Nástup zimy znamená pro válkou svíranou Ukrajinu poměrně složité období, přičemž z pohledu vojenských operací můžou zamrzlé řeky nebo bahno představovat jistou příležitost pro obě strany. Zima na Ukrajině je oproti té středoevropské obecně dost odlišná. A projevuje se to i v předpovědi na tu letošní.
Především s ohledem na zeměpisnou polohou a větší vzdálenost od Atlantského oceánu má ukrajinská zima více kontinentální charakter. To znamená, že zimy jsou podstatně chladnější než ve střední Evropě. Zejména při působení takzvané sibiřské tlakové výše, kterou občas známe i z Česka, panují na Ukrajině dost často celodenní a poměrně tuhé mrazy. Výjimkou v takových situacích nejsou ani arktické dny, kdy denní maximální teplota nepřesáhne -10 °C. V Česku se takové extrémy téměř neobjevují – například v centru Prahy tohle nastalo naposledy před 27 lety.
Noční teploty pak můžou klesat i pod -20 °C. Absolutní ukrajinský extrém, tedy nejnižší teplota, byla naměřena v Luhansku, a to 8. ledna 1935, kdy tam minimum kleslo na -41,9 °C. To je mimochodem o tři desetiny stupně více než český rekord minimální teploty. Na druhé straně, ani na Ukrajině nejsou úplnou výjimkou vpády teplého vzduchu, kdy i uprostřed zimy teplota vyšplhá na hodnoty kolem 12 až 15 °C.
Odhlédneme-li od extrémů, pak průměrné teploty jsou během roku nejnižší právě v lednu, kdy se minima pohybují většinou mezi -4 a -8 °C a maxima šplhají na hodnoty od -4 do 0 °C. Nejteplejší oblastí země je pak jih u Černého moře, kde sice v noci často mrzne, ale denní teploty se pravidelně dostávají nad nulu, většinou na hodnoty kolem 3 °C, na Krymu je ještě o pár stupňů tepleji. Díky rovinatému terénu ale nejsou ani černomořské oblasti chráněny před vpády studeného arktického vzduchu od severu až severovýchodu. Při nich může klesat i teplota u moře pod -20 °C a například v Oděse činí absolutní minimální rekord -28 °C.
Hlavně ve východních rovinatých oblastech země jsou zimy také ve znamení rozsáhlé a urputné nízké oblačnosti. Vyskytují se i mrznoucí mlhy a slunečního svitu je poměrně málo – zejména v prosinci sotva 40 hodin za měsíc. Srážky se vyskytují sice ne moc často, ale převážně ve formě sněhu, přičemž nejsou výjimkou ani vánice. Zejména na severu a severovýchodě země leží sněhová pokrývka často déle než tři měsíce, někdy už od konce listopadu do začátku dubna. Na druhou stranu, na jihu, v blízkosti Černého moře, jsou dny se sněhem během zimy vzácnější, v některých zimách leží jen v deseti nebo i méně dnech.
I na Ukrajině se v posledních dekádách projevuje změna klimatu, kvůli které roční průměrná teplota vzduchu například v Kyjevě vzrostla přibližně o 2 °C za posledních padesát let. Oteplování se projevuje i na zimních teplotách, i když v tomto případě je nutné zdůraznit velkou proměnlivost mezi jednotlivými roky. Například po velmi teplém prosinci 2011 s odchylkou +4,6 °C následoval chladný prosinec 2012 s odchylkou -2,6 °C.
Co čeká Ukrajinu letos
A jaká by měla být na Ukrajině letošní zima? Zatím to vypadá, že nadcházející týdny přinesou střídání teplejších a chladnější epizod, celkově by období do konce prosince mělo být jako celek teplotně průměrné. Poměrně často se budou vyskytovat srážky, které by hlavně v severovýchodní polovině země měly být sněhové a místy může přechodně napadnout i přes 20 centimetrů sněhu. Během teplejších epizod bude sníh ale zase částečně odtávat.
Pro leden modely preferují spíš teplotně nadprůměrné týdny, hlavně na jihovýchodě země. Srážkově se pak leden jeví jako spíše nadprůměrný, což by při poněkud vyšších teplotách než obvykle mělo znamenat střídání dešťových a sněhových srážek, jinými slovy mělo by jít o poměrně proměnlivé počasí.
Únor by už měl být teplotně i srážkově průměrný, jinými slovy je pravděpodobnější častější výskyt sněhové pokrývky s výjimkou oblastí na jihu země. Dlouhodobé prognózy ale udávají jen očekávaný převažující charakter počasí. I během relativně teplejšího období nejsou vyloučeny vpády studeného arktického vzduchu.
Z hlediska vojenských operací by toto počasí nemělo být extrémně vhodné pro složitější logistické operace. V minulosti armády využívaly právě zimu k tomu, aby po zmrzlé půdě přepravovaly těžkou techniku, která by jinak na měkčím podkladu zapadla. Armády samozřejmě pro plánování větších operací, kde je zapotřebí hodně těžké techniky, jako jsou tanky, dělostřelectvo nebo obrněné transportéry, využívají vlastní meteorology. S nimi štáby konzultují, zda se dá meteorologických podmínek využít pro ofenzivu, respektive zda je nutné se na ni připravovat.
Současné předpovědi naznačují počasí spíše proměnlivé, což pro velké ofenzivy není ani zdaleka ideální. Při rychlém oteplení totiž hrozí, že vozidla spoléhající na pevný a propustný terén nečekaně uváznou v bahně a stanou se tak snadným cílem nepřátelské střelby. Právě při ofenzivách je tato hrozba největší, protože se tyto jednotky dostávají mnohdy hluboko do nepřátelských linií, kde jim pak, když se stanou nemobilními, hrozí uváznutí.
