Dálnice D35, která by propojila Prahu s Ostravou, zažila mnoho odkladů. Dostavba má začít na podzim

Události ČT: Ministerstvo opanoval elán do stavby dálnic. Začne se od podzimu (zdroj: ČT24)

Dostavba dálnice D35 by mohla začít letos na podzim. Pokud se tak stane, bude to přelomová událost. I když má téměř každá dálnice v Česku své problémy, zpoždění a spory o trasu, D35 je i v tomto kontextu výjimečná. Původně (ještě jako R35) měla spojit tři resp. čtyři krajská města v Čechách i na Moravě a současně posloužit jako součást alternativní rychlé trasy Praha–Brno vůči dálnici D1. Zatím však není použitelná ani jako velkokapacitní spojnice, ani jako rychlá alternativa.

Silnice I/35 je v Česku pojmem. S 292 kilometry je to druhá nejdelší státní silnice v zemi, vede od Hrádku nad Nisou až na Bumbálku. Mnoho úseků je mimořádně frekventovaných, tím pádem se na nich stávají nehody, takže se o „pětatřicítce“ hovoří jako o silnici smrti.

Ve skutečnosti by měla být silnice číslo 35 mnohem kratší. Přes 200 kilometrů její délky by měla ubrat dálnice D35. Když nepočítáme přivaděč od Opatovic nad Labem k dálnici D11, který má formální označení dálnice D35, je zatím hotových jen necelých 40 kilometrů v blízkosti Olomouce.

Ministr dopravy: Hlavní fáze stavby dálnic začne na podzim 2017 (zdroj: ČT24)

D35 má propojit Hradec Králové, projít v těsné blízkosti kolem Pardubic a směřovat na Olomouc, původní rychlostní silnice R35 se měla výhledově protáhnout ještě z Hradce na druhou stranu do Liberce – s tím však současné plány již nepočítají. Problém je v tom, že i vytoužené a nanejvýš potřebné spojení od Hradce Králové k Olomouci nejenže není hotové, ale zatím se ani nezačalo stavět.

Pokračuje krize, která už trvá delší dobu. Sice vláda za svůj více než tříletý mandát začala nějaké úseky budovat, nicméně je to stále málo. Jestli chceme ukončit trápení, které se jmenuje výstavba české dálniční sítě, v roce 2030, tak by mělo být stále rozestavěno zhruba 90 kilometrů navíc každý rok.
František Laudát
člen sněmovního dopravního výboru

Ředitelství silnic a dálnic předpokládá, že by se to mohlo změnit již letos. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (nestr. za ANO), jenž kvůli D35 navštívil Pardubický kraj, by měly práce začít na podzim. Dva na sebe navazující úseky ostatně čerstvě získaly souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí ke stavbě, které nahrazuje posouzení vlivu na životní prostředí (EIA).

Podle generálního ředitele ŘSD Jana Kroupy se blíží ke konci výběrové řízení na archeologický průzkum. „Mezitím se dokončuje majetkoprávní vypořádání,“ poznamenal. Ministr Ťok upřesnil, že je vykoupena naprostá většina pozemků a chtěl by, aby archeologický průzkum probíhal tak, aby se zároveň již mohlo na některých místech stavět. „Chtěli bychom se domluvit s firmou, která bude dělat archeologický průzkum, aby ho udělala nejdříve tam, kde jsou objekty, které jsou na kritické cestě, což jsou křižovatky a mosty,“ uvedl Ťok.

Po podzimním zahájení staveb Opatovice nad Labem – Časy a Časy–Ostrov by měla stavba trvat déle než tři roky, Ředitelství silnic a dálnic počítá s uvedením do provozu v únoru 2021.

Generální ředitel ŘSD: Každá stavba má své specifické problémy (zdroj: ČT24)

Tehdy se dálnice jen přiblíží k Vysokému Mýtu, což je první větší město, které leží na trase současné I/35. Dvojice nových staveb tak výrazně zrychlí cestování například do Holic nebo Chocně. Do samotného Vysokého Mýta bude cesta pochopitelně také rychlejší, ale posledních pár kilometrů bude potřeba ještě dojet po staré silnici I/35. Se zahájením dalších staveb počítají silničáři v roce 2020, potom by ovšem mohl na jeden zátah vzniknout úsek dálnice až ke Svitavám. Až na úplný závěr po roce 2023 potom zbude poslední chybějící úsek Staré Město – Mohelnice.

Jenže ani to není zcela jisté. Jak upozornil pardubický krajský radní pro dopravu Michal Kortyš (ODS), některé obce se ještě pokoušejí prosadit změnu trasy, protože mají dojem, že by dálnice vedla příliš blízko. „Blokovat výstavbu to snad nebude, může ji to ale o nějaký rok oddálit,“ upozornil radní.

  • Ministři dopravy, životního prostředí a financí navštívili kvůli dálničním stavbám tři regiony.
  • Dálnice D11, která by již letos měla vést až k Hradci Králové a čeká ji další prodloužení směrem k Jaroměři, je na stavbu nejbližších úseků připravena podobně jako D35. Také na ní by měl brzy začít archeologický průzkum.
  • „Někdy v září bychom mohli začít dělat hlavní stavební objekty, jako jsou křižovatky a mosty,“ předpokládá ministr dopravy Dan Ťok. Od krajského města k Jaroměři by se pak mohlo jezdit za dalšího 2,5 roku.
  • Rok 2025 by potom mohl přinést dokončení dálnice D11 v celé její délce, tedy dále na Trutnovsko a na hranice s Polskem k Žacléři.
  • Další prioritní stavbou je dálnice D6, která má spojit Prahu a Karlovy Vary - dosud jsou v provozu pouze tři úseky, zbytek funguje jako silnice první třídy.
  • „Budeme jednat se starosty kolem D6, tam máme tři úseky. Máme tam malé zpoždění, nicméně na podzim chcheme zahájit hlavní stavební činnost na všech třech úsecích,“ komentoval plán ministr Ťok. Dodal, že nejdále je stavba obchvatu Lubence.

