Čím dřív skončí válka na Ukrajině u jednacího stolu, tím lépe, říká Franěk z Ano lepší EU s mimozemšťany

8 minut
Lídr kandidátky Ano lepší EU s mimozemšťany Tomáš Franěk k volbám do Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Ano lepší EU s mimozemšťany Tomáš Franěk (mimozemstani.eu) vidí jako největší prioritu zastavení války na Ukrajině, kterého by chtěl docílit zavedením příměří a dotlačením vůdců Ruska a Ukrajiny k jednacímu stolu. Konec války by podle něj zároveň ukončil zdražování. Jako další problémy vidí například migraci do Evropské unie.

Letos je to dvacet let, co Česká republika vstoupila do Evropské unie. Jakých to bylo dvacet let? Co nám to přineslo?

Bylo to dvacet let, které vesměs byly pozitivní. Jistěže tam jdou najít negativa, kritici hledají negativa, ale jsme přesvědčeni o tom, že pozitiva převyšují nad negativy.

Jaká vidíte pozitiva a jaká negativa?

Jednoznačně jednotný trh, spolupráce evropských národů, to jsou ta pozitiva.

A ta negativa?

Negativa jsou občas přílišné regulace, které by šlo mnohdy mírně snížit.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Jednoznačně je to ukončení této šílené války, s tím spojené drahoty, a co se týče migrace, tam je potřeba řešit tuto věc.

V této souvislosti mluvíte o ukončení války, měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Pokud ano, jakým způsobem?

Jednoznačně pomáhat Ukrajině je potřeba, nicméně nejdříve je třeba si shrnout fakta. A fakta jsou jednoduchá – ve chvíli, kdy Evropská unie nebo Západ budou pomáhat tím, že na Ukrajinu budou posílat víc a víc zbraní, tak z druhé strany z Východu samozřejmě půjde víc a víc zbraní. Konflikt bude narůstat a narůstat, takový je fakt, až jednou může skončit velmi špatně. Ale jsme přesvědčeni o tom, že ten konflikt skončí u jednacího stolu. A čím dřív se tak stane, tím lepší to bude.

Jak ale obě strany přimět k jednání, pokud agresor, to znamená Rusko, říká, že nechce jednat. Je opravdu cestou snížit dodávky zbraní? Neznamenalo by to nechat Ukrajinu napospas Rusku?

Jistěže jsou politici, kteří říkají: ani náboj pro Ukrajinu. To je nesmysl, protože v tu chvíli bychom mohli mít Rusy na slovenských hranicích, to nikdo nechce. Takže dál pomáhat, ale vyvíjet dostatečný tlak na to, aby ta jednání probíhala. Já tuhle věc velmi intenzivně konzultuju s naším kandidátem Patrikem Doležalem. On byl do minulého roku člen rady vlády. Je to člověk, který je velmi inteligentní, pro věc zapálený, a jsme společně toho názoru, že nejprve je nutné sjednat příměří. Tak, aby na sebe strany prostě nestřílely, aby bylo příměří. A ve chvíli, kdy dosáhneme nějakého příměří, tak pak se můžeme bavit dál o uspořádání, řekněme, nové Ukrajiny.

Odhlédněme od Ukrajiny. Co chcete v Evropském parlamentu prosazovat, čemu chcete naopak bránit?

Přesto u Ukrajiny zůstanu, protože my tam chceme zejména apelovat na to, aby tato válka skončila. To je náš bod číslo jedna. Ale říkal jste odhlédněme, odhlédnu. Spolu s tím, že zastavíme válku, tak snížíme, ukončíme i drahotu, která jde ruku v ruce s válkou. A snížit drahotu je zcela jednoznačně zapotřebí. Dále se pak chceme věnovat migraci, kterou je potřeba řešit zejména v místě vzniku.

V této souvislosti, když jste zmínil migraci, jak hodnotíte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?

