Poslanci pokračovali ve čtvrtek v projednávání koaličního návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí. Mimořádná schůze svolaná z podnětu vládního tábora se zabývala druhým čtením volební novely, v níž mohli podávat pozměňovací návrhy. Do rozpravy se hlásili převážně poslanci opozičních hnutí. Program zákonodárci schválili až po šesti a půl hodinách od zahájení jednání. Opozice byla proti. Čtrnáctihodinové jednání bylo přerušeno v pátek v jednu hodinu ráno. Znovu se poslanci sejdou v devět hodin. Možné je i jednání o víkendu.
Již na úvod mimořádné schůze si poslanci na návrh Marka Bendy (ODS) odhlasovali, že jednání bude pokračovat i po 21. hodině. „Myslím, že všichni čekáme, že dnešní den nebude úplně krátký,“ řekl ve čtvrtek při zdůvodnění návrhu.
Po schválení programu schůze v pozdních odpoledních hodinách představil sněmovní zpravodaj Radek Vondráček (ANO) pozměňovací návrhy, se kterými již dříve přišel ústavně-právní výbor. Opoziční ANO jeho ústy navrhlo odklad zavedení korespondenční formy hlasování až na rok 2026, tedy po sněmovních volbách v příštím roce. Možnost hlasování poštou pro krajany, kterou požaduje vládní koalice, pokládá za účelovou.
Roman Bělor (STAN) ve shodě s předsedou své frakce Josefem Coganem jako zástupcem předkladatelů uvedl, že obvinění z účelovosti je diskutabilní, neboť Češi v zahraničí na korespondenční volbu čekají dlouho.
Celkem se do řádné rozpravy přihlásilo osmadvacet poslanců. Jana Mračková Vildumetzová (ANO) tvrdila, že korespondenční volba nezaručuje svobodnou a tajnou volbu. Míní, že tuto změnu nelze prosadit novelou zákona o správě voleb, ale je nutná změna ústavních zákonů. Vládním stranám vyčítala, že „tlačí na pilu“ a snaží se jednat rychle.
Také si stěžovala, že k poslanecké předloze chybí stanovisko Legislativní rady vlády. Neúspěšně navrhovala, aby sněmovna projednávání přerušila do jeho předložení, nejdéle do konce letošního září. Podle zástupců koalice je legislativní rada pouze poradním orgánem vlády a směrodatná jsou stanoviska sněmovních výborů.
„Předvádíte jenom taneček, který má vést k obstrukcím a zdržování,“ komentoval návrh předseda poslanců ODS Marek Benda. ANO koalici vytýkalo, že návrh předložila jako poslaneckou, nikoli vládní předlohu. Berenika Peštová (ANO) navrhla volební právo krajanů vázat na to, zda mají vůči České republice povinnost platit daně nebo zdravotní a sociální pojištění.
Ministr a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (za Piráty) poukázal na to, že volební reformu včetně korespondenční formy hlasování připravil již bývalý ministr vnitra ve vládě Andreje Babiše Jan Hamáček (ČSSD, dnes jako SOCDEM). Podotkl, že tehdejší připomínky se netýkaly korespondenční volby, ale například hlasování v předstihu nebo nedoručování hlasovacích lístků předem. Odborné komise podle něj tehdy dospěly k závěru, že návrh zákona je v pořádku. Do vlády návrh zamířil na jaře 2020, ale tehdejší kabinet ho neprojednal, dodal Šalomoun.
Babiš u řečnického pultu kritizoval vládu
Ještě před schvalováním návrhu programu mimořádné schůze s jediným bodem se o slovo přihlásilo sedm řečníků s právem přednostního vystoupení, kteří mohou mluvit o čemkoli. Jako první přistoupil k řečništi předseda ANO Andrej Babiš.
Podle něj si chce vládní koalice korespondenčním hlasováním zajistit lepší volební výsledky. Neexistuje navíc podle něj garance, že půjde o svobodné hlasování, uvedl v úvodu projevu, ve kterém se však následně soustředil zejména na kritiku koalice. Vláda je podle něj od listopadu 1989 „nejhorší, nejprolhanější a totálně neschopná“.
Vládě například vyčetl, že „vzala důchodcům, co mohla“. Babiš připomenul, že v listopadu 2022 premiér a předseda ODS (Petr) Fiala sliboval, že jeho vláda hranici věku pro odchod do starobního důchodu nezvýší, aby poté možnost posunu této hranice nad 65 let věku zahrnula do návrhu své důchodové reformy. Poukázal také na to, že kabinet loni snížil valorizaci penzí. Podle Babiše mohlo výši penzí zajistit zachování výnosů ze zrušené elektronické evidence tržeb. Podle kabinetu byl však systém EET nerentabilní.
