Brno uvádí: Dějiny lokální filmové kultury v knize

Nahrávám video
Filmové Brno v nové knize
Zdroj: ČT24

Kam chodili Brňané do kina v dobách zlaté éry kinematografie? Historii brněnských biografů zdokumentovali vědci z Ústavu filmu a audiovizuální kultury při Masarykově univerzitě v nové monografii. Během osmi let vyzpovídali více než osmdesát pamětníků.

Sál s největším plátnem i hledištěm našli Brňané na přelomu 20. a 30. let minulého století v kině Scala. Tehdy ale bylo známo pod názvem Bio Dopz, majitelem budovy totiž bylo Družstvo obchodních a průmyslových zaměstnanců. Kino bylo mezi prvními, která začala v Brně promítat zvukové filmy.

„Každé kino, které se chtělo zapojit do provozu, muselo velmi rychle rozpoznat, že zvukový film se stane klíčovým médiem,“ podotýká Lucie Česálková z Ústavu filmu a audiovizuální kultury.

Od hospod k nonstop kinu

Ve Scale se promítačky nezastavily dodnes, z jiných kin ale už nezbylo nic. V době největší slávy kinematografie, na počátku 30. let, jich v Brně bylo téměř čtyřicet. Mezi nimi například i kinosál naproti hlavnímu nádraží, kam si lidé chodili zpříjemnit čekání na vlak. „Jednalo se o nonstop kino, které promítalo od dopoledních hodin až do pozdního večera smyčku krátkých aktualit, ale i grotesek a kratších přírodovědných nebo cestopisných filmů,“ upřesnila Česálková.

Předtím, než se kino stalo takovou masovou zábavou, filmaři kinematograf předváděli hlavně v hospodách a restauracích. Úplně první brněnské promítání se konalo v Maurském sále hotelu Grand v roce 1896. 

Monografie Filmové Brno: Dějiny lokální filmové kultury navazuje na on-line databázi filmových programů a rozhovorů s pamětníky.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka Systémem něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systém něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
před 2 hhodinami

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026
Načítání...