My jsme přesvědčeni o tom, že migrační pakt je často vůči státům řekněme až násilný. My jsme přesvědčeni o tom, že to je potřeba řešit, ale ne prostřednictvím takto tvrdého migračního paktu, vzhledem k tomu, že například Česká republika v otázce migrace pomohla moc i bez migračního paktu.

Co by se mělo v migračním paktu změnit, odmítáte ho jako celek?

Neodmítáme ho jako celek, odmítáme ho v této formě. Mělo by se tam změnit například to, že státy nutně něco musí, jinak jsou za to sankcionovány. Spíš jsme přesvědčeni o tom, že je to na vzájemné dohodě a hovoření a vždy vydiskutovat konkrétní problém.

Vám tedy vadí povinná solidarita?

Přesně tak, protože například Česká republika ukázala, že solidaritu má, že ji jednoznačně učinila i bez migračního paktu.

Měla by se Evropská unie dál rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Evropská unie ano. Ve chvíli, kdy na Ukrajině sjednáme příměří, následně ukončíme válku, tak nová Ukrajina z toho něco musí mít, a to je vstup Ukrajiny do Evropské unie, kde z druhé strany budou mít profit i české firmy, čeští podnikatelé, tím pádem Česká republika a potažmo celá Evropská unie. Takže jednoznačně o Ukrajinu.

Vracíme se stále k Ukrajině. Máte pocit, že Evropský parlament je právě tím místem, ze kterého můžete efektivně tlačit na to, aby se dojednal mír na Ukrajině?

Ale jednoznačně že ano. Představme si, kdyby každý z europoslanců společně vyvinul tlak a řekl svým prezidentům, svým premiérům: panebože, udělejte už něco, tlačte na oba dva prezidenty, na Zelenského i Putina. A tento tlak jsme přesvědčeni, že je přiměje k tomu, aby spolu začali hovořit. Alespoň o dočasném míru, který se následně překlopí v ukončení války.

Podporujete plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal?

Ano, nicméně je potřeba si uvědomit, že máme nad hlavou několik kilometrů dýchatelného vzduchu. Pokud si toto pomyslné akvárium zničíme, tak samozřejmě to bude špatně. Ale opět ne tou morbidní cestou, kterou jde Evropská unie, což je například zákaz spalovacích motorů od roku 2035. Jednoznačně pokud někdo chce elektroauto, samozřejmě, pokud to státy EU chtějí podporovat, ať to podporují, ale nikoliv zákazem, že od toho a toho dne se nesmí vyrobit takové auto, to ne.

Měla by Česká republika přijmout euro, jak o tom mluvil například prezident Petr Pavel?

My jsme svůj nejlepší čas pro přijetí eura už propásli. V tuto chvíli euro přijmout ano, ale až to pro nás bude výhodné, takže ne teď, ale do budoucna, až to pro Českou republiku bude výhodné.

Jak poznáme, že to pro Českou republiku je výhodné?

Jsou to různé analýzy, celkový vývoj ekonomiky. Na té špici jsme byli, takže v tuto chvíli to výhodné není a analýzou dojdeme k závěru, kdy to bude výhodné. Bude to za pár let, v tuto chvíli to výhodné není.

V budoucnu se staneme v Unii čistým plátcem, to znamená, že víc do rozpočtu zaplatíme, než dostaneme. Jak byste jako politik chtěl lidem vysvětlit situaci, že mají dotovat zaostalejší regiony na úkor těch českých?

My sami jsme byli nějakým způsobem dotováni, takže to si myslím, že je argument, který v podstatě okamžitě všechno řeší. A i ve chvíli, kdy budeme čistými plátci, tak stále z toho členství v EU budeme mít profit, protože v podstatě ve chvíli, kdy například opět Ukrajina bude v EU, tak české firmy mohou na Ukrajinu vyvážet. A tam je šílený profit, protože ten trh je obrovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda na zasedání probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

V pondělí zasedne vláda. Na jednání probere třeba návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 8 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 8 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 9 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 10 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...