Čím dřív skončí válka na Ukrajině u jednacího stolu, tím lépe, říká Franěk z Ano lepší EU s mimozemšťany

Nahrávám video
Lídr kandidátky Ano lepší EU s mimozemšťany Tomáš Franěk k volbám do Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Ano lepší EU s mimozemšťany Tomáš Franěk (mimozemstani.eu) vidí jako největší prioritu zastavení války na Ukrajině, kterého by chtěl docílit zavedením příměří a dotlačením vůdců Ruska a Ukrajiny k jednacímu stolu. Konec války by podle něj zároveň ukončil zdražování. Jako další problémy vidí například migraci do Evropské unie.

Letos je to dvacet let, co Česká republika vstoupila do Evropské unie. Jakých to bylo dvacet let? Co nám to přineslo?

Bylo to dvacet let, které vesměs byly pozitivní. Jistěže tam jdou najít negativa, kritici hledají negativa, ale jsme přesvědčeni o tom, že pozitiva převyšují nad negativy.

Jaká vidíte pozitiva a jaká negativa?

Jednoznačně jednotný trh, spolupráce evropských národů, to jsou ta pozitiva.

A ta negativa?

Negativa jsou občas přílišné regulace, které by šlo mnohdy mírně snížit.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Jednoznačně je to ukončení této šílené války, s tím spojené drahoty, a co se týče migrace, tam je potřeba řešit tuto věc.

V této souvislosti mluvíte o ukončení války, měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Pokud ano, jakým způsobem?

Jednoznačně pomáhat Ukrajině je potřeba, nicméně nejdříve je třeba si shrnout fakta. A fakta jsou jednoduchá – ve chvíli, kdy Evropská unie nebo Západ budou pomáhat tím, že na Ukrajinu budou posílat víc a víc zbraní, tak z druhé strany z Východu samozřejmě půjde víc a víc zbraní. Konflikt bude narůstat a narůstat, takový je fakt, až jednou může skončit velmi špatně. Ale jsme přesvědčeni o tom, že ten konflikt skončí u jednacího stolu. A čím dřív se tak stane, tím lepší to bude.

Jak ale obě strany přimět k jednání, pokud agresor, to znamená Rusko, říká, že nechce jednat. Je opravdu cestou snížit dodávky zbraní? Neznamenalo by to nechat Ukrajinu napospas Rusku?

Jistěže jsou politici, kteří říkají: ani náboj pro Ukrajinu. To je nesmysl, protože v tu chvíli bychom mohli mít Rusy na slovenských hranicích, to nikdo nechce. Takže dál pomáhat, ale vyvíjet dostatečný tlak na to, aby ta jednání probíhala. Já tuhle věc velmi intenzivně konzultuju s naším kandidátem Patrikem Doležalem. On byl do minulého roku člen rady vlády. Je to člověk, který je velmi inteligentní, pro věc zapálený, a jsme společně toho názoru, že nejprve je nutné sjednat příměří. Tak, aby na sebe strany prostě nestřílely, aby bylo příměří. A ve chvíli, kdy dosáhneme nějakého příměří, tak pak se můžeme bavit dál o uspořádání, řekněme, nové Ukrajiny.

Odhlédněme od Ukrajiny. Co chcete v Evropském parlamentu prosazovat, čemu chcete naopak bránit?

Přesto u Ukrajiny zůstanu, protože my tam chceme zejména apelovat na to, aby tato válka skončila. To je náš bod číslo jedna. Ale říkal jste odhlédněme, odhlédnu. Spolu s tím, že zastavíme válku, tak snížíme, ukončíme i drahotu, která jde ruku v ruce s válkou. A snížit drahotu je zcela jednoznačně zapotřebí. Dále se pak chceme věnovat migraci, kterou je potřeba řešit zejména v místě vzniku.

V této souvislosti, když jste zmínil migraci, jak hodnotíte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?

