Nastal čas začít uvažovat o „široké koalici ochotných“ za spravedlivý mír na Ukrajině, napsal na síti X prezident Petr Pavel. Svobodný svět se podle něj musí postavit zlu. Jeho vyjádření přichází den po roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně.
Pavel vyzval k úvahám o „koalici ochotných“ za spravedlivý mír pro Ukrajinu
„‚Míru‘ podle podmínek agresora se říká kapitulace a jen by povzbudila všechny současné i budoucí agresory. Svobodný svět se musí postavit zlu,“ varoval prezident republiky.
O „koalici ochotných“ psal nedávno bruselský server Politico, když uvedl, že nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur (501,7 miliard korun). Na nové vojenské pomoci se podle serveru má podílet „koalice ochotných“, tedy ty členské státy EU, které chtějí Kyjevu pomoci. To by zamezilo riziku, že některá ze zemí pomoc zablokuje. O zvýšení pomoci Ukrajině by měl jednat čtvrteční summit EU. Jeho zablokováním v sobotu pohrozil maďarský premiér Viktor Orbán, který vyzval Evropskou unii, aby zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině po vzoru USA.
Jen navýšením vojenské podpory Ukrajiny lze zabránit tomu, aby se pár set kilometrů od Česka dál rozpínalo agresivní Rusko. Na síti X to napsal premiér Petr Fiala (ODS). Udržitelný a dlouhodobý mír podle předsedy vlády zajistí jen dobře vyzbrojená Evropa. To nepůjde bez navýšení výdajů na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), dodal.
V kontextu vyhroceného pátečního jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu Fiala uvedl, že Evropa stojí před velkou historickou zkouškou. „Naše historické zkušenosti ukazují, že pokud dostatečně rychle nezvýšíme naše úsilí a necháme agresora si diktovat podmínky, neskončíme dobře,“ varoval premiér.
„Pokud nechceme, aby se jen pár set kilometrů od našich domů dál rozpínalo agresivní Rusko, musíme navýšit vojenskou podporu Ukrajiny. A pokud chceme udržitelný a dlouhodobý mír, musíme dobře vyzbrojit sami sebe. To nepůjde bez navýšení výdajů na obranu minimálně na tři procenta HDP,“ pokračoval.
3 minuty
Události: České reakce na roztržku mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem
O navyšování obranných výdajů mluví premiér v posledních týdnech opakovaně. Ve čtvrtek se na nutnosti zvýšení výdajů na obranu shodl s prezidentem Pavlem. Za realistické dříve označil zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně, dosažení tří procent HDP je podle něj záležitostí několika let.
Evropa se podle Fialy musí o svou bezpečnost a dobrou budoucnost postarat sama. „Nikdo jiný to za nás neudělá,“ uvedl. Dlouhodobý a udržitelný mír zajistí jen kvalitní vyzbrojení, které nebude možné bez navýšení výdajů na obranu na nejméně tři procenta HDP. „Kdokoliv říká opak, ten ohrožuje národní bezpečnost ČR. A po včerejšku (pátku) to platí víc než kdykoliv jindy,“ poznamenal.
Fiala se v neděli odpoledne zúčastní summitu v Londýně, kam svolal více než deset evropských lídrů britský premiér Keir Starmer. Evropští státníci usilují o to, aby se ve válce na Ukrajině podařilo dosáhnout stabilního příměří, které odradí Rusko od další agrese. Bezpečností Ukrajiny a Evropy se bude zabývat i čtvrteční mimořádný summit Evropské unie.
Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali k výdajům na obranu ve výši minimálně dvou procent HDP. Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek poprvé splnilo.
Koalice Trumpa kritizuje, část opozice naopak podporuje
Pavel na schůzku Trumpa se Zelenským reagoval ještě v pátek. „Stojíme při Ukrajině více než kdy jindy. Je čas, aby Evropa zvýšila své úsilí,“ napsal na síti X. Podporu napadené zemi vyjádřili i další ústavní činitelé – předsedové obou parlamentních komor.
„Možná to je velmi ostrý začátek toho, že nic nebude, jak jsme zvyklí dosud. Doposud jsme byli zvyklí, že zahraniční politika se dělá na základě jakýchsi pravidel diplomacie,“ uvedla členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS).
Od koaličních politiků zaznívala kritika Donalda Trumpa. Zmiňovali i emoce na druhé straně – připomínali ale, že Volodymyr Zelenskyj zastupuje napadenou zemi. „Zhostil se velice důstojně celé scény, která se tam odehrála,“ reagoval na dění v Bílém domě náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL).
Emoce před kamerami překvapily i opoziční politiky. Přesto věří, že jednání budou pokračovat. „Nehodnoťme a nebuďme hysteričtí na základě jednoho jednání. Je to začátek, bude se to nějak vyvíjet budou další jednání,“ uvedl člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO). „Věřím, že mír bude dohodnut brzy, musí u toho být Ukrajina a musí u toho být samozřejmě Evropa,“ dodal.
Zástupci SPD přímo podpořili amerického prezidenta, jejich výhrady naopak směřovaly k tomu ukrajinskému. „Ani EU, ani Zelenskyj už nejsou pro Spojené státy partnerem. Myslím, že to je pro Evropu poměrně velký problém,“ prohlásil předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
