Do Česka přijel francouzský vlak TGV, který byl před čtyřiceti lety na začátku vysokorychlostních tratí ve Francii. Má být i symbolem příprav na tuzemskou vysokorychlostní železnici, která se má začít stavět již za pár let. Stát chce budovat rychlodráhy i formou PPP. Tuto formu financování si chce nejprve vyzkoušet na připravované modernizaci železniční tratě mezi Ševětínem a Nemanicemi v jižních Čechách, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Výstavba jednotlivých úseků rychlodrah v Česku vyjde podle studií na desítky miliard korun. Stát proto podle Kupky počítá s tím, že bude muset hledat různé formy financování. Jedním z nich je zapojení soukromého subjektu formou PPP projektu, kdy stavbu i provoz financují soukromí investoři a stát jim projekt postupně splácí.
K tomu už podle ministra podnikl stát první kroky, PPP projekt plánuje využít pro modernizaci části čtvrtého železničního koridoru mezi Nemanicemi a Ševětínem. Půjde o první železniční projekt, kde by stát tento způsob financování využil. Vůbec prvním a zatím jediným dopravním projektem PPP je stavba části dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, která začala vloni.
Dotační programy EU
Pomoci by měly také dotační programy Evropské unie. „Půjde o mix různých typů dotačních titulů,“ podotkl také generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda s tím, že na různých úsecích může Česko získat až osmdesát procent podpory.
Samotnou výstavbu a následné rozšiřování vysokorychlostních tratí označil Kupka pro rozvoj tuzemské dopravy jako nezbytnost. Upozornil, že současné koridory už kapacitně nestačí. Důležité je podle ministra zároveň zkracovat délku cesty napříč republikou i do zahraničí.
V současnosti je na českých železnicích maximální povolená rychlost 160 kilometrů za hodinu. Nejrychlejší trasy připravovaných rychlotratí by v budoucnu měly umožnit maximální rychlost až 320 kilometrů za hodinu, další části jsou připravovány pro rychlost okolo dvou set kilometrů za hodinu.
TGV na hlavním nádraží
Jako symbol vysokorychlostní železnice v Evropě v pondělí Správa železnic představila veřejnosti prezentační jednotku francouzského rychlovlaku TGV. Přes čtyřicet let stará souprava je na pražském hlavním nádraží, kde si ji už dopoledne přišly prohlédnout stovky zájemců. Podle Kupky je představení rychlovlaku signálem a závazkem státu, že to se stavbou rychlotratí po dlouhých letech diskusí myslí vážně.
I přes stáří vlaku se podle Správy železnic prezentovaná jednotka technicky příliš neliší od současných strojů. Vlak tvoří dva hnací a osm vložených vozů o celkové délce dvě stě metrů. V roce 1981 dosáhl rychlostního rekordu 380 kilometrů za hodinu, na běžných spojích pak jezdil tři sta kilometrů za hodinu. V pravidelném provozu sloužil do roku 2018. Správa za jeho pronájem zaplatí francouzským dráhám 379 tisíc eur (asi 9,3 milionu korun).
V dalších třech dnech bude vlak k vidění v areálu brněnského výstaviště v rámci veletrhu Rail Business Days. Dalšími zastávkami bude 10. června stanice v Jihlavě a o den později hlavní nádraží v Ústí nad Labem. Poté se vlak přes Německo vrátí do Francie.
Stavba prvních úseků za tři až čtyři roky
Stavba prvních úseků rychlodráhy v Česku by měla začít podle současných plánů za tři až čtyři roky. Správa železnic při jejich přípravě vymezila prioritní úseky, které chystá ve zrychleném režimu. Jde o úseky Praha-Běchovice – Poříčany, který je zatím v přípravě nejdál, dále Poříčany – Světlá nad Sázavou, Velká Bíteš – Brno, Modřice–Šakvice, Prosenice – Ostrava-Svinov, Praha-Vysočany – Lovosice/Litoměřice a Ústí nad Labem západ – státní hranice Česka s Německem.
Tyto části jsou ve fázi zpracovávání dokumentace pro územní rozhodnutí nebo výběrového řízení na jejich zpracovatele.
„Chtěli bychom, aby se lidé vysokorychlostními vlaky poprvé svezli v roce 2030 na výjezdu z Prahy směrem na Brno,“ říká Svoboda s tím, že zpočátku půjde o kombinaci s konvenčními vlaky, jelikož celé úseky ještě nebudou hotovy.
I přeprava nákladu
Vysokorychlostní tratě mají rovněž v budoucnu posloužit i pro nákladní vlaky. „Odlehčíme stávajícím konvenčním tratím, připravujeme i nákladní koridory,“ dodal Svoboda a zmínil, že už nyní se spouští spousta projektů pro nákladní dopravce. Dopravci podle něj pocítí zvýšení kapacit ještě v tomto desetiletí.
O výstavbě rychlotratí v Česku se začalo hovořit už v devadesátých letech minulého století, příprava ovšem pokročila až v posledních asi pěti letech.
