Vzdělávání strana 2 z 5

Některé univerzity hlásí poslední volná místa v kurzech pro seniory. Největší zájem mají senioři na univerzitách třetího věku (U3V) o vzdělání v oblasti umělé inteligence, zdraví, sportu nebo umění. Některé kurzy na nadcházející zimní semestr ale byly plné hned po spuštění přihlašování. Jak České televizi potvrdily oslovené univerzity, zájem seniorů o studium stále roste.

Studentka Mahá Alíová byla odhodlána stát se novinářkou a jednoho dne přinášet zpravodajství z Pásma Gazy. Teď se její priority stejně jako u dalších studentů žijících ve válkou a hladem postižené oblasti změnily; jejich cílem je dostat se k jídlu, píše agentura Reuters.

Úprava, která opětovně zavedla možnost dvojích zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy, je diskriminační a porušuje ústavu, míní senátor Jiří Růžička (nestr. a člen senátorského klubu ODS a TOP 09), který zároveň patří k předkladatelům návrhu k Ústavnímu soudu (ÚS) na její zrušení. Podle autorky změny, poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS), zápisy v této formě proběhly již letos a žádné problémy nezaznamenala. Změna má podle ní naopak pomoci k lepší integraci. Proti dvojím zápisům se však staví experti i některá ministerstva.

Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň.

Když Rusko v roce 2014 spustilo svou agresi proti Ukrajině, kterou před třemi lety ještě vystupňovalo plnohodnotnou pozemní invazí, odůvodňovalo ji – a stále tak činí – mimo jiné nepravdivým tvrzením, že Kyjev zakazuje na svém území ruštinu a že proto musí tamní ruskojazyčné obyvatele chránit. Je to přitom Moskva, kdo na okupované Ukrajině systematicky potlačuje ukrajinskou identitu a jazyk. Nyní se chystá zakázat ukrajinštinu v tamních školách úplně.

Výsledky ústní zkoušky na školách by měly odrážet hlavně to, jak dobře se student připravil. Italští vědci teď ale při analýze dat narazili na další faktory, jež výsledek ovlivňují. A se znalostmi studentů mají podle všeho jen málo společného.

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.

Dětské skupiny a předškolní vzdělávání obecně nejsou jen o „hlídání“ malých dětí, ale také pilíři, na kterých lze stavět po zbytek života, shodují se odborníci. Česko však stále patří k zemím s nejhorší dostupností dětských zařízení. Situaci mají pomoci zlepšit dotace ministerstva práce a sociálních věcí, které nyní putují obcím na zřízení dětských skupin. Obce totiž od roku 2026 čeká nová povinnost – zajistit péči o tříleté děti, pokud je nepřijme mateřská školka.

O přípravné třídy pro děti s odkladem základní školní docházky stojí stále více rodičů, potvrdili ČT oslovení ředitelé, vedoucí pedagogicko-psychologických poraden (PPP) i analytička neziskové organizace EDUin. Podle ministerstva navštěvovalo ve školním roce 2024/2025 přípravné třídy přes sedm tisíc dětí. Pro příští rok evidují některá zařízení vyšší zájem, někde už jsou kapacity naplněné. Stát chce od roku 2029 přípravné třídy zrušit, novela čeká na podpis prezidenta.

Inkluzi v Česku zavedla legislativa v roce 2005. Reálná situace však není jednoduchá ani po dvaceti letech. Systém mnohdy naráží na nedostatečné kapacity, situace se ale liší kraj od kraje. Rodiče mají problém umístit do speciálních škol děti se středně těžkým či těžkým postižením a ty pak končí v běžné základní škole, což je mnohdy nevyhovující. Není to o penězích, tvrdí zástupci odborné veřejnosti s tím, že je potřeba tlačit na zřizovatele.

Za katedrou přibývá kantorů, kteří nemají potřebné učitelské vzdělání. Bez odborné kvalifikace učí už každý desátý. Ministerstvo školství proto pedagogické fakulty pověřilo navýšením počtu studentů. Přijímat jich mají víc minimálně v příštích deseti letech, kdy budou zároveň do důchodu odcházet populačně silné ročníky učitelů. Podle výzkumné agentury PAQ Research a neziskové organizace EDUin ale podíl nekvalifikovaných vyučujících roste i proto, že absolventi škol nachází uplatnění v jiných, lépe placených oborech.

