Obce a města v Česku by mohly v budoucnu omezit krátkodobá ubytování přes on-line platformy. Týkat se to může například platforem Airbnb nebo Booking. Novela zákona umožní obcím a městům určit maximální počet dní v roce a také období, kdy bude, či nebude možné v bytech, které se nachází v bytových domech, nabízet tento typ ubytování. Novou předlohu o podnikání v cestovním ruchu vláda schválila v polovině července, ještě ji budou muset posoudit poslanci a senátoři.
Obce a města by mohly určit také maximální počet metrů čtverečních na jednu ubytovanou osobu, uvedla ředitelka odboru cestovního ruchu na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) Silvia Doušová. V podobné formě regulace podle ní teď funguje v jiných evropských metropolích, třeba v Barceloně, ve Vídni či v Amsterdamu.
„Odejdou z toho profesionální firmy, protože trh se od roku 2019 dost profesionalizoval – je tam dost firem, co se snaží plnit řádně všechny regule,“ míní místopředseda České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí (ČAPUS) Jiří Krejčí.
„Každá metropole k tomu přistupuje nějak a nám toto chybělo,“ přiblížila Doušová. Omezit takto krátkodobá ubytování by obce a města mohly od druhé poloviny května roku 2026. MMR dlouhodobě upozorňuje na to, že krátkodobá ubytování přes on-line platformy omezují nabídku bytů pro bydlení, čímž vzniká tlak na zvyšování nájemného.
Novela zákona má také zavést elektronický systém e-Turista, kde se budou muset poskytovatelé ubytování registrovat. Systém pak hostitelům přidělí registrační číslo, které budou muset uvádět u všech nabídek. MMR si tak od systému e-Turista slibuje zejména lepší přehled o počtu nabízených krátkodobých ubytování přes on-line platformy a s tím související větší výběr z poplatku z pobytu, který jde obcím, a na dani z příjmu. Registr bude podle MMR nejdříve asi půl roku fungovat ve zkušebním režimu, ostré spuštění se plánuje na 1. července příštího roku.
Menším obcím navíc systém může pomoci s výběrem poplatku za ubytování. Například v loňském roce vybralo město Špindlerův Mlýn podle starosty Martina Jandury (Město s vizí) zhruba šestnáct milionů korun na těchto poplatcích. „Kdyby vše fungovalo, jak má, tak díky e-Turistovi bychom mohli být schopni vybrat až padesát milionů,“ kalkuloval Jandura.
Zavedení vítají i někteří ubytovatelé – systém se pro ně prý zjednoduší. „Finanční úřad nahlédne přes portál, samospráva obce tam nahlédne, cizinecká policie. Všechno teď musíte dělat na různých aplikacích samostatně,“ vyjmenoval pronajímatel Ondřej Havelka ze serveru Spravcepobytu.cz.
Kontrola toho, zda je v bytě poskytováno krátkodobé ubytování, by podle Doušové měla v prvé řadě být na samotné on-line platformě. „Pokud někdo bude přes ně chtít dát inzerát, tak bude muset mít to registrační číslo, takže tím pádem se automaticky musí zaregistrovat a my (MMR) to následně uvidíme,“ řekla. Na to, zda je adresa v registru zaevidována, se bude moci podívat například i obec. „Pak už se s tím dál dá samozřejmě pracovat, bude to asi podléhat nějakým správním úkonům a tak dále,“ doplnila ředitelka.
Starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) prohlásila, že regulaci vítá. S krátkodobými ubytováními přes on-line platformy je podle ní kromě zvyšování cen nemovitostí spojené také stěhování rezidentů pryč z centra, rušení klidu či nárůst množství odpadků. „Chápu, že je to moderní trend, chápu, že se tomu vyhnout nedá, ale v takové míře, v jaké je to dnes, je to naprosto nepřijatelné,“ uvedla.
Ředitelka z MMR Dušová uvedla, že novela zákona reaguje na evropské nařízení. Podle ČAPUS ho ale výrazně přesahuje. „Podporujeme plnou aplikaci evropského nařízení, protože to se zaměřuje na sběr relevantních dat. To samo o sobě stačí. Není třeba jít nad rámec a zavádět přehnané regulace, které lidem omezí práva nakládat se svým majetkem,“ sdělil místopředseda ČAPUS Krejčí. Resort by se podle něj měl spíše soustředit na výstavbu nových bytů, aby se vyřešil nedostatek dostupného bydlení.
Na poplatcích z pobytu, které turisté hradí v hotelech či penzionech, loni obce v tuzemsku vybraly 1,46 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2022 příjem z tohoto poplatku vzrostl o 34 procent, proti roku 2019 před koronavirovou pandemií se zdvojnásobil, vyplynulo už dříve z dat na webu státní agentury CzechTourism. Výši poplatku si obce stanovují samy, v roce 2021 jeho maximální sazba stoupla o 29 korun na 50 korun.
