Vzdělávání strana 2 z 5

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

Rusko na Ukrajině nadále útočí i na civilní cíle. V noci na pondělí si ruské bombardování Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti vyžádalo 34 zraněných včetně pěti dětí. Ty jsou válkou těžce zasažené, i když právě nehrozí bezprostřední nebezpečí. Jejich vzdělání a výchova jsou vážně ohroženy, ať už se nacházejí v Česku, nebo na Ukrajině. Natáčeli Natalija Kosiaková a Darja Stomatová.

Návrhy rozpočtových úspor, o kterých aktuálně jednají vládní strany, se týkají také školství. Koalice mimo jiné zvažuje, jestli neušetřit peníze zrušením devátých tříd základních škol. Místo toho by mohlo vzniknout několik povinných ročníků na středních školách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné jednat o širší koncepci vzdělávacího systému. Politici nyní debatují také o možnostech zvýšení týdenního počtu hodin takzvané přímé pedagogické činnosti, tedy doby, po kterou kantor přímo vyučuje.

Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.

Slovensko podle Evropské komise (EK) účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Komise kvůli tomu podala žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Slovensko sice provedlo řadu legislativních reforem a snaží se o začleňování Romů, ale pokroky jsou nedostatečné, uvedla EK v prohlášení.

Exministr školství Petr Gazdík (STAN) v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že navzdory silnému populačnímu ročníku mají střední školy v Česku kapacitu dostatečnou. Programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký upozornil, že existuje velké množství velmi úzce specializovaných studijních oborů a že má Česko oproti zbytku Evropy nebývale vysoký podíl odborného vzdělávání na úkor toho všeobecného. Podle poslankyně a členky sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Jany Berkovcové (ANO) by mohla být cestou vpřed lycea.

Rada Národního akreditačního úřadu (NAÚ) potvrdila své rozhodnutí o odebrání možnosti uskutečňovat doktorské studijní programy ekonomika a management v českém a anglickém jazyce na Provozně ekonomické fakultě (PEF) Mendelovy univerzity v Brně. Odvolání univerzity bude proto ještě řešit Přezkumná komise úřadu.

Tradiční hudební a výtvarnou výchovu by na základních školách mohly doplnit a zčásti i nahradit další umělecké obory. Děti by se tak mohly běžně učit například střih, tanec anebo dramatizaci. O formě výuky ale ještě rozhodnuto není.

Prezident Petr Pavel zveřejnil plán pro prvních sto dní ve funkci. Nominuje například první tři kandidáty do Ústavního soudu ke schválení Senátem, svolá schůzky s politiky, představí tým poradců nebo zorganizuje kulatý stůl se zástupci odborné veřejnosti i občanské společnosti na téma kulturního otevírání Hradu.

Krátce po napadení Ukrajiny Ruskem uprchl s rodinou z Charkova a nový domov našel v Třebíči, aniž by uměl slovo česky. O rok později obsadil Ukrajinec Mykyta na tamní základní škole ;crop;T. G. Masaryka třetí místo v olympiádě z českého jazyka. Jeho příběhu se pro pořad 168 hodin věnoval Jaroslav Hroch.

Vzdělávání, dopravní napojení a zdravotní péči označil zvolený prezident Petr Pavel za nejčastější problémy, se kterými se setkával při své dvoudenní návštěvě Karlovarského kraje. To budou také hlavní okruhy, o kterých chce později jednat s vládou Petra Fialy (ODS) a jednotlivými ministry. O možnostech přeshraniční spolupráce ve zdravotní péči chce hovořit také s německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Рішення українського навчального закладу Києво-Могилянської академії про заборону російської мови є законним. Про це говорить уповноважений із захисту української державної мови Тарас Кремінь. За його словами, за останній рік половина населення України перейшла на українську мову. Кремінь також розповів журналістці Чеського телебачення Вікторії Церкуник, що, наприклад, на Луганщині відбувається так званий лінгвоцид – знищення книжок або заборона викладання українською мовою в школах.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Reakce škol na umělé inteligence právě začala. A je negativní. Algoritmus ChatGPT je podle těch newyorských natolik dobrý, že narušuje výuku – a proto ho zakazují.

