Prezident Petr Pavel jel na motorce bez helmy, upozornila na to televize CNN Prima News na základě videozáznamu od diváka. Pavel se na sociální síti X za dopravní přestupek omluvil. Slíbil, že věnuje peníze na pomoc motorkářům, kteří cizí vinou skončili na invalidním vozíku.
Hlavu státu natočil divák v obci Rtyně v Podkrkonoší. Poté, co společně s ochrankou nafukoval kolo motorky, na stroji odjel bez ochranné přilby, kterou má mít řidič nasazenou.
„Vnímám své pochybení a za zjevný dopravní přestupek se omlouvám,“ reagoval Pavel. Uvedl, že při jízdě na motorce celý život dodržuje bezpečnostní opatření, od přilby přes oblečení s chrániči až po airbagovou vestu.
„V tomto případě jsem jel dohustit pneumatiky k čerpací stanici. Šlo o cestu dlouhou 1,5 kilometru po řídce používané komunikaci, na několik desítek metrů jsem se musel napojit i na hlavní. Byla to hloupost. Uvědomuji si, že prezident by měl jít v dodržování pravidel příkladem,“ napsal prezident.
Prezident dá peníze motorkářům, kteří skončili na vozíku
V sobotu se Pavel zúčastní akce Keep Respect v Kladrubech, která má pomoci motorkářům, kteří cizí vinou skončili na vozíčku. „Při této příležitosti věnuji na dobrovolné vstupné částku vyšší, než je horní hranice pokuty ve správním řízení udělované za tento přestupek,“ poznamenal. Podle zákona může motorkář v takovém případě dostat blokovou pokutu do dvou tisíc korun, ve správním řízení je to 1500 až 2500 korun. Hlavě státu policie vyměřit sankci nemůže.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) o věci s Pavlem hovořil při schůzce na Pražském hradě. Prezident se podle něj ke svému pochybení staví čelem. „Patří k těm, kteří věnují bezpečnosti na motorce pozornost. Tohle nepochybně byla jenom konkrétní dílčí chyba,“ uvedl.
Jednání s ministrem dopravy
Pavel s Kupkou ve čtvrtek hovořili i o plánech vlády, která bude v létě jednat o takzvaných PPP projektech na výstavbu dopravní infrastruktury. Jde o spolupráci soukromého a veřejného sektoru.
Kupka nedávno řekl, že stát bude na investice do rozvoje dopravní infrastruktury, na opravy a údržbu potřebovat v letech 2024 až 2050 celkem 5,1 bilionu korun. Z toho v příštích deseti letech půjde o 2,8 bilionu v cenách roku 2022. V průměru bude potřeba zajistit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury 182 miliard korun ročně.
S Pavlem řešili klíčové priority resortu, například dokončení dálnice D35 či D11. Vysokorychlostní tratě pak podle ministra povedou k rozvoji ekologické dopravy a uvolnění kapacity stávajících železničních koridorů. „Bez vybudování železnice v nové stopě nebude možné přesouvat víc nákladu na železnici, protože současné koridory víc prostoru nemají,“ uvedl Kupka.
Rychlotrať z Prahy do Kladna nebo pražský okruh
Rychlotrať má vzniknout například z Prahy do Kladna přes pražské letiště, i tam by chtěl ministr využít projekt PPP. „Postupujeme v souladu s tím, jak to dělali jinde, například ve Francii, ve Velké Británii, v Německu, kdy hledají komerční partnery, aby se podařilo vybudovat větší úseky,“ řekl.
„Vláda by neměla dávat do projektu PPP celý úsek od Masarykova nádraží až po Kladno,“ řekl poslanec ANO Martin Kolovratník s tím, že formu PPP by si kabinet mohl vyzkoušet jen na pražských částech železnice.
Klíčová je pro ministerstvo dopravy i dostavba pražského okruhu. Na něj metropole čeká víc než dvacet let. Příští rok se má začít stavět úsek, který propojí dálnici D1 s Běchovicemi. Podle opozice ale stát nedostatečně využívá zákon o liniových stavbách. „Vláda by toto mohla využít do dalších kroků, třeba zkrácení lhůt u odvolání, principy jako jednou a dost, že už není možné se odvolávat,“ míní Kolovratník.
Kritiku Kupka vnímá jako neoprávněnou. „Využíváme všechny nástroje tak, abychom opravdu mohli se stavbou začít už v příštím roce,“ reagoval.
Podle ministra bude nutné zajistit větší vějíř finančních nástrojů. Letos stát využívá úvěr od Evropské investiční banky, připravují se další PPP projekty. „Pokud začneme s přípravou PPP projektů, samotné stavby začnou v příštím, nebo dokonce přespříštím vládním období.“ Na stole podle něj jsou klíčové stavební projekty a Česko musí řešit, jak je financovat.
