Válka na Ukrajině strana 5 z 5

Kavárna paní Alyony se na jaře stala prvním podnikem, který v Buče hned po osvobození ukrajinskými silami otevřel. Chtěli tu co nejdříve zapomenout na hrůzy, které se odehrály pár bloků odsud. Několik měsíců se to dařilo, než Rusko vystupňovalo útoky na elektrárny, teplárny a rozvodné sítě. Do klidu je znovu daleko. Topení nefunguje, i hodiny denně teď musí vydržet bez elektřiny ze sítě. Bez přístupu k elektřině je aktuálně podle ukrajinského prezidenta Zelenského asi pět milionů Ukrajinců.

Finanční analytický úřad (FAÚ) prověřuje firmy, které patří Jozefu Hambálkovi. Vydal zatím šest příkazů, což je předstupeň zmrazení majetku. Hambálek je podnikatel, jenž stojí v čele slovenské pobočky ruského motorkářského klubu Noční vlci, jehož hlavní postavy mají blízko k Vladimiru Putinovi.

I v Česku se pokouší verbovat žoldnéře ruská paralimitární jednotka známá pod názvem Wagnerova skupina. Bojuje na Ukrajině v první linii a má obrovské ztráty, které se snaží doplňovat i v zemích NATO – přestože oficiálně tvrdí, že lidi z členských zemí nepřijímá. Náborová videa připomínají ta, kterými svého času v Evropě „lovila“ mladé muslimy teroristická skupina Islámský stát. O verbování žoldnéřů v Česku natáčel pro 168 hodin Václav Crhonek.

Poslaneckou sněmovnou prošla novela státního rozpočtu. Dolní komora ji schválila včetně koaličních pozměňovacích návrhů, které zvyšují schodek rozpočtu z původně schválených 280 miliard nikoli na vládou navrhovaných 330, nýbrž na 375 miliard korun. Opoziční poslanci v rozpravě jednak propagovali své pozměňovací návrhy, jednak kritizovali vládní hospodaření. Za rozhazovačnou a nezodpovědnou rozpočtovou politiku kabinet tepali zejména předseda SPD Tomio Okamura a exministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Spojené státy pošlou na Ukrajinu střely HARM, munici pro raketomety HIMARS i vojenská vozidla, oznámil Pentagon. Další dodávka vojenské pomoci bude mít podle něj hodnotu 725 milionů dolarů, tedy více než 18 miliard korun. Ukrajinci se pokusili z několika směrů postoupit k okupovanému městu Cherson. Neklidná situace zůstává i na východní frontě u Bachmutu. Cílem ruského ostřelování se stala Dněpropetrovská oblast i město Záporoží. Kromě raket S-300 použili okupanti i několik dronů, které jim dodal Írán.

Jaderné síly Ruska jsou v neporovnatelně lepší kondici než jeho konvenční armáda, uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza v Interview ČT24. Do hry se podle něj vracejí postupy z dob studené války, jako je například taktika „strategické nejednoznačnosti“,  v rámci které je nutné udržovat protivníka v nejistotě ohledně reakce na jeho kroky.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v rozhovoru pro ČT poděkoval Čechům za pomoc na bojišti i mimo něj. Ukrajinci jsou si dle něj dobře vědomi, že Češi na podporu vybírají peníze a pořídili ukrajinské armádě tank. V rozhovoru s Michalem Kubalem hovořil o nadějích spojených s evropským summitem v Praze, popsal svoje pocity z války a nastínil podmínky pro jednání s Ruskem.

Peníze na tank Tomáš, který dostanou ukrajinské ozbrojené síly, jsou pohromadě. Organizátoři sbírky, do které přispělo jedenáct tisíc lidí, pořídí za 30 milionů korun modernizovaný tank T-72. Jméno Tomáš upomíná na prvního československého prezidenta. Sbírka bude pokračovat, organizátoři ještě shánějí peníze na munici.

Ed. Daladier, Mussolini, A. Hitler, Chamberlain. Tyto čtyři podpisy zasychaly večer 29. září 1938 pod dokumentem, kterým čtyři velmoci stanovily, že Československo má vydat část svého území Německu. Situaci v roce 1938 – ovšem i věčnou otázku, zda se tehdy mělo Československo bránit – letos opakovaně připomínají politici i historici v souvislosti s ruským tažením proti Ukrajině. I ona čelí územním nárokům mnohem většího nepřítele, který navíc předkládá argumenty velmi podobné těm nacistickým.

Rusové již nepočítají s tím, že by byli schopni dobýt a udržet si ukrajinské území. Proto začali útočit na kritickou infrastrukturu, domnívá se vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu a bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Členové sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL) a Jaroslav Bžoch (ANO) vnímají ruské útoky na Záporožskou jadernou elektrárnu jako projev vzteku a pomsty za vojenské neúspěchy. Podle Bžocha je ale těžké představit si, že by ruský prezident Vladimir Putin nyní uznal chybu a rozhodl o stažení z Ukrajiny. Šedivý, Okamura a Bžoch diskutovali o situaci na Ukrajině v Událostech, komentářích.

České úřady zkoumají firmu Evraz Nikom ze středních Čech. V její mateřské společnosti má podíl ruský oligarcha Roman Abramovič, na kterého se vztahují sankce i v Evropské unii. Dalších majitelů ruského Evrazu se týkají americké a britské sankce. Čeští zákonodárci navíc připravují legislativu, která by umožnila sankce dál zpřísnit a důsledněji vymáhat jejich dodržování.

