Krym strana 4 z 5

V ukrajinském přístavu Čornomorsk zakotvily v sobotu večer dvě nákladní lodě, které připluly pro obilí. Jsou to první plavidla, která do přístavů v Oděské oblasti vplula od začátku ruské invaze na Ukrajinu mimo rámec obilných dohod, od nichž Rusko letos v červenci odstoupilo. Do Černého moře zamířila navzdory hrozbám Moskvy, že bude pokládat lodě mířící do ukrajinských přístavů za vojenské cíle.

Ukrajinský námořní dron poškodil ruskou raketovou loď Samum v Černém moři, uvedlo s odvoláním na zdroje v ukrajinské tajné službě SBU několik médií včetně serveru Ukrajinska pravda. Ten vypíchl schopnost dronu plout ve větších vlnách, které ho schovají. Loď podle některých z nich musela být odtažena na opravu, přičemž se výrazně nakláněla. Útok se odehrál už ve čtvrtek. Informovala o něm i ruská strana, ta ale tvrdí, že byl odražen.

Ukrajina zřejmě zničila ruský systém protivzdušné obrany S-400 u města Jevpatorija na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu při nočním útoku dronů a raket, který ve čtvrtek provedla ukrajinská bezpečnostní služba a námořnictvo. Uvedl to zdroj z ukrajinské rozvědky pro agenturu Reuters. Ukrajinská armáda také tvrdí, že poškodila dvě ruské hlídkové lodi v Černém moři. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana nad Krymem sestřelila jedenáct bezpilotních letounů. Rusové si nemohou být jistí, kde přijde další úder, míní Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany.

Sevastopolem na Ruskem obsazeném poloostrově Krym otřáslo během noci několik mohutných výbuchů, informovala agentura Unian. Tamní okupační činitel Michail Razvožajev uvedl, že Ukrajinci ve městě zasáhli loděnici, kde vypukl požár a nejméně 24 lidí utrpělo zranění. Ukrajinská rozvědka prohlásila, že došlo k zásahu ruské ponorky a výsadkové lodě. Rusové podle Unianu uzavřeli Krymský most, který spojuje poloostrov s Ruskem.

Role Černého moře je od začátku válečného konfliktu na Ukrajině extrémně důležitá. Černomořská flotila na okupovaném Krymu je pro Moskvu klíčovou strategickou výhodou, a proto není překvapením, že ukrajinských vojenských akcí na moři přibývá. Středeční série výbuchů v Sevastopolu, zisk čtyř těžebních plošin nebo poškozená výsadková loď v Novorosijsku jsou toho důkazem.

Rusko se snaží získat do svých řad další vojáky, rozšířilo proto maximální věk pro odvody a zvyšuje platy vojáků. Do svých řad ale přijímá také cizince – ať už migranty, kteří již v zemi byli, nebo ty, kteří přijdou přímo narukovat. Ukrajina se ale obává také toho, že se chystá mobilizace na částech jejího území, které Moskva okupuje.

Rusko v noci na na neděli vyslalo proti Ukrajině 33 dronů Šáhed-136/131, většina z nich zaútočila v Kyjevské oblasti. Silám obránců se podařilo 26 z nich sestřelit, napsala agentura AFP s odvoláním na ukrajinskou armádu. Podle vojenské správy Kyjevské oblasti byli zraněni čtyři lidé. Ruské ministerstvo obrany podle Reuters informovalo, že protivzdušná obrana na okupovaném Krymu v neděli velmi brzy ráno zničila osm dronů vyslaných z Ukrajiny. Podle Moskvy se také podařilo potopit tři čluny údajně vezoucí ukrajinské vojáky.

Rusko v okupovaných oblastech na jihu a východě Ukrajiny včetně Krymu rozmístilo více než 420 tisíc vojáků. Podle agentury AFP to řekl zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Ruské okupační úřady na anektovaném ukrajinském Krymu hlásí, že protiletecká obrana během soboty zneškodnila tři nepřátelské drony.

Americký miliardář Elon Musk popřel, že by loni v reakci na chystaný ukrajinský útok na ruskou námořní flotilu na Krymu v oblasti vypnul internetovou službu Starlink vlastněnou jeho společností SpaceX. Tvrzení se podle stanice CNN objevuje v nové Muskově biografii, která se začne prodávat příští týden. Musk na síti X, bývalém Twitteru, reagoval prohlášením, že Starlink nad Krymem vypnout nemohl, protože tam nikdy aktivovaný nebyl.

Útoky dronů na ruské základny jsou stále častější a úspěšnější, Rusové se proto snaží chránit své vojenské vybavení, jak jen to jde. Stanice CNN například informovala o tom, že provizorně pokrývají svá bojová letadla pneumatikami. Ukrajina se k akcím bezpilotních letounů většinou nehlásí, zároveň ale z řad jejích nejvyšších představitelů zní předpoklad, že útoků bude přibývat.

