Dělostřelecké zbraně nabývají ve válce na důležitosti. Zacházet s nimi učí Ukrajince američtí dobrovolníci

6 minut
Události: Ukrajina má málo dělostřeleckých zbraní
Zdroj: ČT24

Ukrajinská armáda přesouvá svá stará děla z pozice na pozici, každý den z nich vypálí pět až šest tisíc granátů. Podle zpravodaje ČT na Ukrajině Jakuba Szántó je Ruskem rozpoutaná válka čím dál více dělostřelecká. Uprostřed čekání na moderní dalekonosné systémy ze Západu tak spočívají ukrajinské naděje na starých sovětských zbraních. Ani ty nové ale nejsou ihned připraveny k použití – nejprve je třeba vycvičit obsluhu. S tím pomáhají na Ukrajině američtí dobrovolníci.

Podle zpravodaje jsou do bojů stále ve větší míře zapojovány dělostřelecké zbraně. „Rusové mají, alespoň podle ukrajinských generálů, na některých úsecích fronty dvanáct až patnáct děl na jedno ukrajinské. Také to, že na jeden ukrajinský granát dokáží Rusové vypálit deset, ukazuje, co hlavně (Ukrajincům) chybí,“ vypočítává Szántó. Ukrajinským vojákům v předních liniích navíc omezený dostřel starých děl neposkytuje potřebnou ochranu – Rusové dostřelí dál. A využívají toho naplno jak na východní, tak i na jižní frontě.

Díky pokračujícím dodávkám moderních západních zbraní však Rusko nedokázalo ovládnout ukrajinský vzdušný prostor. Západní zbraně ovšem samy o sobě nestačí, nezbytný je také výcvik v jejich používání.

Na jedné z maskovaných základen působí američtí instruktoři. „V tuto chvíli je naším úkolem naučit celou jednotku používat protitankové střely Javelin. Přihlásili jsme se na frontu, ale zatím nám řekli, že to je příliš nebezpečné. Takže jsme zatím tady,“ říká Američan Pete. Další z dobrovolníků, Jack, prý strávil v armádě šestatřicet let. „Z toho čtyřiadvacet jako tankista a dalších dvanáct let jako pěšák,“ říká Američan.

Nejmladší ze skupiny je Steve. Na rozdíl od obou kolegů nemá vojenské zkušenosti. Byl ale rozhodnutý nabídnout své technické dovednosti. I ty se ukrajinské armádě hodí. „Jsem tu týden a půl a věnuji se hlavně opravování aut. Jsem mechanik a z domova mám certifikaci na opravu obrněných vozidel,“ vypráví. Identita všech dobrovolníků byla z bezpečnostních důvodů pozměněna.

Evropská podpora nestačí

Ukrajinská generalita spočítala, že na vyhnání Rusů by potřebovala tisíc děl, dvě stě raketových systémů, pět set tanků a dva tisíce dalších obrněnců. V takovém množství ale dodávky zdaleka nepřicházejí, a tak nastupuje improvizace. Velmi se osvědčilo opravovat ukořistěnou nebo opuštěnou ruskou výzbroj. Na ni místní vojáci výcvik mají.

Opravit ukořistěné zbraně a poslat je zpátky do boje proti bývalým majitelům je otázkou hodin, nejdéle dní. „Právě jsme opravili bojové opravárenské vozidlo, které jsme dostali od našich ochotných sousedů, od našich protivníků z Ruské federace,“ říká velitel opravárenské jednotky Andrej Makarenko.

V dílně nedaleko fronty pracují civilisté. Ruské bombardování donutilo servisy zavřít, a tak vojáci nabídli dočasnou práci. Přes ukrajinský postup na jižní frontě, který v minulých dnech osvobodil desítku vesnic, bude nejspíš práce pro armádu ještě dost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...