Čím dřív skončí válka na Ukrajině u jednacího stolu, tím lépe, říká Franěk z Ano lepší EU s mimozemšťany

Nahrávám video
Lídr kandidátky Ano lepší EU s mimozemšťany Tomáš Franěk k volbám do Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Ano lepší EU s mimozemšťany Tomáš Franěk (mimozemstani.eu) vidí jako největší prioritu zastavení války na Ukrajině, kterého by chtěl docílit zavedením příměří a dotlačením vůdců Ruska a Ukrajiny k jednacímu stolu. Konec války by podle něj zároveň ukončil zdražování. Jako další problémy vidí například migraci do Evropské unie.

Letos je to dvacet let, co Česká republika vstoupila do Evropské unie. Jakých to bylo dvacet let? Co nám to přineslo?

Bylo to dvacet let, které vesměs byly pozitivní. Jistěže tam jdou najít negativa, kritici hledají negativa, ale jsme přesvědčeni o tom, že pozitiva převyšují nad negativy.

Jaká vidíte pozitiva a jaká negativa?

Jednoznačně jednotný trh, spolupráce evropských národů, to jsou ta pozitiva.

A ta negativa?

Negativa jsou občas přílišné regulace, které by šlo mnohdy mírně snížit.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Jednoznačně je to ukončení této šílené války, s tím spojené drahoty, a co se týče migrace, tam je potřeba řešit tuto věc.

V této souvislosti mluvíte o ukončení války, měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Pokud ano, jakým způsobem?

Jednoznačně pomáhat Ukrajině je potřeba, nicméně nejdříve je třeba si shrnout fakta. A fakta jsou jednoduchá – ve chvíli, kdy Evropská unie nebo Západ budou pomáhat tím, že na Ukrajinu budou posílat víc a víc zbraní, tak z druhé strany z Východu samozřejmě půjde víc a víc zbraní. Konflikt bude narůstat a narůstat, takový je fakt, až jednou může skončit velmi špatně. Ale jsme přesvědčeni o tom, že ten konflikt skončí u jednacího stolu. A čím dřív se tak stane, tím lepší to bude.

Jak ale obě strany přimět k jednání, pokud agresor, to znamená Rusko, říká, že nechce jednat. Je opravdu cestou snížit dodávky zbraní? Neznamenalo by to nechat Ukrajinu napospas Rusku?

Jistěže jsou politici, kteří říkají: ani náboj pro Ukrajinu. To je nesmysl, protože v tu chvíli bychom mohli mít Rusy na slovenských hranicích, to nikdo nechce. Takže dál pomáhat, ale vyvíjet dostatečný tlak na to, aby ta jednání probíhala. Já tuhle věc velmi intenzivně konzultuju s naším kandidátem Patrikem Doležalem. On byl do minulého roku člen rady vlády. Je to člověk, který je velmi inteligentní, pro věc zapálený, a jsme společně toho názoru, že nejprve je nutné sjednat příměří. Tak, aby na sebe strany prostě nestřílely, aby bylo příměří. A ve chvíli, kdy dosáhneme nějakého příměří, tak pak se můžeme bavit dál o uspořádání, řekněme, nové Ukrajiny.

Odhlédněme od Ukrajiny. Co chcete v Evropském parlamentu prosazovat, čemu chcete naopak bránit?

Přesto u Ukrajiny zůstanu, protože my tam chceme zejména apelovat na to, aby tato válka skončila. To je náš bod číslo jedna. Ale říkal jste odhlédněme, odhlédnu. Spolu s tím, že zastavíme válku, tak snížíme, ukončíme i drahotu, která jde ruku v ruce s válkou. A snížit drahotu je zcela jednoznačně zapotřebí. Dále se pak chceme věnovat migraci, kterou je potřeba řešit zejména v místě vzniku.

V této souvislosti, když jste zmínil migraci, jak hodnotíte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?

My jsme přesvědčeni o tom, že migrační pakt je často vůči státům řekněme až násilný. My jsme přesvědčeni o tom, že to je potřeba řešit, ale ne prostřednictvím takto tvrdého migračního paktu, vzhledem k tomu, že například Česká republika v otázce migrace pomohla moc i bez migračního paktu.

Co by se mělo v migračním paktu změnit, odmítáte ho jako celek?

Neodmítáme ho jako celek, odmítáme ho v této formě. Mělo by se tam změnit například to, že státy nutně něco musí, jinak jsou za to sankcionovány. Spíš jsme přesvědčeni o tom, že je to na vzájemné dohodě a hovoření a vždy vydiskutovat konkrétní problém.

Vám tedy vadí povinná solidarita?

Přesně tak, protože například Česká republika ukázala, že solidaritu má, že ji jednoznačně učinila i bez migračního paktu.

Měla by se Evropská unie dál rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Evropská unie ano. Ve chvíli, kdy na Ukrajině sjednáme příměří, následně ukončíme válku, tak nová Ukrajina z toho něco musí mít, a to je vstup Ukrajiny do Evropské unie, kde z druhé strany budou mít profit i české firmy, čeští podnikatelé, tím pádem Česká republika a potažmo celá Evropská unie. Takže jednoznačně o Ukrajinu.

