Žádný Krym. Nizozemské muzeum má vrátit zlatou sbírku Ukrajině

Soud v Amsterdamu rozhodl, že starověké zlaté předměty vypůjčené nizozemskému muzeu mají být předány Ukrajině, nikoli na Krym. Ukrajinský poloostrov anektovalo v březnu 2014 Rusko. V té době vystavovalo předměty muzeum Allarda Piersona v Amsterdamu. Soud se řídil pravidly UNESCO, podle nichž mají předměty skončit v rukou suverénního státu.

Muzeum Allarda Piersona si na výstavu nazvanou Krym: Zlato a tajemství Černého moře půjčilo 565 historických artefaktů starých až několik tisíciletí z Kyjeva a ze čtyř muzeí na Krymu. Jedná se o skytské umění - šperky, helmice, zbraně či nádoby.

Ukrajinský soud už dříve žádal Interpol, aby zlato umístil na seznam mezinárodně hledaných předmětů.

Smlouvy o vypůjčení podepsali Nizozemci s Ukrajinou, po invazi a politickém převratu v roce 2014 už ale muzea na ukrajinském poloostrově kontroluje Rusko. Ukrajina a krymská muzea se od té doby o sbírku přely.

Kyjev argumentoval tím, že se jedná o státní majetek, nikoli o majetek příslušných muzeí. Zástupci Ukrajiny navíc tvrdili, že vrácení předmětů Ukrajině bylo garantováno podmínkami ve smlouvě, ale i přímo nizozemským ministerstvem zahraničí.

Nizozemský soud nyní rozhodl, že na základě pravidel UNESCO musejí být historické cennosti vráceny jako kulturní dědictví suverénnímu státu, což Krym není.

Zástupci krymských muzeí se odvolají

Na ukrajinském soudu bude, aby po návratu sbírky na ukrajinskou půdu rozhodl, zda má na vlastnictví předmětů nárok ukrajinské národní muzeum, nebo krymská muzea. Advokátka krymských muzeí už uvedla, že se odvolá. Má na to tři měsíce, zlaté artefakty prozatím zůstanou v Nizozemsku.

Soud v Amsterdamu také rozhodl, že Kyjev musí zaplatit sto tisíc dolarů nizozemskému muzeu za to, že se o předměty celé dva roky staralo.

Kyjev ale rozhodnutí soudu přivítal s nadšením. „Ukrajina vyhrála v každém ohledu,“ podotkla zástupkyně ministra kultury Světlana Fomenková. Krymská archeoložka Valentina Mordvintsevová, která se v případu angažovala, ale zdůrazňuje potřebu povznést se nad politický aspekt věci. „Ty artefakty pocházejí od nás, musí se vrátit na Krym,“ konstatovala.

Jedná se o další politicky motivované špatné rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem… Krym se proti rozhodnutí soudu odvolá.
Arina Novoselská
Regionální ministryně kultury na Krymu

Krymský poloostrov Rusko anektovalo v březnu 2014 poté, co se místní obyvatelé v referendu rozhodli pro připojení oblasti k Rusku. Mezinárodní společenství považuje referendum za nezákonné a připojení Krymu k Rusku neuznává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Náš jaderný program útoky zničit nemohou, tvrdí íránský ministr zahraničí

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl pro americkou televizi PBS, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu. Zdůraznil také, že útoky program zničit nemohou. Zmínil rovněž, že Teherán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné.
před 57 mminutami

Austrálie pošle do Perského zálivu průzkumné letadlo a emirátům dodá rakety

Austrálie vyšle do oblasti Perského zálivu vojenský průzkumný letoun a do Spojených arabských emirátů dodá rakety. V úterý to dle agentury Reuters oznámil australský premiér Anthony Albanese s tím, že cílem podpory je pomoci tamním zemím bránit se před nevyprovokovanými íránskými útoky. Írán čelí americkým a izraelským úderům, na které reaguje odvetnými útoky i na země, které se náletů neúčastní, ale jsou v nich umístěné americké základny použité k útokům.
před 4 hhodinami

Íránské gardy slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu Hormuzem

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům, podniká vlastní protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
02:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu operace odhadované na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 12 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...