Brno uvádí: Dějiny lokální filmové kultury v knize

2 minuty
Filmové Brno v nové knize
Zdroj: ČT24

Kam chodili Brňané do kina v dobách zlaté éry kinematografie? Historii brněnských biografů zdokumentovali vědci z Ústavu filmu a audiovizuální kultury při Masarykově univerzitě v nové monografii. Během osmi let vyzpovídali více než osmdesát pamětníků.

Sál s největším plátnem i hledištěm našli Brňané na přelomu 20. a 30. let minulého století v kině Scala. Tehdy ale bylo známo pod názvem Bio Dopz, majitelem budovy totiž bylo Družstvo obchodních a průmyslových zaměstnanců. Kino bylo mezi prvními, která začala v Brně promítat zvukové filmy.

„Každé kino, které se chtělo zapojit do provozu, muselo velmi rychle rozpoznat, že zvukový film se stane klíčovým médiem,“ podotýká Lucie Česálková z Ústavu filmu a audiovizuální kultury.

Od hospod k nonstop kinu

Ve Scale se promítačky nezastavily dodnes, z jiných kin ale už nezbylo nic. V době největší slávy kinematografie, na počátku 30. let, jich v Brně bylo téměř čtyřicet. Mezi nimi například i kinosál naproti hlavnímu nádraží, kam si lidé chodili zpříjemnit čekání na vlak. „Jednalo se o nonstop kino, které promítalo od dopoledních hodin až do pozdního večera smyčku krátkých aktualit, ale i grotesek a kratších přírodovědných nebo cestopisných filmů,“ upřesnila Česálková.

Předtím, než se kino stalo takovou masovou zábavou, filmaři kinematograf předváděli hlavně v hospodách a restauracích. Úplně první brněnské promítání se konalo v Maurském sále hotelu Grand v roce 1896. 

Monografie Filmové Brno: Dějiny lokální filmové kultury navazuje na on-line databázi filmových programů a rozhovorů s pamětníky.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Velký Gatsby přestal před sto lety věřit americkému snu

Velký Gatsby odhaluje zvrácenou podobu amerického snu, redukujícího lásku a úspěch jen na bohatství. Vrcholné dílo amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda vyšlo poprvé před sto lety, 10. dubna 1925.
před 10 hhodinami

Nejvýznamnější řecký režisér nemůže točit v Akropoli. Vadí mrtvoly

Zřejmě nejznámější současný řecký režisér Yorgos Lanthimos chtěl natočit svůj příští film částečně v Akropoli. Ale nenatočí. Ministerstvo kultury žádost zamítlo s vysvětlením, že scény chystané sci-fi komedie jsou neslučitelné se symbolikou této památky starověkých Athén.
před 14 hhodinami

Na festivalu v Cannes bude soutěžit český Karavan

Po více než třiceti letech se v oficiálním programu festivalu v Cannes objeví český celovečerní film. Do sekce Un Certain Regard byl vybrán hraný debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirchnerové Karavan. Účast v programu prestižní přehlídky jí už před lety zajistilo vítězství jejího studentského snímku Bába.
před 17 hhodinami

Přípravy na Expo 2025 provázely potíže, prodražila se i stavba českého pavilonu

Přípravy mezinárodní výstavy Expo v japonské Ósace se blíží do finále. V sobotu bude slavnostní zahájení a v neděli se brány otevřou návštěvníkům. Pořadatelé jsou přesvědčeni, že všechno jde podle plánu, přestože stavby pavilonů provázely prodlevy a rostoucí náklady. Potíže se nevyhnuly ani tomu českému.
včera v 06:30

Kostky jsou vrženy a sbírají rekordy. Úspěch Minecraft filmu překvapil

Populární „krychličková“ videohra Minecraft se začátkem dubna stala i filmovým příběhem. V tržbách za premiérový víkend v amerických kinech se stala historickým rekordmanem mezi adaptacemi počítačových her. Dobře si vedla i v českých biografech. Mnohé takový úspěch překvapil a zpětně analyzují, jak je možné, že filmové kostky tak skvěle zapadly do sebe.
9. 4. 2025

Nejseš moje máma, slyší náhradní rodiče. Přesto jsme díky dětem lepší, říká režisérka

Být biologický rodič je někdy těžké, být náhradní rodič může být ještě náročnější. Režisérka Markéta Oddfish Nešlehová natočila dokument Nejseš moje máma o svých bezprostředních zkušenostech adoptivní matky. Snímek uvedla Česká televize. „Chtěla jsem točit o bezpodmínečné lásce náhradních rodičů k jejich přijatým dětem. A myslím si, že se to povedlo,“ řekla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Markétou Řezníčkovou.
9. 4. 2025

Kvíz: Po kom jsou pojmenované české mosty?

Začátkem dubna pojmenovali v Kroměříži most po písničkáři Karlu Krylovi, tamním slavném rodákovi. Jména známých osobností nesou i další mosty v Česku. Ověřte si v kvízu, jak dobře tyto mosty a osobnosti znáte vy.
8. 4. 2025

Nestálá krychle. Museum Kampa se ohlíží za tvorbou stoletého Kolíbala

Jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků Stanislav Kolíbal letos oslaví sté narozeniny. Pražské Museum Kampa mu k jeho jubileu uspořádalo výstavu nazvanou jednoduše Stanislav Kolíbal 100. Potrvá po celý rok a vystavená díla bude muzeum průběžně obměňovat, aby výtvarníkovu tvorbu představilo co nejšířeji.
8. 4. 2025
Načítání...