Konzervativní řecká vláda chce prosadit manželství pro homosexuály

4 minuty
Řecko se může stát první ortodoxní zemí na světě, která umožní sňatky lidí stejného pohlaví
Zdroj: ČT24

Řecko se může stát první ortodoxní zemí na světě, která umožní sňatky lidí stejného pohlaví. Změnu, která má podle průzkumu podporu mírné většiny Řeků, navrhuje konzervativní vláda. Parlament o novém zákonu bude hlasovat ve čtvrtek. Proti je ortodoxní církev, která za manželství považuje svazek muže a ženy. Nová norma má umožnit homosexuálním párům také adopci dětí. Nezahrnuje ale asistovanou reprodukci.

Elena Kotsifiová a Chrysa Gkotsopoulouová vždy říkaly, že jsou spolubydlící. Až když se v roce 2015 přestěhovaly do Anglie za prací, veřejně přiznaly, že tvoří homosexuální pár.

„Rychle nám došlo, že Anglie nám nabízí jako páru možnosti, o kterých se nám předtím ani nezdálo. Brzy jsme pochopily, že v práci, před lidmi, můžeme být samy sebou. Že nebudeme slýchat doplňující otázky, že nebudeme okolí připadat divné,“ říká Elena.

Po čase se s Chrysou rozhodly založit rodinu. Dnes mají malou holčičku. Do Atén přiletěly s britskými pasy. Věří, že parlament jejich rodné země tento týden schválí zákon, který umožní sňatky lidem stejného pohlaví.

„Máme radost a jsme hrdé na to, že se Řecko v dějinách vydává správným směrem,“ říká Chrysa.

Návrh zákona překvapivě předkládá nikoliv socialistická, ale konzervativní vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise. Část jeho poslanců je proti, změnu v řeckém právu tak bude muset prosadit ve spolupráci s levicovou opozicí. Podle expertů si nezvyklý krok může premiér dovolit, aniž ztratí podporu široké veřejnosti.

„Domnívám se, že otázku sňatků párů stejného pohlaví zastíní protesty zemědělců, protože s nimi jsou spjaté vysoké ceny potravin,“ říká ředitel marketingové společnosti MRB Hellas Dimitris Mavros.

Hlavním odpůrcem je ortodoxní církev, která má v zemi stále velký vliv. Zákonodárce žádá, aby své rozhodnutí ještě přehodnotili. Veřejnou výzvu čtou kněží na nedělních bohoslužbách. Kritizují především to, že nový zákon umožní homosexuálním párům adoptovat děti. Někteří duchovní se spojili s krajní pravicí a proti chystané novele demonstrují v ulicích měst. A hrozí, že děti homosexuálů nebudou křtít.

Pokud zákon projde, Chrysa a Elena zvažují, že by se do rodného Řecka se svou dcerou vrátily natrvalo. Své britské pasy si ale pro jistotu ponechají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Irsko chce usnadnit nasazení jednotek v zámoří

Otázka evropské obrany se řeší i v Irsku, jednom z mála neutrálních států Evropské unie. Irské ozbrojené síly se až na výjimky a některé mírové mise OSN neúčastní žádných operací mimo své území. To by se teď mohlo změnit – vláda chystá úpravy, kterými by nasazení jednotek v zámoří usnadnila. Zvyšují se i výdaje na obranu po vzoru evropských partnerů, byť ze zemí EU dává Irsko i tak vůbec nejméně ze všech. Dublin vynakládá na armádu necelé půl procento HDP.
před 1 hhodinou

Tusk požádá v nejbližší době parlament o hlasování o důvěře vládě

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo bude dál odmítat žadatele o azyl na hranicích, řekl Dobrindt. Soudu navzdory

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.
před 6 hhodinami

V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).
před 7 hhodinami

Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...