Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve středu 10. září přijali pozvání k debatě moderované Marcelou Augustovou na téma vzdělávání Jan Berki (STAN), Matěj Ondřej Havel (SPOLU), Andrea Hoffmannová (Piráti), Miroslav Krejčí (Motoristé), Jiří Nedvěd (Stačilo!), Robert Plaga (ANO), Miroslav Ševčík (SPD) a Martin Zvonař (Přísaha).
Hosté debaty se nejprve dotkli aktuálního tématu narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Polská obrana proti nim s pomocí aliančních spojenců zasáhla, polský premiér Donald Tusk incident označil za „akt agrese“.
Podle Berkiho (STAN) je potřeba říct, že Polsko je „nejen soused a spojenec, ale i důležitý partner, který se aktuálně cítí ohrožen“. Současná situace podle něj dokládá, jak důležité je být součástí obranné aliance.
Plaga (ANO) v reakci mluvil o „jednoznačném narušení hranic jednoho z členských států NATO“. Podle něj je třeba být připraven na to, jak Polsko zareaguje. Česko se prý bude chovat podle aliančních závazků.
Ševčík (SPD) řekl, že si uvědomuje vážnost situace, ale je prý překvapen, že jsou „všichni přesvědčeni“ nynějším vysvětlením události. Tvrdí, že „drony lze odklonit od dráhy“ a žádá vyšetření incidentu.
Podle Havla (SPOLU) bylo potvrzeno, že šlo o ruské drony, situace se dle něj vyostřuje. Východní hranici NATO je prý třeba střežit. Míní, že „podobné provokace a jakoby omyly“ se budou stupňovat a Rusko „nás bude zkoušet“.
Stačilo! si podle Nedvěda představuje, že spojenci v NATO zachovají „chladnou hlavu“ a situace se důkladně vyšetří. Prý bude stát za „naším spojencem Polskem“. Pokud se incident potvrdí, poskytne mu „veškerou součinnost“.
Podle Hoffmannové (Piráti) se tuzemsko probudilo do světa, kde 200 kilometrů od Česka drony zasáhly území cizího státu. Podle ní se ukazuje, že se Česka válka na Ukrajině týká. Také tvrdí, že platí stále „poměrně málo sankcí“ vůči Rusku.
Zvonař z Přísahy by také doporučil zachovat „chladnou hlavu“. Připomíná polskou žádost o aktivaci článku 4 Severoatlantické aliance. Podle něj ti, co mají informace, zvažují, co dál. Volá po zklidnění situace.
Podle Krejčího (Motoristé) není na místě „přehnaná reakce“. Musí se prý vyšetřit, zda šlo o „ruský úmysl, nebo omyl“. Nesouhlasí s tvrzením, že se drony dají odklonit. NATO prý na východní hranici potřebuje rozsáhlou protiletadlovou obranu.
Duševní zdraví dospívajících
Jedním z hlavních témat debaty bylo duševní zdraví adolescentů, které je jedno z nejhorších v Evropě. Známky střední až těžké deprese vykazuje 41 procent deváťáků. Do školy se skutečně těší jen devět procent žáků.
Plaga zmínil, že často slýchává, že jde o „sněhové vločky“, ale může za to současná doba – byl covid, v Evropě je válka a vliv mají i digitální technologie. „Škola je jedno z míst, kde je s tím možné něco dělat,“ dodal kandidát ANO s tím, že je potřeba posílit školní poradenská pracoviště a školní psychology. V souvislosti s covidem, kdy působil jako ministr školství, zmínil, že lituje každého dne, kdy děti nebyly ve škole. Připomněl také, že vláda dala do zákona v roce 2021 možnost pro ředitele škol omezit používání mobilů. „Stojím si za tím, že to bylo správně.“
Havel řekl, že za covidu byl sám překvapen, jak často děti, které byly doma, upadaly do depresí a úzkostí. Tehdy se podle něj ukázalo, jak je ve škole potřebný školní psycholog. „Bohužel se to moc nezlepšuje. V současnosti nám depresivních studentů přibývá a je potřeba s tím něco dělat,“ upozornil kandidát SPOLU. Podle něj je také potřeba se více zabývat sociálním životem dětí a wellbeingem. Zmínil, že věří, že na pozice školních psychologů budou peníze v rozpočtu, o kterém se nyní jedná. Regulace mobilních telefonů ve školách je dle něj nutná.
