Konzervativní řecká vláda chce prosadit manželství pro homosexuály

Nahrávám video

Řecko se může stát první ortodoxní zemí na světě, která umožní sňatky lidí stejného pohlaví. Změnu, která má podle průzkumu podporu mírné většiny Řeků, navrhuje konzervativní vláda. Parlament o novém zákonu bude hlasovat ve čtvrtek. Proti je ortodoxní církev, která za manželství považuje svazek muže a ženy. Nová norma má umožnit homosexuálním párům také adopci dětí. Nezahrnuje ale asistovanou reprodukci.

Elena Kotsifiová a Chrysa Gkotsopoulouová vždy říkaly, že jsou spolubydlící. Až když se v roce 2015 přestěhovaly do Anglie za prací, veřejně přiznaly, že tvoří homosexuální pár.

„Rychle nám došlo, že Anglie nám nabízí jako páru možnosti, o kterých se nám předtím ani nezdálo. Brzy jsme pochopily, že v práci, před lidmi, můžeme být samy sebou. Že nebudeme slýchat doplňující otázky, že nebudeme okolí připadat divné,“ říká Elena.

Po čase se s Chrysou rozhodly založit rodinu. Dnes mají malou holčičku. Do Atén přiletěly s britskými pasy. Věří, že parlament jejich rodné země tento týden schválí zákon, který umožní sňatky lidem stejného pohlaví.

„Máme radost a jsme hrdé na to, že se Řecko v dějinách vydává správným směrem,“ říká Chrysa.

Návrh zákona překvapivě předkládá nikoliv socialistická, ale konzervativní vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise. Část jeho poslanců je proti, změnu v řeckém právu tak bude muset prosadit ve spolupráci s levicovou opozicí. Podle expertů si nezvyklý krok může premiér dovolit, aniž ztratí podporu široké veřejnosti.

„Domnívám se, že otázku sňatků párů stejného pohlaví zastíní protesty zemědělců, protože s nimi jsou spjaté vysoké ceny potravin,“ říká ředitel marketingové společnosti MRB Hellas Dimitris Mavros.

Hlavním odpůrcem je ortodoxní církev, která má v zemi stále velký vliv. Zákonodárce žádá, aby své rozhodnutí ještě přehodnotili. Veřejnou výzvu čtou kněží na nedělních bohoslužbách. Kritizují především to, že nový zákon umožní homosexuálním párům adoptovat děti. Někteří duchovní se spojili s krajní pravicí a proti chystané novele demonstrují v ulicích měst. A hrozí, že děti homosexuálů nebudou křtít.

Pokud zákon projde, Chrysa a Elena zvažují, že by se do rodného Řecka se svou dcerou vrátily natrvalo. Své britské pasy si ale pro jistotu ponechají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protestů ve Francii se zúčastnily statisíce lidí. Místy byly násilné

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Saint-Etienne podle AFP policejní granát utrhl ruku jednoho z demonstrantů. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
10:50Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rumunské stíhačky sestřelily dva drony

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
18:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
12:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 8 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
08:26Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.