Pražský městský soud uložil Rusovi Alexandru Frančettimu pět let vězení za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na anexi Krymu. Součástí trestu je i vyhoštění z Česka na deset let. Verdikt není pravomocný, státní zástupce pro muže žádal desetileté odnětí svobody a vyhoštění na neurčitou dobu. Frančetti se středečního jednání nezúčastnil. Po předchozím propuštění z české vazby totiž odcestoval do vlasti a nyní je stíhaný jako uprchlý.
Rus Frančetti dostal v Praze pět let za podíl na anexi Krymu
Frančettimu původně hrozilo pět až patnáct let za mřížemi. Soud se nakonec rozhodl pro nejmírnější možný verdikt.
„Od spáchání trestné činnosti již uplynula poměrně značná doba. I vzhledem k tomu, že obžalovaný nemá v rejstříku trestů žádný záznam, není důvod k uložení jiného trestu,“ přiblížila rozhodnutí soudu předsedkyně senátu Pavla Hájková. K navrhovanému vyhoštění na neurčito poznamenala, že by bylo nepřiměřeně přísné.
Česká policie Frančettiho zadržela v září 2021 na ruzyňském letišti na základě ukrajinského zatykače. Pražský městský soud pak připustil mužovo vydání na Ukrajinu. Usnesení ale zrušil vrchní soud. V mezičase totiž Ukrajinu napadlo Rusko, a podle soudců by tak v zemi hrozilo porušení mužových lidských práv.
V následně konaném hlavním líčení městský soud Frančettiho osvobodil kvůli nedostatku důkazů. Zároveň ho pustil na svobodu, načež Frančetti odjel do Ruska. Vrchní soud ale následně vyhověl odvolání státního zástupce a vrátil případ k novému projednání.
Obžaloba: špionáž, diverze i protiprávní zadržování
Podle aktuálního verdiktu Frančetti přicestoval v únoru 2014 z Ruska do Sevastopolu na Ukrajině a podílel se tam v rozporu s ukrajinskou ústavou na založení formace Sevastopolská obrana, přičemž v ní vytvořil, vedl a financoval dvanáctičlenný útvar Severní vítr.
Cílem útvaru měly být diverzní akce proti ukrajinskému obyvatelstvu včetně ozbrojených útoků. Podle obžaloby bylo záměrem obou skupin přispět k protiprávní anexi Autonomní republiky Krym a Sevastopolu Ruskem.
Frančetti podle státního zástupce Martina Bílého konkrétně zkoumal terén, monitoroval elektrické a plynové vedení, pohyb lidí v oblasti a shromažďoval informace o rozmístění ukrajinských vládních sil a jejich skladů zbraní a munice. Údaje měl předávat ruským námořním silám s vědomím, že budou využity při násilném obsazení Krymu. Obžaloba také zmiňuje zadržení jedenácti proukrajinských lidí v Černorečenské soutěsce.
Protichůdné výpovědi a odmítání viny
Rus měl od roku 2000 trvalý pobyt v Praze, kde se živil jako fitness trenér. Střídavě pobýval v Česku a na Krymu. Vinu odmítl. Ve vydávacím řízení nejprve uváděl, že do Sevastopolu přijel v době, kdy anexe už začala, a v lese pouze hlídal s dalšími civilisty s cílem ochránit obyvatele v okolí města. Dodal, že chtěl kvůli nebezpečí válečného konfliktu zachránit svou rodinu a majetek.
V hlavním líčení pak Frančetti tvrdil, že na místě vůbec nebyl a že do ruských médií prohlašoval opak, protože kandidoval ve volbách. Předložil listiny, podle nichž v dané době podstupoval v Rusku lékařské zákroky u zubaře a revmatologa.
Státní zástupce nyní tyto listiny označil za vylhané, stejně jako Frančettiho výpověď. Té nevěřili ani soudci. „Soud tuto výpověď považuje za účelovou a vyvrácenou ostatními důkazy,“ potvrdila Hájková. Frančettiho podle ní mimo jiné usvědčují právě jeho vyjádření pro ruská státní média nebo také jeho snímek s medailí za navrácení Krymu, kterou udělovalo ruské ministerstvo obrany.
Čin na hranici terorismu
Kdyby Frančetti spáchal činy později, jeho skutek by spadal pod zločin účasti na teroristické skupině, za který by mu hrozil ještě přísnější trest. „Jednal proti územní celistvosti, svrchovanosti a zájmům Ukrajiny ve prospěch Ruské federace,“ prohlásil státní zástupce Bílý o odsouzeném Rusovi.
Podle něj má tyto skutky smysl soudit i za situace, kdy je obžalovaný doma v Rusku. Pokud by byl v budoucnu na základě zatykače dopaden a vydán do Česka, mohl by Frančetti požádat o konání nového hlavního líčení za své účasti.
Zda se bude případem zabývat ještě pražský vrchní soud, není zatím zřejmé. Státní zástupce i Frančettiho obhájkyně si ponechali lhůtu pro případné podání odvolání.