Vracíme se stále k Ukrajině. Máte pocit, že Evropský parlament je právě tím místem, ze kterého můžete efektivně tlačit na to, aby se dojednal mír na Ukrajině?

Ale jednoznačně že ano. Představme si, kdyby každý z europoslanců společně vyvinul tlak a řekl svým prezidentům, svým premiérům: panebože, udělejte už něco, tlačte na oba dva prezidenty, na Zelenského i Putina. A tento tlak jsme přesvědčeni, že je přiměje k tomu, aby spolu začali hovořit. Alespoň o dočasném míru, který se následně překlopí v ukončení války.

Podporujete plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal?

Ano, nicméně je potřeba si uvědomit, že máme nad hlavou několik kilometrů dýchatelného vzduchu. Pokud si toto pomyslné akvárium zničíme, tak samozřejmě to bude špatně. Ale opět ne tou morbidní cestou, kterou jde Evropská unie, což je například zákaz spalovacích motorů od roku 2035. Jednoznačně pokud někdo chce elektroauto, samozřejmě, pokud to státy EU chtějí podporovat, ať to podporují, ale nikoliv zákazem, že od toho a toho dne se nesmí vyrobit takové auto, to ne.

Měla by Česká republika přijmout euro, jak o tom mluvil například prezident Petr Pavel?

My jsme svůj nejlepší čas pro přijetí eura už propásli. V tuto chvíli euro přijmout ano, ale až to pro nás bude výhodné, takže ne teď, ale do budoucna, až to pro Českou republiku bude výhodné.

Jak poznáme, že to pro Českou republiku je výhodné?

Jsou to různé analýzy, celkový vývoj ekonomiky. Na té špici jsme byli, takže v tuto chvíli to výhodné není a analýzou dojdeme k závěru, kdy to bude výhodné. Bude to za pár let, v tuto chvíli to výhodné není.

V budoucnu se staneme v Unii čistým plátcem, to znamená, že víc do rozpočtu zaplatíme, než dostaneme. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit situaci, že mají dotovat zaostalejší regiony na úkor těch českých?

My sami jsme byli nějakým způsobem dotováni, takže to si myslím, že je argument, který v podstatě okamžitě všechno řeší. A i ve chvíli, kdy budeme čistými plátci, tak stále z toho členství v EU budeme mít profit, protože v podstatě ve chvíli, kdy například opět Ukrajina bude v EU, tak české firmy mohou na Ukrajinu vyvážet. A tam je šílený profit, protože ten trh je obrovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa demonstraci do Prahy dorazili lidé z celé republiky

Na sobotní demonstraci na pražské Letné dorazili lidé z celé republiky a napříč generacemi. Do metropole přijeli vyjádřit nesouhlas s vývojem posledních týdnů i obavy o budoucnost země, bezpečnost nebo postavení médií. Kvůli akci policie usměrňovala dopravu a dopravní podnik zavedl mimořádnou tramvajovou linku.
před 41 mminutami

Na pražské Letné lidé protestovali hlavně proti krokům Babišovy vlády

Na Letné v Praze se v sobotu odpoledne konalo shromáždění nazvané Nenecháme si ukrást budoucnost. Akce chtěla podle předsedy iniciativy Milion chvilek Mikuláše Mináře upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim dle něj směřují. Organizátoři očekávali na akci statisícovou účast, ke shromážděným lidem promluvila kromě Mináře i řada dalších řečníků. Protest trval nakonec přibližně dvě a půl hodiny.
15:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zbrojovka odmítla slova Babiše, že objekt v Pardubicích neměla dost zabezpečený

Zbrojařská společnost LPP Holding, jejíž areál v Pardubicích v pátek zapálili zatím neznámí pachatelé, odmítla dřívější tvrzení premiéra Andreje Babiše (ANO), že příslušný objekt nebyl dostatečně zabezpečený. Areál byl chráněn standardními i nadstandardními bezpečnostními prvky v souladu s platnou legislativou, sdělila v sobotu v podvečer mluvčí holdingu Martina Tauberová.
17:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vyšetřovatelé v pardubické zbrojovce ohledávají místo požáru

Kriminalisté a hasiči v Pardubicích v sobotu začali s ohledáním v pátek shořelé haly firmy LPP Holding, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Na rozebírání trosek hasiči přivezli pásový bagr. Policie v pátek sdělila, že požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, ve všech podle policejního prezidenta Martina Vondráška s podezřením na úmyslné zavinění.
12:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Přes zimu se zloději vloupali do 213 chat. Případů je méně než v minulosti

Letošní zimu řešili policisté 213 případů vloupání do víkendových chat, o třicet méně než zimu loňskou. Vyplývá to z policejních statistik. Celková škoda letos vystoupala na více než čtyři a půl milionu korun. Nejvíce případů řešila policie ve Středočeském kraji. Počty vloupání do rekreačních objektů klesají už několik let. Například před pěti lety jich bylo téměř dvakrát víc než letos. Vliv na to podle policie i odborníků má lepší zabezpečení chat i fakt, že stále více lidí využívá objekty k trvalému pobytu.
před 13 hhodinami
Načítání...