Berki by vedle rodičů a školy přidal třetí složku – smysluplné volnočasové aktivity. „To je něco, co má ministerstvo dlouhodobě ve svém rozpočtu. Každý rok je trošku boj přesvědčovat kolegy, že to má smysl,“ dodal s tím, že jde o jednu z věcí, kde se dá pomoci. Zmínil, že STAN se v programu soustředí na to, aby vznikala u pedagogicko-psychologických poraden centra podpory, která budou pomáhat učitelům na menších školách. Problematika nadměrného užívání mobilů podle něj začíná v rodinách.
Ševčík zmínil, že prohloubení problému přišlo s „covidismem“. „Měli jsme tu nejdelší lockdowny. Byla to zásadní chyba. My jsme na to upozorňovali, (…) dětem chyběl sociální kontakt,“ poznamenal. Dětem jsou podle něj nadměrným používáním sociálních sítí „vymývány mozky“. Proto soudí, že je potřeba zakázat mobily ve školách. Je podle něj také potřeba se vrátit k tomu, aby se učitelé stali autoritami a aby „tu byly zase osnovy a aby se vědělo, co ty děti mají umět“, podotkl kandidát SPD.
Zvonař se vyjádřil k šikaně na školách a násilí na sociálních sítích. Přísaha podle něj navrhuje omezit přístup k sítím. „Brzdit tu šanci, kde se násilí děje, ale současně pokud nebude kooperovat rodina, tak dítě odchází s mobilem ze školy a bude tomu násilí vystaveno,“ dodal. V souvislosti se zákazem mobilů ve školách řekl, že dobrou cestou podle něj je nezakazovat striktně. Ačkoliv na základní škole, kde je ředitelem, platí zákaz od 1. do 9. třídy. „My jsme šli zákazem a teď to plánujeme opatrně povolit, ale obráceně je to velmi těžké.“
Hoffmannová zmínila, že šikana, wellbeing a duševní zdraví jsou aktuální témata, ale nejde o nic nového a nepřišlo to s covidem. Kandidátka Pirátů dodala, že v Ostravě mají na školách školního psychologa od roku 2016. „Nám tyto pozice pomohly jak během covidu, tak s duševním zdravím, šikanou i kyberšikanou a násilím,“ uvedla. Je ráda, že nyní je pozice psychologů uzákoněna, ale dle ní reálně neexistují, protože jich je málo. Zákaz mobilů ve školách podle ní není řešení. „Musíme mladou generaci správně učit používat tyto prostředky,“ podotkla.
Krejčí zmínil, že Motoristé mají v programu, že jednoznačně podporují psychologa na každé škole. Je ale prý potřeba si uvědomit, že to nebude všespásné. „Žáci mají primárně důvěru ke svému třídnímu učiteli,“ uvedl s tím, že pokud bude jeden psycholog na velké škole, tak pravděpodobně k němu děti nebudou mít důvěru. Zmínil, že jeho strana je také pro uzákonění zákazu mobilů ve výuce, „pokud použití mobilu nebude nařízeno učitelem“. Zmínil, že to není jen o škole, ale také o volnočasových aktivitách a sociálním kontaktu.
Podle Nedvěda psychické zdraví dětí a mládeže odráží psychické zdraví společnosti. „Psychické problémy se netýkají jen dětí nebo studentů. Čísla jsou alarmující,“ uvedl kandidát Stačilo!. V souvislosti s šikanou zmínil, že hlavní je úloha třídního učitele, který může vycítit, že se něco děje, a musí aktivně vstupovat do procesu. Otázka ohledně zákazu mobilů ve školách podle něj „není lehká“. „Řada zemí přistupuje k nějaké formě regulace, protože existují psychologické výzkumy o dopadu technologií na mozek,“ poukázal.
Platy učitelů
Debata se stočila i k platům učitelů a kvalitě škol. Platy učitelů navzdory slibům stále nejsou na úrovni zákonného závazku 130 procent průměrné mzdy. Pro letošek se částka vypočítává z průměrné mzdy roku 2023, která podle Českého statistického úřadu činila 43 121 korun.
Podle Ševčíka (SPD) by platy učitelů měly dosahovat nejméně 140 procent. Vláda podle něj ve školství nevidí prioritu, naopak na obranu vynakládá „desítky miliard“, o které „okrádá důchodce a učitele“. „Co znám učitele, tak učitelství mají rádi, rádi se i dál vzdělávají. Jsem bytostně přesvědčen, že takových učitelů je většina,“ sdělil dále k oceňování učitelů. Podle Ševčíka se také pro všechny zvyšuje byrokracie, současná vláda podle něj nezvládla digitalizaci. Vysoké školy jsou podle něj „podhodnocené“.
