Ukrajinští uprchlíci si podle vlády budou moci prodloužit dočasnou ochranu do jara 2025

Uprchlíci z Ukrajiny si zřejmě budou moct prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Novelu zákona zvaného lex Ukrajina ve středu schválila vláda, čeká ji projednání ve sněmovně. Dosavadní průběh ruské agrese proti Ukrajině podle ministerstva vnitra, které materiál předložilo, nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl návrat ukrajinských uprchlíků do jejich domovů možný. Novela předpokládá přeregistraci uprchlíků během příštího roku, informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. K pondělní půlnoci bylo v České republice 365 875 lidí s dočasnou ochranou a Česko udělilo přes půl milionu víz. Část z nich se ale vrátila na Ukrajinu. Většinu lidí s dočasnou ochranou v Česku tvoří podle dřívějších informací ministerstva vnitra ženy a děti.

Postup prodloužení ochrany bude podle Rakušana stejný jako letos. Uprchlíci se budou muset do 15. března 2024 nejprve elektronicky registrovat, při registraci si zároveň zarezervují termín k osobní návštěvě pracoviště vnitra. Obdrží tam vízový štítek, kterým bude možné prodloužení prokázat. K vyznačení štítku se budou muset lidé dostavit do konce září příštího roku.

Novinkou bude dotazník, který budou muset žadatelé o prodloužení ochrany vyplnit. Dosavadní průzkumy mezi uprchlíky totiž byly na dobrovolné bázi, a stát tak nemá k dispozici komplexní informace například o vzdělání, bydlení či složení domácností držitelů ochrany. „Údaje poskytnuté cizincem v dotazníku budou sloužit pro statistické účely s cílem podpory integračních opatření,“ uvedlo vnitro.

Novela reaguje také na změny ve školství a množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu na Ukrajinu. Obecná pravidla pro dobrovolný návrat podle zákona o pobytu cizinců ani podle zákona o dočasné ochraně nejsou podle autorů předlohy vyhovující a dostatečně flexibilní. Ministerstvo vnitra proto plánuje vytvořit samostatný speciální program, který předloží ke schválení vládě.

Jurečka: Pracující na odvodech zaplatí kolem dvanácti až patnácti miliard

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) také uvedl, že uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatí letos na odvodech kolem dvanácti až patnácti miliard korun. „Je potřeba se na to dívat i touto optikou velmi silného přínosu pracujících ukrajinských uprchlíků pro celou českou společnost,“ řekl. Upozornil, že příchozí se uplatňují ve firmách, službách, zdravotnictví či v sociální péči.

„K pondělku pracovalo víc jak 113 tisíc lidí s dočasnou ochranou. Číslo stále narůstá od začátku července, kdy jsme pravidla podpor zpřísnili – je to víc než devět tisíc lidí navíc na českém pracovním trhu,“ uvedl Jurečka. 

Podpora uprchlíků se od července změnila. Lidem, kteří mohou pracovat, poskytuje stát ubytování zdarma pět měsíců. Solidární příspěvek domácnostem, které příchozí přijaly, se přestal vyplácet. Humanitární dávku získají jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Organizace na pomoc běžencům snížení podpory i její nastavení kritizovaly. Varovaly před ztrátou bydlení i před rozšířením práce načerno.

„Systém je nastaven velmi dobře, efektivně, motivačně. Chová se férově a spravedlivě,“ řekl ministr. Ministerstvo práce také po zmíněné vládou schválené novele připravuje další novelu zákona lex Ukrajina, v pořadí už sedmou. Norma by podle ministra měla prodloužit možnost poskytování podpory a případně upravit podmínky jejího vyplácení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...