V exkluzivní celoevropské debatě kandidátů na budoucího šéfa nebo šéfku Evropské komise se potkalo pět kandidátů. O druhý mandát ve funkci se uchází současná šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která je kandidátkou Evropské lidové strany. Za Stranu evropských socialistů je pak takzvaným spitzenkandidátem současný eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit z Lucemburska. Diskuse se účastnil i Rakušan Walter Baier za Stranu evropské levice, Ital Sandro Gozi za liberální Renew Europe Now a Němka Terry Reintkeová za Evropské zelené. Pozvání odmítly frakce Evropští konzervativci a reformisté a Identita a demokracie, které nenominovaly hlavního kandidáta.
Prvním tématem byla ekonomika, boj proti chudobě a vytváření nových pracovních míst. Podle Schmita je třeba dát lidem správné pracovní příležitosti, zároveň je ale důležité pěstovat dovednosti. „Je klíčové investovat do lidí,“ prohlásil s tím, že trh práce se nesmírně rychle mění.
Podle Reintkeové je třeba prolomit takzvaný rozpor mezi klimatem a ekonomikou. Zmínila důležitost Green Dealu. Abychom ho prý skutečně proměnili v realitu, potřebujeme investovat. „Největší chyba je vrátit se do doby škrtů,“ prohlásila.
Baier chtěl být v otázce více konkrétní, proto zmínil bytovou krizi. „Jeden z důvodů chudoby je nárůst cen bydlení a nájmů,“ podotkl.
Debata se stočila i k otázce ekonomické ceny za možné rozšíření Unie o další státy. Podle Goziho se evropský projekt zrodil pro všechny občany kontinentu. V tomto ohledu zmínil i Ukrajinu, zdůraznil však, že to nepůjde bez reforem. „Tuto cenu nemohou platit naši občané,“ sdělil.
Von der Leyenová vyjmenovala několik unijních snah, které podporují boj proti chudobě. „Představili jsme minimální mzdu, což je předpoklad k tomu, že práce se vyplácí,“ uvedla. Zmínila také investice ve vyšších desítkách miliard eur pro renovace domů nebo sociálního bydlení.
Jaká je cena ruské invaze na Ukrajinu?
Debata se stočila také k bezpečnosti, hlavně k ruské invazi na Ukrajinu a důsledcích pro Evropu. Podle Goziho se Putin nehodlá zastavit v Kyjevě, je tak třeba rozvíjet evropský obranný průmysl a být reálnou politickou silou, aby se o nás nerozhodovalo jinde. „Za každé euro na obranu musíme dát také jedno euro na kulturu a vzdělání,“ sdělil.
Baier řekl, že každé euro můžeme vydat a investovat pouze jednou. „Evropské členské státy NATO vydávají na obranu dvakrát tolik než Rusko, nestačí to?“ ptal se. Podle něj je z ekologických, společenských a politických důvodů třeba hledat politické řešení pro aktuální konflikty.
Schmit se ohradil s tím, že každý chce mír, ale ne za Putinových podmínek. Také řekl, že neustále slýchá o tom, kolik vydáváme na obranu a o kolik méně vydává Rusko, důležité je ale prý se podívat jinam. „Je třeba se podívat, co se děje každý den, každou noc na ukrajinském nebi. Každým dnem jsou ničeny domovy Ukrajinců. Pokud odvážně Ukrajinu nepodpoříme, tak se Rusové ocitnou na našich hranicích,“ varoval.
Podle Reintkeové Evropa skutečně stojí před bodem zvratu, je ale otázka, zda se efektivně využívají na obranu peníze daňových poplatníků. „Musíme konečně zrušit jednomyslnost v Radě v oblasti zahraniční a bezpečností politiky,” prohlásila s tím, aby lídři jako maďarský premiér Viktor Orbán neměli právo veta.
Podle von der Leyenové je otázka obrany zásadní. „Musíme posílit evropský zbrojní průmysl, zároveň ale musíme i nadále podporovat Ukrajinu,“ řekla s tím, že se na Ukrajině bojuje za všechny svobodné národy světa.
