V roce 2021 Ředitelství silnic a dálnic zprovoznilo 46,5 kilometru nových dálnic. Tři čtvrtiny z této délky vznikly na východě Čech v blízkosti Hradce Králové, zhruba osm kilometrů připadlo na severozápad Čech a jen tři nové dálniční kilometry přibyly na Moravě. V příštím roce slibují silničáři dalších 25,5 kilometru dálnic. Bude to podstatně menší délka než letos, navíc ji takřka celou „spolykají“ vlastně jen dvě stavby. Roky 2021 a 2022 představují také roky dvou velkých modernizací D1. Ta, která se týkala úseku od středních Čech až na Brněnsko, letos skončila, příští rok začne rozšiřování úseku u Brna na šest pruhů.
Rok 2021 byl z pohledu nových dálnic nejlepší za dlouhou dobu. Zprovoznění téměř 47 nových dálničních kilometrů je více než dvojnásobné zlepšení oproti minulému roku.
Do oněch 47 kilometrů nejsou navíc započítány dokončené úseky modernizované D1, na které (téměř) definitivně skončily mnohaleté rozsáhlé opravy od středočeských Mirošovic až po jihomoravskou Kývalku.
- 2017: 17 km
- 2018: 4 km
- 2019: 33 km
- 2020: 21 km
- 2021: 47 km
Zcela nové dálniční úseky znamenají velký přelom hlavně pro východní Čechy. Kdo chce jet autem třeba z Prahy do Litomyšle, nemusí díky nové D35 již zajíždět do Hradce Králové, případně Pardubic. Kdo jede lyžovat do Pece pod Sněžkou, se díky nové části D11 vyhne okružním křižovatkám na západním okraji Hradce i ucpané Jaroměři. Okolo Hradce je nově v provozu 35 z oněch 47 dálničních kilometrů.
Dalších osm kilometrů dálnic se otevřelo na severozápadě Čech. Necelých pět jich obohatilo dálnici D6. Přibyly k dosavadnímu krátkému izolovanému dálničnímu úseku Lubenec–Bošov. Nově se jezdí po lubeneckém obchvatu, čímž se z krátkého izolovaného dálničního úseku stal o trochu delší izolovaný dálniční úsek. Na východ od něj musí řidiči jet přes třicet kilometrů po staré silnici, aby se opět dostali na dálnici, západním směrem pokračuje dálnice až po čtyřiceti kilometrech (považujeme-li za ni průtah Karlovými Vary, oficiálně začíná západočeská D6 ještě po dalších devíti kilometrech).
O tři a půl kilometru se prodloužila dálnice D7. Na rozdíl od jiných nových dálničních úseků nevznikl obchvat Panenského Týnce na zelené louce, nahradil dosavadní dvoupruhovou silnici, která již v devadesátých letech vznikla s vidinou budoucího rozšíření. Že byla dálnice vlastně zpola připravená, ale nakonec nebylo příliš poznat na délce ani ceně stavby. Stavělo se přes dva roky, stát za tři a půl kilometru D7 zaplatil 685 milionů korun bez DPH.
Pro srovnání, podobně dlouhá jihovýchodní část dálničního obchvatu Otrokovic na D55, která je jedinou letošní moravskou dálniční novinkou, stála 709 milionů a stavěla se tři roky. Nová tříkilometrová část obchvatu odvádí z nitra Otrokovic prakticky všechnu tranzitní dopravu, protože propojuje výpadovky na Zlín a na Uherské Hradiště.
Začalo se stavět 71 kilometrů, naráz vzniká celý zbytek D4
Ještě více kilometrů dálnic, než se otevřelo, se letos začalo stavět, a to jednasedmdesát. Z nich zhruba polovina připadá na jedinou dálnici, totiž D4, která po dokončení spojí Prahu s Pískem. Stát zadal dostavbu jako projekt PPP, tedy partnerství soukromého a veřejného sektoru. Sdružení firem, které zakázku získalo, musí dálnici dostavět, a pak ji také bude provozovat, zač mu stát bude dále platit. Schválené přímé závazky státu i s ohledem na inflaci či vývoj kurzu koruny činí v součtu zhruba 30 miliard v horizontu pětadvaceti let.
Kromě dálnice D4 – kde se začalo naráz stavět pět úseků od křižovatky Háje východně u Příbrami až k Miroticím, kde navazuje již dokončený krátký dálniční úsek u Písku – začaly vznikat tři úseky dálnic na Moravě.
Jednak to je první etapa stavby D48 Bělotín–Rybí, což je – podobně jako letos zprovozněná část D7 u Panenského Týnce – vlastně přestavba a rozšíření existující silnice, která již byla dokonce čtyřpruhová, ale parametry dálnice nesplňovala. Začala i výstavba další části D55 od Starého Města k Moravskému Písku.
A konečně se v prosinci začala stavět D49 od hulínské křižovatky s D1 a D55 k Fryštáku. Tuto dálnici bylo dlouho možné považovat takřka za prokletou. Pracovalo se na ní sice již koncem předminulého desetiletí, ale v roce 2010 byla stavba přerušena. Než se podařilo práce obnovit, zrušil soud výjimku, která se týkala výstavby v území, kde žijí ohrožené druhy. Pravomocné stavební povolení získalo Ředitelství silnic a dálnic až letos v listopadu.