Zvonař (Přísaha) míní, že závazek 130 procent znamená dostatečnou motivaci pro učitele. Zmínil také převod financování nepedagogických pracovníků škol ze státu na obce – podle něj starostové „netuší, kolik jim dojde peněz“. Podle Přísahy jsou žáci přetížení množstvím „balastu“. Zvonař se také obává revize rámcových vzdělávacích programů. „Obávám se toho, že revize přinese do značné míry velkou specializaci škol,“ uvedl s tím, že například při přechodu žáků na jiné školy tato specializace nemusí být žádaná.
Havel ze SPOLU uvedl, že v letošním roce učitelé dostali přidáno, ale připouští, že na 130 procent se platy letos nedostanou. Mluví o 115 či 116 procentech. Učitelé podle něj musí mít kvalifikaci a talent, ale peníze jsou možná nejzásadnějším motivačním faktorem. V mnohem větší míře je prý potřeba učit dovednosti než znalosti. „Do budoucna potřebujeme ze škol produkovat děti, které budou kriticky myslet, které budou finančně gramotné, které budou občansky gramotné. To jsou všechno dovednosti, které ve škole musí získat,“ uvedl.
Podle Plagy (ANO) je smutné, že platový závazek není naplňován, školství prý čtyři roky „nebyla priorita“. „Pokud chceme, aby naše děti učili nejkvalitnější z nás, tak tam ty peníze dát musíme,“ prohlásil. Na konci roku 2029 by podle něj měl být nástupní plat pro absolventy 50 tisíc korun. Plaga se také vyjádřil k vysokému školství, kde by podle něj měly být podporovány celospolečensky potřebné profese. „Umístěnky ale opravdu vracet nebudeme,“ dodal. Chybí prý absolventi technických oborů nebo dětští psychiatři.
Také podle Hoffmannové (Piráti) je nástupní plat učitele „směšný“, je to dle ní nejhůř placená profese s vysokoškolským vzděláním. „V praxi chybí učitelé IT, matematiky, fyziky. V rámci studia je to druhá či třetí volba, a to je samozřejmě špatně,“ prohlásila. Mnoho učitelů či ředitelů podle ní také prochází vyhořením, je třeba odebrat „břemeno byrokracie“. Vzdělaná společnost je podle ní „odolná“. Podle Hoffmannové školy potřebují metodickou podporu, jak zavádět nové vzdělávací programy.
„Že současná vláda uzákonila 130 procent platu učitelům a nedala jim to, to je největší podraz, který na ně mohla udělat,“ prohlásil Krejčí z Motoristů. Do školství podle něj má jít více peněz, ale ne na dluh. To by prý šlo jen, pokud by Česko mělo „více než dvě děti na jednu ženu“. Krejčí by chtěl také změnit systém tak, aby „už nebyl potřeba Cermat“. Motoristé prý chtějí nechat devět let povinné školní docházky. Děti, které chtějí pokračovat na střední školu, by ale na ni prý mohly jít o rok dříve.
Berki ze STAN připouští, že původní plán byl, že zmíněných 130 procent se bude vztahovat k predikci (průměrné mzdy) aktuálního roku. „To se nepodařilo prosadit,“ prohlásil. Zdůrazňuje, že výdaje do školství sice mohou krátkodobě zvýšit deficit rozpočtu, ale ve výsledku jde o prorůstové opatření. Podle Berkiho se nepřipravuje žádné větší rozvolňování rámcových vzdělávacích programů. Co se týče vysokého školství, podle Berkiho je důležité v případě celospolečensky potřebných profesí „strategicky plánovat“.
Podle Nedvěda ze Stačilo! v žádné profesi nejde jen o peníze a ne všichni, kdo jsou dobře placení, odvádějí skvělou práci. „Je otázka politického rozhodnutí, do čeho peníze ze státního rozpočtu dáme. Tahle vláda se rozhodla dát peníze do zbrojení,“ prohlásil s tím, že kvůli tomu nezbývají peníze na školství. Pokud jde o revizi rámcových vzdělávacích programů, podle Nedvěda by už nemělo docházet „k dalšímu rozvolňování“. Stačilo! by prý chtělo, aby se situace stabilizovala a nedocházelo k ubírání učiva na úkor kompetencí.
Kauza učitelky Bednářové
Diskutující se věnovali i kauze učitelky Martiny Bednářové, která po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 před žáky 8. třídy relativizovala ruské válečné zločiny. Od soudu odešla s podmínkou, proti níž se odvolala. Podle verdiktu také nesmí tři roky učit a musí absolvovat kurz mediální gramotnosti. Kauza otevřela debatu, jak mají učitelé přistupovat k výuce kontroverzních témat a interpretaci aktuálních událostí. Martina Bednářová kandiduje za Stačilo! v Praze.
