Evropský parlament strana 5 z 5

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky České suverenity a sociální demokracie (ČSSD) Jiří Paroubek mimo jiné podotkl, že pro jeho stranu je klíčové zachovat právo veta pro členské země EU. To podle něj nutí velké země Unie k tomu, aby jednaly s těmi menšími. Migrační pakt, který má platit od roku 2026, podle něj není pro Česko potřebný. Důležité je zajistit ochranu vnějších hranic, řekl s tím, že by nebyl proti vytvoření sborů, které by hranice chránily. Co se týče Green Dealu, ten by podle něj měl být revidován tak, aby neohrozil životní úroveň českých občanů.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Strana zelených Johanna Nejedlová (nestr.) si klade za cíl ochranu klimatu, případně adaptaci na klimatickou změnu. Zmínila, že důležitá je rovněž ochrana lidských práv. „Roste počet extremistů, kteří nám práva chtějí brát,“ říká. Podle ní by se také EU měla rozšířit nejen o Ukrajinu, ale i o státy Balkánu, avšak musejí splnit daná kritéria. Zmínila, že pro migrační pakt by nehlasovala, protože neřeší problémy, které tu jsou. Dodala, že v Česku někteří politici debatami o paktu odvádějí pozornost od úkolů, které měli splnit, ale neučinili tak.

V Evropském parlamentu a na ministerstvu životního prostředí momentálně vznikají nové normy pro české řeky. Díky nim mohou zmizet některé jezy, což může pomoct rybám v migraci. S rušením jezů už dopředu počítá novela vodního zákona, se kterou ale nesouhlasí mnozí provozovatelé malých vodních elektráren. Právě na ně budou mít změny totiž velký dopad.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Filip Turek (nestr.), lídr společné kandidátky Přísaha a Motoristé sobě, zmínil, že jeho osobní výzvou by bylo zrušení zákazu výroby aut se spalovacími motory. Považuje to za zvěrstvo vůči automobilovému průmyslu i vůči ekonomice. Také dotační systém a emisní povolenky považuje za dvě největší zla EU a Green Deal je podle něj určen k likvidaci evropských firem. Odmítá přijetí eura, naopak rozšiřování EU se nebrání, pokud dané státy splní podmínky. Migrační dohodu označil za tragédii pro Českou republiku. Je pro podporu Ukrajiny, ale neměla by se upozaďovat diplomatická řešení.

Do evropských voleb zbývají tři týdny. V nich si Češi zvolí jednadvacet poslanců do Evropského parlamentu. Česká televize odvysílala první předvolební debatu, jíž provázela Jana Peroutková. Tématy byly životní úroveň, ceny potravin i energií, dotace či euro. Účastníky debaty byli Ondřej Dostál (Stačilo!), Martin Hlaváček (ANO), Petr Macinka (Přísaha a Motoristé), Petr Mach (SPD a Trikolora), Luděk Niedermayer (SPOLU), Daniela Ostrá (SOCDEM), Mikuláš Peksa (Piráti) a Adam Trunečka (Starostové a osobnosti pro Evropu).

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Beno Ge (nestr.), člen kandidátky Liberální aliance nezávislých občanů, uvedl, že strana si klade za cíl podporovat mladé lidi, zároveň bude usilovat o větší integraci v rámci EU. Koruna je podle něj ekonomickou bariérou Česka. Je tedy pro přijetí eura. V souvislosti s Green Dealem zmínil, že jde o dobrou myšlenku, která ale má své mouchy. Souhlasí také s pomocí Ukrajině.

Bruselské instituce i kandidáti do Evropského parlamentu usilují o přízeň generace Z. Před pěti lety mladé voliče zmobilizovala evropská klimatická krize, v letošních volbách se mladá generace v některých zemích přiklání k extremističtějším stranám. Podle odborníků má obavy z vlastní budoucnosti. V části Evropy navíc letos mohou vybrat složení nového parlamentu i šestnáctiletí.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany Mourek Petr Špringr v rozhovoru uvedl, že chce v europarlamentu prosadit výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat evropské dotace na rozvoj dopravní infrastruktury. Kromě toho se představitelé strany chtějí vyjadřovat i k tématu migrace. Nedávno schválený migrační pakt podporuje, má k němu však i výhrady. Podobně se staví také ke Green Dealu. Přijetí eura by bylo pro Česko prospěšné a mohlo by vést ke snížení cen v retailových řetězcích, řekl.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda Klubu angažovaných nestraníků (KAN) František Laudát v rozhovoru uvedl, že „Klub angažovaných nestraníků má jedno silné téma, které nemá zřejmě nikdo, a to, že vychází z teze, že etika je silnější než zákon“. KAN by tak dle něj chtěl podpořit jakékoliv aktivity směřující k reformě unijního práva. Strana prosazuje také ochranu přírody, nicméně k takzvanému Green Dealu má výhrady. Laudát rovněž podotkl, že Evropská unie by měla více pomáhat Ruskem napadené Ukrajině.

