Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Prezidenti a premiéři členských zemí budou chtít docílit konečné shody na summitu příští čtvrtek a pátek.
Lídři zemí EU se nedohodli na jménech šéfů unijních institucí
Události: Neformální summit v Bruselu (zdroj: ČT24)
„Cílem dnešní (pondělní) Evropské rady bylo vyměnit si názory, pohledy, priority, snaha nějak reflektovat výsledky voleb a připravit se na řádné jednání příště,“ přiblížil po skončení summitu český premiér. Právě to, že se unijní vůdci nyní sešli a diskutovali o svých prioritách či o tom, co považují za úkoly pro EU do budoucna, je podle něj důležité pro to, aby se příští týden na summitu mohli domluvit na jednotlivých jménech pro vrcholné funkce v Evropské unii.
„Já sám bych preferoval a myslím, že nejsem sám, že je nás většina, abychom se dokázali dohodnout už příště. Myslím, že by to bylo důležité i vzhledem k výzvám, kterým Evropa čelí. Ale neříkám, že to za každou cenu tak musí dopadnout,“ dodal Fiala.
V debatě podle premiéra nejsilněji zaznívalo, že se prezidenti a premiéři musí věnovat klíčovým tématům, která trápí evropské voliče. „K nim patří bezpečnost, což je téma, které dlouhodobě zdůrazňuje i Česká republika. Druhým tématem je pak prosperita, konkurenceschopnost a podpora inovací,“ vyjmenoval Fiala. Dalším závěrem pondělní debaty podle něj je, že „je potřeba při naplňování cílů Green Dealu, tedy klimatických cílů, mnohem více hledět na realitu, na to, aby směřování k těmto cílům nepoškozovalo životní úroveň, kvalitu života a prosperitu občanů“. I toto téma Česko podle Fialy dlouhodobě prosazuje.
Brífink premiéra Petra Fialy (ODS) po neformálním summitu v Bruselu (zdroj: ČT24)
Neformální večeře začala se zpožděním, ještě před ní totiž obsazení nejvyšších postů v EU řešili jednotliví vyjednavači za Evropskou lidovou stranu (EPP), tedy polský premiér Donald Tusk a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, a za frakci socialistů a demokratů (S&D) německý kancléř Olaf Scholz a španělský premiér Pedro Sánchez.
Unijní prezidenti a premiéři debatovali o celkem čtyřech funkcích. O funkci předsedkyně Evropské komise se opět uchází její dosavadní šéfka von der Leyenová z EPP. Hlavním kandidátem socialistů do čela Evropské rady, tedy unijních summitů, je bývalý portugalský premiér António Costa a novou šéfkou unijní diplomacie by se nejspíš měla stát estonská premiérka Kaja Kallasová. Předsedkyní Evropského parlamentu by chtěla zůstat Roberta Metsolaová z Malty.
Komentář premiéra Petra Fialy před odletem na summit lídrů Evropské unie do Bruselu (zdroj: ČT24)
Z diplomatických zdrojů v Bruselu zní rozladěnost z Charlese Michela
Německý kancléř Scholz při příjezdu na summit vyjádřil jistotu, že se EU rychle dohodne na šéfovi či šéfce Evropského parlamentu. „Vzhledem k tomu, že politická platforma, která dosud podporovala předsedkyni EK (Ursulu von der Leyenovou) získala v parlamentu opět většinu, věřím, že bude možné rychle najít rozumné řešení,“ uvedl Scholz.
Někteří představitelé unijních zemí při příjezdu do Bruselu přímo podpořili von der Leyenovou, jako například řecký premiér Mitsotakis. Jiní, třeba slovinský premiér Robert Golob, zase vyjádřili podporu kandidátovi socialistů na předsedu Evropské rady Costovi.
Role hlavního vyjednavače o klíčových funkcích přísluší současnému předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi, i když se bude hovořit rovněž o jeho nástupci. Do neformálních debat je podle některých začleněna i diskuse o budoucím generálním tajemníkovi NATO. Politici obvykle také při svých úvahách zohledňují, kdo stojí v čele Evropské centrální banky.
Zpravodaj ČT Petr Obrovský o neformální večeři prezidentů a premiérů členských zemí EU (zdroj: ČT24)
Podle zpravodaje ČT v Bruselu Petra Obrovského by dle zpráv médií měla být v čele Evropského parlamentu dalšího dva a půl roku jeho dosavadní předsedkyně Metsolová. Dodal, že z diplomatických zdrojů v Bruselu zní rozladěnost ze způsobu vedení jednání dosavadního předsedy Evropské rady Michela. Podle nejmenovaného diplomatického zdroje Obrovského nebere Michela mezi hlavami států a vlád „nikdo vážně“.
Kallasová je podle informací zpravodaje pro evropské lídry vhodnou kandidátkou na post šéfky unijní diplomacie, protože má zkušenosti z mnoha politických postů, velmi dobře ovládá angličtinu a nebojí se mluvit se zahraničními médii. V Bruselu tedy Kallasová platí za političku, která hraje „ve výrazně vyšší lize“ než by Estonsku podle počtu obyvatel a velikosti příslušelo.
Co pomůže Česku ve vyjednávání?
Šéfredaktorka webu Euractiv Aneta Zachová v Horizontu ČT24 podotkla, že von der Leyenová má velkou šanci na druhý mandát. „Je to zkrátka tím, že je schopná si hledat podporu napříč politickým spektrem. Je schopná to trochu hrát na všechny strany. Slibovat a dávat dalším politickým uskupením, co chtějí,“ míní. Pomůže jí tak prý „zručnost“ chodit v evropské politice.
Fiala před odjezdem na summit vyjádřil přání, aby komisař nominovaný Českou republikou měl silné portfolio. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v pondělí oznámil, že hnutí STAN navrhne vládě do funkce příštího českého eurokomisaře nově zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (oba STAN).
„Od osobnosti (eurokomisaře, pozn. red.) se také odvíjí šance na portfolio. Vše si musí sednout dohromady. Není to vůbec jednoduchý proces,“ uvedl český ministerský předseda.
Česko podle Zachové ve vyjednávání působí jako poměrně konstruktivní partner, který si pro sebe snaží zajistit silnější ekonomické portfolio. Má tak prý šanci na úspěch. „Česko není ta nejsilnější váha, když se jedná o ustanovení vrcholných postů v evropských institucích, ale mohlo by si odnést za měsíc nebo dva příslib nějakého ne úplně zanedbatelného portfolia,“ myslí si novinářka.
Horizont ČT24: Šéfredaktorka webu Euractiv Aneta Zachová komentuje dění v Evropském parlamentu (zdroj: ČT24)