Hoffmannová zmínila, že pedagog do výuky vkládá část sebe, ale neměl by prezentovat své názory. „Má vytvářet bezpečné prostředí pro dialog, vzájemný respekt k různým názorům, (…) ale určitě by neměl být autoritou, která podsouvá myšlenky žákům nebo studentům,“ uvedla kandidátka Pirátů.
SPD má v programu zmínku o nutnosti ideologické neutrality učitele. „Bude seznamovat žáky se všemi názory, které existují. A nejen to, co řekne vláda či parlament, či to, co řeknou mainstreamová média,“ uvedl Ševčík s tím, že jde o učení kritickému myšlení. Dle něj kauza neměla skončit u soudu.
Havel ze SPOLU řekl, že je potřeba se ve školách věnovat aktuálním tématům. „Je klíčové vychovávat ke kritickému myšlení. Učitel je moderátor diskuze, (…) ale nemůže říkat věci sám za sebe, které jsou neslučitelné s objektivní pravdou, na které se společnost shoduje,“ řekl s tím, že to platí i o výuce dějepisu.
Zvonař z Přísahy připomněl, že soud sám řekl, že odsouzená učitelka byla „mediálně negramotná“. „Kdyby byla mediálně gramotná, (…) tak by nehrozilo, že je (žáky) bude manévrovat do nějakého názoru.“ Mediální gramotnost u učitelů je podle něj klíčová. „Když bude tato kompetence, tak se toho nemusíme bát.“
Nedvěd řekl, že by se k tomuto konkrétnímu případu nerad vyjadřoval. Stačilo! má podle něj v programu to, že by rádi uchovali školu apolitickou i ve smyslu toho, aby do ní nechodily „politické neziskovky a nevnášely tam svoji agendu“. Jako příklad uvedl Člověka v tísni.
Berki vznesl otázku, zda je výchova k demokracii politizace, či nikoliv. „Já si myslím, že máme vychovávat demokratického občana, ale to je politické. My pořád zaměňujeme stranické a politické,“ řekl s tím, že k aktuálním a politickým otázkám by se děti měly dostat.
Plaga zmínil, že rozhodnutí soudu nebude zpochybňovat. Připomněl projekt výuky moderních dějin Dějepis+, který startoval v době jeho působení na ministerstvu, ale nebyl v současném období podpořen. Děti se v projektu dle něj naučí pracovat s informacemi. „Učitel tam je jen moderátor,“ uvedl.
Krejčí se vyjádřil, že je „nešťastné, že se tento případ dostal až k soudu“. „Ředitelé nyní nemají správné nástroje, aby mohli tyto případy vyřešit dříve, než se dostanou k soudu,“ upozornil. Ve školském systému je podle něj potřeba měření kvality práce učitelů.
Jan Berki je členem Starostů pro Liberecký kraj a do Poslanecké sněmovny kandiduje z druhého místa liberecké kandidátky STAN. V současné době je poslancem, působí ve výborech pro vědu a vzdělávání a také pro evropské záležitosti.
Matěj Ondřej Havel z TOP 09 je lídrem kandidátky SPOLU v Královéhradeckém kraji. V současnosti je poslancem a předsedou výboru pro vědu a vzdělávání. Od roku 2024 je zastupitelem Královéhradeckého kraje.
Andrea Hoffmannová kandiduje do Poslanecké sněmovny z dvanáctého místa na kandidátce Pirátů v Moravskoslezském kraji. V současnosti je náměstkyní primátora Ostravy pro vzdělávání, inovace a digitalizaci.
Miroslav Krejčí jako nezávislý vede kandidátku Motoristů sobě v Jihočeském kraji. Mezi lety 2022 a 2024 byl ředitelem organizace CERMAT. Nyní působí na ministerstvu školství.
Jiří Nedvěd je členem Sociální demokracie a vede kandidátku Stačilo! v Karlovarském kraji. Je učitelem, vystudoval obory český jazyk a literatura a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Robert Plaga jako nezávislý vede kandidátku ANO ve Středočeském kraji. V minulém funkčním období působil jako ministr školství. Mezi lety 2022 a 2025 byl předsedou Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství.
Miroslav Ševčík kandiduje jako nezávislý, vede jihomoravskou kandidátku SPD. Mezi lety 2010 až 2018 a 2022 až 2023 byl děkanem Národohospodářské fakulty VŠE, z funkce byl v prosinci 2023 odvolán. Od roku 2024 byl necelý rok na téže fakultě proděkanem.
Martin Zvonař je nestraníkem na kandidátce Přísahy, kterou vede v Karlovarském kraji. Je také zastupitelem obce Brumovice. V současnosti působí na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity.
