Lidstvo je v bezpečí. Obří asteroid Zemi nezasáhne nejméně tisíc let, předpovídá studie

Lidstvo si může alespoň v jednom ohledu na chvíli oddechnout. Podle nové studie by Zemi v příštích tisíci letech neměl zasáhnout žádný velký asteroid, který by způsobil vyhynutí podobné tomu, jaké postihlo dinosaury, píše odborný časopis The Astronomical Journal.

„Je to dobrá zpráva,“ uvedl Oscar Fuentes-Muñoz z Coloradské univerzity v Boulderu v USA, který vedl nový výzkum. „Pokud víme, v příštích tisíci letech k žádnému dopadu nedojde,“ vyjádřil se pro web Technology Review.

Osud dinosaurů nás nečeká. Zatím

Před 66 miliony lety zasáhl naši planetu asteroid s průměrem asi deset kilometrů. Jeho dopad způsobil celoplanetární katastrofu, která připravila o život většinu života. Hlavně v důsledku toho, že exploze tohoto tělesa zvedla do vzduchu tolik prachu a popela (z hořících lesů), že to zablokovalo sluneční světlo. 

Paleontologické důkazy říkají, že takové události jsou výjimečné, jinak by na Zemi docházelo k podobným vymíráním mnohem častěji. Potvrzuje to také astronomie, která analyzovala dráhy asteroidů ve Sluneční soustavě.

Podle NASA podobná událost, která může vést k zániku civilizace a je důsledkem dopadu asteroidu většího než jeden kilometr, postihne naši planetu jen jednou za několik milionů let. Problém je, že se to nejspíš už miliony let nestalo.

Pro profesora Fuentes-Muñoze představuje tato otázka základní cíl výzkumu. Se svými kolegy v jeho rámci analyzoval katalog asteroidů, které se nacházejí v blízkostii Země a které jsou větší než jeden kilometr, mají tedy potenciál způsobit lidstvu i přírodě v případě dopadu opravdu vážné škody. Tento katalog už obsahuje přes 95 procent takových kosmických objektů; celkem je jich kolem tisícovky.

Čím déle astronomové asteroidy sledují, tím přesněji dokáží předvídat jejích dráhy, tedy to, kudy se budou Sluneční soustavou pohybovat. Predikce jsou spolehlivé přibližně na dobu sta let do budoucnosti.

V této nejnovější studii ale vědci použili jinou metodu. Pomocí ní modelovali, kdy se asteroidy na své dráze mají přiblížit k Zemi – a tyto odhady posunuli až na tisíc let do budoucnosti.

Malé hrozby

Z asteroidů, které tým v modelu sledoval, představoval největší hrozbu asteroid 1994 PC1. Tento objekt, kamenný asteroid o šířce asi jednoho kilometru, má 0,000151procentní šanci, že v příštích tisíci letech proletí v blízkosti dráhy Měsíce. Ačkoli to bylo neuvěřitelně málo, bylo to desetkrát vyšší riziko, než jaké představuje jakýkoli jiný asteroid ze seznamu.

Podle Fuentes-Muñoze to je velmi pozitivní zpráva, protože riziko je minimální. A naopak – pokud se aspoň trošku přiblíží, pak to bude představovat výjimečnou příležitost prohlédnout si tak obrovské těleso zblízka.

Stále to ale nevylučuje srážku s menšími asteroidy, které měří kolem sta metrů a kterých je ve Sluneční soustavě mnohem víc. Ty hrozbu představují, byť ne existenciální pro lidstvo, ale určitě pro obyvatele velkých měst. Například v roce 2013 explodoval nad ruským Čeljabinskem dvacet metrů široký meteorit, který navzdory své malé velikosti zranil více než tisíc lidí a rozbil okna v širokém okolí. 

Tyto objekty jsou stále ještě nedostatečně popsané. Těch s velikostí kolem 150 metrů zatím vědci prostudovali jen asi 40 procent, dráhy většiny jsou tedy stále neznámé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 1 hhodinou

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.