K přijetí eura není důvod. Polsko má zloté, Maďarsko forinty, říká Pollák ze Senioři sobě

Nahrávám video
Rozhovor s kandidátem do Evropského parlamentu Jaroslavem Pollákem
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Pro lídra kandidátky Senioři sobě Jaroslava Polláka jsou stěžejními tématy sociální politika a migrace. Nesouhlasí s rozšířením Unie. Myslí si, že EU je „tak náročná“, že další rozšiřování by v téhle chvíli nebylo správné. Lídři sedmadvacítky by si podle něj měli pozvat někoho z agresorů z Ruska na jednání.

Začínáme hodnocením dvaceti let členství České republiky v Evropské unii. Jak byste těch dvacet let hodnotil vy?

Dvacet let. Je to otázka. Něco se povedlo, něco se nepovedlo. Evropská unie, to by měla být taková jakoby... to kopíruje RVHP. Taky se něco povedlo, něco nepovedlo. Je to tak, že určitě jsou věci, které se povedly, ale je řada věcí, které se nepovedly.

Co se povedlo? Co se nepovedlo?

Povedlo se to, že se otevřely hranice. Je to prostě cestování. A nepovedl se obchod. Obchod se nepovedl, protože řada věcí nefunguje tak, jak má. Jsou věci, které prostě nefungují. Například že Evropská unie nařizuje, kde se co bude vyrábět, jak se bude vyvážet, co se smí chovat, co se nesmí chovat. A takové věci, omezování, to je špatně.

Která tři témata jsou klíčová podle vás v těchto evropských volbách?

Sociální politika a migrace.

Co konkrétně chcete v Evropském parlamentu prosazovat? Čemu chcete bránit?

Chceme do Evropského parlamentu z důvodu toho, že bychom byli rádi, kdybychom viděli v parlamentu, jak se věci chovají, co se týče seniorů. Seniorů jsou tři miliony, takže je to masa lidí. A byli to senioři, kteří to tady vybudovali a budují dál. A potom mají právo, aby v té věci dále rozhodovali.

Chci, aby i senioři byli u toho, když se v Evropském parlamentu budou projednávat některé věci ohledně seniorů. To znamená, že já bych posbíral zkušenosti, co se děje v sousedních státech, jak se tam o seniory starají. A to by se mohlo aplikovat v České republice. Ba naopak, co se v České republice líbí, co funguje, co je pro seniory v pořádku, to by se mohlo aplikovat do Evropského parlamentu.

Ale my teď nevíme, jaké složení toho Evropského parlamentu bude. Jaké tam budou komise. Ale my jsme připraveni jednat v parlamentu i s těmi stranami, které budou mít stejný program jako my. Ten sociální program.

Které věci, které jsou důležité pro seniory, se projednávají na půdě Evropského parlamentu?

To je důležité, aby bylo zachováno. Aby senioři měli právo. Aby se jim zajistila třeba doprava zdarma, léčba zdarma, léčebné pobyty zdarma.

Proč na evropské úrovni, proč ne na národní?

Ano, to je právě to. To je dobrá otázka, proč na evropské úrovni. Protože jsou senioři i jiného státu, které by mohly zajímat tyhle věci, které se budou dít. A mohlo by zajímat i seniory, třeba v Maďarsku nebo v Polsku, že se tady prosazují takové věci. Ale my potřebujeme, aby se v tom Evropském parlamentu nestávalo, že přijde nějaké nařízení, které by mohlo poškodit naše seniory.

Měla by se EU rozšiřovat?

Já si myslím, že v téhle chvíli to není na pořadu dne. Že v téhle chvíli je ta dvacet sedmička tak náročná, že nějaké další rozšiřování by v téhle chvíli asi nebylo to správné.

Jak hodnotíte schválený migrační pakt? Tedy tu změnu migrační a azylové politiky EU?

