Rusko drží v táborech na svém území tisíce ukrajinských dětí. Míří k převýchově, tvrdí experti

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Rusové z Ukrajiny unášejí děti
Zdroj: ČT24

Rusko drží nejméně šest tisíc ukrajinských dětí v zařízeních na okupovaném Krymu a v Rusku určených zřejmě na převýchovu, tvrdí studie americké Yaleovy univerzity, o níž informuje agentura Reuters. Táborů a dalších zařízení, v nichž jsou ukrajinské děti, je podle ní nejméně 43.

Zpráva, která byla sestavena s pomocí satelitních snímků a veřejných účtů, uvádí, že počet dětí poslaných do táborů je „pravděpodobně podstatně vyšší“ než potvrzených šest tisíc.

Ukrajinská vláda nedávno prohlásila, že více než 14 700 dětí bylo deportováno do Ruska, kde byly některé z nich sexuálně zneužity.

Děti v táborech, z nichž nejmladšímu identifikovanému byly čtyři měsíce, patří do několika skupin. Některé byly už před invazí v péči ukrajinských státních institucí, další Rusko považuje za sirotky. V táborech jsou ale i děti, jejichž ukrajinští rodiče stále žijí.

Výcvik se zbraní i vyučování kremelských postojů

„Zdá se, že hlavním účelem táborových zařízení, která jsme identifikovali, je politická převýchova,“ uvedl Nathaniel Raymond, jeden z výzkumníků. Podle nich jde o rozsáhlou síť provozovanou Moskvou od její invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku.

Podle zprávy se ruské úřady snažily dětem zprostředkovat promoskevský pohled prostřednictvím školních osnov i exkurzí na vlastenecká místa a přednášek veteránů.

V některých táborech se dětem už ve věku 14 let dostalo vojenského výcviku. Výzkumníci ale nenašli důkazy, že by některé z nich bylo později nasazeno v bojích. Přišli ale na to, že část dětí byla časem přesunuta k pěstounům nebo adoptivním rodičům v Rusku.

V mnoha případech Rusko údajně „dočasně evakuovalo“ děti na Ukrajině pod záminkou bezplatného letního tábora, aby později odmítlo děti vrátit a přerušilo veškeré kontakty s jejich rodinami. „Takové jednání bude mít zřejmě vážné dlouhodobé důsledky pro vývoj těchto dětí,“ poznamenal mluvčí ministerstva zahraničí USA Ned Price.

Návrat podmíněný názory či pohybem fronty

Výzkumníci hovořili s rodiči dětí, které tábory navštěvovaly nebo v nich byly drženy, i s dětmi, které se jich účastnily. Jedné matce podle nich bylo údajně řečeno, že se děti nemohou vrátit, protože na Ukrajině „je válka“. 

Někteří úředníci podle zprávy uváděli, že návrat dětí je podmíněný, a to například ruským dobytím Izjumu. Jednomu chlapci bylo řečeno, že se domů nevrátí kvůli svým „proukrajinským názorům“, uvádí zpráva.

Některým rodičům úředníci sdělili, že jejich děti budou propuštěny pouze v případě, že si pro ně fyzicky přijedou. Příbuzní nebo osoby s plnou mocí si děti vyzvednout nesměli. Cestování z Ukrajiny do Ruska je obtížné a nákladné a muži ve věku od 18 do 60 let mají zakázáno opustit zemi, což v podstatě znamená, že děti si mohou vyzvednout pouze jejich matky.

„Značná část těchto rodin má nízké příjmy a nemohla si cestu dovolit. Některé rodiny byly nuceny prodat svůj majetek a cestovat přes čtyři země, aby se mohly znovu setkat se svým dítětem,“ stojí ve zprávě. Jeden z táborů se nachází v Magadanské oblasti na východě Ruska zhruba 6230 kilometrů od Ukrajiny, „zhruba třikrát blíže Spojeným státům než k hranicím Ukrajiny“, uvádí studie.

Média nicméně referují i o případu, kdy dítě zachránila jeho babička. Malého chlapce vzala jeho matka na ošetření do vojenské nemocnice v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. Při bojích zde uvázli, skončili v ruském filtračním táboře v Doněcké oblasti. Podle chlapcovy výpovědi je Rusové oddělili, aniž by se stihli rozloučit, on sám ale trval na tom, že má babičku a zná její číslo. Ta pro vnouče musela dojet do Doněcka přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Rusko. O matce ale dosud nevědí nic.

Rozhodnutí o přesídlování dětí zřejmě přišlo z vysokých pozic v Kremlu

Podle Raymonda se zdá, že systém táborů a adopce ukrajinských dětí schválila nejvyšší místa v ruské vládě počínaje prezidentem Vladimirem Putinem. Do operace jsou úzce zapojeni Putinovi spolupracovníci, zejména Maria Lvová-Belová, prezidentská zmocněnkyně pro práva dětí. Lvová-Belová uvedla, že 350 dětí bylo adoptováno ruskými rodinami a více než tisíc dětí na adopci čeká.

Ruská ambasáda ve Washingtonu uvedla, že země přijímá děti, které byly nuceny uprchnout z Ukrajiny, a snaží se dělat vše pro to, aby mohly být v rodinách.

Nezákonný přesun a deportace chráněných osob je závažným porušením čtvrté Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války a válečným zločinem. „Nucený přesun dětí, jak ho pozorujeme, je jasným válečným zločinem a je to i zločin proti lidskosti,“ poznamenal prokurátor pro mezinárodní válečné zločiny Reed Broody.

Zpráva vyzvala, aby byl do táborů umožněn přístup neutrálnímu orgánu a aby Rusko okamžitě zastavilo adopce ukrajinských dětí. Rovněž požaduje, aby Rusko poskytlo registrační seznamy přemístěných a deportovaných dětí a umožnilo přístup do zařízení nezávislým pozorovatelům zvenčí. O totéž usiluje i Kyjev a prosí mezinárodní organizace a mocnosti o jakoukoliv pomoc s dojednáním návratu své nejmladší generace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 4 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 49 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 50 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...