Krymští Tataři jsou nyní pronásledovaní za cokoliv, popisuje jejich lídr

Nahrávám video
UK: Nariman Dželal o situaci krymských Tatarů
Zdroj: ČT24

Mučení u výslechů, únosy, vynucená přiznání a vymyšlená svědectví, to je v Rusku obvyklá praxe při politických procesech, říká Nariman Dželal, jeden z vězněných lídrů krymských Tatarů žijících na okupovaném poloostrově Krym. „Každý týden čteme o tom, že je někdo na území Krymu zatčen,“ sdělil v Událostech, komentářích. Loni dostal Cenu Příběhů bezpráví, kterou uděluje společnost Člověk v tísni.

Režim Dželala poslal za mříže na sedmnáct let za to, že hájil zájmy svého národa a nesouhlasil s okupací. „Rusko nechtělo, aby to bylo otevřeně politické pronásledování, a proto si vymysleli trestný čin, který souvisel s jakýmsi pokusem o výbuch plynovodu. Cílem tedy bylo nejenom mě zatknout, ale také zkazit moji reputaci jako čestného a spravedlivého člověka,“ říká Dželal.

Dželala poté převezli do vězení na Sibiři. To se prý děje i dalším krymským Tatarům. „Člověka odvezou tisíce a tisíce kilometrů daleko od přátel, od rodiny, do Jakutska, Burjatska, pět až šest tisíc kilometrů od domu. Je to velice složité, protože rodina se nemůže dostat ke svému příbuznému, podržet ho, podpořit ho a stejně tak i advokát musí utrácet mnohem více peněz, aby takového člověka podpořil. Rusko toho zneužívá,“ míní.

Nejhorší prý byl pocit nespravedlnosti, pomáhala mu však prý víra v Boha i vědomí, že dělá správnou věc. „Ukázalo se, že mám skutečné dobré přátele, kteří mě neopustili, kteří podporovali mně a mé blízké. Stejně tak mi velice pomohlo i mezinárodní společenství, můj rodný ukrajinský stát a další státy, které o mně různými způsoby šířily informace, a to mě do velké míry zachránilo od různého útisku,“ dodává.

Hledání „zrádců“

Letos se Dželal dostal do Evropy, a to při výměně zajatců. Nyní žije v Kyjevě, na Krym nesmí. „Můj návrat na Krym souvisí i s vítězstvím v této válce, proto všechny vyzývám, aby podporovali Ukrajinu, aby podporovali naši armádu, aby Ukrajina mohla zvítězit nad tímto agresorem a aby mohla obnovit svoji územní celistvost,” sděluje.

Krymští Tataři podle něj čelí útisku, teroru i zinscenovaným procesům ze strany ruských sil. „V současné době už mohou být pronásledováni za cokoliv, zatčeni například za modrožlutou barvu, za ukrajinskou píseň. Ruská tajná služba FSB hledá různé rádoby zrádce. Každý týden čteme o tom, že je někdo na území Krymu zatčen. Krym se bohužel v současné době nachází na prozatím okupovaném území, a dokud tato okupace bude trvat, tak se lidé budou dostávat i nadále do ruských vězení,“ prohlašuje Dželal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16AktualizovánoPrávě teď

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...