Míru je třeba dosáhnout silou, řekl Zelenskyj v Budapešti

Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na budapešťském summitu Evropského politického společenství (EPS). Narážel tak na heslo vítěze amerických prezidentských voleb Donalda Trumpa. Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné, dodal Zelenskyj. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že se účastníci summitu shodli, že je potřeba co nejdříve mít v Evropě mír.

„Neměli bychom si představovat, že tím, že ukážeme slabost nebo obětujeme určité evropské pozice či pozice jedné evropské země, si můžeme koupit mír,“ řekl Zelenskyj a varoval Evropany před jakýmkoli snížením tlaku na Moskvu.

„Objímání se s Putinem nepomůže. Někteří z vás ho objímají už dvacet let a věci se jen zhoršují. Myslí jen na války a nezmění se. Pouze tlak mu může stanovit hranice,“ naléhal Zelenskyj. Ukrajina, jejíž armáda již měsíce ustupuje před mnohem početnějšími a lépe vyzbrojenými ruskými silami, „potřebuje další zbraně, a ne podporu v rozhovorech“ s Moskvou, dodal podle agentury AP.

Ukrajinský prezident na summitu EPS rovněž varoval, že čím bližší je některá evropská země vůči Rusku, tím slabší se jeví koncept její neutrality. O ukončení války by měla rozhodnout Ukrajina a účet za válku by měla zaplatit Moskva, prohlásil.

Zelenskyj poukázal na to, že Kreml eskaloval situaci, když nasadil severokorejské vojáky. „Rusko poskytuje nejnovější technologii Severní Koreji výměnou za pomoc Severokorejců ve válce s Ukrajinou. A to je hrozba – nejenom pro evropskou část NATO, ale i pro americké území,“ sdělil generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.

Summit v Budapešti

Od vypuknutí války je to poprvé, co Zelenskyj přicestoval do Maďarska, upozornila agentura Unian.

Hostitelem budapešťského summitu je maďarský premiér Orbán, který si navzdory ruské agresi proti Ukrajině uchoval přátelské vztahy s Moskvou, kde jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem poté, co se Maďarsko ujalo předsednictví v Radě Evropské unie. Brusel se od Orbánových cest do Moskvy a Pekingu distancoval.

Orbán ve čtvrtek prohlásil, že se účastníci summitu EPS shodli, že je potřeba co nejdříve mít v Evropě mír. „Situaci, o které se diskutovalo, lze označit za obtížnou, složitou a nebezpečnou,“ řekl a dodal, že mír, stabilita a prosperita jsou v Evropě ohroženy.

„Nemůžeme očekávat ochranu pouze od Američanů,“ dodal Orbán s tím, že Evropa musí zůstat klíčovým hráčem v nadcházejícím vývoji.

Podle maďarské agentury MTI Orbán také uvedl, že vítězstvím republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se výrazně rozrostl tábor prosazující mír.

Fiala a Starmer

Česko na pátém summitu neformální platformy EPS, která se poprvé sešla na podzim 2022 v Praze, zastupoval premiér Petr Fiala (ODS). Šéf české vlády se na okraj setkání sešel s britským premiérem Kierem Starmerem. Oba politici se shodli na prohloubení spolupráce v jaderném průmyslu, zejména mezi společnostmi ČEZ a Rolls-Royce v rozvoji malých modulárních reaktorů.

Oba premiéři se na schůzce podle Fialy dohodli také na spolupráci při potírání ilegální migrace. Hovořili i o amerických prezidentských volbách a americké zahraniční politice.

Starmer Fialu pozval na návštěvu Británie. „Což jsem samozřejmě přijal a do Londýna se těším,“ uvedl český premiér.

EPS k migraci

Fiala se dále na summitu zúčastnil kulatého stolu k migraci. Debata podle něj byla mimo jiné i velmi kritická k tomu, co se zatím v Evropě v boji s nelegální migrací podařilo.

Řada lídrů si konečně uvědomuje, že migrace je komplexní problém, který Evropu ohrožuje, uvedl Fiala. Česko podle něj patří k zemím, které přichází s vlastními nápady. „Protože jsme v té skupině zemí, které chtějí jít nad migrační pakt a dál a být razantnější,“ dodal.

„Nestačí jen restriktivní opatření, musíme také pomáhat těm zemím, ze kterých (migranti) přicházejí. To není jednoduchá věc, ale je to jedna z možností, jak bojovat s nelegální migrací,“ řekl Fiala.

Fiala na summitu hovořil také s Ruttem o dopadech amerických voleb a zvolení Donalda Trumpa na fungování NATO. „Bavil jsem se s (předsedkyní Evropské komise) Ursulou von der Leyenovou a (šéfkou Evropského parlamentu) Robertou Metsolovou o tom, jak probíhá schvalování Komise a jak dobře dopadl náš nominant Jozef Síkela (STAN),“ řekl ve čtvrtek večer Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 3 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 7 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 7 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.