Předsedou konference rektorů bude Pospíšil z VŠCHT

Novým předsedou České konference rektorů bude rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil, který nyní zastává post místopředsedy. Pospíšila ve čtvrtek v Olomouci v tajné volbě jednomyslně zvolilo plénum konference rektorů. Ve funkci nahradí Milenu Králíčkovou z Univerzity Karlovy. Funkční období předsedy České konference rektorů je dvouleté.

Králíčková vede reprezentaci vysokých škol od srpna 2023, předsedkyní byla opět zvolena letos v červnu. V říjnu ji ale akademický senát nepotvrdil ve funkci rektorky Univerzity Karlovy. Od února nejstarší českou univerzitu povede analytický chemik Jiří Zima. Pospíšil nahradí Králíčkovou v čele konference rektorů taktéž od února.

„Této pocty si moc vážím, bude to ale náročné období sestavování nové vlády, ministerstvo (školství) bude mít nové vedení a musí se nastavit všechny politiky, jak mají jednotlivé rezorty fungovat a jak se budou rozdělovat finance,“ řekl Pospíšil po zvolení do čela České konference rektorů.

Priority: Zákon o vysokých školách a stabilita financí

Mezi priority zařadil nový zákon o vysokých školách, který má v návrhu programového prohlášení nová vládní koalice. „Měl by se týkat hlavně řízení segmentu vysokých škol. To je naprosto kruciální,“ upozornil Pospíšil, podle kterého bude nutné novelu řádně prodiskutovat.

Konference rektorů bude klást důraz také na financování vědy a výzkumu na veřejných vysokých školách. Rektoři chtějí jednat s novým ministrem financí o zajištění stability financování škol ve střednědobém horizontu.

„Současný stav, kdy na jeden rok peníze máme a na další rok je hluboký propad a začíná se vyjednávat zase od nuly, je velmi stresující. Vůbec to nepomáhá strategickému řízení vysokých škol,“ upozornil Pospíšil.

Vysoké školy by se podle Pospíšila měly také snažit získat víc peněz ze soukromých zdrojů například spoluprací s průmyslovými podniky či z evropských fondů. „Musíme spolupracovat, umět podat vhodně napsané projekty a pozitivně lobovat u zahraničních poskytovatelů,“ podotkl Pospíšil.

Rektoři vyzvali budoucí vládu, aby finance na vědu a výzkum nekrátila

Česká konference rektorů v Olomouci vyzvala budoucí vládu, aby při sestavování státního rozpočtu na příští rok respektovala návrh výdajů na výzkum, vývoj a inovace, který letos v červnu předložila Rada pro výzkum, vývoj a inovace.

Reakce rektorů souvisí s nedávným vládním opatřením, kterým byly z rozpočtů významných poskytovatelů výrazně odebrány prostředky určené na podporu vědy a výzkumu. Konference rektorů to označila za nešťastný krok ohrožující budoucí financování tuzemského výzkumu, vývoje a inovací.

Podle Pospíšila se jedná o odebrání zhruba půl miliardy korun. „Dnes (ve čtvrtek) jsme o tom dlouze diskutovali s panem ministrem (školství v demisi Mikulášem Bekem, STAN), podle kterého se jedná o nespotřebované výdaje a nehrozí, že by letos někomu chyběly. Otázka samozřejmě ale je, že by tyto peníze mohly být využity jako rezerva pro nové grantové soutěže v příštím roce,“ podotkl Pospíšil.

Plénum České konference rektorů dále schválilo změnu svého statutu, díky které mohl být rozšířen počet členů předsednictva o jednoho místopředsedu, tedy z dosavadních pěti na šest. Novými místopředsedy byli v doplňovacích volbách zvoleni rektorka Akademie múzických umění v Praze Ingeborg Radok Žádná, rektor Vysokého učení technického v Brně Ladislav Janíček a rektor Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Lávička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klimatizace, občerstvení i univerzální jízdenka. Zájem o cesty vlakem roste

V prvním čtvrtletí přepravily vlakové soupravy přes 47 milionů cestujících. To je o víc než dva a půl milionu více než za stejné období loni. Dopravci tak na nejvytíženějších spojích navyšují kapacity. A růst zájmu o železnici očekávají i v následujících měsících. Podobný trend je patrný i u MHD či letecké dopravy. V posledním zmíněném sektoru schválil čerstvě europarlament posílení práv cestujících.
před 8 mminutami

Vláda projedná záměr revize krizové a obranné legislativy

Záměrem revize krizové, obranné a související legislativy, který vypracovali ministři obrany a vnitra, se v pondělí bude zabývat vláda. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) předkládá také materiál s vyčíslením, kolik by měla letos stát opatření související s vyhlášeným stupněm ohrožení terorismem. Na programu kabinetu je i novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která v souladu s unijními požadavky stanovuje, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou.
před 3 hhodinami

Babiš odmítl obnovení schůzek s Pavlem. Koordinace je důležitá, reaguje Hrad

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoAplikace Bouračka funguje rok, řidiči do ní zaznamenali na 27 tisíc nehod

Do aplikace Bouračka zaznamenali řidiči už zhruba 27 tisíc nehod, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů za první rok fungování softwaru. Ten slouží k popisu a nahlášení havárie hlavně v případech, kdy není nutné volat policii. Od loňského července, kdy je aplikace v provozu, ji využilo na padesát tisíc řidičů. Vyplnění trvá v průměru kolem dvaceti minut. Před dvěma měsíci se na portálu objevila také demoverze. Díky ní si lidé můžou vyzkoušet záznam o nehodě nanečisto. Z dat kanceláře vychází, že Bouračku lidé využívají při každé páté nehodě, ke které není nutné volat strážce zákona. Pojišťovny i policisté doporučují využívat tuto aplikaci i proto, že účastníci pak dřív odjedou z místa incidentu, čímž se snižuje také riziko sekundárních nehod.
před 9 hhodinami

Hasiči se zatím ve Zlíně nemohou dostat blíže k troskám budovy, zásah pokračuje

Hasiči v neděli už čtvrtým dnem zasahují po požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Na místě v neděli pracuje šest jednotek, které nadále zkrápějí proudy vody trosky budovy. Limitující je pro ně bezpečnostní vzdálenost, kterou jim určil statik. Blíže k místu se tak zatím dostat nemohou, řekl mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Lokalita je stále ohraničena páskami, o zpřístupnění některých ulic se bude jednat v pondělí dopoledne, doplnil mluvčí.
před 19 hhodinami

Proměnlivé počasí ovlivňuje kvalitu pitné vody. Úpravny jedou na plný výkon

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.
před 21 hhodinami

VideoPřibývá vloupání do rodinných domů, v létě zloději cíli i na byty

Od začátku roku evidují policisté skoro 760 vniknutí do rodinných domů, nejvíc ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V Praze letos stoupl jejich počet meziročně o 44 procent. Policie vyzývá k důkladnějšímu zabezpečení domů zvlášť teď v létě, kdy lidé odjíždějí na dovolené. Také majitelům radí, jak navodit dojem, že je dům stále obývaný – třeba automatickým spínačem světel. Zatímco rodinné domy bývají terčem zlodějů celoročně, o letních prázdninách se více zajímají také o byty. Důvodem je podle policistů menší pohyb v budovách i mnohdy horší zabezpečení.
před 22 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.