Babiš také prohlásil, že vláda nesplnila žádný z předvolebních koaličních slibů a propaguje kroky, které prosadil předchozí kabinet. „Vy se chlubíte jenom naší prací,“ prohlásil bývalý premiér ve vystoupení, které trvalo zhruba dvě a půl hodiny. „Tahle parta neplní ani předvolební program a ani povolební program, prostě neplní vůbec nic,“ dodal Babiš, který v jiné části projevu řekl, že současná vláda žádný program nemá.
Vláda podle předsedy ANO též nezabránila vysoké inflaci. „Všechno za vás zdražilo minimálně o 30 procent, v kumulaci od roku 2021,“ obvinil kabinet. Na koalici SPOLU se obořil i kvůli tomu, že zparodovala slogan hnutí „Česko, pro tebe všecko“ záměnou názvu ČR za Rusko. „Nám je to úplně jedno, dávejte si tam, co chcete,“ uvedl. Podle některých představitelů strany jde o neetickou, lživou a podlou antikampaň, která si nic nezadá s hybridními útoky kremelských propagandistů.
Expremiér si tradičně postěžoval na média, která podle něho manipulují s fakty v neprospěch ANO a ve prospěch koaličních stran. „Dělají účelové citace z minulosti. Věci, které by měli říkat, zamlčují,“ řekl Babiš. „Všechny debaty byly proti nám,“ dodal předseda ANO. V souvislosti s červnovými volbami do Evropského parlamentu brojil Babiš též proti ekologickým plánům EU nebo proti migračnímu paktu EU.
Schillerová proti zdanění tichého vína, Havlíček kritizoval Novotného
Po Babišovi se k řečnickému pultu postavila předsedkyně poslanců hnutí Alena Schillerová, která apelovala na koalici, aby nezatěžovala tiché víno spotřební daní. Návrh by podle ní ohrozil třicet tisíc pracovních míst v českém vinařství a podpořil růst černého trhu.
Po ní promluvil místopředseda sněmovny za ANO Karel Havlíček, který apeloval na premiéra Fialu, „aby se kategoricky distancoval“ od provokativních a vulgárních výroků starosty Řeporyjí Pavla Novotného (ODS). Podle Havlíčka jde o „nebezpečné individuum s psychopatickými sklony“ a „vše nasvědčuje tomu, že jedná pod návykovými látkami“.
Mezi Havlíčkem a Novotným v posledních dnech proběhla v médiích a na sociálních sítích slovní roztržka. „Nečekal jsem, že malý pinďour starosty z Řeporyjí udělá velké divadlo,“ řekl Havlíček, který si za to vysloužil pokárání od předsedající schůze.
Okamura se vymezil proti migračnímu paktu
Hned dvě přihlášky podal podle oznámení předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) lídr SPD Tomio Okamura. Využil svého přednostního práva ke kritice unijního migračního paktu a vlády, kterou vinil v souvislosti s tímto balíčkem z vlastizrady.
„Migrační pakt je katastrofa pro Českou republiku a další podraz Fialovy vlády na naše občany,“ hřímal Okamura. Pozastavoval se nad tím, že Česko nebylo při unijním schvalování migračních pravidel proti, při potvrzování finálního znění se ale zdrželo. „Je to úplně otřesné, do čeho jste nás uvrtali,“ prohlásil lídr SPD. Návratová politika je podle něho fikcí. „Jak chcete vracet milion migrantů ročně, kteří sem přicházejí?“ tázal se. Fialu, podle kterého Česko patří ke skupině států důrazně čelící migraci, označil Okamura za „notorického lháře a politického podvodníka“.
Lídr SPD se během svého tříhodinového vystoupení věnoval také ruské vojenské agresi vůči Ukrajině. Konflikt by se měl podle něho ukončit zastavením dodávek zbraní napadené zemi. V lednovém úvodním kole debaty o volební novele trval Okamurův obstrukční projev téměř jedenáct hodin bez přestávky.
Po předsedovi SPD mluvila o migračním paktu místopředsedkyně sněmovny za ANO Klára Dostálová, označila jej za paskvil připravený za českého předsednictví v Radě Evropské unie.
S přednostním právem chtějí vystoupit rovněž předseda poslanců SPD Radim Fiala a Olga Richterová (Piráti).
I přechozí projednávání zákona provázely obstrukce
Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do sněmovny v roce 2025.
Úpravu některých parametrů korespondenční volby už navrhl ústavně-právní výbor. Koalice s opozicí se ale nadále neshodují v pohledu na její soulad s ústavou. Opoziční hnutí ANO a SPD tvrdí, že hlasování poštou může být v rozporu s principy tajné, svobodné a osobní volby. Úvodní sněmovní debata o návrhu na plénu zabrala i kvůli opozičním obstrukcím šest jednacích dnů a trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času.
Právní výbor například chce, aby se hlasy z ciziny započítávaly do čtyř největších krajů místo dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. I v případě, že by volič odhlasoval poštou, měl by právo volit později osobně na zastupitelském úřadu. Hlas zaslaný poštou by se v takovém případě vyřadil, a tedy nezapočítal. Opatření souvisí s možným ovlivňováním voliče při korespondenčním hlasování jeho okolím.
