Na jižní Moravě pokročila příprava stavby vysokorychlostních tratí. K projektu nového koridoru začala Správa železnic sbírat dotazy a připomínky od lidí a obcí – zaměřují se například na chybějící lávky. Vlaky s vysokou rychlostí by podle Správy železnic mohly na jižní Moravě vyjet po roce 2030. Kdy odstartuje stavba trati z Brna do Prahy, ale zatím není úplně jasné.
Vysokorychlostní trať přetne chatovou osadu a oddělí obec od lesa. Lidé posílají připomínky
6 minut
Události v regionech: Příprava stavby vysokorychlostních tratí na jižní Moravě
Vysokorychlostní železnice přetne například chatovou osadu u Sobotovic na Brněnsku. U nedalekých Vranovic železnice oddělí obec a přilehlý les, kam podle zástupců samosprávy chodí často lidé na procházky. Cestu chtějí zachovat. „Zároveň aby pro zemědělce zůstala přístupná lokalita směrem na Přibice,“ dodal místostarosta Vranovic Jan Korčák (nestr.).
Podobné připomínky se nyní Správě železnic množí. Právě v úseku z Brna do Šakvic jsou totiž s přípravou trati nejdále. Například u zmíněných Vranovic plánují kvůli chráněnému území vybudovat most. „Bude měřit okolo 1300 metrů, bude to jeden z nejdelších mostů, které budeme mít na vysokorychlostních tratích,“ nastínil architekt ze Správy železnic Lukáš Tittl.
Stavba na jih od Brna by podle Správy železnic měla začít v roce 2026. Její součástí bude například tunel u Rajhradu. „Rychlostí 320 kilometrů za hodinu by se lidé mohli svézt na počátku třicátých let,“ avizoval Tittl.
Na krajském úřadě se v úterý starostové a starostky ptali i na trať z Brna na Vysočinu. Její stavba má začít později než jižní větev. Trasu nyní kraj přesněji zapracoval do zásad územního rozvoje. „Územní rezervy byly na základě podkladu Správy železnic zpřesněny, zúženy a stávají se návrhovými plochami tak, aby Správa železnic mohla projektovat,“ uvedl jihomoravský radní Martin Maleček (STAN).
V obcích na jih od Brna budou zástupci Správy železnic lidem na otázky odpovídat nejspíš konkrétněji během celého října.
Správa železnic má v plánu, i s napojením na transevropskou dopravní síť, vybudovat celkem pět vysokorychlostních tratí. Další koridor povede například z Prahy přes Brno do Ostravy. Po nových tratích budou moct jezdit vlaky až 320 kilometrů za hodinu. Na těch zrekonstruovaných to bude o něco méně – maximálně dvě stě. Trasa Praha – Brno by tak měla trvat přibližně hodinu, Brno–Ostrava pak 45 minut. O hodinu a půl méně než dosud mají v budoucnu strávit cestující ve vlaku z Prahy do Zlína.
Plán vysokorychlostních tratí v ČR
Vybudování vysokorychlostní trati na jižní Moravě podle aktuálních odhadů Správy železnic vyjde na více než 25 miliard korun. Částka se bude ještě upřesňovat po zapracování všech připomínek a také podle aktuální ceny materiálu v době výstavby.
Podpora regionální dopravy
Železničáři slibují, že nové koridory pomůžou i regionální dopravě. „Až postavíme novou vysokorychlostní trať, tak nové expresy budou jezdit po nové trati. A na té dnešní zůstane více místa pro nákladní, případně pro příměstskou dopravu, která bude moct jezdit častěji nebo pravidelněji,“ uvedl Tittl.
Právě přetíženost stávajících tratí je problémem například mezi Brnem a Přerovem. V některých obcích na Vyškovsku na této trase regionální spoje nezastavují. Pomoci by podle vedení kraje mělo plánované vybudování druhé koleje. „V roce 2025 by už měly začít práce na úsecích mezi Nezamyslicemi a Přerovem,“ informoval mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Celá trať se také napřímí a povede v nové stopě. Hotovo by mělo být v roce 2032.
