Rus Frančetti dostal v Praze pět let za podíl na anexi Krymu

Pražský městský soud uložil Rusovi Alexandru Frančettimu pět let vězení za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na anexi Krymu. Součástí trestu je i vyhoštění z Česka na deset let. Verdikt není pravomocný, státní zástupce pro muže žádal desetileté odnětí svobody a vyhoštění na neurčitou dobu. Frančetti se středečního jednání nezúčastnil. Po předchozím propuštění z české vazby totiž odcestoval do vlasti a nyní je stíhaný jako uprchlý.

Frančettimu původně hrozilo pět až patnáct let za mřížemi. Soud se nakonec rozhodl pro nejmírnější možný verdikt.

„Od spáchání trestné činnosti již uplynula poměrně značná doba. I vzhledem k tomu, že obžalovaný nemá v rejstříku trestů žádný záznam, není důvod k uložení jiného trestu,“ přiblížila rozhodnutí soudu předsedkyně senátu Pavla Hájková. K navrhovanému vyhoštění na neurčito poznamenala, že by bylo nepřiměřeně přísné.

Česká policie Frančettiho zadržela v září 2021 na ruzyňském letišti na základě ukrajinského zatykače. Pražský městský soud pak připustil mužovo vydání na Ukrajinu. Usnesení ale zrušil vrchní soud. V mezičase totiž Ukrajinu napadlo Rusko, a podle soudců by tak v zemi hrozilo porušení mužových lidských práv.

V následně konaném hlavním líčení městský soud Frančettiho osvobodil kvůli nedostatku důkazů. Zároveň ho pustil na svobodu, načež Frančetti odjel do Ruska. Vrchní soud ale následně vyhověl odvolání státního zástupce a vrátil případ k novému projednání.

Obžaloba: špionáž, diverze i protiprávní zadržování

Podle aktuálního verdiktu Frančetti přicestoval v únoru 2014 z Ruska do Sevastopolu na Ukrajině a podílel se tam v rozporu s ukrajinskou ústavou na založení formace Sevastopolská obrana, přičemž v ní vytvořil, vedl a financoval dvanáctičlenný útvar Severní vítr.

Cílem útvaru měly být diverzní akce proti ukrajinskému obyvatelstvu včetně ozbrojených útoků. Podle obžaloby bylo záměrem obou skupin přispět k protiprávní anexi Autonomní republiky Krym a Sevastopolu Ruskem.

Frančetti podle státního zástupce Martina Bílého konkrétně zkoumal terén, monitoroval elektrické a plynové vedení, pohyb lidí v oblasti a shromažďoval informace o rozmístění ukrajinských vládních sil a jejich skladů zbraní a munice. Údaje měl předávat ruským námořním silám s vědomím, že budou využity při násilném obsazení Krymu. Obžaloba také zmiňuje zadržení jedenácti proukrajinských lidí v Černorečenské soutěsce.

Protichůdné výpovědi a odmítání viny

Rus měl od roku 2000 trvalý pobyt v Praze, kde se živil jako fitness trenér. Střídavě pobýval v Česku a na Krymu. Vinu odmítl. Ve vydávacím řízení nejprve uváděl, že do Sevastopolu přijel v době, kdy anexe už začala, a v lese pouze hlídal s dalšími civilisty s cílem ochránit obyvatele v okolí města. Dodal, že chtěl kvůli nebezpečí válečného konfliktu zachránit svou rodinu a majetek.

V hlavním líčení pak Frančetti tvrdil, že na místě vůbec nebyl a že do ruských médií prohlašoval opak, protože kandidoval ve volbách. Předložil listiny, podle nichž v dané době podstupoval v Rusku lékařské zákroky u zubaře a revmatologa.

Státní zástupce nyní tyto listiny označil za vylhané, stejně jako Frančettiho výpověď. Té nevěřili ani soudci. „Soud tuto výpověď považuje za účelovou a vyvrácenou ostatními důkazy,“ potvrdila Hájková. Frančettiho podle ní mimo jiné usvědčují právě jeho vyjádření pro ruská státní média nebo také jeho snímek s medailí za navrácení Krymu, kterou udělovalo ruské ministerstvo obrany.

Čin na hranici terorismu

Kdyby Frančetti spáchal činy později, jeho skutek by spadal pod zločin účasti na teroristické skupině, za který by mu hrozil ještě přísnější trest. „Jednal proti územní celistvosti, svrchovanosti a zájmům Ukrajiny ve prospěch Ruské federace,“ prohlásil státní zástupce Bílý o odsouzeném Rusovi.

Podle něj má tyto skutky smysl soudit i za situace, kdy je obžalovaný doma v Rusku. Pokud by byl v budoucnu na základě zatykače dopaden a vydán do Česka, mohl by Frančetti požádat o konání nového hlavního líčení za své účasti.

Zda se bude případem zabývat ještě pražský vrchní soud, není zatím zřejmé. Státní zástupce i Frančettiho obhájkyně si ponechali lhůtu pro případné podání odvolání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 3 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 11 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.