Lidstvo je v bezpečí. Obří asteroid Zemi nezasáhne nejméně tisíc let, předpovídá studie

Lidstvo si může alespoň v jednom ohledu na chvíli oddechnout. Podle nové studie by Zemi v příštích tisíci letech neměl zasáhnout žádný velký asteroid, který by způsobil vyhynutí podobné tomu, jaké postihlo dinosaury, píše odborný časopis The Astronomical Journal.

„Je to dobrá zpráva,“ uvedl Oscar Fuentes-Muñoz z Coloradské univerzity v Boulderu v USA, který vedl nový výzkum. „Pokud víme, v příštích tisíci letech k žádnému dopadu nedojde,“ vyjádřil se pro web Technology Review.

Osud dinosaurů nás nečeká. Zatím

Před 66 miliony lety zasáhl naši planetu asteroid s průměrem asi deset kilometrů. Jeho dopad způsobil celoplanetární katastrofu, která připravila o život většinu života. Hlavně v důsledku toho, že exploze tohoto tělesa zvedla do vzduchu tolik prachu a popela (z hořících lesů), že to zablokovalo sluneční světlo. 

Paleontologické důkazy říkají, že takové události jsou výjimečné, jinak by na Zemi docházelo k podobným vymíráním mnohem častěji. Potvrzuje to také astronomie, která analyzovala dráhy asteroidů ve Sluneční soustavě.

Podle NASA podobná událost, která může vést k zániku civilizace a je důsledkem dopadu asteroidu většího než jeden kilometr, postihne naši planetu jen jednou za několik milionů let. Problém je, že se to nejspíš už miliony let nestalo.

Pro profesora Fuentes-Muñoze představuje tato otázka základní cíl výzkumu. Se svými kolegy v jeho rámci analyzoval katalog asteroidů, které se nacházejí v blízkostii Země a které jsou větší než jeden kilometr, mají tedy potenciál způsobit lidstvu i přírodě v případě dopadu opravdu vážné škody. Tento katalog už obsahuje přes 95 procent takových kosmických objektů; celkem je jich kolem tisícovky.

Čím déle astronomové asteroidy sledují, tím přesněji dokáží předvídat jejích dráhy, tedy to, kudy se budou Sluneční soustavou pohybovat. Predikce jsou spolehlivé přibližně na dobu sta let do budoucnosti.

V této nejnovější studii ale vědci použili jinou metodu. Pomocí ní modelovali, kdy se asteroidy na své dráze mají přiblížit k Zemi – a tyto odhady posunuli až na tisíc let do budoucnosti.

Malé hrozby

Z asteroidů, které tým v modelu sledoval, představoval největší hrozbu asteroid 1994 PC1. Tento objekt, kamenný asteroid o šířce asi jednoho kilometru, má 0,000151procentní šanci, že v příštích tisíci letech proletí v blízkosti dráhy Měsíce. Ačkoli to bylo neuvěřitelně málo, bylo to desetkrát vyšší riziko, než jaké představuje jakýkoli jiný asteroid ze seznamu.

Podle Fuentes-Muñoze to je velmi pozitivní zpráva, protože riziko je minimální. A naopak – pokud se aspoň trošku přiblíží, pak to bude představovat výjimečnou příležitost prohlédnout si tak obrovské těleso zblízka.

Stále to ale nevylučuje srážku s menšími asteroidy, které měří kolem sta metrů a kterých je ve Sluneční soustavě mnohem víc. Ty hrozbu představují, byť ne existenciální pro lidstvo, ale určitě pro obyvatele velkých měst. Například v roce 2013 explodoval nad ruským Čeljabinskem dvacet metrů široký meteorit, který navzdory své malé velikosti zranil více než tisíc lidí a rozbil okna v širokém okolí. 

Tyto objekty jsou stále ještě nedostatečně popsané. Těch s velikostí kolem 150 metrů zatím vědci prostudovali jen asi 40 procent, dráhy většiny jsou tedy stále neznámé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 12 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 14 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025
Načítání...