To je velice zajímavá otázka, to jsem rád. Protože v tomhle máme svoje názory. Myslíme si, že migrace by měla být určitě tím způsobem, že je Schengen, jsou hranice, kde by mělo být zřízené zařízení, kde budou dotyční žadatelé prověřeni, zkontrolováni. A aby sem neproudili jenom lidi, kteří nejsou vůbec migranti.

Promiňte a podporujete ten migrační pakt, nebo ne?

Ne. V téhle chvíli, tak jak to je nastavené, ne. Určitě ne.

Proč?

Protože je to nastaveno tím způsobem, že jsou určovány kvóty, kdo má koho přijmout. A nerozhoduje se vůbec, jestli to jsou migranti. Vždyť nevíme, co to jsou za lidi, kteří sem přijíždějí.

Ale promiňte, součástí toho paktu je i to řízení, o kterém mluvíte.

Je to řízení.

Jeho posílení.

Je. A zatím to úplně nefunguje. Mělo by to být tak, že když ten migrant tady nemá co dělat, měl by být okamžitě deportován. A to se neděje. Ta deportace nefunguje. Že bychom měli okamžitě deportovat ty lidi, to zatím nefunguje.

Měla by EU dál podporovat Ukrajinu?

Tak to je zajímavá otázka. Já myslím, že podporovat ano, ale že v téhle chvíli je to málo. To nestačí. Určitě by se mělo zařídit, že by se ty státy měly sejít. Ta dvacet sedmička. Ale měly by se sejít hlavně i s tím, kdo to všechno zavinil, ten agresor. S ním by měly jednat. A to se zatím neděje.

A kdo by měl jednat s kým?

Víme, proti komu se tady bojuje, je to proti Rusku. Takže by měli pozvat někoho z těch agresorů z Ruska na jednání. A zatím se to tak neděje.

Podporujete Green Deal?

No to je další důležitá věc. Určitě. Ale jsme na to sami a nestačíme na to. Tím, že Amerika od toho dala ruce pryč, my sami na to nestačíme.

Co by mělo být s Green Dealem?

Ochrana ovzduší, ochrana přírody. Já jsem zažil v devadesátých letech situaci, že se navrhovalo, byl jsem u toho, (aby) jezdily kamiony ve vlacích. To znamená ochrana přírody. Já jsem měl někde dokonce takovou nabídku společnosti, která se zabývá spalováním emisí. Nabízejí o patnáct až dvacet procent snížení emise. Takže určitě by se s tím mělo něco dělat.

To, co se tady vymýšlí, že by měly být elektromobily, v tuhle chvíli nefunguje. Takže zabývat se tím, co by se s tím dalo udělat – to znamená, opravdu tu emisi snižovat.

Měla by ČR přijmout euro?

O tomhle jsme se také bavili – určitě ne. Protože víme dobře, že je Polsko – má zloté, Maďarsko forinty. Takže není důvod, aby Česká republika měla euro. Protože i v České republice se eurem dá platit. Takže v téhle chvíli určitě ne.

V budoucnu, brzy, se Česko stane takzvaným „čistým plátcem“, což znamená, že budeme více přispívat do fondů EU, než budeme čerpat. Dosud jsme „čistým příjemcem“, více čerpáme. Jak byste to jako poslanec Evropského parlamentu vysvětloval svým voličům, že dochází k té změně a přispíváme více na regiony v jiných zemích?

To je zajímavá otázka v tomhle směru. Určitě bychom museli posuzovat, kolik se kam čerpá a proč tam čerpat. To bychom museli určitě vědět a pak bychom podle toho jednali.

Jak byste vysvětlil ta pravidla, která jsou daná? Na tom se nic nezmění.

Jo tak. Že už to jednou je rozhodnuté a s tím neuděláme nic. V téhle chvíli mě nenapadá řešení. Prostě určitě by se muselo najít pro naše občany vysvětlení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 2 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
včera v 07:30

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
27. 2. 2026
Načítání...