomové spočítali přesně oběžnou dráhu Apophisu, využili sedmdesátimetrovou rádiovou anténu nedaleko Barstow v Kalifornii. „Když se Apophis nedávno přiblížil k Zemi, byl vzdálený téměř 17 milionů kilometrů. I tak se nám podařilo získat neuvěřitelně přesné informace o jeho vzdálenosti s přesností kolem 150 metrů,“ uvedla Marina Brozovićová, která vedla toto radarové měření. „Pomohlo nám to nejen vyloučit jakékoliv riziko dopadu, ale byla to také báječná vědecká příležitost.“

Přestože radarové snímky Apophisu vypadají značně hrubě, ve skutečnosti mají jeho nové snímky rozlišení 38,75 metru na pixel, „což je pozoruhodné, vezmeme-li v úvahu, že asteroid byl 17 milionů kilometrů daleko, tedy asi 44krát více než vzdálenost Země–⁠Měsíc,“ doplnila Brozovićová.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.