EU nezvládne dodat Ukrajině do března milion kusů munice, jak slíbila, oznámil Pistorius

Evropské unii se nepodaří splnit plán dodat Ukrajině do března příštího roku jeden milion kusů dělostřelecké munice. V Bruselu to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius při příchodu na jednání se svými kolegy z ostatních členských zemí EU. O tom, že EU plán nesplní, už dříve informovala agentura Bloomberg a potvrdil to i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

EU letos v březnu původně přislíbila, že Ukrajině během dvanácti měsíců dodá milion kusů munice. Část měla poskytnout ze svých zásob a část pro Ukrajinu pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit. Již před časem se ale začínaly objevovat zprávy, že dosud bylo dodáno jen asi tři sta tisíc kusů a že se cíl nejspíš nepodaří splnit.

Německý ministr obrany nyní ale zdůraznil, že členské státy EU se i nadále snaží spolupracovat s průmyslem, aby byla výroba munice navýšena.

„Musíme zjistit, jak na tom jednotlivé členské země jsou,“ řekl k dodávkám munice šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Úterní schůzka by podle něj měla sloužit k celkovému vyhodnocení situace a zjištění, jak a zda je možné podporu Ukrajině navýšit.

Schůzka ministrů začíná snídaní s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Jejím tématem má být ochrana kritické infrastruktury NATO v reakci na říjnové poškození plynovodu, který spojuje Finsko a Estonsko.

Ministři by ale s šéfem NATO měli debatovat také právě o další podpoře Ukrajiny. „Boje pokračují, situace na bojišti je obtížná, je potřeba posílit naši podporu, nemůžeme nechat vyhrát prezidenta Putina,“ řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. 

Kuleba: Příčinou je stav obranného průmyslu a byrokracie

Jak napsala nedávno agentura Bloomberg, dodávky od Evropské unie jsou zásadní pro to, aby Ukrajina dokázala co do množství munice držet tempo s Ruskem. Podle agentury totiž někteří experti odhadují, že Rusko dokáže v příštím roce vyprodukovat dva miliony nábojů. Moskva kromě toho podle Bílého domu dostává dodávky munice od Severní Koreje.

Právě v reakci na zprávu agentury Bloomberg, podle které EU informovala členské státy, že závazek poskytnout Ukrajině milion dělostřeleckých nábojů do března 2024 pravděpodobně nebude splněn, potvrdil nedodržení plánu i šéf ukrajinské diplomacie Kuleba.

„Bohužel, Bloomberg mluví pravdu,“ řekl podle webu Ukrajinska pravda ukrajinský ministr a dodal, že příčinou problému není nedostatek politické vůle v EU, ale „žalostný stav obranného průmyslu“ a také „spousta nesynchronizovaných věcí, spousta byrokracie“.

„Evropská unie pracuje na nápravě těchto problémů, a proto jsem v Berlíně vyzval Evropskou unii, aby vytvořila koherentní politiku v oblasti obranného průmyslu,“ zdůraznil Kuleba s tím, že EU již začala podnikat určité kroky k nápravě situace.

8 minut
Zpravodaj Obrovský k jednání ministrů obrany zemí Evropské unie
Zdroj: ČT24

Média: Spojenci navrhují Kyjevu jednání s Ruskem

V posledních dnech se v médiích objevily také informace o tom, že američtí i evropští představitelé před ukrajinskou vládou začínají zmiňovat otázku možných mírových jednání s Ruskem a nástin toho, čeho by se možná Ukrajina musela vzdát. Informovala o tom televizní stanice NBC News s odvoláním na dva vysoké americké představitele, jednoho současného a jednoho bývalého.

Některé z těchto velmi citlivých debat se měly uskutečnit již v říjnu v Bruselu při setkání kontaktní skupiny pro Ukrajinu, tedy zástupců pěti desítek zemí, které dodávkami zbraní bránící se Kyjev podporují.

Podle amerických zdrojů NBC přišla taková diskuse v souvislosti s obavami amerických a evropských představitelů, že „válka dospěla do patové situace“, ani jedna strana nedělá velké pokroky na bojišti a rovněž schopnosti nadále poskytovat pomoc Ukrajině nejsou nekonečné.

Generální tajemník NATO na dotaz, co říká právě na tyto informace o možných mírových jednáních, reagoval slovy, že „je na Ukrajině, aby se rozhodla, jaké jsou pro ni přijatelné podmínky pro jednání a jaké jsou přijatelné podmínky pro jakoukoli dohodu“. „Zodpovědností spojenců z NATO je podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 47 mminutami

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 1 hhodinou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 6 hhodinami
Načítání...