Konflikt kvůli Meloniové
Gozi a Schmit v debatě von der Leyenovou kritizovali. Schmit se do stávající šéfky Evropské komise opřel zejména kvůli její možné blízké spolupráci s italskou premiérkou a pravicovou političkou Giorgiou Meloniovou, jejíž strana Bratři Itálie je členem unijní strany Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Přijde mi, že její představa Evropy je jiná než vaše představa Evropy, chtěl bych, abyste to vyjasnila,“ řekl von der Leyenové.
Šéfka unijní exekutivy v této souvislosti zmínila tři podmínky pro budoucí spolupráci. Musí jít o stranu, která je podle ní proevropská, proukrajinská, tedy proti agresi ruského prezidenta Vladimira Putina, a zároveň musí podporovat právní stát. „Jestliže splní tyto tři podmínky, můžeme jim nabídnout spolupráci,“ odpověděla von den Leyenová na dotaz, zda bude v budoucnu spolupracovat případně i s italskou premiérkou a její stranou. Jak zdůraznila, neznamená to spolupráci s celou frakcí ECR, jen s těmi, kteří splní výše zmíněné podmínky.
Klima je prý třeba řešit se zemědělci i mladými lidmi
Kandidáti hovořili i o klimatu. Von der Leyenová řekla, že řešila dlouhodobou perspektivu, tedy dosažení klimatické neutrality do roku 2050. „Vedeme dialog s průmyslem, zemědělci – co potřebují k dosažení této neutrality,“ sdělila. Odpovědí jsou prý pobídky, zmínila i moderní technologie.
„Adekvátní klimatická ekonomika může posílit nový typ hospodářského růstu,“ prohlásil Schmit. Podle něj to ale nebude zadarmo a je třeba zmobilizovat obrovské zdroje. Jedině pak může být taková politika přijatelná pro každého.
Reinkeová, která prý pochází z průmyslové oblasti, sdělila, že je třeba změnit distribuci dotací v Evropě. „Tento kontinent může být průkopníkem, pokud jde o uhlíkovou neutralitu,“ uvedla s tím, že základní otázkou pro byznys v Evropě bude recyklace zdrojů.
Gozi tvrdí, že mladí lidé či zemědělci nemohou zaplatit za ekonomickou transformaci. „Je třeba zjednodušit projekty v oblasti obnovitelných energií,“ sdělil. Chválil takzvané právo na opravu, kdy lidé nemusí měnit elektrospotřebiče například po jednom roce.
Baier dodal, že pokud mluvíme o ekologické transformaci, je třeba myslet i na sociální spravedlnost, kterou prý negativně ovlivňují úsporná opatření. „To hlavní a nejdůležitější je zbavit se úsporných kroků,“ sdělil.
Důležitost demokracie
Dalším tématem debaty byla demokracie a vedení. „Pokud chceme budovat Unii, která obstojí v 21. století, je třeba zlepšit to, jakým způsobem se v ní činí rozhodnutí,“ poznamenala Reintkeová. „Vzrůstá tlak na rychlost, akceschopnost, proto potřebujeme silnější Evropský parlament, potřebujeme vlastní zdroje,“ je přesvědčena.
Gozi míní, že v Evropě nastal čas pro odvážné a hluboké reformy. „Je třeba provést reformu smluv, abychom mohli mnohem efektivněji chránit právní stát – to je naší nejlepší odpovědí na extrémní pravici,“ sdělil. Podle něj je rovněž nutné rozvíjet evropský politický prostor.
Baier podotkl, že kompromisy s extrémní pravicí a její agendou nejsou možné. Hlavním problémem extrémní pravice je podle něj sociální koheze. „Pokud lidem neposkytneme důstojný život, dostupné bydlení, práci, extrémní pravici v Evropě neporazíme,“ dodal.
Schmit uvedl, že opravdová Evropská unie není možná bez demokracie a právního státu. „Protože si musíme navzájem věřit, musíme důvěřovat svým institucím,“ řekl. „Je třeba změnit situaci článku sedm a postupovat mnohem tvrději vůči zemím, které právní stát nerespektují,“ myslí si.
Von der Leyenová na dotaz, jak se postarat o to, aby členské země implementovaly politiky EU, sdělila, že na to existují spolehlivé nástroje. „Jsou to například řízení pro porušení předpisů, mechanismus kondicionality, v případě, kdy členský stát nerespektuje zásady právního státu,“ vyjmenovala. Zmínila například zablokování peněz z fondů EU Maďarsku.
