Evropská unie dodá Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Další munici pošlou i USA

3 minuty
Události: Dodávky munice pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

„Je to historické rozhodnutí,“ komentoval dohodu šéf diplomacie EU Josep Borrell. Uvolnění peněz a společné nákupy zrychlí dodávky potřebné munice pro stát čelící pokračující ruské invazi a zároveň pomohou k nezbytnému navýšení výroby v evropských zbrojovkách, země jimi navíc ušetří, uvedl španělský politik. 

O společné nákupy projevilo zájem 17 unijních zemí a Norsko. Mezi členskými státy bloku jsou vedle Česka například Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko nebo Slovensko.

„Pro Česko je to dobrá zpráva, protože naše firmy se do těchto projektů umí zapojovat,“ řekl po jednání ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Pro společné nákupy budou dodávat munici pouze zbrojovky z EU, ačkoli některé státy původně chtěly v zájmu rychlosti dát šanci i firmám z mimounijních zemí.

Země podepsaly dohodu o principech společných nákupů, která podle agentury otevírá cestu ke dvěma typům nákupů: dvouletému urychlenému projektu k opatření dělostřeleckých granátů ráže 155 a dlouhodobějšímu sedmiletému pořizování munice různých kalibrů. Právě po 155milimetrových granátech volá Kyjev nejvíce. Agentura na základě projektové dohody osloví výrobce munice se žádostí o konkrétní nabídky.

Dvě miliardy eur na munici

Ministři se shodli na plánu navrženém Borrellem, na jehož základě by z fondu nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF) po sérii půlmiliardových plateb za zbraně pro Ukrajinu měly putovat dvě miliardy na munici. První miliarda má uhradit náklady zemím, které budou schopny z vlastních zásob rychle dodat Kyjevu dělostřeleckou munici, druhá má pak posloužit na společné nákupy munice nové. 

Milion kusů dělostřelecké munice by podle estonského ministra obrany Hanno Pevkurpodle měla Ukrajině dodat do roka. Podle jeho německého kolegy Borise Pistoriuse by podstatná část dodávek měla být v zemi napadené Ruskem ještě letos.

USA posílají další munici a vybavení

Spojené státy v pondělí oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun). Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena zahrnuje munici do raketometů HIMARS či do houfnic a další vybavení. O oznámení informovala agentura Reuters.

„Tento balík vojenské podpory zahrnuje další munici do amerických (raketometů) HIMARS a houfnic, které Ukrajina používá na svou obranu, jakož i munici pro bojová vozidla Bradley, (protiradarové) střely HARM, protitankové zbraně, říční čluny a další vybavení,“ uvedl ministr Blinken.

Washington za 13 měsíců ruské agrese proti Ukrajině připravil pro napadenou zemi přes třicet balíků vojenského materiálu a celkově dodal či přislíbil pomoc za více než 32 miliard dolarů (716 miliard korun). Kongres od loňské invaze vyčlenil na pomoc ukrajinské armádě 50 miliard dolarů, z nichž vláda prezidenta Joea Bidena postupně čerpá při sestavování jednotlivých sad materiálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 17 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 1 hhodinou

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 11 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...