Nejseš moje máma, slyší náhradní rodiče. Přesto jsme díky dětem lepší, říká režisérka

Nahrávám video

Být biologický rodič je někdy těžké, být náhradní rodič může být ještě náročnější. Režisérka Markéta Oddfish Nešlehová natočila dokument Nejseš moje máma o svých bezprostředních zkušenostech adoptivní matky. Snímek uvedla Česká televize. „Chtěla jsem točit o bezpodmínečné lásce náhradních rodičů k jejich přijatým dětem. A myslím si, že se to povedlo,“ řekla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Markétou Řezníčkovou.

Záměrem dokumentaristky bylo podívat se na adopci a pěstounství především pohledem rodičů. Chtěla natočit otevřenou výpověď o vztahu náhradní matky a dítěte. Odkrývá cestu, kterou s přijatou dcerou od jejích pěti let procházely. Režisérka společně s dalšími náhradními rodiči hledá odpovědi na otázky, které by jí pomohly pochopit náhlé odloučení na prahu dceřiny dospělosti.

„Na začátku jsem si řekla, že chci, aby moje dcera byla zdravá a šťastná, abych ji uvedla do života. Pokud jsem si přála tohle, pak to má happy end, protože takhle to je. A jestli já v tom dál figuruju, nebo nefiguruju, to už je věc jiná. Ale nemůžu se na to koukat skrze svoje ego, že naše cesta musí jít nutně společně,“ říká o vztahu s dcerou režisérka.

Mluvila i s osvojenými dětmi o jejich zkušenostech z ústavní péče a z náhradních rodin. O tom, jak se vyrovnávají s psychickou zátěží z minulosti, i o tom, jak je pro ně v dospívání a v rané dospělosti složité se osamostatnit a nalézt vlastní životní cestu.

Jiné geny, ale i jiná startovní čára

V reakcích na dokument se objevovala připomínka knihy Rok Kohouta, v níž spisovatelka Tereza Boučková popsala svou zkušenost s výchovou adoptivních dětí. Na poznámky „geny nepřebiješ“ má Markéta Oddfish Nešlehová odpověď: „Samozřejmě jsou tam geny, ale kolik biologických rodin žije v odloučení. A mají geny? Je to genofond, který zdědily po svých rodičích? Ano, je, ale tyhle děti se potýkají s citovou deprivací na začátku svého života, anebo už v prenatálním stadiu. Ta jejich startovní čára je úplně jiná než biologických dětí a to je ten kámen úrazu. A to je to vlastně, s čím se musí od začátku života jejich pracovat a co už třeba někdy nejde dohnat.“

Rodičům, kteří uvažují o adopci či pěstounství ale vzkazuje, že dokument by je neměl odradit. „Ráda říkám, že naše děti nás udělaly těmi, kdo jsme. A že jsme laskaví, milující. Nastavily nám zrcadlo a udělaly z nás lepší lidi. Myslím si, že je to nehynoucí zásluha našich dětí, a moje dcera je moje největší životní učitelka,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...