Krym strana 2 z 5

Americký prezident Donald Trump vyloučil návrat faktické kontroly nad Krymem Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do NATO. Vyjádřil se v tom smyslu v noci z neděle na pondělí na své sociální síti Truth Social. Zároveň vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončení plnohodnotné války, kterou proti Ukrajině v únoru roku 2022 rozpoutalo Rusko. Podle Trumpa ji Zelenskyj, kterého v pondělí přijme v Bílém domě, může ukončit „téměř okamžitě“.

Prezident USA Donald Trump v pondělí uvítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně. Zelenskyj uvedl, že na jednání s Trumpem hovořil o citlivých otázkách, včetně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, a doplnil, že všichni si přejí konec války. Očekávaná schůzka ve Washingtonu následovala po pátečním setkání amerického prezidenta a ruského vládce Vladimira Putina, po němž Trump změnil svůj názor na postup ve vyjednávání a namísto příměří začal preferovat rovnou vyjednání mírové dohody. Na tiskové konferenci předcházející jednání se Zelenským a následně i evropskými lídry Trump oznámil, že se následně spojí telefonicky i s Putinem.

Ruský dronový útok na ukrajinský Charkov v pondělí ráno zabil nejméně sedm civilistů, včetně dvou dětí. Podle serveru Ukrajinska pravda to uvedly tamní úřady, které aktualizovaly bilanci obětí poté, co záchranáři vytáhli z trosek zasažené budovy další těla. Ruské údery cílily i na Záporoží, kde si vyžádaly smrt minimálně tří osob a zranily dalších dvacet lidí.

Splnění ruského požadavku na postoupení Donbasu by Ukrajinu připravilo o průmyslové srdce země, odkud pochází i řada významných kulturních osobností. Někteří Ukrajinci mluví o zradě, jiní by se strategického regionu za určitých okolností vzdali, aby ušetřili další lidské životy, žádají ale od Západu bezpečnostní záruky, píše server BBC News.

Rusko a Ukrajina si ve čtvrtek vyměnily po 84 válečných zajatcích, potvrdily obě strany. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se z ruského zajetí vracejí vojáci i civilisté. Oba státy poděkovaly Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví na Ukrajině. Česko tak obnovilo diplomatickou přítomnost na východě země, podle Lipavského ji má v Dnipru jako první stát. Ministr dříve během dne jednal se šéfem vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem a předsedou oblastní rady Mykolou Lukašukem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu v rámci případné mírové dohody s Rusy, protože by to Kyjev připravilo o obranné linie a otevřelo Moskvě cestu k dalším ofenzivám, napsaly agentury Reuters a AFP, podle nichž se takto ukrajinský lídr vyjádřil před novináři. Podle agentury AP Zelenskyj řekl, že Kreml chce, aby se Ukrajina v rámci potenciální dohody o příměří stáhla z části Doněcké oblasti, kterou kontroluje Kyjev.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se sejde s ruským vládcem Vladimirem Putinem 15. srpna na Aljašce. Jednání by se mělo týkat rusko-ukrajinské války. Místo i den konání jednání později podle agentury TASS potvrdil poradce Kremlu Jurij Ušakov.

Rusko bude mít ve středu příležitost odvrátit hrozící nové sankce Spojených států. Moskva pozvala osobního vyjednavače prezidenta USA Donalda Trumpa – Steva Witkoffa. Není vyloučené, že by o příměří s Kyjevem mohl jednat napřímo s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle analytiků Kreml nadále doufá ve zlepšení vztahů s Bílým domem, především po výrazném přitvrzení Trumpovy rétoriky po masivních ruských úderech na Ukrajinu.

Ukrajinská tajná služba (SBU) tvrdí, že Kyjev zasáhl letiště Saki na okupovaném Krymu. Úder údajně zničil letoun Su-30SM, další poškodil a zasáhl i další tři stíhačky Su-24. Ruská strana se k incidentu zatím nevyjádřila. Správa ruské Volgogradské oblasti také prohlásila, že ukrajinský dronový útok zažehl požár tamní železniční stanice a poškodil elektrické vedení. Ukrajina sdělení nekomentovala. Dané zprávy nelze nezávisle ověřit.

V ruských státních médiích se objevila zpráva, že v Luhansku na okupované Ukrajině se údajně chystá otevření soukromé čínské školy. Podle analytiků může jít o pouhou propagandu, ale třeba také o potenciální krytí pro čínské špiony. I kdyby nakonec žádná škola nevznikla, potvrzuje podle nich šíření takové zprávy sílící snahu Moskvy zapojit Čínu do okupace Ukrajiny. Peking se tam už na některých projektech podílí.

Ukrajina v noci podnikla rozsáhlý útok na rafinerie, továrny a vojenské objekty ve Voroněžské, Rostovské, Penzenské a Samarské oblasti v Rusku. Podle ruských úřadů noční údery dronů připravily o život tři lidi, nejméně dva z nich se nacházeli v zasažených podnicích. Po náletech bezpilotních letounů vypukly silné požáry v areálech dvou rafinerií. Během ruských úderů na Ukrajinu zemřeli nejméně tři lidé, uvedly tamní úřady.