Město Prostějov bude mít novou hvězdárnu. Na místě nynější observatoře plánuje Olomoucký kraj postavit novou budovu. Komise už v rámci architektonické soutěže vybrala vítězný návrh. Tři mladí architekti ze slovenských Košic navrhli budovu hvězdárny jako jednoduchý vysoký kvádr se střešní observatoří.

V Česku pobývá odhadem dvacet tisíc mladých Ukrajinců, kteří nechodí na zdejší střední školy, ač na to mají věk. Stát sice vyčlenil 200 milionů korun na skupiny, kde by se mohli na studium v tuzemsku adaptovat, zájem o ně je ale malý. Většina mladých uprchlíků se tak dál vzdělává na dálku v domovských školách na Ukrajině. I když je to kvůli válce mnohdy složité.

Školské odbory v Polsku hrozí stávkou. Požadují pro učitele vyšší platy. V současné chvíli je výplata při nástupu bez předchozí praxe stejná jako minimální mzda v zemi. Odboráři chtějí růst nejméně o dvacet procent a taky konec politických zásahů do obsahu výuky.

Rodiče žáků si letos připlatí za nákup školních potřeb, některé položky oproti loňsku zdražily o deset procent. Víc zaplatí strávníci také v některých jídelnách. S rostoucími náklady na energie se potýkají také zřizovatelé kroužků, například v Praze jim ale s výdaji pomůže magistrát. Rodiče mohou kvůli rostoucím cenám zažádat o příspěvky sociální podpory.

Česká republika a Ukrajina chystají dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Má mimo jiné sladit postup ve výchově a výuce. Uzavřít by se měla na podzim. Po své návštěvě Ukrajiny to řekl ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Experti z ministerstva se svými ukrajinskými protějšky jednali také hlavně o zajištění vzdělávání a školní docházky ukrajinských školaček a školáků od září.

Vysokoškolským studentům hrozí, že se v zimě budou opět učit výhradně na dálku. Některé školy podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila zvažují, že v zimě zavedou distanční výuku kvůli drahým energiím. Náklady by se totiž mohly zvednout několikanásobně. Předseda České konference rektorů Martin Bareš ale ujistil, že školy jednají s vládou o možnostech pomoci od státu.

Asi čtyři sta vybraných škol s vyšším počtem sociálně znevýhodněných žáků dostane v dalších letech na zlepšení vzdělávání dětí dvě miliardy korun z evropských dotací. Peníze půjdou z Národního plánu obnovy a budou se rozdělovat od letošního září do konce roku 2025. Cílem projektu je snížení nerovností v českém vzdělávacím systému, uvedli zástupci ministerstva školství a Národního pedagogického institutu.

Vladimír Balaš (STAN), kterého ve středu plánuje prezident Miloš Zeman jmenovat novým ministrem školství, v pondělních Událostech, komentářích mimo jiné prozradil, že na nabídku resort vést nekývl okamžitě, naopak se nejprve radil například se svou ženou. Po nástupu do úřadu nechystá revoluci, chce maximálně využít tým, který už tam působí. Rozhodování chce Balaš co nejvíce založit na tvrdých datech.

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

Více než dvacet procent učitelů základních škol v okresech Chomutov, Tachov, Česká Lípa i Rakovník si České školní inspekci (ČŠI) stěžovalo na špatnou komunikaci a vztahy s rodiči. Naopak v okolí Prachatic nebo Vyškova neměl problém s rodiči žádný z kantorů. Vyplývá to z dotazníků, které inspekce rozdala pedagogům při kontrolách ve školách. Podle učitelů je horší spolupráce s rodiči jednou z překážek, které je nejvíce omezují při práci. Potíže při komunikaci s rodinami mají podle analýzy ČŠI častěji pedagogové v regionech s horším socioekonomickým rozvojem.