Na Donbasu padl první český dobrovolník. Jeho tělo převážejí do Charkovské oblasti

„Mohu potvrdit, že na ukrajině zemřel český občan,“ řekl Lipavský s tím, že nemůže dodat další informace, protože okolnosti ministerstvo prověřuje. „Náš zastupitelský úřad v Kyjevě se situací zabývá,“ uvedl a dodal, že ministerstvo je v kontaktu jak s úřady, tak se snaží kontaktovat rodinu muže v Česku. Podle něj by tělo dobrovolníka mělo být převezeno zítra do Charkovské oblasti. Další podrobnosti podle něj zatím nelze poskytnout. 

Podotkl, že se událost řeší standardním způsobem. Ministerstvo zahraničí v tuto chvíli podle něj neví, kolik lidí nyní na Ukrajině bojuje v řadách dobrovolníků. „Je to otázka spíše na ministerstvo obrany, kde probíhá určitý proces,“ zmínil a dodal, že určité povědomí například o novinářích či humanitárních pracovníků ministerstvo má. Pro běžné občany platí stále varování před cestou na Ukrajinu.  

„Stále platí, že se lidé mohou hlásit do databáze DROZD a potom tu informaci máme,“ uvedl s tím, že hraniční přechody fungují, i když je země ve válce. „Zastupitelské úřady jsou schopny pomáhat s tím, aby se případně lidé mohli vrátit zpět do České republiky.“

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vyjádřila soustrast rodině a blízkým a dodala, že dobrovolník na Ukrajině vykonal hrdinský čin. „Určitě by se na něj zapomenout nemělo,“ podotkla.

Ruská tisková agentura TASS v sobotu napsala, že Rusové zničili shromaždiště „zahraničních žoldnéřů“ u Charkova.

Pomáhal na řadě míst

První informaci zveřejnila na svém Facebooku novinářka a fotografka Lenka Klicperová, která v minulých dnech byla na Donbasu pracovně. Podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó na Ukrajině se český dobrovlník jmenoval Michal J. a šlo o muže, který se do pomoci Ukrajině zapojil již před několika měsíci. „Pomáhal na řadě míst, včetně severní a západní Ukrajiny,“ uvedl Szántó s tím, že podle zdrojů, které jsou k dispozici, zemřel během hlídky.

„V rámci tvrdých bojů měl být v té chvíli v zákopech a na místo, kde byl, dopadl minometný granát,“ uvedl Szántó a dodal, že Čech působil v rámci dobrovolnické jednotky. Posléze se potvrdilo, že jde o pluk Karpatská Sič.

Na Ukrajině působil dobrovolník nejen jako voják. „Od začátku války se Michal snažil poskytovat humanitární pomoc lidem,“ uvedl člen pluku Karpatská Sič Vitalij. Čech například sbíral střepiny, které dražil. Za peníze pak kupoval pomoc potřebným. S jeho kolegy natáčel před pár dny i štáb České televize. „Každý den tady čelíme nějaké menší nebo větší ruské ofenzivě a osobně říkám, že nevím, jak dlouho to budeme ještě schopni vydržet,“ říká další dobrovolník z Česka Matěj. Celkem pět Čechů jednotku za poslední týden opustilo.

Také spolupracovník ČT Tomáš Vlach se s Michalem J. osobně setkal. „Potkali jsme se na přelomu dubna a března na nádraží ve Lvově, kdy vykonával dobrovolnickou humanitární činnost,“ uvedl Vlach s tím, že dobrovolník měl tehdy za sebou část vojenského výcviku na základně v Javorivě, kde strávil jeden až dva týdny.

„Tam se dostal, aniž by za sebou měl výcvik v české armádě nebo někde jinde. Byl z výcviku ukrajinské armády rozčarován, říkal, že ten výcvik není dostatečný na frontě. Například ohledně střeleb je na to riziko nepřipraví,“ uvedl Vlach s tím, že dobrovolník poté výcvik opustil a šel pracovat jako humanitární pracovník. 

Později se podle něj Čech dostal k jednotce do Charkova. „Snažil se domluvit o vstupu do jednotky bez toho, aniž by měl ten vojenský výcvik, takže v podstatě šlo vstoupit do ukrajinského jednotky – byť nebyla součástí ozbrojených sil Ukrajiny, byla to zřejmě součást nějaké teritoriální obrany – bez výcviku,“ podotkl.  Zmínil však, že z řad cizinců se objevovala různá škála lidí, od těch bez zkušeností až k lidem, kteří měli za sebou službu v armádě, třeba i výcvik cizinecké legie, či lidé specializující se na boje ve městech.

Zahraniční bojovníci

Podle informací Hradu z 11. května prezident Miloš Zeman povolil vstup do ukrajinských ozbrojených sil 103 Čechům. Dalším dvěma stovkám žádostí nevyhověl. Premiér Petr Fiala (ODS) se na začátku března se Zemanem dohodl, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí.

Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi od 24. února, zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu. Koncem března se objevily snímky, které některé z nich zachytili v Irpini u Kyjeva.

Odhadnout, kolik lidí bojuje na Ukrajině, se podle Vlacha nedá. „Ti lidé jsou velice opatrní na jakýkoliv kontakt s novináři, nechtějí se sami zveřejňovat nebo vystupovat v médiích,“ řekl s tím, že ani ukrajinská armáda nezveřejňuje, co se děje na frontách.  

Lidé se základním výcvikem

Redaktorka Deníku N Petra Procházková podotkla, že na frontě jsou lidé, kteří mají poměrně značné profesionální zkušenosti z armády, ale i lidé, kteří mají základní výcvik. Mohou se tam však objevit i osoby, které se na Ukrajinu vypraví individuálně a bez jakéhokoliv výcviku.

„Testování není tak přísné a podrobné,“ podotkla s tím, že se předpokládá psychické odolnosti. „Ale to nezjistíte v té rychlosti, v jaké nábory probíhají,“ zmínila s tím, že samozřejmě jsou podrobeni otázkám či slovnímu testu a když je zjištěno, že nemají žádnou přípravu, tak do dobrovolnické mise přijati nejsou.  

Podle posledních odhadů se téměř polovina dobrovolníků z Ukrajiny vrátí, protože nezvládnou situaci psychicky. „Část lidí nemusí být úplně připravená a pak to vidíme i v těch rozhovorech i s některými i jinými cizinci – jsou otřeseni, že situaci nezvládají. Co vidí, je poznamená, nejsou schopni se těch bojů účastnit,“ podotkla. 

Zmínila také zkušenost s Ukrajinci, kteří byli v Česku a když začala válka, tak se přihlásili také jako dobrovolníci do bojů do teritoriální obrany. Šlo například o vysokoškolské učitele. „Ukázalo se, že pokud to není nutné, ani ukrajinská strana tyto lidi nenasazuje do prvních linií – protože tam jsou k ničemu a neobstojí,“ uvedla s tím, že nyní má Ukrajina velké ztráty – až stovky lidí denně „A zřejmě dojde na to, že i tito lidé budou nasazováni do předních liní, což by mohlo navýšit ztráty,“ uvedla. 

Dodala, že je tu ještě velké nebezpečí, které potvrdil vývoj posledních dnů. „Pokud by padli do zajetí na ruské straně, tak víme, že už padly tři rozsudky smrti v takzvané republice DNR, takže s lidmi, kteří nejsou občané Ukrajiny, bude nakládáno v zásadě jinak než s těmi, kteří jsou příslušníci ukrajinské armády a mají ukrajinské pasy,“ podotkla.