Ukrajinský generální štáb hlásí postup obránců na jihu země u obce Novoprokopivka, která leží poblíž osvobozeného Robotyne. Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že se Ukrajinci dostali za další ruskou obrannou linii, hovořit o průlomu je ale předčasné. Na východní frontě u Bachmutu se Kyjevu podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové podařilo osvobodit další tři kilometry čtvereční území. Vojáky na frontě přijel podpořit i prezident Volodymyr Zelenskyj. V Doněcké a Záporožské oblasti strávil celý den, během kterého zjišťoval stav jednotek a vojenského vybavení.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Rusko v noci provedlo vzdušný útok na jeden z velkých ukrajinských přístavů pro vývoz obilí. Uvedli to podle agentury Reuters ukrajinští představitelé. Zpráva o útoku na přístav Izmajil na Dunaji přišla jen několik hodin před plánovanými rozhovory ruského prezidenta Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Nad Oděskou oblastí, kde se tento přístav nachází, ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 17 dronů íránské výroby, uvedl ráno šéf regionu Oleh Kiper a armádní činitelé.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že si na čtvrteční poradě vyslechl hlášení ministerstva strategického průmyslu o úspěšném uplatnění ukrajinských zbraní dalekého dosahu. Ukrajinci podle něj zasáhli cíl vzdálený 700 kilometrů. Zpravodajský server Meduza ale poznamenal, že Zelenskyj neuvedl žádné podrobnosti, není tedy zcela jasné, jaký cíl měl na mysli.

Nejméně dva mrtvé si v noci na středu vyžádal ruský vzdušný útok na Kyjev, uvedla média s odvoláním na ukrajinské představitele. Nálety mířily i na Rusko. Drony zasáhly mimo jiné letiště v Pskově, kde poškodily čtyři transportní letouny Il-76, nebo továrnu na elektroniku v Brjansku, která zřejmě dodává díly do raket Iskander. Rusko hlásí také útok na základnu ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymu. Podle Moskvy se celkem jednalo o největší útok bezpilotních letadel na západ Ruska.

Mezi námořními a leteckými silami Ruska a Ukrajiny dochází ke střetům v boji o strategicky důležité plošiny pro těžbu ropy a zemního plynu, které se nacházejí v Černém moři mezi Ruskem anektovaným ukrajinským Krymem a ukrajinským přístavním městem Oděsa. S odvoláním na poznatky vojenské rozvědky na to v pravidelné zprávě upozornilo britské ministerstvo obrany.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že v pátek drony zasáhly ruskou vojenskou základnu na ilegálně anektovaném Krymu. Místní obyvatelé mluví o výbuších i obětech, dle agentury Ukrinform jich jsou desítky. Rusko v pátek prohlašovalo, že všechny bezpilotní letouny v oblasti okupovaného ukrajinského poloostrova sestřelilo. Na Sibiři hořel údajný sklad pyrotechniky, úřady hlásí sestřel dronu poblíž Moskvy.

Ruská protivzdušná obrana za poslední den zničila ukrajinskou raketu a sestřelila nebo zneškodnila pomocí systémů elektronického boje 73 bezpilotních letounů, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy se Kyjev snaží o to, aby se Rusové necítili na okupovaném poloostrově bezpečně, a dává obyvatelům Krymu najevo, že se tam vrátí. Ukrajina v pátek také hlásí odražení ruského vzdušného úderu nad Oděskou oblastí na jihu země.

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) tvrdí, že v noci na čtvrtek provedla společně s námořnictvem „speciální operaci“ na poloostrově Krym, který od roku 2014 okupuje Rusko. Jednotky speciálních sil se vylodily na pobřeží a střetly se se silami okupantů, uvedla vojenská tajná služba na Telegramu. Oznámila rovněž, že ukrajinské jednotky zabily tři desítky okupantů a vyvěsily na Krymu ukrajinskou státní vlajku.

V Rusku jsou označováni za zrádce, rodina se jich zřekla, ale svůj postoj k válečnému konfliktu by nezměnili. I proto, že na vlastní oči viděli, co se na frontě ve jménu „speciální vojenské operace“, jak Kreml oficiálně nazývá svou agresi, děje. Ruská nezávislá zpravodajská stanice iStories hovořila s několika dezertéry, kterým jejich svědomí nedovolilo dále bojovat na Ukrajině, kam se původně přesunuli v únoru loňského roku na tréninkové cvičení.

Ukrajinská armáda poničila loni v říjnu Krymský most pomocí jednadvaceti tun hexogenu, který byl umístěn ve vrstvách balicí fólie. Výbušnou látku na místo dopravil kamion. Pozadí úderu na infrastrukturu okupačních sil teď poodhalil šéf ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Maljuk. Kreml po poničení mostu v odvetě nařídil masivní údery na ukrajinská města včetně Kyjeva.

V Melitopolu funguje silné odbojové hnutí, které se zaměřuje na likvidaci ruské vojenské techniky a skladiště s vojenským materiálem, řekl tamní ukrajinský starosta Ivan Fedorov. Rusové podle něj vytvořili z města velkou vojenskou základnu a zároveň obyvatelé, kteří neutekli na západ, čelí tlaku, aby přijali ruské občanství a ruské pasy. Bez nich nemají přístup ani k lékařské péči.

Situace na frontě u Kupjansku v Charkovské oblasti se zhoršila, informoval ukrajinský generál Oleksandr Syrskyj. Rusové se tam snaží o průlom a tamní úřady v důsledku intenzivního bombardování vyhlásily evakuaci. Situaci dále komplikuje proruská část obyvatelstva, ve které se mohou vyskytovat kolaboranti. Naopak na jihu a východě země Kyjev zaznamenává při protiofenzivě určité úspěchy.

Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) zveřejnila prostřednictvím americké televizní stanice CNN záběry z útoku experimentálního námořního dronu na Krymský most. Přihlásila se tím k odpovědnosti za něj a varovala, že budou následovat další podobné útoky.