Putinovi spolupracovníci před ním tají špatné zprávy z bojiště, píše The Wall Street Journal

Nejbližší spolupracovníci ruského prezidenta Vladimira Putina se před ním snaží tajit nepříjemné zprávy o průběhu bojů na Ukrajině, uvedl americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Putin je podle amerického listu, který se odvolává na rozhovory s ruskými představiteli blízkými Kremlu, v izolaci a nemá nutně přehled o reálné situaci, i když je nejvyšším velitelem ruských ozbrojených sil.

„Lidé kolem Putina chrání sami sebe. Mají v sobě zakořeněný pocit, že by prezidenta neměli rozčilovat,“ sdělila Jekatěrina Vinokurovová, která působila v Putinově radě pro rozvoj občanské společnosti, než ji prezident letos v listopadu odvolal.

Putin během 22 let působení ve vrcholné politice kolem sebe vybudoval systém lidí, kteří mu zamlčují nepříjemná data, tvrdí zdroje WSJ. Putin tak například není schopen, nebo nechce uvěřit, že Ukrajina by se mohla ruské armádě úspěšně ubránit.

Šéf Kremlu každé ráno v sedm hodin dostává psané hlášení o vývoji války. Informace v tomto dokumentu jsou přitom pečlivě podány tak, aby vynikly úspěchy a zapadly přešlapy ruských sil, zjistil americký deník od bývalých ruských zpravodajských důstojníků a dalších ruských činitelů.

Bez internetu a čerstvých zpráv

Putin dlouho odmítal používat internet, protože se obával, že ho někdo může pomocí digitálních nástrojů sledovat, což ho činí na hlášeních sestavovaných jeho podobně smýšlejícími poradci závislejším.

Někdy ale trvá i několik dní, než se na Putinův stůl dostanou zprávy o vývoji na bojišti, takže do té doby zastarají, uvedli podle WSJ lidé obeznámení se situací. Frontoví velitelé podle zdrojů deníku totiž podávají hlášení ruské tajné službě FSB, která je zpracovává a posílá tajemníkovi ruské bezpečnostní rady Nikolaji Patruševovi a až ten je předává Putinovi. Právě radikálně naladěný Patrušev pomohl podle WSJ Putina přesvědčit k napadení Ukrajiny.

Putin i přes nedostatečné informace sám vydává rozkazy

Skutečnost, že Putin nemá realistickou představu o situaci na Ukrajině, se podle amerického listu propsala do celého průběhu ruské invaze a měla například vliv i na nedávné ústupy ruské armády na severovýchodě a jihu napadené země.

Když ruští vojáci prohrávali v září bitvu o Lyman na východní Ukrajině, sám Putin podle deníku přes zašifrovanou linku z Moskvy zakázal ústup. Jenže špatně vybavení ruští vojáci se ocitli v ukrajinském obklíčení.

Putin tehdy šel proti vlastním generálům, podotkl deník. Ruský prezident, který nikdy sám nesloužil v armádě, je totiž natolik ostražitý vůči struktuře velitelů, že sám vydává rozkazy vojskům v první linii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...