Kam chodili Brňané do kina v dobách zlaté éry kinematografie? Historii brněnských biografů zdokumentovali vědci z Ústavu filmu a audiovizuální kultury při Masarykově univerzitě v nové monografii. Během osmi let vyzpovídali více než osmdesát pamětníků.
Sál s největším plátnem i hledištěm našli Brňané na přelomu 20. a 30. let minulého století v kině Scala. Tehdy ale bylo známo pod názvem Bio Dopz, majitelem budovy totiž bylo Družstvo obchodních a průmyslových zaměstnanců. Kino bylo mezi prvními, která začala v Brně promítat zvukové filmy.
„Každé kino, které se chtělo zapojit do provozu, muselo velmi rychle rozpoznat, že zvukový film se stane klíčovým médiem,“ podotýká Lucie Česálková z Ústavu filmu a audiovizuální kultury.
Od hospod k nonstop kinu
Ve Scale se promítačky nezastavily dodnes, z jiných kin ale už nezbylo nic. V době největší slávy kinematografie, na počátku 30. let, jich v Brně bylo téměř čtyřicet. Mezi nimi například i kinosál naproti hlavnímu nádraží, kam si lidé chodili zpříjemnit čekání na vlak. „Jednalo se o nonstop kino, které promítalo od dopoledních hodin až do pozdního večera smyčku krátkých aktualit, ale i grotesek a kratších přírodovědných nebo cestopisných filmů,“ upřesnila Česálková.
Předtím, než se kino stalo takovou masovou zábavou, filmaři kinematograf předváděli hlavně v hospodách a restauracích. Úplně první brněnské promítání se konalo v Maurském sále hotelu Grand v roce 1896.
Monografie Filmové Brno: Dějiny lokální filmové kultury navazuje na on-line databázi filmových programů a rozhovorů s pamětníky.
