Evropská unie dodá Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Další munici pošlou i USA

Nahrávám video

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

„Je to historické rozhodnutí,“ komentoval dohodu šéf diplomacie EU Josep Borrell. Uvolnění peněz a společné nákupy zrychlí dodávky potřebné munice pro stát čelící pokračující ruské invazi a zároveň pomohou k nezbytnému navýšení výroby v evropských zbrojovkách, země jimi navíc ušetří, uvedl španělský politik. 

O společné nákupy projevilo zájem 17 unijních zemí a Norsko. Mezi členskými státy bloku jsou vedle Česka například Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko nebo Slovensko.

„Pro Česko je to dobrá zpráva, protože naše firmy se do těchto projektů umí zapojovat,“ řekl po jednání ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Pro společné nákupy budou dodávat munici pouze zbrojovky z EU, ačkoli některé státy původně chtěly v zájmu rychlosti dát šanci i firmám z mimounijních zemí.

Země podepsaly dohodu o principech společných nákupů, která podle agentury otevírá cestu ke dvěma typům nákupů: dvouletému urychlenému projektu k opatření dělostřeleckých granátů ráže 155 a dlouhodobějšímu sedmiletému pořizování munice různých kalibrů. Právě po 155milimetrových granátech volá Kyjev nejvíce. Agentura na základě projektové dohody osloví výrobce munice se žádostí o konkrétní nabídky.

Dvě miliardy eur na munici

Ministři se shodli na plánu navrženém Borrellem, na jehož základě by z fondu nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF) po sérii půlmiliardových plateb za zbraně pro Ukrajinu měly putovat dvě miliardy na munici. První miliarda má uhradit náklady zemím, které budou schopny z vlastních zásob rychle dodat Kyjevu dělostřeleckou munici, druhá má pak posloužit na společné nákupy munice nové. 

Milion kusů dělostřelecké munice by podle estonského ministra obrany Hanno Pevkurpodle měla Ukrajině dodat do roka. Podle jeho německého kolegy Borise Pistoriuse by podstatná část dodávek měla být v zemi napadené Ruskem ještě letos.

USA posílají další munici a vybavení

Spojené státy v pondělí oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun). Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena zahrnuje munici do raketometů HIMARS či do houfnic a další vybavení. O oznámení informovala agentura Reuters.

„Tento balík vojenské podpory zahrnuje další munici do amerických (raketometů) HIMARS a houfnic, které Ukrajina používá na svou obranu, jakož i munici pro bojová vozidla Bradley, (protiradarové) střely HARM, protitankové zbraně, říční čluny a další vybavení,“ uvedl ministr Blinken.

Washington za 13 měsíců ruské agrese proti Ukrajině připravil pro napadenou zemi přes třicet balíků vojenského materiálu a celkově dodal či přislíbil pomoc za více než 32 miliard dolarů (716 miliard korun). Kongres od loňské invaze vyčlenil na pomoc ukrajinské armádě 50 miliard dolarů, z nichž vláda prezidenta Joea Bidena postupně čerpá při sestavování jednotlivých sad materiálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 2 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 4 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 7 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 7 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.