My jsme přesvědčeni o tom, že migrační pakt je často vůči státům řekněme až násilný. My jsme přesvědčeni o tom, že to je potřeba řešit, ale ne prostřednictvím takto tvrdého migračního paktu, vzhledem k tomu, že například Česká republika v otázce migrace pomohla moc i bez migračního paktu.

Co by se mělo v migračním paktu změnit, odmítáte ho jako celek?

Neodmítáme ho jako celek, odmítáme ho v této formě. Mělo by se tam změnit například to, že státy nutně něco musí, jinak jsou za to sankcionovány. Spíš jsme přesvědčeni o tom, že je to na vzájemné dohodě a hovoření a vždy vydiskutovat konkrétní problém.

Vám tedy vadí povinná solidarita?

Přesně tak, protože například Česká republika ukázala, že solidaritu má, že ji jednoznačně učinila i bez migračního paktu.

Měla by se Evropská unie dál rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Evropská unie ano. Ve chvíli, kdy na Ukrajině sjednáme příměří, následně ukončíme válku, tak nová Ukrajina z toho něco musí mít, a to je vstup Ukrajiny do Evropské unie, kde z druhé strany budou mít profit i české firmy, čeští podnikatelé, tím pádem Česká republika a potažmo celá Evropská unie. Takže jednoznačně o Ukrajinu.

Vracíme se stále k Ukrajině. Máte pocit, že Evropský parlament je právě tím místem, ze kterého můžete efektivně tlačit na to, aby se dojednal mír na Ukrajině?

Ale jednoznačně že ano. Představme si, kdyby každý z europoslanců společně vyvinul tlak a řekl svým prezidentům, svým premiérům: panebože, udělejte už něco, tlačte na oba dva prezidenty, na Zelenského i Putina. A tento tlak jsme přesvědčeni, že je přiměje k tomu, aby spolu začali hovořit. Alespoň o dočasném míru, který se následně překlopí v ukončení války.

Podporujete plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal?

Ano, nicméně je potřeba si uvědomit, že máme nad hlavou několik kilometrů dýchatelného vzduchu. Pokud si toto pomyslné akvárium zničíme, tak samozřejmě to bude špatně. Ale opět ne tou morbidní cestou, kterou jde Evropská unie, což je například zákaz spalovacích motorů od roku 2035. Jednoznačně pokud někdo chce elektroauto, samozřejmě, pokud to státy EU chtějí podporovat, ať to podporují, ale nikoliv zákazem, že od toho a toho dne se nesmí vyrobit takové auto, to ne.

Měla by Česká republika přijmout euro, jak o tom mluvil například prezident Petr Pavel?

My jsme svůj nejlepší čas pro přijetí eura už propásli. V tuto chvíli euro přijmout ano, ale až to pro nás bude výhodné, takže ne teď, ale do budoucna, až to pro Českou republiku bude výhodné.

Jak poznáme, že to pro Českou republiku je výhodné?

Jsou to různé analýzy, celkový vývoj ekonomiky. Na té špici jsme byli, takže v tuto chvíli to výhodné není a analýzou dojdeme k závěru, kdy to bude výhodné. Bude to za pár let, v tuto chvíli to výhodné není.

V budoucnu se staneme v Unii čistým plátcem, to znamená, že víc do rozpočtu zaplatíme, než dostaneme. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit situaci, že mají dotovat zaostalejší regiony na úkor těch českých?

My sami jsme byli nějakým způsobem dotováni, takže to si myslím, že je argument, který v podstatě okamžitě všechno řeší. A i ve chvíli, kdy budeme čistými plátci, tak stále z toho členství v EU budeme mít profit, protože v podstatě ve chvíli, kdy například opět Ukrajina bude v EU, tak české firmy mohou na Ukrajinu vyvážet. A tam je šílený profit, protože ten trh je obrovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 17 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 18 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 18 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
27. 2. 2026

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...