Stavba prvního úseku vysokorychlostní tratě by podle současných plánů měla začít zhruba za tři až čtyři roky. Vyjít má řádově na desítky miliard korun. Celý projekt pak na 700 miliard. Vláda nemá peníze ani na údržbu a opravu železnic, uvedl v pondělních Událostech, komentářích bývalý ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). Současný šéf resortu Martin Kupka (ODS) chce jednat se soukromými investory a snažit se získat peníze i ve spolupráci s Německem a Rakouskem.
Vysokorychlostní trať je nyní finanční pohádka, míní Havlíček. Podle Kupky bude třeba využít různé nástroje
24 minut
Martin Kupka a Karel Havlíček k výstavbě vysokorychlostních tratí v Událostech, komentářích
Správa železnic v Česku aktuálně vystavuje čtyřicet let starý vlak TGV jako symbol vysokorychlostní železnice. „Je to vstup do toho tématu pro širokou veřejnost. Je to určitě také symbol toho, že teprve doháníme vlak. Že jsme řadu let za Evropou,“ řekl Kupka.
Podle něj panuje obecná shoda napříč celou politickou reprezentaci, že Česko potřebuje vysokorychlostní tratě pro vstup do společenství dopravně rozvinutých evropských států. „Do budoucna musíme samozřejmě osobní i nákladní dopravu přiblížit ekologicky co nejšetrnější podobě. V souvislosti s tím je samozřejmě výstavba vysokorychlostních tratí důležitá věc,“ zdůvodnil Kupka.
Že panuje shoda v podpoře vysokorychlostních tratí, potvrdil i Havlíček. „Za poslední tři roky jsme udělali poměrně velký kus práce – připravily se studie proveditelnosti, vytyčily se trati, začal se připravovat rozpočet,“ vyjmenoval. Proces má podle něj pokračovat tak, aby se v roce 2025 začala stavět první část tratě.
Kupka tak optimistický ale nebyl. Uvedl, že před současnou vládou je velký úkol otevření cesty k vysokorychlostním tratím i u řady samospráv, v jejichž blízkosti povedou. „Před námi bude upravit zákon, který by otevřel cestu k realizaci těch tratí a samozřejmě najít dobré řešení pro všechny, kteří žijí v blízkosti,“ řekl. Dodal, že za poslední půlrok proběhlo několik jednání se zástupci samospráv.
Evropské fondy i soukromí investoři
Havlíček vyjádřil obavy zejména ze zajištění financování na výstavbu. „V současné době tato vláda nemá peníze v rámci železnic ani na údržbu a opravu,“ podotkl. Předběžný rozpočet pro resort dopravy na rok 2023 a 2024 nazval apokalypsou. „Jestli toto ministerstvo financí myslí vážně, tak ministerstvu dopravy bude mým hrubým odhadem chybět mezi 45 a 55 miliardami korun na základní infrastrukturu, koridorové tratě, nádražní budovy a zabezpečení ETCS,“ vyčíslil.
Vynaložení dalších desítek a později stovek miliard korun v současnosti, ač s pomocí evropských zdrojů, na vysokorychlostní tratě označil Havlíček za „finanční pohádku“.
„Nijak nezakrývám, že současná situace české ekonomiky neumožňuje v příštím ani přespříštím roce zafinancovat tak obrovský projekt. O čem jednáme, je spolupráce – a ve spolupráci s Německem a Rakouskem získat co nejvíce prostředků pro hlavní vysokorychlostní trať, která bude spojovat Berlín s Prahou, Brnem a Vídní,“ reagoval Kupka. Dodal, že bude třeba využít celou škálu různých finančních nástrojů, a to včetně zapojení soukromých investorů.
Forma takzvaného PPP projektu, kdy stavbu i provoz financují soukromí investoři a stát jim projekt postupně splácí, podle Havlíčka cestou je. „Ale uvědomme si, že PPP je pouze rozsplátkování toho problému, samozřejmě s nějakým úrokem,“ upozornil. Varoval, že v kontextu ruské invaze na Ukrajinu mohou jít úroky ve světě z řady důvodů nahoru.