Praha řeší nedostatek míst ve speciálních školách pro děti se středním a těžkým mentálním postižením. Více než dvě desítky rodin netuší, zda jejich dítě v září někam nastoupí, další raději zvolily nucený odklad. Podle rodičů stát nedokáže zajistit dost míst pro všechny handicapované děti, zvažují proto žalobu. Ministerstvo školství ujistilo, že se snaží situaci s nedostatečnými kapacitami řešit dlouhodobě právě se zřizovateli škol.

České školy čelí dalšímu zhoršení nedostatku kvalifikovaných učitelů. O tom, jak trend zvrátit, co by se mělo zlepšit či co už Česko pro zatraktivnění oboru dělá, diskutovali účastníci z řad odborné veřejnosti na debatě s názvem Kdo bude učit naše děti aneb inventura sboroven, kterou pořádala iniciativa Začni učit! Diskutující se shodli, že společnost vnímá učitelství jako vážené povolání, ale nikoliv příliš atraktivní. V této rychle se měnící době jsou navíc na učitele kladeny vysoké nároky.

Jednotná přijímací zkouška spíše třídí žáky podle úrovně a kvality jejich rodinného zázemí, než aby je vybírala podle jejich vzdělávacích předpokladů, tvrdí zpráva České školní inspekce, kterou představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Žáci, kteří dosahují dobrých nebo horších výsledků u jednotné přijímací zkoušky na střední školy, dosahují podobných výsledků u maturity, uvedl.

Cermat svými testy ničí naše školství, jsou tam příklady odtržené od praxe, uvedl v úterních Událostech, komentářích s moderátorem Martinem Řezníčkem lektor a didaktik Robert Čapek, který je známý pod přezdívkou Líný učitel. Podle bývalého ředitele Cermatu Miroslava Krejčího je řešení situace složitější a není cestou tyto typy testů zrušit. Zmínil, že se na nich podílejí odborníci. Školský systém podle něj potřebuje mít jasná čísla, kterými výsledky vzdělávání měří.

Ve smlouvě s korejskou firmou KHNP o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany budou záruky, aby nebylo možné české firmy obcházet, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) po jednání tripartity, tedy zástupců vlády s odbory a zaměstnavateli. Záruky podle něj budou navázány na bezpečnostní aspekty projektu.

Učitelé hudební a výtvarné výchovy protestovali v centru Prahy proti podobě nového vzdělávacího programu. Ten do výuky přináší i další umělecké výchovy jako divadlo nebo tanec. Podle autorů revize a zástupců nových oborů je jejich propojení přirozené. Kritici ale mluví o paskvilu, kdy na žádný z předmětů nebude dost času.

Na stresory a následně i duševní zdraví mají vliv celospolečenské trendy, jako je například přechod společnosti do digitálního světa, míní ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. V Interview ČT24 popsal, že v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích dochází v posledních letech k nárůstu duševních problémů a onemocnění u dětí a adolescentů. Podle něj tento trend ještě urychlila pandemie covidu-19, avšak zdůraznil, že existoval ještě před jejím vypuknutím.

„Pokud nebude propracovaný systém půjček, aby si sociálně slabší mohli studium dovolit, tak školné je bariéra, která by naopak bránila těm talentovaným se dostat na vysokou školu,“ řekl v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. S jeho názorem souhlasil i současný šéf resortu Mikuláš Bek (STAN), podle něhož školné není na pořadu dne.

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.

Již v pátek čekají žáky základních škol jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Letos se konají 11. a 14. dubna v případě maturitních oborů a 15. a 16. dubna v případě osmiletých a šestiletých gymnázií. Na co se v posledních dnech soustředit a co očekávat, radí učitel češtiny a bohemista Jarmil Vepřek, který je na Instagramu známý jako Běžící češtinář, a také učitel předmětu didaktika matematiky na Ostravské univerzitě a vítěz ceny Global Teacher Prize CZ Tomáš Chrobák.

O zlepšení prostředí na školách i well-beingu neboli duševním zdraví mladých diskutovali v pátek zástupci odborné veřejnosti a mládeže na půdě Senátu na jednání Národního konventu o vzdělávání, který zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Shodli se, že je potřeba podporovat navýšení psychologů na školách i vzdělávání samotných učitelů, kteří někdy nevědí, jak k duševnímu zdraví žáků přistupovat. Zlepšit by se také měla oboustranná komunikace mezi učiteli a žáky.

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet vysokoškolských studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 9714. V roce 2019 šlo pouze o 7278 studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.