Rus Frančetti dostal v Praze pět let za podíl na anexi Krymu

Pražský městský soud uložil Rusovi Alexandru Frančettimu pět let vězení za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na anexi Krymu. Součástí trestu je i vyhoštění z Česka na deset let. Verdikt není pravomocný, státní zástupce pro muže žádal desetileté odnětí svobody a vyhoštění na neurčitou dobu. Frančetti se středečního jednání nezúčastnil. Po předchozím propuštění z české vazby totiž odcestoval do vlasti a nyní je stíhaný jako uprchlý.

Frančettimu původně hrozilo pět až patnáct let za mřížemi. Soud se nakonec rozhodl pro nejmírnější možný verdikt.

„Od spáchání trestné činnosti již uplynula poměrně značná doba. I vzhledem k tomu, že obžalovaný nemá v rejstříku trestů žádný záznam, není důvod k uložení jiného trestu,“ přiblížila rozhodnutí soudu předsedkyně senátu Pavla Hájková. K navrhovanému vyhoštění na neurčito poznamenala, že by bylo nepřiměřeně přísné.

Česká policie Frančettiho zadržela v září 2021 na ruzyňském letišti na základě ukrajinského zatykače. Pražský městský soud pak připustil mužovo vydání na Ukrajinu. Usnesení ale zrušil vrchní soud. V mezičase totiž Ukrajinu napadlo Rusko, a podle soudců by tak v zemi hrozilo porušení mužových lidských práv.

V následně konaném hlavním líčení městský soud Frančettiho osvobodil kvůli nedostatku důkazů. Zároveň ho pustil na svobodu, načež Frančetti odjel do Ruska. Vrchní soud ale následně vyhověl odvolání státního zástupce a vrátil případ k novému projednání.

Obžaloba: špionáž, diverze i protiprávní zadržování

Podle aktuálního verdiktu Frančetti přicestoval v únoru 2014 z Ruska do Sevastopolu na Ukrajině a podílel se tam v rozporu s ukrajinskou ústavou na založení formace Sevastopolská obrana, přičemž v ní vytvořil, vedl a financoval dvanáctičlenný útvar Severní vítr.

Cílem útvaru měly být diverzní akce proti ukrajinskému obyvatelstvu včetně ozbrojených útoků. Podle obžaloby bylo záměrem obou skupin přispět k protiprávní anexi Autonomní republiky Krym a Sevastopolu Ruskem.

Frančetti podle státního zástupce Martina Bílého konkrétně zkoumal terén, monitoroval elektrické a plynové vedení, pohyb lidí v oblasti a shromažďoval informace o rozmístění ukrajinských vládních sil a jejich skladů zbraní a munice. Údaje měl předávat ruským námořním silám s vědomím, že budou využity při násilném obsazení Krymu. Obžaloba také zmiňuje zadržení jedenácti proukrajinských lidí v Černorečenské soutěsce.

Protichůdné výpovědi a odmítání viny

Rus měl od roku 2000 trvalý pobyt v Praze, kde se živil jako fitness trenér. Střídavě pobýval v Česku a na Krymu. Vinu odmítl. Ve vydávacím řízení nejprve uváděl, že do Sevastopolu přijel v době, kdy anexe už začala, a v lese pouze hlídal s dalšími civilisty s cílem ochránit obyvatele v okolí města. Dodal, že chtěl kvůli nebezpečí válečného konfliktu zachránit svou rodinu a majetek.

V hlavním líčení pak Frančetti tvrdil, že na místě vůbec nebyl a že do ruských médií prohlašoval opak, protože kandidoval ve volbách. Předložil listiny, podle nichž v dané době podstupoval v Rusku lékařské zákroky u zubaře a revmatologa.

Státní zástupce nyní tyto listiny označil za vylhané, stejně jako Frančettiho výpověď. Té nevěřili ani soudci. „Soud tuto výpověď považuje za účelovou a vyvrácenou ostatními důkazy,“ potvrdila Hájková. Frančettiho podle ní mimo jiné usvědčují právě jeho vyjádření pro ruská státní média nebo také jeho snímek s medailí za navrácení Krymu, kterou udělovalo ruské ministerstvo obrany.

Čin na hranici terorismu

Kdyby Frančetti spáchal činy později, jeho skutek by spadal pod zločin účasti na teroristické skupině, za který by mu hrozil ještě přísnější trest. „Jednal proti územní celistvosti, svrchovanosti a zájmům Ukrajiny ve prospěch Ruské federace,“ prohlásil státní zástupce Bílý o odsouzeném Rusovi.

Podle něj má tyto skutky smysl soudit i za situace, kdy je obžalovaný doma v Rusku. Pokud by byl v budoucnu na základě zatykače dopaden a vydán do Česka, mohl by Frančetti požádat o konání nového hlavního líčení za své účasti.

Zda se bude případem zabývat ještě pražský vrchní soud, není zatím zřejmé. Státní zástupce i Frančettiho obhájkyně si ponechali lhůtu pro případné podání odvolání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 3 mminutami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 33 mminutami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 1 hhodinou

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 10 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 10 hhodinami

Nejen powerbanky a tekutiny. Cestující se pokoušeli vzít do letadla i meč nebo vzduchovku

Bezpečnostní kontrolou na letišti lidé nejčastěji neprojdou kvůli powerbankám s příliš vysokou kapacitou nebo tekutinám, které překračují povolený objem. Při letošních letních kontrolách ale objevili zaměstnanci letišť i kurióznější předměty – například meč, šavli, vodní pistoli nebo vzduchovku. České televizi to řekli oslovení mluvčí letišť v Praze, Brně a Ostravě.
před 23 hhodinami

VideoDuševní potíže se týkají až každé páté rodičky, ministerstvo chce plošný screening

Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace.
včera v 06:00

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.