V Kyjevě vystavují skytské zlato. O starobylé předměty někdejšího nomádského kmene se téměř dekádu vedly spory s Ruskem. Moskva požadovala návrat artefaktů starých několik tisíciletí na Krym, odkud byly zapůjčeny do zahraničí ještě před anexí tohoto ukrajinského poloostrova. Ukrajinci tam skytské zlato chtějí vrátit – ovšem po ukončení ruské okupace.
Tisíce let staré zlato se vrátí na Krym, až odejdou Rusové. Zatím zůstává v Kyjevě
Skytové byli kočovným kmenem, který od jedenáctého století před naším letopočtem do druhého století po Kristu obýval oblast střední Asie a východní Evropy. Mezi více než pěti sty vystavenými předměty jsou zlaté šperky, helmice, zbraně či nádoby.
Sbírku uloženou původně ve čtyřech krymských muzeích si zapůjčilo v roce 2013 Muzeum Allarda Piersona v Amsterdamu, aby ji mohlo představit na výstavě Krym: Zlato a tajemství Černého moře.
Rukojmí geopolitických sporů
Příslušné smlouvy podepsali Nizozemci s Ukrajinou. Jenže návrat zkomplikovala nelegální ruská anexe Krymu v roce 2014 a spor o to, kam by se sbírka měla vlastně vrátit. Moskva trvala na odvozu artefaktů do muzeí na anektovaný poloostrov, tedy de facto do ruských rukou. „Byl to zvláštní případ, kdy se kulturní dědictví stalo obětí geopolitického dění,“ poznamenal později ředitel amsterdamského muzea Els van der Plas.
Už prvoinstanční soud v Nizozemsku rozhodl, že kolekce zlatých předmětů se má odvézt na Ukrajinu. S vysvětlením, že na základě pravidel Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) musejí být historické cennosti vráceny jako kulturní dědictví suverénnímu státu, což Krym není.
Proti tomu se krymská muzea s podporou Moskvy odvolala. Odvolací soud v roce 2021 dřívější rozhodnutí potvrdil, což ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj okomentoval jako „dlouho očekávané vítězství“. „Vždy získáme nazpět, co je naše. Po skytském zlatě navrátíme Krym,“ napsal tehdy na sociálních sítích.
Prakticky krádež, ohrazuje se Rusko
V soudním odůvodnění stálo, že národní zájmy Ukrajiny převyšují nároky krymských muzeí, protože předměty jsou „součástí kulturního dědictví ukrajinského státu“. Soud přihlédl i k legislativě, jejímž přijetím v polovině devadesátých let se Ukrajina zavazuje k ochraně artefaktů. „I když muzejní předměty nadále existují a zůstávají nepoškozené, zákon o muzeích má za cíl zabránit tomu, aby takové předměty opustily sféru vlivu ukrajinského státu. Existuje aktuální nebezpečí, že se tak stane,“ uvedl soud.
„Myslím, že boj za navrácení cenností, které právem patří krymskému lidu, musí pokračovat,“ reagoval na rozhodnutí Moskvou dosazený šéf krymských úřadů Sergej Aksjonov. Toto stanovisko zopakoval i Kreml poté, co rozsudek opět potvrdil nizozemský Nejvyšší soud.
Loni bylo skytské zlato dovezeno na Ukrajinu. Tamní celní služba informovala, že do klášterního komplexu Kyjevskopečerská lávra dopravil nákladní automobil 2694 kilogramů „národního dědictví“. V klášteře přebrání sbírky pokračovalo identifikací předmětů. Ruské ministerstvo zahraničí označilo převoz skytského zlata na Ukrajinu za „nelegitimní, bezskrupulózní rozhodnutí a prakticky za krádež“, napsala ruská státní zpravodajská agentura TASS.
Zlatý toulec ze skytské pohřební mohyly na výstavě v Kyzylu (2020)
Symbolický význam
Kancelář ukrajinského prezidenta už dříve uvedla, že poklady z Krymu zůstanou v Národním muzeu historie Ukrajiny do definitivního ukončení okupace tohoto poloostrova. „Věřím, že stejně jako se tyto poklady vrátily domů, vrátí se domů i Krym, aby byl součástí nejen Ukrajiny, ale také svobodného světa a světové kultury,“ potvrdila prezidentova žena Olena Zelenská při zahájení kyjevské výstavy.
