Ukrajinští uprchlíci si podle vlády budou moci prodloužit dočasnou ochranu do jara 2025

Uprchlíci z Ukrajiny si zřejmě budou moct prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Novelu zákona zvaného lex Ukrajina ve středu schválila vláda, čeká ji projednání ve sněmovně. Dosavadní průběh ruské agrese proti Ukrajině podle ministerstva vnitra, které materiál předložilo, nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl návrat ukrajinských uprchlíků do jejich domovů možný. Novela předpokládá přeregistraci uprchlíků během příštího roku, informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. K pondělní půlnoci bylo v České republice 365 875 lidí s dočasnou ochranou a Česko udělilo přes půl milionu víz. Část z nich se ale vrátila na Ukrajinu. Většinu lidí s dočasnou ochranou v Česku tvoří podle dřívějších informací ministerstva vnitra ženy a děti.

Postup prodloužení ochrany bude podle Rakušana stejný jako letos. Uprchlíci se budou muset do 15. března 2024 nejprve elektronicky registrovat, při registraci si zároveň zarezervují termín k osobní návštěvě pracoviště vnitra. Obdrží tam vízový štítek, kterým bude možné prodloužení prokázat. K vyznačení štítku se budou muset lidé dostavit do konce září příštího roku.

Novinkou bude dotazník, který budou muset žadatelé o prodloužení ochrany vyplnit. Dosavadní průzkumy mezi uprchlíky totiž byly na dobrovolné bázi, a stát tak nemá k dispozici komplexní informace například o vzdělání, bydlení či složení domácností držitelů ochrany. „Údaje poskytnuté cizincem v dotazníku budou sloužit pro statistické účely s cílem podpory integračních opatření,“ uvedlo vnitro.

Novela reaguje také na změny ve školství a množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu na Ukrajinu. Obecná pravidla pro dobrovolný návrat podle zákona o pobytu cizinců ani podle zákona o dočasné ochraně nejsou podle autorů předlohy vyhovující a dostatečně flexibilní. Ministerstvo vnitra proto plánuje vytvořit samostatný speciální program, který předloží ke schválení vládě.

Jurečka: Pracující na odvodech zaplatí kolem dvanácti až patnácti miliard

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) také uvedl, že uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatí letos na odvodech kolem dvanácti až patnácti miliard korun. „Je potřeba se na to dívat i touto optikou velmi silného přínosu pracujících ukrajinských uprchlíků pro celou českou společnost,“ řekl. Upozornil, že příchozí se uplatňují ve firmách, službách, zdravotnictví či v sociální péči.

„K pondělku pracovalo víc jak 113 tisíc lidí s dočasnou ochranou. Číslo stále narůstá od začátku července, kdy jsme pravidla podpor zpřísnili – je to víc než devět tisíc lidí navíc na českém pracovním trhu,“ uvedl Jurečka. 

Podpora uprchlíků se od července změnila. Lidem, kteří mohou pracovat, poskytuje stát ubytování zdarma pět měsíců. Solidární příspěvek domácnostem, které příchozí přijaly, se přestal vyplácet. Humanitární dávku získají jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Organizace na pomoc běžencům snížení podpory i její nastavení kritizovaly. Varovaly před ztrátou bydlení i před rozšířením práce načerno.

„Systém je nastaven velmi dobře, efektivně, motivačně. Chová se férově a spravedlivě,“ řekl ministr. Ministerstvo práce také po zmíněné vládou schválené novele připravuje další novelu zákona lex Ukrajina, v pořadí už sedmou. Norma by podle ministra měla prodloužit možnost poskytování podpory a případně upravit podmínky jejího vyplácení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 1 hhodinou

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 9 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 9 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 11 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Návrat před rok 1989, komentuje Vobořil chystanou změnu protidrogové politiky

Navrhované zpřísnění protidrogové politiky představuje návrat před rok 1989. Místo prevence a léčby se posílí šikana. Neřeší se problémy se závislostmi, ale roli hraje ideologie, sdělil bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Reagoval tak na chystané změny v přístupu, které připravuje vláda.
před 12 hhodinami
Načítání...