Vysokorychlostní trať přetne chatovou osadu a oddělí obec od lesa. Lidé posílají připomínky

Nahrávám video

Na jižní Moravě pokročila příprava stavby vysokorychlostních tratí. K projektu nového koridoru začala Správa železnic sbírat dotazy a připomínky od lidí a obcí – zaměřují se například na chybějící lávky. Vlaky s vysokou rychlostí by podle Správy železnic mohly na jižní Moravě vyjet po roce 2030. Kdy odstartuje stavba trati z Brna do Prahy, ale zatím není úplně jasné.

Vysokorychlostní železnice přetne například chatovou osadu u Sobotovic na Brněnsku. U nedalekých Vranovic železnice oddělí obec a přilehlý les, kam podle zástupců samosprávy chodí často lidé na procházky. Cestu chtějí zachovat. „Zároveň aby pro zemědělce zůstala přístupná lokalita směrem na Přibice,“ dodal místostarosta Vranovic Jan Korčák (nestr.).

Podobné připomínky se nyní Správě železnic množí. Právě v úseku z Brna do Šakvic jsou totiž s přípravou trati nejdále. Například u zmíněných Vranovic plánují kvůli chráněnému území vybudovat most. „Bude měřit okolo 1300 metrů, bude to jeden z nejdelších mostů, které budeme mít na vysokorychlostních tratích,“ nastínil architekt ze Správy železnic Lukáš Tittl.

Stavba na jih od Brna by podle Správy železnic měla začít v roce 2026. Její součástí bude například tunel u Rajhradu. „Rychlostí 320 kilometrů za hodinu by se lidé mohli svézt na počátku třicátých let,“ avizoval Tittl.

Na krajském úřadě se v úterý starostové a starostky ptali i na trať z Brna na Vysočinu. Její stavba má začít později než jižní větev. Trasu nyní kraj přesněji zapracoval do zásad územního rozvoje. „Územní rezervy byly na základě podkladu Správy železnic zpřesněny, zúženy a stávají se návrhovými plochami tak, aby Správa železnic mohla projektovat,“ uvedl jihomoravský radní Martin Maleček (STAN).

V obcích na jih od Brna budou zástupci Správy železnic lidem na otázky odpovídat nejspíš konkrétněji během celého října.

Správa železnic má v plánu, i s napojením na transevropskou dopravní síť, vybudovat celkem pět vysokorychlostních tratí. Další koridor povede například z Prahy přes Brno do Ostravy. Po nových tratích budou moct jezdit vlaky až 320 kilometrů za hodinu. Na těch zrekonstruovaných to bude o něco méně – maximálně dvě stě. Trasa Praha – Brno by tak měla trvat přibližně hodinu, Brno–Ostrava pak 45 minut. O hodinu a půl méně než dosud mají v budoucnu strávit cestující ve vlaku z Prahy do Zlína.

Plán vysokorychlostních tratí v ČR
Zdroj: Správa železnic

Vybudování vysokorychlostní trati na jižní Moravě podle aktuálních odhadů Správy železnic vyjde na více než 25 miliard korun. Částka se bude ještě upřesňovat po zapracování všech připomínek a také podle aktuální ceny materiálu v době výstavby.

Podpora regionální dopravy

Železničáři slibují, že nové koridory pomůžou i regionální dopravě. „Až postavíme novou vysokorychlostní trať, tak nové expresy budou jezdit po nové trati. A na té dnešní zůstane více místa pro nákladní, případně pro příměstskou dopravu, která bude moct jezdit častěji nebo pravidelněji,“ uvedl Tittl.

Právě přetíženost stávajících tratí je problémem například mezi Brnem a Přerovem. V některých obcích na Vyškovsku na této trase regionální spoje nezastavují. Pomoci by podle vedení kraje mělo plánované vybudování druhé koleje. „V roce 2025 by už měly začít práce na úsecích mezi Nezamyslicemi a Přerovem,“ informoval mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Celá trať se také napřímí a povede v nové stopě. Hotovo by mělo být v roce 2032.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 15 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 17 hhodinami

Příhraniční obce chtějí pitnou vodu od sousedů

Období sucha prohlubují v některých příhraničních regionech nedostatek vody. Zdroje na druhé straně hranice jsou přitom dostatečné, a města proto plánují propojit své vodovodní sítě. Spolupráci připravují polská Kudowa-Zdrój s Náchodem a rakouský Gmünd s Českými Velenicemi.
před 18 hhodinami

Při nehodě dvou aut na Brněnsku zemřeli dva lidé, čtyři se těžce zranili

Při nehodě dvou osobních aut u Pohořelic na Brněnsku zemřeli v sobotu vpodvečer dva lidé, další čtyři se těžce zranili. Silnice 53 byla v místě havárie několik hodin uzavřená, policie dopravu odkláněla. Nyní už je silnice otevřená.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

Účastníci pochodu Pride upozorňují na trvající nerovnosti i společenskou atmosféru

Prahou v sobotu prošly desítky tisíc lidí, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, pokračuje program až do večerních hodin. I kvůli nedávnému útoku na podobnou akci v Berlíně dohlížely na pražský průvod stovky policistů a antikonfliktní tým.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

VideoDomovu Mutice hrozí maximální pokuta. Neregistrovaná péče by mohla být trestná

Provozování nelegálních domovů pro seniory by mohlo být trestným činem. Nyní hrozí nanejvýš pokuta za poskytování služeb bez potřebné registrace. V mnoha případech provozovatelé pokutu řeší insolvencí a založí novou firmu. „Pak podnikají směle dál,“ popisuje náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlová (Naše Česko). Podle zástupce ombudsmanky existují v Česku nelegálních zařízení desítky. Změnu chystá ministerstvo práce a sociálních věcí i na základě stále prověřovaného případu z Táborska, na který upozornila ČT. Krajský úřad Domovu Mutice zřejmě udělí maximální pokutu dva miliony korun.
8. 8. 2026

Demolici vyhořelé budovy ve Zlíně urychlilo částečné zřícení

Demolici vyhořelé výškové budovy v někdejším továrním areálu ve Zlíně, která pokračovala druhým dnem, v sobotu urychlilo zřícení její části. Trosky spadly na zem ve chvíli, kdy demoliční bagr hydraulickými nůžkami svrchu odstřihával zničená patra domu. Trosky se zřítily dovnitř prostoru, nikomu se nic nestalo, uvedl ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt. Práce speciálního stotunového bagru to zastavilo, po jejich odklizení bude na místě v neděli znovu pokračovat.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

Řeky vysychají a podzemní vody ubývá. Hydrolog: Klíčem je zadržování vody

Řeky hlásí rekordně nízký průtok, ubývají zásoby podzemních vod. Řada obcí a měst už přistupuje k opatřením. „Musíme se soustředit zaprvé na pitnou vodu, protože pokud teď neuděláme nic z hlediska rozmnožení zásob pro pitné účely, tak za dvacet let otočíme kohoutkem a třeba nepoteče,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Krajina je dle něj stále schopna vodu zadržovat, avšak je nutné učinit vhodná opatření.
8. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.