Ruskem dosazená správa ukrajinského města Enerhodar obvinila v úterý ukrajinské vojáky z dalšího ostřelování okupované Záporožské jaderné elektrárny. Informovala o tom agentura TASS, podle které dvě střely explodovaly nedaleko skladu vyhořelého paliva. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že za útoky na zařízení stojí ruská armáda.

Rusko nezastaví své vojenské akce na Ukrajině ani v případě, že se Kyjev oficiálně vzdá ambice vstoupit do Severoatlantické aliance. V rozhovoru pro francouzskou televizi LCI to řekl místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv. Varoval před tím, aby Ukrajina dostala střely, které by mohly doletět na ruské území.

Odhalením sochy zobrazující ruku s prsty ve tvaru V a nehty v ukrajinských barvách před ruskou ambasádou začala v Praze připomínka Dne nezávislosti Ukrajiny. Země jej slaví rovného půl roku poté, co Rusko proti ní zahájilo válku. Za její ukončení vzniká symbolická petice na Václavském náměstí. Večer vznikl v centru Prahy lidský řetěz, další akce se uskutečnily na Staroměstském náměstí i na pražském Výstavišti.

Přestože Ukrajina podle Jana Kofroně z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zvládla první půlrok války lépe, než čekal, byly tam i milníky, kdy se o ukrajinský osud obával. Zmínil, že ho až šokovalo, jak rychle zpočátku postupovaly ruské jednotky na jihu země.

Na Ukrajinu poslalo Česko od začátku ruské invaze vojenský materiál za 3,8 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podrobnosti ale její úřad nechce zveřejnit. Zřejmé nicméně je, že se z Česka na Ukrajinu dostaly tanky, houfnice i bitevní helikoptéry. Ne vše ale daroval stát. Vojenský materiál na Ukrajinu odeslaly i české firmy.

Sankce uvalené na Rusko ztížily turistům z této země cestování. Spousta z nich proto jezdí do Finska, které je jedinou zemí EU, jež s Ruskem sousedí a zároveň nadále vydává ruským občanům turistická víza. Ruští turisté ale začínají Finům vadit, a tak finská opoziční konzervativní strana tento týden navrhla, aby vydávání nových víz bylo zastaveno. V Česku je vydávání víz pro Rusy od začátku března v omezeném režimu, úplne zrušení se však podle informací ministerstva vnitra neplánuje.

Protiofenziva, která by měla vrátit Chersonskou oblast Ukrajiny pod kontrolu Kyjeva, možná již začala, anebo brzy začne, uvedl ve své nové analýze vojenské situace v zemi americký Institut pro studium války (ISW). Že by útok již mohl probíhat, vyplývá i z nočních slov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Z Ukrajiny přicházely v posledních dnech zprávy o intenzivních ruských přípravách na obranu, chtějí se udržet na linii řeky Inhulec.

Přístav v ukrajinské Oděse poškodil raketový útok. Přišel krátce poté, co vznikla dohoda umožňující vývoz ukrajinského obilí po černomořských námořních trasách. Kyjev následně vyzval mezinárodní společenství a také Turecko, aby zajistily, že Rusko skutečně splní to, k čemu se zavázalo. Na Ukrajině zatím pokračují pozemní boje. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) i britského ministerstva obrany se ruské síly připravují na obranu Chersonské oblasti, kterou nyní téměř celou kontrolují, očekává se však ukrajinská protiofenzíva. Podle zpravodajských informací britského ministerstva obrany je ale ohroženo ruské zásobování západně od řeky Dněpr. Ukrajinci podle Londýna podnikli další útoky na klíčový most přes ni.

Mají svou pravdu, válku podporují a jsou z ní šťastní. Tak popsal zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek ruskou společnost pět měsíců po začátku války proti Ukrajině. V Interview ČT24 mluvil o mnoha dalších aspektech ruského vnímání nevyprovokované invaze (slovy Kremlu „speciální operace“) do sousední země.

Podle ukrajinského média The Kyiv Independent si ruský raketový úder na pětipatrový obytný dům ve východoukrajinském Časiv Jaru ze soboty vyžádal už 47 obětí. Záchranáři vytáhli ze sutin 47 těl, včetně jednoho dítěte, uvedl ve středu zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Kyrylo Tymošenko. Devět lidí bylo zachráněno.

Na Ukrajinu podle všeho z Česka nedorazily žádné olétané stroje ze skladu, ale část těch nejlepších ve výzbroji. Analýza snímku zveřejněného ukrajinskými úřady ukazuje, že do boje vyrazily stroje po náročné generální opravě. ČT to potvrdil i jeden zdroj blízký českému letectvu. Česká armáda ani ministerstvo obrany dodávky nekomentují.

Ruské jednotky se pokoušejí proniknout na severní předměstí Charkova, oznámil generální štáb ukrajinské armády. Obce poblíž města čelí ostřelování a náletům. Ukrajina dál vzdoruje ruské invazi, ale obává se i možných akcí Běloruska, které pokračuje ve vojenském cvičení u hranic. Podle generálního štábu bude pokračovat až do 9. července.

V polských nemocnicích začali pracovat ukrajinští zdravotníci. Zatím na nižších pozicích, spíše jako pomocná síla. Úřady jim ve zrychleném režimu vyřizují dokumenty potřebné k tomu, aby svou profesi vykonávali naplno. Některým nemocnicím by to mohlo pomoci vyřešit personální krizi.