Předsedou konference rektorů bude Pospíšil z VŠCHT

Novým předsedou České konference rektorů bude rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil, který nyní zastává post místopředsedy. Pospíšila ve čtvrtek v Olomouci v tajné volbě jednomyslně zvolilo plénum konference rektorů. Ve funkci nahradí Milenu Králíčkovou z Univerzity Karlovy. Funkční období předsedy České konference rektorů je dvouleté.

Králíčková vede reprezentaci vysokých škol od srpna 2023, předsedkyní byla opět zvolena letos v červnu. V říjnu ji ale akademický senát nepotvrdil ve funkci rektorky Univerzity Karlovy. Od února nejstarší českou univerzitu povede analytický chemik Jiří Zima. Pospíšil nahradí Králíčkovou v čele konference rektorů taktéž od února.

„Této pocty si moc vážím, bude to ale náročné období sestavování nové vlády, ministerstvo (školství) bude mít nové vedení a musí se nastavit všechny politiky, jak mají jednotlivé rezorty fungovat a jak se budou rozdělovat finance,“ řekl Pospíšil po zvolení do čela České konference rektorů.

Priority: Zákon o vysokých školách a stabilita financí

Mezi priority zařadil nový zákon o vysokých školách, který má v návrhu programového prohlášení nová vládní koalice. „Měl by se týkat hlavně řízení segmentu vysokých škol. To je naprosto kruciální,“ upozornil Pospíšil, podle kterého bude nutné novelu řádně prodiskutovat.

Konference rektorů bude klást důraz také na financování vědy a výzkumu na veřejných vysokých školách. Rektoři chtějí jednat s novým ministrem financí o zajištění stability financování škol ve střednědobém horizontu.

„Současný stav, kdy na jeden rok peníze máme a na další rok je hluboký propad a začíná se vyjednávat zase od nuly, je velmi stresující. Vůbec to nepomáhá strategickému řízení vysokých škol,“ upozornil Pospíšil.

Vysoké školy by se podle Pospíšila měly také snažit získat víc peněz ze soukromých zdrojů například spoluprací s průmyslovými podniky či z evropských fondů. „Musíme spolupracovat, umět podat vhodně napsané projekty a pozitivně lobovat u zahraničních poskytovatelů,“ podotkl Pospíšil.

Rektoři vyzvali budoucí vládu, aby finance na vědu a výzkum nekrátila

Česká konference rektorů v Olomouci vyzvala budoucí vládu, aby při sestavování státního rozpočtu na příští rok respektovala návrh výdajů na výzkum, vývoj a inovace, který letos v červnu předložila Rada pro výzkum, vývoj a inovace.

Reakce rektorů souvisí s nedávným vládním opatřením, kterým byly z rozpočtů významných poskytovatelů výrazně odebrány prostředky určené na podporu vědy a výzkumu. Konference rektorů to označila za nešťastný krok ohrožující budoucí financování tuzemského výzkumu, vývoje a inovací.

Podle Pospíšila se jedná o odebrání zhruba půl miliardy korun. „Dnes (ve čtvrtek) jsme o tom dlouze diskutovali s panem ministrem (školství v demisi Mikulášem Bekem, STAN), podle kterého se jedná o nespotřebované výdaje a nehrozí, že by letos někomu chyběly. Otázka samozřejmě ale je, že by tyto peníze mohly být využity jako rezerva pro nové grantové soutěže v příštím roce,“ podotkl Pospíšil.

Plénum České konference rektorů dále schválilo změnu svého statutu, díky které mohl být rozšířen počet členů předsednictva o jednoho místopředsedu, tedy z dosavadních pěti na šest. Novými místopředsedy byli v doplňovacích volbách zvoleni rektorka Akademie múzických umění v Praze Ingeborg Radok Žádná, rektor Vysokého učení technického v Brně Ladislav Janíček a rektor Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Lávička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoMinisterstvo podpořilo první žádosti o půjčku v Nové zelené úsporám