Podobná slova zaznívající už dříve i od dalších ukrajinských představitelů potvrzují, že přiřknutí skytského zlata Ukrajině má pro zemi i nemalý symbolický význam. Tím spíš, že napravením historických křivd ruský vůdce Vladimir Putin ideologicky zdůvodňuje útok na ukrajinské území.
A rabování ruských vojáků v ukrajinských muzeích či památkách i zahraniční odborníci vnímají jako snahu připravit Ukrajinu o její kulturní dědictví.
O skytském zlatu v souvislosti s Ruskem se mluvilo i v květnu 2022, tedy pár měsíců po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Ukrajinské ministerstvo kultury tehdy upozorňovalo, že ruští vojáci v Chersonské oblasti vykrádají a ničí skytské hroby. Ukrajinská kulturní inspekce podle listu The Sunday Times zjistila, že ruské jednotky poškodily pohřební mohyly z prvního tisíciletí před naším letopočtem.
Na takzvaných kurganech si Rusové udělali pozice pro své dělostřelectvo. Až patnáct metrů vysoké mohyly se zdály ve stepním terénu pro tyto účely vhodnými místy. Zástupci Britského muzea vyjádřili obavy, že zničení těchto památek skytské kultury znamená ztrátu pro celé lidstvo.
Z jednoho z muzeí v Melitopolu na jihu Ukrajiny zase zmizely zlaté předměty z doby skytské říše, staré asi 2300 let. „Je to jedna z největších a nejdražších sbírek na Ukrajině,“ upozornil tehdy starosta města Ivan Fjodorov. „Našeho skytského zlata se zmocnili skřeti,“ použil výraz, jímž Ukrajinci označují ruské vojáky.
Nemilosrdní lukostřelci, kteří rádi pili
Název kmene Skytů je převzatý z řečtiny. O těchto nomádech píší i asyrské anály, nejvíce místa jim ale věnoval řecký historik Hérodotos, jenž ve svých Dějinách napsal, že pocházeli z pohoří Altaj, kde se střetávají Rusko, Kazachstán a Mongolsko. Tlak barbarských hord přispěl v osmém a sedmém století před naším letopočtem k proniknutí kmene ze střední Asie do jižnějších a západnějších šířek, jako jsou ukrajinské stepi a také jih Ruska.
Skytští bojovníci
Od čtvrtého století před naším letopočtem pak Skyty začali nahrazovat jiní nomádi – Sarmaté, kteří sami vymizeli na sklonku římské říše, když podlehli neméně dobyvačným Hunům.
„Nikdo, kdo na ně útočí, nemůže uniknout, a nikdo je nemůže chytit, pokud si nepřejí být nalezeni,“ tvrdil o Skytech Hérodotos. Příslušníci těchto kočovníci jsou popisováni jako dovední lukostřelci. Vymysleli dokonce nový typ luku z vrstev různých druhů dřeva, které zvyšovaly sílu a energii při uvolnění tětivy.
Měli blízko ke koním a dobré jezdecké schopnosti jim pomáhaly v bojích, z nichž si jako trofej přiváželi skalpy svých nepřátel. Svá těla zdobili tetováním a Řekové, kteří Skyty naučili pít místo mléka víno, je měli za konzumenty nadměrného množství alkoholu. Užívali také marihuanu, a to zdaleka nejen jako prostředek k utlumení bolesti.
Zlatem se obklopovali za života i po smrti
Především ale byli Skytové známi zručností při odlévání zlata. Skytští zlatníci s oblibou vytvářeli figury jak skutečných zvířat, jako jsou jeleni, koně a ptáci, tak těch imaginárních, například bájných gryfů, tedy tvorů s hlavou a křídly orla a tělem lva. Skytové zpracovávali také bronz a železo.
Při pohřbívání dbal tento kmen na to, aby jeho mrtví byli na posmrtný život dostatečně vybaveni potřebnými věcmi. Obvykle vykopali hlubokou jámu a na jejím dně postavili dřevěnou konstrukci – tím pečlivěji vyvedenou, čím byl nebožtík významnější osobou. Tělo, často mumifikované, ukládali do dřevěné rakve s různými předměty, včetně cenných věcí. V hrobech byly nalezeny dokonce i válečné vozy. A také kostry koní, kteří zdatné jezdce provázeli i po smrti.
Průzkum kurganů patřil k zájmům sovětské archeologie.