Jak zvládat migraci
Kandidáti rovněž debatovali o migraci a hranicích. „Musíme pracovat s ekonomickými migranty, protože chceme, aby evropská ekonomika fungovala, musíme uspokojovat naše potřeby a lépe spolupracovat,“ míní Gozi. Unie podle něj dokáže znovu získat kontrolu nad migrací.
„Migrace je téma, u kterého je jasně vidět, že populistická debata nám nepomůže najít řešení,“ myslí si Reintkeová. Evropa je podle ní stárnoucím kontinentem a migraci bude potřebovat. „Potřebujeme odolný azylový systém, aby chaos na vnějších hranicích skončil,“ zdůraznila.
Baier prohlásil, že Evropská unie uprchlíkům neotevírá hranice a ruší jejich právo na individuální přezkoumání žádosti o azyl, což je podle něj ostudné. „Je to hanba, měli bychom být solidární a připraveni přijímat tyto lidi důstojně a respektovat jejich lidská práva,“ uvedl.
Podle von der Leyenové Evropská unie musí plnit své mezinárodní závazky. „Ti, kteří potřebují ochranu a azyl, je dostanou. Ale my v Evropě jsme ti, kdo budou rozhodovat o tom, kdo do EU přijde a za jakých okolností,“ okomentovala. Ti, kteří nárok na azyl nemají, se podle ní musejí vrátit zpět.
Schmit řekl, že solidarita musí začínat u těch, kteří trpí nejvíce a jsou nejzranitelnější. „Když se podíváte na situaci v Tunisku, co se děje s uprchlíky, kteří jsou vytlačeni do pouštních oblastí, kteří jsou biti či zabíjeni – toto není Evropa, tohle nejsou evropské hodnoty,“ upozornil.
Regulace nových technologií
Posledním tématem debaty byly inovace a technologie. Evropa se podle Schmita ocitla v situaci, kdy v těchto oblastech zaostává. Řešením nejsou úspory, ale naopak investiční politika. Unie musí být schopna přilákat talenty a podporovat startupy, míní.
Von der Leyenová zmínila nová pravidla Evropské unie pro umělou inteligenci. „Při jejich přípravě jsme dbali na to, aby podporovaly růst a úžasné příležitosti, které s sebou umělá inteligence přináší,“ tvrdí. AI podle ní však má svá rizika, proto je třeba ji regulatorně upravit.
Baier poznamenal, že je rád, že Unie přijímá opatření proti velkým monopolním hráčům, kteří ovládají velké trhy. „Nezapomeňme ale, že tito velcí hráči využívají naše data, osobní údaje. Preferoval bych, aby informace, komunikace se staly společným statkem, který by byl demokraticky kontrolován,“ řekl.
„Jsem otec, zajímá mě proto ochrana našich dětí, záleží mi na boji za ochranu jejich duševního zdraví,“ uvedl Gozi. Evropská komise podle něj odvedla dobrou práci, protože EU má nyní na ochranu dětí nástroje. „Myslím, že bychom on-line přístup měli umožnit až v patnácti letech,“ dodal.
Reintkeová na dotaz ohledně nebezpečí takzvaných deepfake technologií zdůraznila, že internetové platformy musí přijímat odpovědnost a takový obsah odstraňovat. „Vymáhání Aktu o digitálních službách bude zásadní. Nestačí jen zákon na papíře,“ upozornila.
Debatu takzvaných spitzenkandidátů organizovala Evropská vysílací unie (EBU). Diskuzi živě v Bruselu vedl moderátor České televize Martin Řezníček a jeho belgická kolegyně Annelies Becková z VRT. Otázky kladli diváci v plénu, diváci sledující debatu v kancelářích EP ve členských státech, lidé na sociálních sítích a oba moderátoři. Na programu diskuse bylo šest témat: hospodářství a pracovní místa, obrana a bezpečnost, klima a životní prostředí, demokracie a vedení, migrace a hranice a inovace a technologie.
Systém spitzenkandidátů vznikl v souvislosti s volbami do EP před deseti lety. Evropský parlament se totiž domníval, že o předsedovi EK by neměly rozhodovat jen zákulisní dohody mezi členskými státy, ale že svou roli mají mít přímo voliči. Před volbami v roce 2014 proto EP vyzval jednotlivé evropské politické strany, aby nominovaly i kandidáty na předsedu či předsedkyni Evropské komise.