Ministerstvo životního prostředí podpořilo prvních 860 žádostí o podporu z programu Nová zelená úsporám. Jde o bezúročné úvěry, které stát s finančními institucemi vyjednal a nyní je spouští. Program má pomoci hlavně s renovacemi bytů a domů. Banky a stavební spořitelny očekávají, že zájemců o půjčky na renovace začne přibývat. Firmy plánují, že konkrétní žádosti budou schvalovat nejpozději od začátku listopadu. Za víc než dva měsíce, co stát zelenou úsporám obnovil, projevilo zájem o bezúročný úvěr přes dva tisíce domácností. Požádat by chtěly o víc než pět miliard. Podle zástupců opozice je podpora energetických úspor důležitá, ale stát nahrává bankám.
před 35 mminutami

Post Bellum slaví 25 let. Projektu Paměť národa pomáhá nově AI

Před pětadvaceti lety vznikla organizace Post Bellum, která stojí i za projektem Paměť národa. Zachycuje příběhy lidí, kteří byli svědky a aktéry klíčových okamžiků dvacátého století. Její sbírka uchovává více než patnáct tisíc svědectví. Nově část archivu zpřístupňuje také prostřednictvím asistenta využívajícího umělou inteligenci. Organizace se vedle dokumentování vzpomínek pamětníků věnuje také vzdělávání a pomoci seniorům.
před 49 mminutami

„Je to smolař.“ Jára Cimrman slaví šedesát let

Uplynulo přesně šedesát let od chvíle, kdy do české společnosti vstoupila asi nejznámější fiktivní postava tuzemských dějin – Jára Cimrman. Jeho jméno poprvé padlo v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna u pavouka z úst Zdeňka Svěráka. Tehdy ale Jára Cimrman ještě nebyl univerzální vynálezce, světoběžník ani spisovatel. Fenomén se dále rozvíjel. Tři měsíce poté v rozhlasovém pořadu oznámili tvůrci nález Cimrmanovy pozůstalosti a v nadcházejícím roce pak uvedli první dvě hry. Letos tak Divadlo Járy Cimrmana vstoupilo do šedesáté sezony.
před 1 hhodinou

Policie po zásahu v Nymburce i jinde v Česku zadržela pět lidí, všechny propustila

Policie po úterním zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Nymburce a na dalších místech zadržela pět lidí. Všechny propustila a nikoho neobvinila. Zásah souvisí s podezřením na trestnou činnost při zadávání veřejných zakázek, informoval státní zástupce Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze Pavel Raček.
09:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tuzemští politici postrádali v projevu von der Leyenové konkrétní řešení a návrhy

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v Evropském parlamentu přednesla tradiční projev o stavu Evropské unie. Na vystoupení šéfky EK reagují i čeští politici. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) sdělila, že von der Leyenová podle ní „tlačí EU do federace“. Opoziční politici z projevu vyzdvihli především témata konkurenceschopnosti, bezpečnosti a postavení Evropské unie ve světě. Vystoupení von der Leyenové ale hodnotí rozdílně. Části politiků v projevu scházely návrhy konkrétních řešení.
13:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie prověřuje trestní odpovědnost za kontaminovanou lokalitu na Šumavě

Policie přijala kvůli kontaminované šumavské lokalitě trestní oznámení. Věc prověřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti a z poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. Armáda nasadila ve středu v kontaminované oblasti dvacet vojáků a speciální techniku.
před 3 hhodinami

Pavlovi chybí obecná debata o médiích veřejné služby, nemá to dle něj být jen o financování

Prezident Petr Pavel postrádá debatu o obsahu či rozsahu veřejné služby, nemělo by se podle něj řešit jen financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Na zrušení poplatků od ledna v souladu s plány vládní koalice by navíc musela ministryně financí Alena Schillerová (ANO) najít v rozpočtu dalších zhruba deset miliard korun, řekl Pavel. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek ve středu uvedl, že televize v rámci úspor plánuje do roku 2030 propustit dvanáct procent zaměstnanců.
před 4 hhodinami

Pyrotechnika na sportovních utkáních jako trestný čin? Šťastný nyní návrh odmítl

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) odmítl návrh z fotbalového prostředí, aby vnášení a používání pyrotechniky na sportovních utkáních bylo trestným činem, ne jen přestupkem jako dosud. Doporučil pořadatelům v této věci důsledně využívat současnou právní úpravu. Vyplývá to z tiskové zprávy. Po jednání pracovní skupiny Bezpečí na stadionech koncem srpna přitom Šťastný uvedl, že je shoda na zpřísnění postihů za pyrotechniku a zahalování obličejů.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.