Chybí vůle i dálnice do Brna

Dokončením D35 se otevře nová, možná trochu rychlejší trasa z Prahy do Ostravy, zcela jistě se zrychlí například cestování z Hradce Králové nebo Pardubic do Olomouce.

Jiná věc ovšem je, zda bude někdy dokončena zmíněná alternativní trasa Praha–Brno. K ní je ještě potřeba postavit novou silnici I/43. Ta původně figurovala v plánech sítě rychlostních silnic jako R43, později se objevila v seznamu kapacitních dvouproudých silnic pro motorová vozidla, ale ŘSD na její přípravě v současnosti nepracuje, v mnoha úsecích zatím ještě není ani EIA. V dohledné době – patrně ještě dříve, než bude hotová D35 – by měly vzniknout pouze dvě přeložky stávající silnice I/43 v úsecích Hradec nad Svitavou – Lačnov a Letovice – Rozhraní.

obrázek
Zdroj: ČT24

K dálnici D35 se neváže žádný podobně dramatický příběh jako třeba k úseku dálnice D8 v Českém středohoří, kde se mnohokrát začínalo stavět a zase předčasně končilo, padaly svahy, byly kolem toho soudy, politické tahanice, odborníci se osočovali… Příběh D35 nevypráví ani o tom, že všichni moc chtěli, ale každý něco jiného, nýbrž spíše o tom, že nikdo nechtěl.

Když stát neměl peníze, odložila se příprava D35. Když se začaly vykupovat pozemky a lidé je nechtěli prodat, dlouho trvalo, než se jen začalo vážně hovořit o vyvlastňování. Nic moc se nedělo ani ve chvíli, kdy se velmi dlouho nedařilo rozhodnout, kudy dálnice vlastně povede. Státu stejně na zahájení stavby chyběly peníze.

První úsek D35 stál již v 70. letech

Historie stavby D35 je přitom velmi dlouhá, mohli bychom ji zařadit do pomyslné první generace dálnic, které se začaly stavět ještě dříve, než byla kompletní D1 mezi Prahou a Brnem.

Figurovala ve všech dálničních koncepcích a její nejstarší části byly motoristům k dispozici již koncem 70. let. V roce 1986 pak vedla dálnice od Mohelnice až k Olomouci. Jenomže tím to na dlouhá léta skončilo. V roce 1993 spadla dosavadní dálnice do nižší kategorie rychlostních silnic a její plánovaná trasa (původně Hradec Králové – Lipník nad Bečvou) se prodloužila ještě z Hradce Králové do Liberce.

Křižovatka dálnic D35 a D46 u Olomouce vznikla v roce 2007. Dnes je součástí dálničního spojení Praha–Brno–Ostrava
Zdroj: Ivo Stejskal/ČTK

Další výstavba pak pokračovala podle zásady „uprostřed musí zůstat díra“, která se „osvědčila“ například na D8, D5 a D1. Začalo se tedy stavět na obou koncích, jednak mezi Olomoucí a Lipníkem, kde R35 posloužila především jako propojka mezi brněnskou R46 (dnes D46) a rozestavěnou D47 (dnes D1), jednak mezi Turnovem (Ohrazenicemi) a Libercem, kde spolu s R10 (dnes D10) vytvořila rychlé spojení Praha–Liberec.

Změna kategorie z dálnice na rychlostní silnici umožnila postavit rychlostní silnici v obtížném terénu před Libercem poměrně úsporně. Na druhé straně loni, kdy se znovu změnila kategorizace a „pětatřicítka“ se vrátila mezi dálnice, bylo nutné kategorie rozdělit. Komunikaci mezi Ohrazenicemi a Libercem s jejími prudkými oblouky a výrazným stoupáním by jen těžko bylo možné prohlásit za plnohodnotnou dálnici. Zůstala tedy silnicí první třídy pro motorová vozidla a v přehledech rychlostních komunikací již nefiguruje.

Do Jičína dálnice povede, dál už ne

Silničáři nadále počítají s tím, že by D35 měla pokračovat od Hradce Králové na severozápad, končí ale u Úlibic resp. Jičína (stavba se plánuje až na příští desetiletí). Z Jičína do Turnova zřejmě zůstane v současné podobě, což je pozoruhodné. Tento úsek totiž vede po okraji CHKO Český ráj a případná přestavba zhruba v současné stopě by do chráněného území nejspíše významně zasáhla.

Silnice I/35
Zdroj: ČT24

ŘSD proto zvažovalo několik variant, kudy by nová komunikace měla vést, všude však narážela na protesty. Český ráj je velký, kdyby měla vést rychlostní komunikace severně od něj, zasáhla by na Maloskalsko, jižně by zase zasahovala až do Středočeského kraje, který se stavbou ve svých dokumentech nepočítal a navíc by taková trasa byla velmi dlouhá. Stát ale nakonec uznal, že provoz mezi Jičínem a Turnovem není tak silný, že by zde byla dálnice potřeba. Výjimečně tak ustoupil argumentaci aktivistů. Nedávno „degradovaný“ úsek Ohrazenice–Liberec tak zůstane od „plnohodnotné“ D35 nejspíše navždy oddělen.