Rus Frančetti dostal v Praze pět let za podíl na anexi Krymu

Pražský městský soud uložil Rusovi Alexandru Frančettimu pět let vězení za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na anexi Krymu. Součástí trestu je i vyhoštění z Česka na deset let. Verdikt není pravomocný, státní zástupce pro muže žádal desetileté odnětí svobody a vyhoštění na neurčitou dobu. Frančetti se středečního jednání nezúčastnil. Po předchozím propuštění z české vazby totiž odcestoval do vlasti a nyní je stíhaný jako uprchlý.

Frančettimu původně hrozilo pět až patnáct let za mřížemi. Soud se nakonec rozhodl pro nejmírnější možný verdikt.

„Od spáchání trestné činnosti již uplynula poměrně značná doba. I vzhledem k tomu, že obžalovaný nemá v rejstříku trestů žádný záznam, není důvod k uložení jiného trestu,“ přiblížila rozhodnutí soudu předsedkyně senátu Pavla Hájková. K navrhovanému vyhoštění na neurčito poznamenala, že by bylo nepřiměřeně přísné.

Česká policie Frančettiho zadržela v září 2021 na ruzyňském letišti na základě ukrajinského zatykače. Pražský městský soud pak připustil mužovo vydání na Ukrajinu. Usnesení ale zrušil vrchní soud. V mezičase totiž Ukrajinu napadlo Rusko, a podle soudců by tak v zemi hrozilo porušení mužových lidských práv.

V následně konaném hlavním líčení městský soud Frančettiho osvobodil kvůli nedostatku důkazů. Zároveň ho pustil na svobodu, načež Frančetti odjel do Ruska. Vrchní soud ale následně vyhověl odvolání státního zástupce a vrátil případ k novému projednání.

Obžaloba: špionáž, diverze i protiprávní zadržování

Podle aktuálního verdiktu Frančetti přicestoval v únoru 2014 z Ruska do Sevastopolu na Ukrajině a podílel se tam v rozporu s ukrajinskou ústavou na založení formace Sevastopolská obrana, přičemž v ní vytvořil, vedl a financoval dvanáctičlenný útvar Severní vítr.

Cílem útvaru měly být diverzní akce proti ukrajinskému obyvatelstvu včetně ozbrojených útoků. Podle obžaloby bylo záměrem obou skupin přispět k protiprávní anexi Autonomní republiky Krym a Sevastopolu Ruskem.

Frančetti podle státního zástupce Martina Bílého konkrétně zkoumal terén, monitoroval elektrické a plynové vedení, pohyb lidí v oblasti a shromažďoval informace o rozmístění ukrajinských vládních sil a jejich skladů zbraní a munice. Údaje měl předávat ruským námořním silám s vědomím, že budou využity při násilném obsazení Krymu. Obžaloba také zmiňuje zadržení jedenácti proukrajinských lidí v Černorečenské soutěsce.

Protichůdné výpovědi a odmítání viny

Rus měl od roku 2000 trvalý pobyt v Praze, kde se živil jako fitness trenér. Střídavě pobýval v Česku a na Krymu. Vinu odmítl. Ve vydávacím řízení nejprve uváděl, že do Sevastopolu přijel v době, kdy anexe už začala, a v lese pouze hlídal s dalšími civilisty s cílem ochránit obyvatele v okolí města. Dodal, že chtěl kvůli nebezpečí válečného konfliktu zachránit svou rodinu a majetek.

V hlavním líčení pak Frančetti tvrdil, že na místě vůbec nebyl a že do ruských médií prohlašoval opak, protože kandidoval ve volbách. Předložil listiny, podle nichž v dané době podstupoval v Rusku lékařské zákroky u zubaře a revmatologa.

Státní zástupce nyní tyto listiny označil za vylhané, stejně jako Frančettiho výpověď. Té nevěřili ani soudci. „Soud tuto výpověď považuje za účelovou a vyvrácenou ostatními důkazy,“ potvrdila Hájková. Frančettiho podle ní mimo jiné usvědčují právě jeho vyjádření pro ruská státní média nebo také jeho snímek s medailí za navrácení Krymu, kterou udělovalo ruské ministerstvo obrany.

Čin na hranici terorismu

Kdyby Frančetti spáchal činy později, jeho skutek by spadal pod zločin účasti na teroristické skupině, za který by mu hrozil ještě přísnější trest. „Jednal proti územní celistvosti, svrchovanosti a zájmům Ukrajiny ve prospěch Ruské federace,“ prohlásil státní zástupce Bílý o odsouzeném Rusovi.

Podle něj má tyto skutky smysl soudit i za situace, kdy je obžalovaný doma v Rusku. Pokud by byl v budoucnu na základě zatykače dopaden a vydán do Česka, mohl by Frančetti požádat o konání nového hlavního líčení za své účasti.

Zda se bude případem zabývat ještě pražský vrchní soud, není zatím zřejmé. Státní zástupce i Frančettiho obhájkyně si ponechali lhůtu pro případné podání odvolání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhoduje, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan, senátorka Vladimíra Ludková a Jan Mráz z plzeňské organizace strany ovšem nominace ve svých projevech odmítli.
06:08Aktualizovánopřed 7 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 2 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 2 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 16 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami
Načítání...