Lidstvo je v bezpečí. Obří asteroid Zemi nezasáhne nejméně tisíc let, předpovídá studie

Lidstvo si může alespoň v jednom ohledu na chvíli oddechnout. Podle nové studie by Zemi v příštích tisíci letech neměl zasáhnout žádný velký asteroid, který by způsobil vyhynutí podobné tomu, jaké postihlo dinosaury, píše odborný časopis The Astronomical Journal.

„Je to dobrá zpráva,“ uvedl Oscar Fuentes-Muñoz z Coloradské univerzity v Boulderu v USA, který vedl nový výzkum. „Pokud víme, v příštích tisíci letech k žádnému dopadu nedojde,“ vyjádřil se pro web Technology Review.

Osud dinosaurů nás nečeká. Zatím

Před 66 miliony lety zasáhl naši planetu asteroid s průměrem asi deset kilometrů. Jeho dopad způsobil celoplanetární katastrofu, která připravila o život většinu života. Hlavně v důsledku toho, že exploze tohoto tělesa zvedla do vzduchu tolik prachu a popela (z hořících lesů), že to zablokovalo sluneční světlo. 

Paleontologické důkazy říkají, že takové události jsou výjimečné, jinak by na Zemi docházelo k podobným vymíráním mnohem častěji. Potvrzuje to také astronomie, která analyzovala dráhy asteroidů ve Sluneční soustavě.

Podle NASA podobná událost, která může vést k zániku civilizace a je důsledkem dopadu asteroidu většího než jeden kilometr, postihne naši planetu jen jednou za několik milionů let. Problém je, že se to nejspíš už miliony let nestalo.

Pro profesora Fuentes-Muñoze představuje tato otázka základní cíl výzkumu. Se svými kolegy v jeho rámci analyzoval katalog asteroidů, které se nacházejí v blízkostii Země a které jsou větší než jeden kilometr, mají tedy potenciál způsobit lidstvu i přírodě v případě dopadu opravdu vážné škody. Tento katalog už obsahuje přes 95 procent takových kosmických objektů; celkem je jich kolem tisícovky.

Čím déle astronomové asteroidy sledují, tím přesněji dokáží předvídat jejích dráhy, tedy to, kudy se budou Sluneční soustavou pohybovat. Predikce jsou spolehlivé přibližně na dobu sta let do budoucnosti.

V této nejnovější studii ale vědci použili jinou metodu. Pomocí ní modelovali, kdy se asteroidy na své dráze mají přiblížit k Zemi – a tyto odhady posunuli až na tisíc let do budoucnosti.

Malé hrozby

Z asteroidů, které tým v modelu sledoval, představoval největší hrozbu asteroid 1994 PC1. Tento objekt, kamenný asteroid o šířce asi jednoho kilometru, má 0,000151procentní šanci, že v příštích tisíci letech proletí v blízkosti dráhy Měsíce. Ačkoli to bylo neuvěřitelně málo, bylo to desetkrát vyšší riziko, než jaké představuje jakýkoli jiný asteroid ze seznamu.

Podle Fuentes-Muñoze to je velmi pozitivní zpráva, protože riziko je minimální. A naopak – pokud se aspoň trošku přiblíží, pak to bude představovat výjimečnou příležitost prohlédnout si tak obrovské těleso zblízka.

Stále to ale nevylučuje srážku s menšími asteroidy, které měří kolem sta metrů a kterých je ve Sluneční soustavě mnohem víc. Ty hrozbu představují, byť ne existenciální pro lidstvo, ale určitě pro obyvatele velkých měst. Například v roce 2013 explodoval nad ruským Čeljabinskem dvacet metrů široký meteorit, který navzdory své malé velikosti zranil více než tisíc lidí a rozbil okna v širokém okolí. 

Tyto objekty jsou stále ještě nedostatečně popsané. Těch s velikostí kolem 150 metrů zatím vědci prostudovali jen asi 40 procent, dráhy většiny jsou tedy stále neznámé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...