Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.

Plynařský podnik Gazprom, ropná společnost Rosněfť a jejich dceřiné firmy se v letech 2022 až 2025 podílely na odvlečení a/nebo převýchově nejméně 2158 ukrajinských dětí, uvádí ve své zprávě Laboratoř pro humanitární výzkum (HRL) při americké Yaleově univerzitě.

Případy, které výzkumníci identifikovali, se týkají dětí z Doněcké, Luhanské a Záporožské oblasti. Experti do výčtu zahrnuli jen ty, které se jim podařilo stoprocentně potvrdit, jejich skutečný počet tak může být výrazně vyšší.

První důkaz o účasti Gazpromu a Rosněfti

Podle zprávy HRL pomáhaly dceřiné společnosti či odborové organizace Gazpromu a Rosněfti zařizovat deportaci dětí a jejich umísťování do táborů, které tyto firmy či jejich odbory sponzorují nebo přímo provozují. V těchto táborech jsou pak děti vystaveny ruské propagandě a militarizaci s cílem je „převychovat“ a zničit jejich ukrajinskou identitu.

„Gazprom a Rosněfť jsou klíčovými součástmi kampaně prezidenta (Vladimira) Putina v oblasti deportace a indoktrinace (ukrajinských) dětí, která nabývá průmyslových rozměrů,“ řekl stanici Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) Nathaniel Raymond, výkonný ředitel HRL.

Moskva přitom deportace ukrajinských dětí prezentuje jako humanitární pomoc nebo je zdůvodňuje nefungujícími službami v jí okupovaných ukrajinských regionech, dodává stanice.

Zpráva je prvním důkazem, že se Gazprom a Rosněfť této systematické kampaně účastní, píší výzkumníci.

Tábory v Rusku i na Krymu

„Víme, že děti z Ukrajiny byly odvezeny do nejméně šesti táborů (…) buď sponzorovaných Gazpromem a Rosněftí (…), nebo (…) přímo vlastněných dceřinými společnostmi Gazpromu,“ citovala RFE/RL vedoucí výzkumu Paige Farrenkopfovou.

Čtyři z těchto šesti zařízení se nacházejí přímo v Rusku. Tábor Prometheus ve Sverdlovské oblasti na Urale a tábory Signal a Kubanskaja niva v Krasnodarském kraji u Černého a Azovského moře vlastní dceřiné společnosti Gazpromu.

Tábor Sputnik v sousední Rostovské oblasti má soukromého majitele. Ukrajinské děti se tam dostávají na základě spolupráce dceřiných společností Gazpromu s prorežimní politickou stranou Všelidová fronta.

Zbylá dvě zařízení se nacházejí na okupovaném ukrajinském Krymu. Jde jednak o tábor Art-Quest, jehož zakladatel je zástupcem ředitele krymského komplexu Artěk, kam Rusko unesené ukrajinské děti také ve velkém posílá.

Druhým je Dětský ozdravný tábor A. V. Kazakeviče, který oficiálně vlastní zahraniční společnost registrovaná na Kypru a kam přesun odvlečených ukrajinských dětí organizovala podle HRL společnost Rosněfť.

Gazpromu a Rosněfti pomáhá uvolnění amerických sankcí

Zpráva HRL dále zdůrazňuje, že z 44 subjektů, kterých se zjištění týkají – táborů, dceřiných společností Gazpromu a Rosněfti, odborových organizací a vysoce postavených manažerů –, osmdesát procent nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím. Pod evropskými a americkými sankcemi je jen šest dotčených subjektů, u dalších tří není sankční status jasný.

Oběma ruským energetickým gigantům navíc pomáhá nedávné zrušení sankcí na ruskou ropu dopravovanou po moři. Opatření, které platí zatím do 11. dubna, USA zavedly kvůli stoupajícím cenám ropy, která zdražuje kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu, jenž v reakci zablokoval Hormuzský průliv.

Většina z peněz, které Moskva díky uvolnění sankcí získá, přitom jde právě Gazpromu, jehož dceřiná firma Gazprom Něfť se zabývá zpracováním ropy, a Rosněfti, uvádí HRL.

Na problém upozorňuje i analýza Stanfordovy univerzity. „Z prodeje ropy a ropných produktů povolených tímto opatřením budou profitovat Rosněfť a Gazprom, které se podle HRL podílejí na válečných zločinech spojených s nucenými přesuny ukrajinských dětí,“ píše se v dokumentu.

„Americká zahraniční politika (…) vkládá dolary přímo do kapes dvou ruských společností zapojených do nuceného přesunu a převýchovy ukrajinských dětí,“ uzavřela pro stanici RFE/RL autorka analýzy Ruth Gibsonová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 34 mminutami

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu. Informovala o tom agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily záběry z útoku na galavečeři s Trumpem

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o přátelské palbě.
před 3 hhodinami

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 9 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 12 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...