Dálniční rok 2022: dočkají se znovu východní Čechy, hotový má být obchvat Frýdku-Místku
Příští rok bude méně úspěšný jak v počtu nově otevřených dálničních kilometrů, tak z hlediska nově zahájených staveb. ŘSD počítá se zprovozněním 25 kilometrů, z čeho více než polovina připadá na další část D35 ve východních Čechách, díky níž dojedou auta po dálnici na dohled od Vysokého Mýta.
Zbytek představují tři propojené úseky dálnic D48 a D56 ve Frýdku-Místku. Na D48 se má otevřít dálniční jižní obchvat města a na D56 má být nové napojení na něj, které zároveň poslouží jako západní část místeckého obchvatu. A to bude vše.
Počet nově zahájených staveb by zato mohl být shodný jako letos, i když celková délka bude menší. ŘSD počítá s osmi úseky o celkové délce 49 kilometrů. Pravomocné stavební povolení má ovšem jen pět z nich.
Nejspíše nic už nezabrání tomu, aby se začala stavět dálnice D3 mezi Třebonínem a Kaplicemi, prodloužení dálnice D6 od Krušovic za Krupou, rozšíření další části silnice I/7 na dálnici D7, a to u Chlumčan, a hned dvěma novým stavbám na dálnici D55. Vznikat začne úsek Moravský Písek – Bzenec a také nový dálniční most u Napajedel.
ŘSD dále počítá s tím, že konečně začne stavět poslední chybějící úsek dálnice D1 u Přerova, k tomu ale ještě nemá pravomocná stavební povolení, úřady se zabývají řadou rozkladů a odvolání. U dalších dvou staveb – obě jsou na dálnici D6, která by se po jejich zprovoznění měla dostat až na hranici Středočeského a Ústeckého kraje – se očekává vydání stavebního povolení v příštím roce.
V příštím roce začne ještě jedna kapitola – nebo možná i dvě – modernizace dálnice D1. Poté, co byla v devadesátých letech rozšířena na šest pruhů její část mezi Prahou a Mirošovicemi a v posledních osmi letech proběhla rekonstrukce dalších 157 kilometrů k Ostrovačicím, začne ŘSD rozšiřovat úsek u Brna na šest pruhů. V budoucnu by měl vést šestipruh od Kývalky až k Holubicím, ale pracovat se nebude tak intenzivně jako při dosavadní velké modernizaci, v celé plánované délce bude šest pruhů až počátkem příštího desetiletí.
Přestavba začne odprostřed, v příštím roce se bude pracovat mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih, tedy křižovatkami s dálnicemi D2 a D52 (respektive čtyřpruhovou silnicí I/52, která je jako dálnice značena až od Popovic).
Generální ředitel ŘSD Radek Mátl hovořil o tom, že by v příštím roce měla začít i rekonstrukce dálničního mostu Šmejkalka, který sice stojí poblíž Mirošovic, ale z velké modernizace byl vyčleněn.
Hotová je křižovatka Rádelský Mlýn, vznikají nové obchvaty
Silničáři – a řidiči – ovšem neřeší jen dálnice. Stavějí se i přeložky běžných silnic. Mimo jiné se letos otevřela severní část obchvatu Plzně (na silnici I/20 a II/231), křižovatka Rádelský Mlýn, kde se od čtyřpruhové silnice I/35 odděluje komunikace I/65, jižní část chrudimského obchvatu (na I/17), část průtahu Přerovem (I/55), severovýchodní část krnovského obchvatu (I/57) nebo obchvat Osové Bítýšky (I/37).
Začaly se stavět dva úseky brněnského městského okruhu a obchvaty nebo jejich části v Mělníce, Klatovech, Olbramovicích, Doudlebách nad Orlicí či Bludově.
Příští rok by se měly otevřít obchvaty Hnojníku, Církvic, Chýnova, po pouhém roce stavby i olbramovický obchvat, jedna část mělnického obchvatu a další část průtahu Přerovem.
Železniční stavby: velké výluky budou pokračovat i v dalším roce
Železničáři se letos mohli pochlubit několika novými otevřenými nádražími a zastávkami, zejména stanicí Praha-Zahradní Město, v Brně se otevřely zastávky Starý Lískovec a Ostopovice.
Rok ale hlavně poznamenaly rozsáhlé výluky na nejvytíženějších tratích. Mimo jiné kvůli nim od dubna jezdí většina vlaků Praha–Brno po pomalejší trase přes Havlíčkův Brod místo přes Českou Třebovou, od prosince úplně ustal železniční provoz mezi Brnem a Blanskem.
I když byla trať z Brna do Třebové modernizována na přelomu století, Správa železnic její část opět uzavřela s tím, že je to nezbytné kvůli plánované opravě železničního svršku, ale i tunelů.