MMR očekává, že se obce s ohledem na novelu zákona rozhodnou více zavádět poplatky z pobytu. Nárůst příjmu z nich bude nejspíš pozvolný, v druhém roce po spuštění registru by mohl činit až 332 milionů korun, sdělilo už dříve MMR. Růst výnosu z daně z příjmu pak resort s účinností zákona očekává o 216 až 792 milionů korun.
V Praze přibývají byty pro krátkodobé pronájmy
V hlavním městě opět roste počet bytů nabízených turistům pro krátkodobé ubytování – třeba přes platformy typu Airbnb, Vrbo či Booking. Počet takových ubytování přitom v roce 2021 v souvislosti s pandemií covidu-19 klesl – z původních čtrnácti tisíc bytů na zhruba polovinu. Vyplývá to z aktualizované analýzy městského Institutu plánování a rozvoje (IPR). Ještě loni v dubnu bylo bytů pro krátkodobé ubytování v Praze zhruba osm tisíc.
Krátkodobé ubytování zejména v centru metropole čelí dlouhodobě kritice místních obyvatel, městských částí a magistrátu kvůli tomu, že se podle nich obytné domy z velké části mění na hotely. To podle kritiků vede k „omezení běžného bydlení v centru“ a narušuje klid ostatních obyvatel bytových domů.
„Využívání nemovitostí k pronájmu prostřednictvím Airbnb negativně dopadá na trh s bydlením,“ napsal IPR. Zejména to prý platí u cen a nabídky nájemního bydlení. „Ceny krátkodobých pronájmů jsou často mnohem vyšší než v případě dlouhodobých nájmů, jelikož poskytují celkově možnost vyšších zisků,“ stojí ve zprávě. Krátkodobé pronájmy zároveň zajišťují vyšší flexibilitu při výběru nájemníků bez nutnosti uzavírat dlouhodobější nájemní smlouvy, podotýká IPR.
Podle náměstka pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) stále posiluje trend firem, které vlastní více bytů a provozují je v zásadě jako hotely. Podle aktualizované analýzy se nabídka bytů pronajímaných přes Airbnb nadále koncentruje do historického centra, kde je přes 80 procent z nich.
Největší koncentrace v historickém centru
V katastrálních územích Staré Město, Nové Město, Josefov a Malá Strana tvoří Airbnb byty podle studie téměř jedenáct procent celkového bytového fondu. Pronajímatelé s více než jedním bytem pak poskytují zhruba 80 procent z celkové nabídky.
Podle Českého statistického úřadu se loni v Česku ubytovalo přes on-line platformy téměř 8,9 milionu lidí, z velké části šlo o zahraniční turisty. Jednou z nich byla i turistka z Indie Poonah Modhavadiová, která prý „hledala dobré nabídky on-line“.
Turista z Velké Británie Jamie Lockwood zas oceňuje rozmanitost. „Můžete vidět další hotely ve stejné lokalitě na jednom místě – a nemusíte to srovnávat sám, někdo to udělá za vás,“ říká. S krátkodobými pronájmy jsou ale podle turisticky vytížených městských částí spojené i problémy s hlukem nebo neukázněností ubytovaných.
Z necelých osmi tisíc bytů jich bylo zhruba před rokem, ze kdy pocházejí data zpracovaná v analýze, aktivních asi 70 procent. V těch se mohlo denně ubytovat 21 723 hostů. I když počet bytů nabízených přes ubytovací platformy po skončení pandemie a návratu turistů do metropole rostl, loni stále zdaleka nedosahoval původních čísel.
IPR při přípravě studie dlouhodobě pracuje s daty o nabídkách Airbnb z webu Inside Airbnb, firma městu podle dřívějších informací data poskytovat nechce. Podle studie není hlavním problémem regulace krátkodobého ubytování nevyhovující legislativa, ale právě nedostatek informací, který znemožňuje vymáhání platných zákonů.
Evropské regulace
To chce řešit připravovaná novela zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. V přípravě je rovněž novela živnostenského zákona, která by měla zvýšit pravomoci místních samospráv v regulaci. Celoevropská pravidla ohledně zvýšení transparentnosti při shromažďování údajů platformami pro krátkodobé pronájmy, jako je Airbnb, připravuje také Evropská unie (EU).
Obyvatelé dalších evropských metropolí přitom dlouhodobě upozorňují na problematiku masového turismu. Některé turisty vyhledávané destinace už zavedly dílčí omezení pro vstup do města či regulace pro krátkodobé pronájmy.
V uplynulých měsících protestovali proti turistům obyvatelé Benátek, Barcelony, Kanárských ostrovů, Mallorky či Athén. Podle účastníků demonstrací ovlivňuje masová turistika ceny pronájmů či koupě nemovitostí, zvyšuje hluk, tlak na dopravu a znečišťuje oblasti.
