Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit. Americkému listu The Washington Post to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko v poslední době masivně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že ruský útok téměř zcela zničil jednu z největších elektráren v Charkovské oblasti.
Bez vojenských dodávek budeme muset ustupovat, urguje Zelenskyj americkou pomoc
Události: Ruské nálety a možný nucený ústup Kyjeva (zdroj: ČT24)
„Pokud nebudeme mít americkou podporu, bude to znamenat, že nemáme protivzdušnou obranu, žádné rakety Patriot, rušičky pro elektronický boj, dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů,“ řekl Zelenskyj WP. „Znamenalo by to, že se budeme vracet, ustupovat, krok za krokem, po malých krůčcích,“ pokračoval. „Snažíme se najít nějaký způsob, jak neustupovat.“
Zelenskyj podle WP také poznamenal, že Ukrajina může na ruské útoky na energetickou infrastrukturu reagovat obdobně. „Pokud nebudeme mít protivzdušnou obranu, která ochrání naši energetickou soustavu, a Rusové na ni zaútočí, moje otázka zní: Proč jim nemůžeme odpovědět? Jejich společnost se musí naučit žít bez benzinu, bez nafty, bez elektřiny. ... Je to spravedlivé,“ řekl s tím, že až Rusko přestane útočit, přestane na to Ukrajina odpovídat.
Na otázku, zda američtí činitelé Ukrajinu varovali, aby neprováděla útoky na ruskou energetickou soustavu, odpověděl, že americká reakce nebyla pozitivní, ale že Washington nemůže Ukrajině bránit v nasazování zbraní domácí výroby. „Použili jsme naše drony. Nikdo nám nemůže tvrdit, že nesmíme.“
Zelenskyj podle WP také zdůraznil, že Ukrajina potřebuje americké rakety dlouhého doletu ATACMS, které by podle něj mohly zasáhnout cíle na Ruskem okupovaném Krymu, a to zejména letiště. „Když bude Rusko vědět, že můžeme tyto letouny zničit, nebudou útočit z Krymu. To je jako s námořní flotilou. Vytlačili jsme je z našich teritoriálních vod. Teď je vytlačíme z letišť na Krymu.“ Rusko Krym nelegálně anektovalo na začátku války před deseti lety. Tehdy také obsadilo vojenskou infrastrukturu na poloostrově.
Zelenskyj mluvil s Johnsonem, který balík odmítá nechat schválit
Americká vláda od začátku plnohodnotné ruské invaze posílá na Ukrajinu vojenské vybavení ze svých zásob, které pak doplňuje za peníze uvolněné Kongresem. Na konci loňského roku však vyčerpala poslední prostředky, které zákonodárci na tento účel uvolnili, a americká vojenská pomoc je od té doby ochromená. Návrh, který by vládě poskytl dodatečných šedesát miliard dolarů na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny, už prošel Senátem, republikánské vedení Sněmovny reprezentantů ho však zatím blokuje.
Zelenskyj ve čtvrtek sdělil, že po telefonu mluvil s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, který je proti schválení balíku. Poděkoval mu za dosavadní americkou pomoc a s odkazem na ruské bombardování a ničení ukrajinské infrastruktury zdůraznil, že je třeba dodatečnou pomoc co nejdříve schválit. K tomu vyzval v pátek znovu i Bílý dům.
Peníze podle Estonska stále chybí i na nákup dělostřelecké munice z mimounijních zemí, který iniciovalo Česko. Přesto by západní země mohly Ukrajině dodat až jeden a půl milionu granátů. Tedy téměř dvakrát tolik, než odhadoval český prezident. Jenže munici je třeba zkontrolovat, což zabere čas.
Ruský útok téměř úplně zničil elektrárnu
Ruské síly v noci na sobotu opět útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na jihu a jihovýchodě země. Úder trval přes tři hodiny, uvedla ukrajinská armáda na platformě Telegram. Ukrajinské letectvo zničilo devět z dvanácti dronů Šáhed 136/131 v Dněpropetrovské, Oděské, Chersonské a Poltavské oblasti.
Na Doněckou oblast kromě toho letěly čtyři protiletadlové řízené střely S-300/S-400 a bezpilotní letouny, které vzlétly z okupovaného Krymu. V Dněpropetrovské oblasti podle armády úlomky sestřeleného dronu dopadly na obilné silo, kde způsobily požár. Ten se však rychle podařilo uhasit a celkové škody jsou minimální. Nebyly hlášeny ani žádné oběti na životech.
Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko ale oznámil, že po ruském útoku z 22. března je téměř zcela zničená Zmijivská tepelná elektrárna, jedna z největších v ukrajinské Charkovské oblasti. V areálu se demolují zbytky budov, odklízí sutiny a k většině zařízení není přístup.
„Všechny jednotky byly zničeny, pomocné zařízení bylo poškozeno. Míra poškození se liší, od úplného zničení po závažné poškození. Nyní podnik pokračuje v odklízení sutin a k většině zařízení není přístup. Proto zatím není možné přesněji posoudit rozsah škod, odhadnout částku potřebnou k opravě ani časový plán,“ uvedla energetická společnost Centerenerho.
Ukrajina čelila masivnímu útoku na svou energetickou infrastrukturu také v pátek. Podle sdělení ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala úder poškodil energetickou infrastrukturu v šesti regionech: Dněpropetrovské, Vinnycké, Ivano-Frankivské, Lvovské, Čerkaské a Černivické oblasti. Někde jsou proto odstávky v dodávkách energií, uvedl Šmyhal a dodal, že Ukrajina potřebuje více systémů protivzdušné obrany.