Dálkovou dopravu ale Správa železnic odklonila na trať přes Vysočinu i kvůli další velké výluce, která se týká úseku mezi Chocní a Ústím nad Orlicí. Trať se zde modernizuje, a přestože není uzavřena úplně, průjezdná je pouze jedna kolej, kam by se všechny vlaky směřující z Prahy do Brna i Olomouce nevešly.
Ovšem ani přetrasování nezachránilo cestující ve vlacích z Prahy do Brna před zpožděními kvůli výluce mezi Poříčany a Velimí ve středních Čechách. Začala v létě a stejně jako se dvěma dalšími zmíněnými velkými výlukami bude pokračovat i v roce 2022. Část roku se bude užívat pouze jedna kolej, v jízdním řádu se proto prodloužily jízdní doby – u některých vlaků více než o čtvrt hodiny.
Práce mezi Poříčany a Velimí by měly v příštím roce skončit, stejně tak je výluka trati Brno–Blansko plánována do prosince 2022. U Ústí nad Orlicí se bude pracovat ještě v první polovině roku 2023.
Významně letos postihla výluka i dopravu na trati Praha–Beroun, pracovalo se mezi pražským Smíchovem a Černošicemi. Tato oprava by měla být hotová v létě 2022, ale mezitím začne rekonstrukce smíchovského nádraží. Celý rok budou pokračovat práce i na trati z Vysočan směrem na Horní Počernice.
V Praze nebudou od konce března po zbytek roku jezdit vlaky mezi Masarykovým a dejvickým nádražím. V Holešovicích začne stavba nové estakády se zastávkou Výstaviště, která bude součástí rekonstruované trati do Kladna s odbočkou na Letiště Václava Havla.
Zprovozněna bude v příštím roce dlouhá přeložka mezi Voticemi a Sudoměřicemi – což je poslední chybějící část nové tratě mezi Prahou a Táborem – ovšem předtím bude i zde dlouhá výluka. Od dubna až do konce školního roku budou místo vlaků jezdit autobusy.
Pokračovat bude rovněž rekonstrukce pardubického nádraží včetně modernizace trati do Stéblové, cestující proto čekají další měsíce s náhradní autobusovou dopravou. Naproti tomu do Chrudimi by se již mělo cestovat bez omezení.
Na delší výluky se musí připravit i cestující na tratích do Velkých Karlovic, mezi Slavičínem a Bojkovicemi, Kunovicemi a Veselím nad Moravou, Miroslaví a Šatovem, Přeloučí a Heřmanovým Městcem i mezi Týništěm nad Orlicí a Bohuslavicemi nad Metují. Kvůli modernizaci nádraží v Roudnici nad Labem počítá Správa železnic s dlouhou výlukou mezi ním a zastávkou Roudnice město na trati do Straškova. Samotné trati se sice výluka nedotkne, ale na roudnickém nádraží by neměly motoráky kde zastavit.
Celý rok se bude pracovat také na trati mezi Lanžhotem a hranicí se Slovenskem. Kvůli tomu nebudou celý rok jezdit osobní vlaky Břeclav–Kúty. Rekonstrukce spojená s několikaměsíční výlukou je naplánována i na trati z Dětmarovic u Karviné na hranice s Polskem v Petrovicích
Částečně bude omezen také provoz na trati v severních Čechách mezi Teplicemi a Krupkou. Skončit by měly práce mezi Lysou nad Labem a Čelákovicemi nebo elektrizace krátkého úseku Kadaň – Kadaň předměstí.
Druhou etapou bude pokračovat elektrizace trati Brno–Zastávka. První etapa z pohledu cestujících skončila letos, kdy se trolej dostala do Střelic a vznikly zmíněné dvě nové zastávky. Podobné to bude mezi Olomoucí a Šumperkem, kde v příštím roce začne elektrický provoz z krajského města do Šternberka, ale dále do Šumperka se bude na trati dál pracovat. Elektrizaci začne Správa železnic připravovat i na trati do Solnic.
Příprava vysokorychlostních tratí pokračuje, znějí i námitky
Správa železnic pokračuje i v přípravách vysokorychlostních tratí. Na přelomu listopadu a prosince vyhlásila soutěže na projektanty úseku z Poříčan do Světlé nad Sázavou, což je část plánované trati z Prahy do Brna, a z Prahy do Lovosic. V létě uzavřela správa smlouvu na vytvoření dokumentace pro územní řízení a posouzení vlivu na životní prostředí pro úsek z Brna na jih, vyhlásila tendr na zpracování takové dokumentace pro vysokorychlostní trať z Přerova do Ostravy a také spolu se svým německým protějškem DB Netz vybrala projektanta přeshraničního tunelu pod Krušnými horami.
Na druhé straně příprava vysokorychlostní železnice z Prahy na sever se letos zkomplikovala. Některým obcím se nelíbí jejich plánovaná trasa, po jednáních Správy železnic se samosprávami proto vznikly i alternativní návrhy, kudy by mohla vést. Obyvatelé obcí se obávají nejenom toho, že by v jejich blízkosti měly jezdit vysokorychlostní vlaky, ale hlavně zátěže při stavbě tratě.
