Bez vojenských dodávek budeme muset ustupovat, urguje Zelenskyj americkou pomoc

3 minuty
Události: Ruské nálety a možný nucený ústup Kyjeva
Zdroj: ČT24

Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit. Americkému listu The Washington Post to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko v poslední době masivně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že ruský útok téměř zcela zničil jednu z největších elektráren v Charkovské oblasti.

„Pokud nebudeme mít americkou podporu, bude to znamenat, že nemáme protivzdušnou obranu, žádné rakety Patriot, rušičky pro elektronický boj, dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů,“ řekl Zelenskyj WP. „Znamenalo by to, že se budeme vracet, ustupovat, krok za krokem, po malých krůčcích,“ pokračoval. „Snažíme se najít nějaký způsob, jak neustupovat.“

Zelenskyj podle WP také poznamenal, že Ukrajina může na ruské útoky na energetickou infrastrukturu reagovat obdobně. „Pokud nebudeme mít protivzdušnou obranu, která ochrání naši energetickou soustavu, a Rusové na ni zaútočí, moje otázka zní: Proč jim nemůžeme odpovědět? Jejich společnost se musí naučit žít bez benzinu, bez nafty, bez elektřiny. ... Je to spravedlivé,“ řekl s tím, že až Rusko přestane útočit, přestane na to Ukrajina odpovídat.

Na otázku, zda američtí činitelé Ukrajinu varovali, aby neprováděla útoky na ruskou energetickou soustavu, odpověděl, že americká reakce nebyla pozitivní, ale že Washington nemůže Ukrajině bránit v nasazování zbraní domácí výroby. „Použili jsme naše drony. Nikdo nám nemůže tvrdit, že nesmíme.“

Zelenskyj podle WP také zdůraznil, že Ukrajina potřebuje americké rakety dlouhého doletu ATACMS, které by podle něj mohly zasáhnout cíle na Ruskem okupovaném Krymu, a to zejména letiště. „Když bude Rusko vědět, že můžeme tyto letouny zničit, nebudou útočit z Krymu. To je jako s námořní flotilou. Vytlačili jsme je z našich teritoriálních vod. Teď je vytlačíme z letišť na Krymu.“ Rusko Krym nelegálně anektovalo na začátku války před deseti lety. Tehdy také obsadilo vojenskou infrastrukturu na poloostrově.

Zelenskyj mluvil s Johnsonem, který balík odmítá nechat schválit

Americká vláda od začátku plnohodnotné ruské invaze posílá na Ukrajinu vojenské vybavení ze svých zásob, které pak doplňuje za peníze uvolněné Kongresem. Na konci loňského roku však vyčerpala poslední prostředky, které zákonodárci na tento účel uvolnili, a americká vojenská pomoc je od té doby ochromená. Návrh, který by vládě poskytl dodatečných šedesát miliard dolarů na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny, už prošel Senátem, republikánské vedení Sněmovny reprezentantů ho však zatím blokuje.

Zelenskyj ve čtvrtek sdělil, že po telefonu mluvil s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, který je proti schválení balíku. Poděkoval mu za dosavadní americkou pomoc a s odkazem na ruské bombardování a ničení ukrajinské infrastruktury zdůraznil, že je třeba dodatečnou pomoc co nejdříve schválit. K tomu vyzval v pátek znovu i Bílý dům

Peníze podle Estonska stále chybí i na nákup dělostřelecké munice z mimounijních zemí, který iniciovalo Česko. Přesto by západní země mohly Ukrajině dodat až jeden a půl milionu granátů. Tedy téměř dvakrát tolik, než odhadoval český prezident. Jenže munici je třeba zkontrolovat, což zabere čas.

Ruský útok téměř úplně zničil elektrárnu

Ruské síly v noci na sobotu opět útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na jihu a jihovýchodě země. Úder trval přes tři hodiny, uvedla ukrajinská armáda na platformě Telegram. Ukrajinské letectvo zničilo devět z dvanácti dronů Šáhed 136/131 v Dněpropetrovské, Oděské, Chersonské a Poltavské oblasti.

Na Doněckou oblast kromě toho letěly čtyři protiletadlové řízené střely S-300/S-400 a bezpilotní letouny, které vzlétly z okupovaného Krymu. V Dněpropetrovské oblasti podle armády úlomky sestřeleného dronu dopadly na obilné silo, kde způsobily požár. Ten se však rychle podařilo uhasit a celkové škody jsou minimální. Nebyly hlášeny ani žádné oběti na životech.

Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko ale oznámil, že po ruském útoku z 22. března je téměř zcela zničená Zmijivská tepelná elektrárna, jedna z největších v ukrajinské Charkovské oblasti. V areálu se demolují zbytky budov, odklízí sutiny a k většině zařízení není přístup.

„Všechny jednotky byly zničeny, pomocné zařízení bylo poškozeno. Míra poškození se liší, od úplného zničení po závažné poškození. Nyní podnik pokračuje v odklízení sutin a k většině zařízení není přístup. Proto zatím není možné přesněji posoudit rozsah škod, odhadnout částku potřebnou k opravě ani časový plán,“ uvedla energetická společnost Centerenerho.

Ukrajina čelila masivnímu útoku na svou energetickou infrastrukturu také v pátek. Podle sdělení ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala úder poškodil energetickou infrastrukturu v šesti regionech: Dněpropetrovské, Vinnycké, Ivano-Frankivské, Lvovské, Čerkaské a Černivické oblasti. Někde jsou proto odstávky v dodávkách energií, uvedl Šmyhal a dodal, že Ukrajina potřebuje více systémů protivzdušné obrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 9 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 14 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 3 hhodinami

Rubio: S řešením konce rusko-ukrajinské války musí souhlasit všechny zúčastněné strany

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...