Dělostřelecké zbraně nabývají ve válce na důležitosti. Zacházet s nimi učí Ukrajince američtí dobrovolníci

6 minut
Události: Ukrajina má málo dělostřeleckých zbraní
Zdroj: ČT24

Ukrajinská armáda přesouvá svá stará děla z pozice na pozici, každý den z nich vypálí pět až šest tisíc granátů. Podle zpravodaje ČT na Ukrajině Jakuba Szántó je Ruskem rozpoutaná válka čím dál více dělostřelecká. Uprostřed čekání na moderní dalekonosné systémy ze Západu tak spočívají ukrajinské naděje na starých sovětských zbraních. Ani ty nové ale nejsou ihned připraveny k použití – nejprve je třeba vycvičit obsluhu. S tím pomáhají na Ukrajině američtí dobrovolníci.

Podle zpravodaje jsou do bojů stále ve větší míře zapojovány dělostřelecké zbraně. „Rusové mají, alespoň podle ukrajinských generálů, na některých úsecích fronty dvanáct až patnáct děl na jedno ukrajinské. Také to, že na jeden ukrajinský granát dokáží Rusové vypálit deset, ukazuje, co hlavně (Ukrajincům) chybí,“ vypočítává Szántó. Ukrajinským vojákům v předních liniích navíc omezený dostřel starých děl neposkytuje potřebnou ochranu – Rusové dostřelí dál. A využívají toho naplno jak na východní, tak i na jižní frontě.

Díky pokračujícím dodávkám moderních západních zbraní však Rusko nedokázalo ovládnout ukrajinský vzdušný prostor. Západní zbraně ovšem samy o sobě nestačí, nezbytný je také výcvik v jejich používání.

Na jedné z maskovaných základen působí američtí instruktoři. „V tuto chvíli je naším úkolem naučit celou jednotku používat protitankové střely Javelin. Přihlásili jsme se na frontu, ale zatím nám řekli, že to je příliš nebezpečné. Takže jsme zatím tady,“ říká Američan Pete. Další z dobrovolníků, Jack, prý strávil v armádě šestatřicet let. „Z toho čtyřiadvacet jako tankista a dalších dvanáct let jako pěšák,“ říká Američan.

Nejmladší ze skupiny je Steve. Na rozdíl od obou kolegů nemá vojenské zkušenosti. Byl ale rozhodnutý nabídnout své technické dovednosti. I ty se ukrajinské armádě hodí. „Jsem tu týden a půl a věnuji se hlavně opravování aut. Jsem mechanik a z domova mám certifikaci na opravu obrněných vozidel,“ vypráví. Identita všech dobrovolníků byla z bezpečnostních důvodů pozměněna.

Evropská podpora nestačí

Ukrajinská generalita spočítala, že na vyhnání Rusů by potřebovala tisíc děl, dvě stě raketových systémů, pět set tanků a dva tisíce dalších obrněnců. V takovém množství ale dodávky zdaleka nepřicházejí, a tak nastupuje improvizace. Velmi se osvědčilo opravovat ukořistěnou nebo opuštěnou ruskou výzbroj. Na ni místní vojáci výcvik mají.

Opravit ukořistěné zbraně a poslat je zpátky do boje proti bývalým majitelům je otázkou hodin, nejdéle dní. „Právě jsme opravili bojové opravárenské vozidlo, které jsme dostali od našich ochotných sousedů, od našich protivníků z Ruské federace,“ říká velitel opravárenské jednotky Andrej Makarenko.

V dílně nedaleko fronty pracují civilisté. Ruské bombardování donutilo servisy zavřít, a tak vojáci nabídli dočasnou práci. Přes ukrajinský postup na jižní frontě, který v minulých dnech osvobodil desítku vesnic, bude nejspíš práce pro armádu ještě dost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 11 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 47 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 12 hhodinami
Načítání...