Česká televize nabídne divákům v období před volbami do Evropského parlamentu široký informační servis. Programy ČT1 a ČT24 přinesou předvolební debaty lídrů nejsilnějších kandidátek, celoevropskou debatu s vedoucími kandidáty hlavních evropských politických sil nebo také tematické rozhovory ve studiu. Předvolební servis završí závěrečná debata s představiteli politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně o vztahu národní a evropské politiky.

Na 370 milionů obyvatel členských států Evropské unie si už za měsíc vybere 720 zástupců do Evropského parlamentu, z toho bude 21 Čechů. Půjde o první hlasování po odchodu Velké Británie z EU, pandemii covidu a zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Očekává se vyšší účast než před pěti lety a posílení pravicových a euroskeptických stran. Po eurovolbách se obmění i složení Evropské komise.

Spíše než rozhodnout o složení orgánu, který má rozhodující slovo při schvalování evropské legislativy, budou chtít čeští voliči u červnových eurovoleb vyjádřit názor na současnou vládu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro službu ČTK Connect. Z průzkumu také vyplynulo, že by o složení Evropského parlamentu mohla v Česku hlasovat asi třetina voličů.

Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Češi se zdrželi, proti bylo Maďarsko a Polsko. Schválený postoj států bloku je definitivní, nová migrační a azylová pravidla už jen formálně schválí unijní ministři, konkrétně na jednání ministrů financí příští týden v úterý.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že v Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu. Evropská unie proto ukončí řízení kvůli stavu vlády, kterému Varšava čelila více než šest let. Takzvaná procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii byla proti Polsku spuštěna v roce 2017. Evropská komise kritizovala zejména zásahy předchozí polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) do justice a zmrazila kvůli tomu Varšavě miliardy z unijních fondů.

Policii v Drážďanech se v noci na neděli přihlásil sedmnáctiletý mladík, který tvrdí, že v pátek zbil europoslance sociální demokracie (SPD) Matthiase Eckeho. Informovala o tom agentura DPA. Čtyři útočníci Eckeho napadli, když vyvěšoval plakáty v rámci kampaně před volbami do Evropského parlamentu.

Kampaň dělající z hnutí ANO zastánce ruských zájmů je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér a nebezpečná jako výroky předsedy ANO Andreje Babiše podněcující protiukrajinské nálady. Jedno ani druhé nezlepší politickou kulturu v Česku a nezvýší důvěru občanů v politiky, uvedl na síti X. Kampaň je podle premiéra Petra Fialy (ODS) poukazem na nebezpečí, která politika ANO přináší. Šéfka klubu ANO Alena Schillerová hovořila o hybridním útoku ze strany pětikoalice, Babiš označil Fialu za směšnou, či spíše už jen smutnou postavičku.

V pátek 7. června a v sobotu 8. června budou lidé v Česku volit své zástupce pro nové složení Evropského parlamentu (EP). Z více než sedmi set poslaneckých míst v něm bude mít Česká republika 21 mandátů. Krajané budou kvůli volbě českých europoslanců muset domů, hlasování v tuzemsku ale mohou usnadnit voličské průkazy. Na co nezapomenout a jak správně odevzdat lístek? Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

O výhodách, či nevýhodách dvacetiletého členství Česka v Evropské unii debatovali ve speciálním vysílání České televize europoslanci Alexandr Vondra (ODS), Marcel Kolaja (Piráti), Martin Hlaváček (ANO) a také bývalý europoslanec Petr Mach (SPD).

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

V roce 2004 vstoupilo Česko do jiné Evropské unie, než jaké je dnes členem. Unijní instituce posílily, vznikla společná diplomacie, změnilo se postavení bloku ve světě i výzvy, kterým musí čelit. Důraz se z ekonomických a sociálních témat přesunul k bezpečnosti a klimatu. Česko se na této proměně už mohlo podílet.

Europoslanci se tento týden ve Štrasburku sešli naposledy před červnovými volbami. Pětileté funkční období poznamenaly pandemie covidu-19 a ruská agrese proti Ukrajině, ale i odchod Velké Británie nebo korupční skandály. Zákonodárci schválili asi 450 legislativních návrhů, což je dosavadní rekord. Sedm českých europoslanců se rozhodlo znovu nekandidovat.

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Europoslanec a lídr kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) Maximilian Krah i přes obvinění svého asistenta ze špionáže pro Čínu povede tuto pravicově populistickou stranu do červnových voleb do Evropského parlamentu. Sobotního zahájení kampaně se ale nezúčastní, řekl v Berlíně po jednání s vedením AfD. Sdělil také, že svého asistenta ještě dnes propustí. Asistenta europoslance Kraha zadržela v pondělí německá policie. Muž, který je německým občanem čínského původu, čelí obviněním ze špionáže pro Peking. Německý kancléř Olaf Scholz aféru označil za velmi znepokojivou.