Míru je třeba dosáhnout silou, řekl Zelenskyj v Budapešti

Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na budapešťském summitu Evropského politického společenství (EPS). Narážel tak na heslo vítěze amerických prezidentských voleb Donalda Trumpa. Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné, dodal Zelenskyj. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že se účastníci summitu shodli, že je potřeba co nejdříve mít v Evropě mír.

„Neměli bychom si představovat, že tím, že ukážeme slabost nebo obětujeme určité evropské pozice či pozice jedné evropské země, si můžeme koupit mír,“ řekl Zelenskyj a varoval Evropany před jakýmkoli snížením tlaku na Moskvu.

„Objímání se s Putinem nepomůže. Někteří z vás ho objímají už dvacet let a věci se jen zhoršují. Myslí jen na války a nezmění se. Pouze tlak mu může stanovit hranice,“ naléhal Zelenskyj. Ukrajina, jejíž armáda již měsíce ustupuje před mnohem početnějšími a lépe vyzbrojenými ruskými silami, „potřebuje další zbraně, a ne podporu v rozhovorech“ s Moskvou, dodal podle agentury AP.

Ukrajinský prezident na summitu EPS rovněž varoval, že čím bližší je některá evropská země vůči Rusku, tím slabší se jeví koncept její neutrality. O ukončení války by měla rozhodnout Ukrajina a účet za válku by měla zaplatit Moskva, prohlásil.

Zelenskyj poukázal na to, že Kreml eskaloval situaci, když nasadil severokorejské vojáky. „Rusko poskytuje nejnovější technologii Severní Koreji výměnou za pomoc Severokorejců ve válce s Ukrajinou. A to je hrozba – nejenom pro evropskou část NATO, ale i pro americké území,“ sdělil generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.

Summit v Budapešti

Od vypuknutí války je to poprvé, co Zelenskyj přicestoval do Maďarska, upozornila agentura Unian.

Hostitelem budapešťského summitu je maďarský premiér Orbán, který si navzdory ruské agresi proti Ukrajině uchoval přátelské vztahy s Moskvou, kde jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem poté, co se Maďarsko ujalo předsednictví v Radě Evropské unie. Brusel se od Orbánových cest do Moskvy a Pekingu distancoval.

Orbán ve čtvrtek prohlásil, že se účastníci summitu EPS shodli, že je potřeba co nejdříve mít v Evropě mír. „Situaci, o které se diskutovalo, lze označit za obtížnou, složitou a nebezpečnou,“ řekl a dodal, že mír, stabilita a prosperita jsou v Evropě ohroženy.

„Nemůžeme očekávat ochranu pouze od Američanů,“ dodal Orbán s tím, že Evropa musí zůstat klíčovým hráčem v nadcházejícím vývoji.

Podle maďarské agentury MTI Orbán také uvedl, že vítězstvím republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se výrazně rozrostl tábor prosazující mír.

Fiala a Starmer

Česko na pátém summitu neformální platformy EPS, která se poprvé sešla na podzim 2022 v Praze, zastupoval premiér Petr Fiala (ODS). Šéf české vlády se na okraj setkání sešel s britským premiérem Kierem Starmerem. Oba politici se shodli na prohloubení spolupráce v jaderném průmyslu, zejména mezi společnostmi ČEZ a Rolls-Royce v rozvoji malých modulárních reaktorů.

Oba premiéři se na schůzce podle Fialy dohodli také na spolupráci při potírání ilegální migrace. Hovořili i o amerických prezidentských volbách a americké zahraniční politice.

Starmer Fialu pozval na návštěvu Británie. „Což jsem samozřejmě přijal a do Londýna se těším,“ uvedl český premiér.

EPS k migraci

Fiala se dále na summitu zúčastnil kulatého stolu k migraci. Debata podle něj byla mimo jiné i velmi kritická k tomu, co se zatím v Evropě v boji s nelegální migrací podařilo.

Řada lídrů si konečně uvědomuje, že migrace je komplexní problém, který Evropu ohrožuje, uvedl Fiala. Česko podle něj patří k zemím, které přichází s vlastními nápady. „Protože jsme v té skupině zemí, které chtějí jít nad migrační pakt a dál a být razantnější,“ dodal.

„Nestačí jen restriktivní opatření, musíme také pomáhat těm zemím, ze kterých (migranti) přicházejí. To není jednoduchá věc, ale je to jedna z možností, jak bojovat s nelegální migrací,“ řekl Fiala.

Fiala na summitu hovořil také s Ruttem o dopadech amerických voleb a zvolení Donalda Trumpa na fungování NATO. „Bavil jsem se s (předsedkyní Evropské komise) Ursulou von der Leyenovou a (šéfkou Evropského parlamentu) Robertou Metsolovou o tom, jak probíhá schvalování Komise a jak dobře dopadl náš nominant Jozef Síkela (STAN),“ řekl ve čtvrtek večer Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 28 mminutami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 2 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 6 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 8 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 10 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...