K přijetí eura není důvod. Polsko má zloté, Maďarsko forinty, říká Pollák ze Senioři sobě

Rozhovor s kandidátem do Evropského parlamentu Jaroslavem Pollákem (zdroj: ČT24)

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Pro lídra kandidátky Senioři sobě Jaroslava Polláka jsou stěžejními tématy sociální politika a migrace. Nesouhlasí s rozšířením Unie. Myslí si, že EU je „tak náročná“, že další rozšiřování by v téhle chvíli nebylo správné. Lídři sedmadvacítky by si podle něj měli pozvat někoho z agresorů z Ruska na jednání.

Začínáme hodnocením dvaceti let členství České republiky v Evropské unii. Jak byste těch dvacet let hodnotil vy?

Dvacet let. Je to otázka. Něco se povedlo, něco se nepovedlo. Evropská unie, to by měla být taková jakoby... to kopíruje RVHP. Taky se něco povedlo, něco nepovedlo. Je to tak, že určitě jsou věci, které se povedly, ale je řada věcí, které se nepovedly.

Co se povedlo? Co se nepovedlo?

Povedlo se to, že se otevřely hranice. Je to prostě cestování. A nepovedl se obchod. Obchod se nepovedl, protože řada věcí nefunguje tak, jak má. Jsou věci, které prostě nefungují. Například že Evropská unie nařizuje, kde se co bude vyrábět, jak se bude vyvážet, co se smí chovat, co se nesmí chovat. A takové věci, omezování, to je špatně.

Která tři témata jsou klíčová podle vás v těchto evropských volbách?

Sociální politika a migrace.

Co konkrétně chcete v Evropském parlamentu prosazovat? Čemu chcete bránit?

Chceme do Evropského parlamentu z důvodu toho, že bychom byli rádi, kdybychom viděli v parlamentu, jak se věci chovají, co se týče seniorů. Seniorů jsou tři miliony, takže je to masa lidí. A byli to senioři, kteří to tady vybudovali a budují dál. A potom mají právo, aby v té věci dále rozhodovali.

Chci, aby i senioři byli u toho, když se v Evropském parlamentu budou projednávat některé věci ohledně seniorů. To znamená, že já bych posbíral zkušenosti, co se děje v sousedních státech, jak se tam o seniory starají. A to by se mohlo aplikovat v České republice. Ba naopak, co se v České republice líbí, co funguje, co je pro seniory v pořádku, to by se mohlo aplikovat do Evropského parlamentu.

Ale my teď nevíme, jaké složení toho Evropského parlamentu bude. Jaké tam budou komise. Ale my jsme připraveni jednat v parlamentu i s těmi stranami, které budou mít stejný program jako my. Ten sociální program.

Které věci, které jsou důležité pro seniory, se projednávají na půdě Evropského parlamentu?

To je důležité, aby bylo zachováno. Aby senioři měli právo. Aby se jim zajistila třeba doprava zdarma, léčba zdarma, léčebné pobyty zdarma.

Proč na evropské úrovni, proč ne na národní?

Ano, to je právě to. To je dobrá otázka, proč na evropské úrovni. Protože jsou senioři i jiného státu, které by mohly zajímat tyhle věci, které se budou dít. A mohlo by zajímat i seniory, třeba v Maďarsku nebo v Polsku, že se tady prosazují takové věci. Ale my potřebujeme, aby se v tom Evropském parlamentu nestávalo, že přijde nějaké nařízení, které by mohlo poškodit naše seniory.

Měla by se EU rozšiřovat?

Já si myslím, že v téhle chvíli to není na pořadu dne. Že v téhle chvíli je ta dvacet sedmička tak náročná, že nějaké další rozšiřování by v téhle chvíli asi nebylo to správné.

Jak hodnotíte schválený migrační pakt? Tedy tu změnu migrační a azylové politiky EU?

To je velice zajímavá otázka, to jsem rád. Protože v tomhle máme svoje názory. Myslíme si, že migrace by měla být určitě tím způsobem, že je Schengen, jsou hranice, kde by mělo být zřízené zařízení, kde budou dotyční žadatelé prověřeni, zkontrolováni. A aby sem neproudili jenom lidi, kteří nejsou vůbec migranti.

Promiňte a podporujete ten migrační pakt, nebo ne?

Ne. V téhle chvíli, tak jak to je nastavené, ne. Určitě ne.

Proč?

Protože je to nastaveno tím způsobem, že jsou určovány kvóty, kdo má koho přijmout. A nerozhoduje se vůbec, jestli to jsou migranti. Vždyť nevíme, co to jsou za lidi, kteří sem přijíždějí.

Ale promiňte, součástí toho paktu je i to řízení, o kterém mluvíte.

Je to řízení.

Jeho posílení.

Je. A zatím to úplně nefunguje. Mělo by to být tak, že když ten migrant tady nemá co dělat, měl by být okamžitě deportován. A to se neděje. Ta deportace nefunguje. Že bychom měli okamžitě deportovat ty lidi, to zatím nefunguje.

Měla by EU dál podporovat Ukrajinu?

Tak to je zajímavá otázka. Já myslím, že podporovat ano, ale že v téhle chvíli je to málo. To nestačí. Určitě by se mělo zařídit, že by se ty státy měly sejít. Ta dvacet sedmička. Ale měly by se sejít hlavně i s tím, kdo to všechno zavinil, ten agresor. S ním by měly jednat. A to se zatím neděje.

A kdo by měl jednat s kým?

Víme, proti komu se tady bojuje, je to proti Rusku. Takže by měli pozvat někoho z těch agresorů z Ruska na jednání. A zatím se to tak neděje.

Podporujete Green Deal?

No to je další důležitá věc. Určitě. Ale jsme na to sami a nestačíme na to. Tím, že Amerika od toho dala ruce pryč, my sami na to nestačíme.

Co by mělo být s Green Dealem?

Ochrana ovzduší, ochrana přírody. Já jsem zažil v devadesátých letech situaci, že se navrhovalo, byl jsem u toho, (aby) jezdily kamiony ve vlacích. To znamená ochrana přírody. Já jsem měl někde dokonce takovou nabídku společnosti, která se zabývá spalováním emisí. Nabízejí o patnáct až dvacet procent snížení emise. Takže určitě by se s tím mělo něco dělat.

To, co se tady vymýšlí, že by měly být elektromobily, v tuhle chvíli nefunguje. Takže zabývat se tím, co by se s tím dalo udělat – to znamená, opravdu tu emisi snižovat.

Měla by ČR přijmout euro?

O tomhle jsme se také bavili – určitě ne. Protože víme dobře, že je Polsko – má zloté, Maďarsko forinty. Takže není důvod, aby Česká republika měla euro. Protože i v České republice se eurem dá platit. Takže v téhle chvíli určitě ne.

V budoucnu, brzy, se Česko stane takzvaným „čistým plátcem“, což znamená, že budeme více přispívat do fondů EU, než budeme čerpat. Dosud jsme „čistým příjemcem“, více čerpáme. Jak byste to jako poslanec Evropského parlamentu vysvětloval svým voličům, že dochází k té změně a přispíváme více na regiony v jiných zemích?

To je zajímavá otázka v tomhle směru. Určitě bychom museli posuzovat, kolik se kam čerpá a proč tam čerpat. To bychom museli určitě vědět a pak bychom podle toho jednali.

Jak byste vysvětlil ta pravidla, která jsou daná? Na tom se nic nezmění.

Jo tak. Že už to jednou je rozhodnuté a s tím neuděláme nic. V téhle chvíli mě nenapadá řešení. Prostě určitě by se muselo najít pro naše občany vysvětlení.