Mezi 6. a 9. červnem budou občané Evropské unie volit nové europoslance. Výsledky se ale nezveřejní tak, jak jsou Češi zvyklí z tuzemských voleb. Kompletní výsledky totiž budou k dispozici až v neděli po 23. hodině. Proč tomu tak je a kdy chodí lidé v jednotlivých státech k volebním urnám?
Trochu jiné volby. Proč se o zvolených europoslancích dozvíme až v neděli bez sčítacích studií
Češi volí tradičně v pátek a sobotu. Je tomu tak i v těchto evropských volbách. Výsledky se ale tentokrát nedozvědí hned v sobotu odpoledne, jak tomu bývá obvykle. Eurovolby totiž mají oproti těm vnitrostátním jiná pravidla.
Výsledky je možné zveřejnit až v době, kdy se zavřou dveře volebních místností ve všech členských státech. Poslední zemí, která bude hlasovat v neděli až do pozdního večera, je Itálie. A do té doby musí s výsledky čekat i ostatní země EU.
I tak jednotlivé volební komise v Česku budou sčítat stejně jako při každých volbách. „Okrskové volební komise začnou sčítat výsledky ihned po uzavření volebních místností, tedy v sobotu 8. června po 14. hodině,“ popsal pro Českou televizi mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Výsledky ale komise nesmí zveřejnit, dokud neskončí právě hlasování v Itálii. „Na členy okrskových volebních komisí dopadá povinnost mlčenlivosti ohledně výsledku hlasování v příslušném volebním okrsku,“ doplnila mluvčí ministerstva Hana Malá. Prakticky to proto znamená, že v sobotu odpoledne nečekají voliče v Česku žádná televizní nebo rozhlasová volební studia, kde by se průběžně oznamovaly výsledky.
Před půlnocí
Většina států volí jen jeden den. Výjimkou je kromě České republiky právě Itálie, kde se konají volby v sobotu a v neděli. První volební místnosti v EU se otevřou v Nizozemsku. Tam voliči mohou přijít hlasovat už ve čtvrtek 6. června. Následuje Irsko a Česko, kde se volí v pátek, respektive od pátku. Čtyři státy začnou volit v sobotu, mezi nimi například Slováci.
Až v neděli čekají volby do Evropského parlamentu zbylých dvacet členských zemí. Mezi nimi jsou například Německo, Španělsko nebo Francie. Podle informací Evropského parlamentu se jako poslední zavřou volební místnosti právě v Itálii, a to hodinu před půlnocí z neděle na pondělí.
Výsledky se proto ani Češi nedozvědí dřív. „Český statistický úřad zveřejní celkové výsledky až po 23. hodině v neděli 9. června,“ potvrdila mluvčí ministerstva Malá. Podle dat Evropského parlamentu budou v Česku konečné výsledky známé do půlnoci z neděle na pondělí. Oproti tomu v některých státech budou lidé čekat do nočních hodin, někdy až do následujícího rána. To se může týkat například Švédska.
Pokud by někde v EU nastala komplikace během sčítání hlasů, bude záležet na konkrétní situaci. „Případná mimořádná situace by se řešila operativně ve spolupráci s ostatními členskými státy v rámci Evropské sítě pro volební spolupráci,“ nastínila mluvčí Malá.
Zvláštnosti evropských voleb
Kromě toho, že se v každém státě volí v jiný den, existují odlišné úpravy a systémy, podle kterých volby v členských zemích EU probíhají. Mimo to se volí i odlišný počet europoslanců, jejichž počet závisí na počtu obyvatel daného státu. Z celkových 720 europoslanců jich nejvíce vybírá Německo, konkrétně šestadevadesát. Nejméně zákonodárců naopak volí Kypr, Malta a Lucembursko.
V členských státech se odlišuje také způsob voleb. Jedním z hlavních rozdílů je například volební klauzule, kterou musí politické strany překročit, aby se do parlamentu dostaly. Nejpřísnější je stanovena na pět procent a platí kromě Česka také například ve Francii, na Slovensku nebo v Polsku. Mnoho států žádný limit pro zvolení nemá, kandidáti jsou omezeni jen počtem křesel, který na danou zemi připadá.
Rozdílné jsou i věkové hranice. Ve většině států se stejně jako v tuzemsku může volit od osmnácti let. V některých státech je ale věk nižší. Například v Rakousku nebo Německu mohou hlasovat teenageři od 16 let, v Belgii platí dokonce povinnost jít od tohoto věku volit.
Možnosti, jak se dá volit, patří v Česku mezi nejomezenější spolu s Irskem, Slovenskem a Maltou. Hlasovat lze pouze na území státu a není možné využít žádný jiný způsob. Některé státy EU umožňují naopak volbu poštou, v zahraničí na ambasádách nebo i v zastoupení na základě plné moci. Volit elektronicky je možné zatím pouze v Estonsku. Podle dostupných dat Evropského parlamentu uplatňuje alespoň jeden z alternativních způsobů volby třiadvacet členských zemí.
