Brno uvádí: Dějiny lokální filmové kultury v knize

2 minuty
Filmové Brno v nové knize
Zdroj: ČT24

Kam chodili Brňané do kina v dobách zlaté éry kinematografie? Historii brněnských biografů zdokumentovali vědci z Ústavu filmu a audiovizuální kultury při Masarykově univerzitě v nové monografii. Během osmi let vyzpovídali více než osmdesát pamětníků.

Sál s největším plátnem i hledištěm našli Brňané na přelomu 20. a 30. let minulého století v kině Scala. Tehdy ale bylo známo pod názvem Bio Dopz, majitelem budovy totiž bylo Družstvo obchodních a průmyslových zaměstnanců. Kino bylo mezi prvními, která začala v Brně promítat zvukové filmy.

„Každé kino, které se chtělo zapojit do provozu, muselo velmi rychle rozpoznat, že zvukový film se stane klíčovým médiem,“ podotýká Lucie Česálková z Ústavu filmu a audiovizuální kultury.

Od hospod k nonstop kinu

Ve Scale se promítačky nezastavily dodnes, z jiných kin ale už nezbylo nic. V době největší slávy kinematografie, na počátku 30. let, jich v Brně bylo téměř čtyřicet. Mezi nimi například i kinosál naproti hlavnímu nádraží, kam si lidé chodili zpříjemnit čekání na vlak. „Jednalo se o nonstop kino, které promítalo od dopoledních hodin až do pozdního večera smyčku krátkých aktualit, ale i grotesek a kratších přírodovědných nebo cestopisných filmů,“ upřesnila Česálková.

Předtím, než se kino stalo takovou masovou zábavou, filmaři kinematograf předváděli hlavně v hospodách a restauracích. Úplně první brněnské promítání se konalo v Maurském sále hotelu Grand v roce 1896. 

Monografie Filmové Brno: Dějiny lokální filmové kultury navazuje na on-line databázi filmových programů a rozhovorů s pamětníky.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 22 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...