Lidstvo je v bezpečí. Obří asteroid Zemi nezasáhne nejméně tisíc let, předpovídá studie

Lidstvo si může alespoň v jednom ohledu na chvíli oddechnout. Podle nové studie by Zemi v příštích tisíci letech neměl zasáhnout žádný velký asteroid, který by způsobil vyhynutí podobné tomu, jaké postihlo dinosaury, píše odborný časopis The Astronomical Journal.

„Je to dobrá zpráva,“ uvedl Oscar Fuentes-Muñoz z Coloradské univerzity v Boulderu v USA, který vedl nový výzkum. „Pokud víme, v příštích tisíci letech k žádnému dopadu nedojde,“ vyjádřil se pro web Technology Review.

Osud dinosaurů nás nečeká. Zatím

Před 66 miliony lety zasáhl naši planetu asteroid s průměrem asi deset kilometrů. Jeho dopad způsobil celoplanetární katastrofu, která připravila o život většinu života. Hlavně v důsledku toho, že exploze tohoto tělesa zvedla do vzduchu tolik prachu a popela (z hořících lesů), že to zablokovalo sluneční světlo. 

Paleontologické důkazy říkají, že takové události jsou výjimečné, jinak by na Zemi docházelo k podobným vymíráním mnohem častěji. Potvrzuje to také astronomie, která analyzovala dráhy asteroidů ve Sluneční soustavě.

Podle NASA podobná událost, která může vést k zániku civilizace a je důsledkem dopadu asteroidu většího než jeden kilometr, postihne naši planetu jen jednou za několik milionů let. Problém je, že se to nejspíš už miliony let nestalo.

Pro profesora Fuentes-Muñoze představuje tato otázka základní cíl výzkumu. Se svými kolegy v jeho rámci analyzoval katalog asteroidů, které se nacházejí v blízkostii Země a které jsou větší než jeden kilometr, mají tedy potenciál způsobit lidstvu i přírodě v případě dopadu opravdu vážné škody. Tento katalog už obsahuje přes 95 procent takových kosmických objektů; celkem je jich kolem tisícovky.

Čím déle astronomové asteroidy sledují, tím přesněji dokáží předvídat jejích dráhy, tedy to, kudy se budou Sluneční soustavou pohybovat. Predikce jsou spolehlivé přibližně na dobu sta let do budoucnosti.

V této nejnovější studii ale vědci použili jinou metodu. Pomocí ní modelovali, kdy se asteroidy na své dráze mají přiblížit k Zemi – a tyto odhady posunuli až na tisíc let do budoucnosti.

Malé hrozby

Z asteroidů, které tým v modelu sledoval, představoval největší hrozbu asteroid 1994 PC1. Tento objekt, kamenný asteroid o šířce asi jednoho kilometru, má 0,000151procentní šanci, že v příštích tisíci letech proletí v blízkosti dráhy Měsíce. Ačkoli to bylo neuvěřitelně málo, bylo to desetkrát vyšší riziko, než jaké představuje jakýkoli jiný asteroid ze seznamu.

Podle Fuentes-Muñoze to je velmi pozitivní zpráva, protože riziko je minimální. A naopak – pokud se aspoň trošku přiblíží, pak to bude představovat výjimečnou příležitost prohlédnout si tak obrovské těleso zblízka.

Stále to ale nevylučuje srážku s menšími asteroidy, které měří kolem sta metrů a kterých je ve Sluneční soustavě mnohem víc. Ty hrozbu představují, byť ne existenciální pro lidstvo, ale určitě pro obyvatele velkých měst. Například v roce 2013 explodoval nad ruským Čeljabinskem dvacet metrů široký meteorit, který navzdory své malé velikosti zranil více než tisíc lidí a rozbil okna v širokém okolí. 

Tyto objekty jsou stále ještě nedostatečně popsané. Těch s velikostí kolem 150 metrů zatím vědci prostudovali jen asi 40 procent, dráhy většiny jsou tedy stále neznámé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
před 3 hhodinami

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 6 hhodinami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 7 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 23 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
včera v 12:26

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
včera v 10:00

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
včera v 06:40
Načítání...