Každá třetí obec mívala kino. Dnes většinou slouží k jinému účelu

Nahrávám video

V Česku v posledních dvaceti letech zanikly stovky klasických jednosálových kin. Ve velké části z nich se stále zachovala promítací technika, i když už slouží jinému účelu. Oživit je a připomenout jejich historii, má projekt Rekino. Ten chce postupně rozjet promítačky v různých koutech Česka.

Před rokem 1989 měla kino každá třetí obec v Česku. Pavel Hypius zažil s někdejším filmovým klubem poslední roky sídlištního Kina Mladých v Hradci Králové. „Posledním představením v tomhle kině byl Limonádový Joe. Na rozloučenou s filmcentrem a filmovým klubem v prosinci před dvaadvaceti lety,“ vzpomenul.

Hradecká kina historicky nesídlila jen v centru, ale promítalo se na řadě míst na předměstích. Kino Mladých fungovalo v Malšovicích do roku 2003. Jeho jméno nese dodnes zastávka MHD.

Chodili jsme „na velkou televizi“

Z Kina Mladých je už řadu let taneční studio. V květnu se do něj však díky projektu Rekino stříbrné plátno na den vrátí. „Cílem je vrátit na tato místa kulturu, nebo samozřejmě konkrétně filmové projekce a upozornit na minulost těch míst,“ řekla autorka projektu Rekino a filmová historička Národního filmového archivu Marie Barešová.

František Horák pamatuje kino v Pardubicích v Dukle. „Já jsem sem chodil ještě jako teenager a to kino fungovalo myslím až do roku 2013,“ řekl.

I přes rozvoj moderních multiplexů komorní kina filmovým nadšencům nejen na východě Čech chybí. „Chodili jsme tam s manželkou a vždycky jsme říkali, že jdeme na velkou televizi,“ zavzpomínal Pavel Hypius.

Kino v hospodském sále nebo jídelně

V Česku najdeme tisíce míst, která v minulosti sloužila veřejnému filmovému promítání. „Nejsou to jen jednoúčelové budovy kin, ale také kulturní domy, sokolovny, hospodské sály, tělocvičny nebo závodní jídelny. Tato různorodá místa mají svou jedinečnou historii spjatou s konkrétní lokalitou, ale i lidmi, kteří je navštěvovali nebo v nich pracovali,“ uvedla autorka projektu Rekino.

Oživení těchto míst podle ní přináší vzpomínky, ale nutí také k zamyšlení nad budoucností a umožňuje propojit místní komunitu v mezigeneračním dialogu. Prostor kinosálu nabízí unikátní zkušenost sdíleného zážitku, formuje společné vzpomínky. „Primárně to budou jednorázové akce, ale v místech, kde bude zájem o obnovení provozu, jsme s kolegy připraveni pomoci a hledat cestu, jak to uskutečnit,“ uvedla.

V rámci projektu už vznikla i dotazníková akce. „Dotazníky přinesly hlavně zábavné a nostalgické vzpomínky a zároveň ukázaly, nakolik bylo kino důležité jako místo setkávání. Respondenti zmiňovali, jak do kina chodili na různé společenské či kulturní akce,“ řekla Barešová.

Kino Mladých ožije v květnu

Projekt Rekino odstartuje v Hradci Králové 17. května. „Jednodenní oživení Kina Mladých přinese filmové projekce, odpolední pásmo animovaných filmů, které je určeno dětem, ale pobaví se u něj i dospělí, a večerní projekci kultovního filmu Kouř Tomáše Vorla. Kromě filmového programu ale proběhne také diskuze pořádaná ve spolupráci s Centrem architektury Královéhradeckého kraje,“ shrnula Barešová.

Organizátoři také vyzývají pamětníky, kteří mají doma materiály vztahující se ke kinu, jako jsou vstupenky, letáky či plakáty, aby je přinesli.

V létě zamíří projekt do Českého Šternberka, který má necelé dvě stovky obyvatel a také do jihočeského pohraničí do Nových Hradů. Na podzim do pardubické Dukly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026-2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS).
před 3 mminutami

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
včera v 09:00

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
včera v 07:00

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.