Když Rusko v roce 2014 spustilo svou agresi proti Ukrajině, kterou před třemi lety ještě vystupňovalo plnohodnotnou pozemní invazí, odůvodňovalo ji – a stále tak činí – mimo jiné nepravdivým tvrzením, že Kyjev zakazuje na svém území ruštinu a že proto musí tamní ruskojazyčné obyvatele chránit. Je to přitom Moskva, kdo na okupované Ukrajině systematicky potlačuje ukrajinskou identitu a jazyk. Nyní se chystá zakázat ukrajinštinu v tamních školách úplně.

Ruské úřady na pozadí plnohodnotné invaze na Ukrajinu potlačují na okupovaném Krymu lidská práva tamních obyvatel, a to včetně krymských Tatarů. Informuje o tom Krymskotatarské zdrojové centrum. Za poslední půlrok podle něj vzrostl počet obvinění z vlastizrady, špionáže či diskreditace armády, nově se rozšířil také psychický nátlak. Počet obvinění však ukazuje na přítomnost proukrajinského obyvatelstva na Krymu, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Ruský vojenský soud v pátek vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informovaly o tom nezávislý server Mediazona a ruská státní tisková agentura TASS. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.

Slovensko v pátek umožní schválení 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku. Ve videu zveřejněném na Facebooku to ve čtvrtek večer oznámil slovenský premiér Robert Fico (Smer), který řekl, že další odmítání podpory nových sankcí by poškodilo slovenské zájmy.

Rusko v noci na neděli podniklo dosud největší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku plnohodnotné invaze. Zaútočilo 477 drony a 60 raketami různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana tvrdí, že zničila 211 dronů a 38 raket. Při odrážení rozsáhlého ruského útoku přišel o život ukrajinský pilot a stíhací letoun F-16, který pilotoval, byl ztracen, uvedla armáda. Ruské údery zabily další dvě osoby, nejméně šest jich zranily a poškodily domovy a infrastrukturu, oznámily místní úřady. Aktivní byly také ukrajinské síly na Ruskem okupovaných územích.

Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR zapálily sklady raketového paliva v Brjansku na západě Ruska a zničily radiolokátory a vypouštěcí zařízení ruského systému protivzdušné obrany S-400 na okupovaném Krymu, napsala ukrajinská média s odvoláním na své zdroje v HUR i záběry zveřejněné rozvědkou. Vzdušným úderům čelila v noci podle agentury Reuters také Ukrajina, na kterou Rusko vyslalo 363 dronů a osm raket. Útok na Dněpropetrovskou oblast si vyžádal pět obětí.

Rusko podniklo další rozsáhlý dronový nálet na ukrajinský Charkov, při němž utrpělo zranění šestnáct lidí včetně čtyř dětí, uvedla na Telegramu ukrajinská generální prokuratura. Cílem byla rovněž Doněcká a Oděská oblast. Ukrajinské letectvo mezitím uvedlo, že Rusové v noci na čtvrtek zaútočili na Ukrajinu 63 drony, z nichž 49 zneškodnila protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 52 ukrajinských bezpilotních letounů.

Rusko v noci na úterý podniklo jeden ze svých největších leteckých útoků na Kyjev, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další údery směřovaly na Oděsu. Moskva proti Ukrajině vyslala 315 dronů, dvě rakety a pět střel s plochou dráhou letu. Ukrajinské jednotky zničily nebo zneškodnily 284 dronů a všechny rakety a střely, doplnilo ukrajinské letectvo. Rusko podle Reuters tvrdí, že v Kyjevě útočilo vysoce přesnými zbraněmi proti vojenským cílům.

Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že ráno zasáhla pilíře Krymského mostu, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. SBU oznámila, že se jí podařilo pod hladinou umístit na pilíře mostu více než tunu výbušniny. Ruské úřady na tvrzení, které nelze zatím nezávisle ověřit, přímo nereagovaly. Uvedly ale, že silniční provoz na mostě je dočasně zastaven.

Příměří může nastat jen v případě, že Kyjev stáhne své vojáky ze všech ukrajinských regionů, na které si činí nárok Moskva – podle agentur Reuters a Bloomberg tuto podmínku zmínilo Rusko na páteční schůzce s ukrajinskou delegací v Istanbulu. Moskva podle těchto zdrojů navíc požaduje neutrální status Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump chce v pondělí telefonicky jednat o zastavení konfliktu se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Rusko v noci na sobotu během útoků ukrajinských dronů na černomořský přístav Novorossijsk přišlo o bojový letoun Su-30, informovali podle BBC ruští váleční blogeři. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) uvedla, že útok na Su-30 byl veden z bezposádkového člunu Magura a že šlo o první takový sestřel na světě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak v sobotu večer sdělil, že se za posledních 24 hodin podařilo zničit dva ruské letouny.

Šéf Bílého domu Donald Trump prohlásil, že chce, aby vládce Kremlu Vladimir Putin zastavil útoky na Ukrajině a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Trump také řekl, že jeho nedávné setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu proběhlo dobře a že si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se poloostrova Krym, napsala agentura AFP.