Na Donbasu padl první český dobrovolník. Jeho tělo převážejí do Charkovské oblasti

Nahrávám video

Na Donbasu ve válce Ruska s Ukrajinou v pátek padl první český dobrovolník, který se zapojil do pomoci ukrajinským ozbrojeným silám. České televizi informaci potvrdil pluk Karpatská Sič, za který Čech bojoval jižně od Izjumu. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že muž přišel o život v pátek. Další okolnosti ministerstvo zjišťuje.

„Mohu potvrdit, že na ukrajině zemřel český občan,“ řekl Lipavský s tím, že nemůže dodat další informace, protože okolnosti ministerstvo prověřuje. „Náš zastupitelský úřad v Kyjevě se situací zabývá,“ uvedl a dodal, že ministerstvo je v kontaktu jak s úřady, tak se snaží kontaktovat rodinu muže v Česku. Podle něj by tělo dobrovolníka mělo být převezeno zítra do Charkovské oblasti. Další podrobnosti podle něj zatím nelze poskytnout. 

Podotkl, že se událost řeší standardním způsobem. Ministerstvo zahraničí v tuto chvíli podle něj neví, kolik lidí nyní na Ukrajině bojuje v řadách dobrovolníků. „Je to otázka spíše na ministerstvo obrany, kde probíhá určitý proces,“ zmínil a dodal, že určité povědomí například o novinářích či humanitárních pracovníků ministerstvo má. Pro běžné občany platí stále varování před cestou na Ukrajinu.  

„Stále platí, že se lidé mohou hlásit do databáze DROZD a potom tu informaci máme,“ uvedl s tím, že hraniční přechody fungují, i když je země ve válce. „Zastupitelské úřady jsou schopny pomáhat s tím, aby se případně lidé mohli vrátit zpět do České republiky.“

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vyjádřila soustrast rodině a blízkým a dodala, že dobrovolník na Ukrajině vykonal hrdinský čin. „Určitě by se na něj zapomenout nemělo,“ podotkla.

Ruská tisková agentura TASS v sobotu napsala, že Rusové zničili shromaždiště „zahraničních žoldnéřů“ u Charkova.

Pomáhal na řadě míst

První informaci zveřejnila na svém Facebooku novinářka a fotografka Lenka Klicperová, která v minulých dnech byla na Donbasu pracovně. Podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó na Ukrajině se český dobrovlník jmenoval Michal J. a šlo o muže, který se do pomoci Ukrajině zapojil již před několika měsíci. „Pomáhal na řadě míst, včetně severní a západní Ukrajiny,“ uvedl Szántó s tím, že podle zdrojů, které jsou k dispozici, zemřel během hlídky.

„V rámci tvrdých bojů měl být v té chvíli v zákopech a na místo, kde byl, dopadl minometný granát,“ uvedl Szántó a dodal, že Čech působil v rámci dobrovolnické jednotky. Posléze se potvrdilo, že jde o pluk Karpatská Sič.

Na Ukrajině působil dobrovolník nejen jako voják. „Od začátku války se Michal snažil poskytovat humanitární pomoc lidem,“ uvedl člen pluku Karpatská Sič Vitalij. Čech například sbíral střepiny, které dražil. Za peníze pak kupoval pomoc potřebným. S jeho kolegy natáčel před pár dny i štáb České televize. „Každý den tady čelíme nějaké menší nebo větší ruské ofenzivě a osobně říkám, že nevím, jak dlouho to budeme ještě schopni vydržet,“ říká další dobrovolník z Česka Matěj. Celkem pět Čechů jednotku za poslední týden opustilo.

Také spolupracovník ČT Tomáš Vlach se s Michalem J. osobně setkal. „Potkali jsme se na přelomu dubna a března na nádraží ve Lvově, kdy vykonával dobrovolnickou humanitární činnost,“ uvedl Vlach s tím, že dobrovolník měl tehdy za sebou část vojenského výcviku na základně v Javorivě, kde strávil jeden až dva týdny.

„Tam se dostal, aniž by za sebou měl výcvik v české armádě nebo někde jinde. Byl z výcviku ukrajinské armády rozčarován, říkal, že ten výcvik není dostatečný na frontě. Například ohledně střeleb je na to riziko nepřipraví,“ uvedl Vlach s tím, že dobrovolník poté výcvik opustil a šel pracovat jako humanitární pracovník. 

Později se podle něj Čech dostal k jednotce do Charkova. „Snažil se domluvit o vstupu do jednotky bez toho, aniž by měl ten vojenský výcvik, takže v podstatě šlo vstoupit do ukrajinského jednotky – byť nebyla součástí ozbrojených sil Ukrajiny, byla to zřejmě součást nějaké teritoriální obrany – bez výcviku,“ podotkl.  Zmínil však, že z řad cizinců se objevovala různá škála lidí, od těch bez zkušeností až k lidem, kteří měli za sebou službu v armádě, třeba i výcvik cizinecké legie, či lidé specializující se na boje ve městech.

Nahrávám video

Zahraniční bojovníci

Podle informací Hradu z 11. května prezident Miloš Zeman povolil vstup do ukrajinských ozbrojených sil 103 Čechům. Dalším dvěma stovkám žádostí nevyhověl. Premiér Petr Fiala (ODS) se na začátku března se Zemanem dohodl, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí.

Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi od 24. února, zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu. Koncem března se objevily snímky, které některé z nich zachytili v Irpini u Kyjeva.

Odhadnout, kolik lidí bojuje na Ukrajině, se podle Vlacha nedá. „Ti lidé jsou velice opatrní na jakýkoliv kontakt s novináři, nechtějí se sami zveřejňovat nebo vystupovat v médiích,“ řekl s tím, že ani ukrajinská armáda nezveřejňuje, co se děje na frontách.  

Lidé se základním výcvikem

Redaktorka Deníku N Petra Procházková podotkla, že na frontě jsou lidé, kteří mají poměrně značné profesionální zkušenosti z armády, ale i lidé, kteří mají základní výcvik. Mohou se tam však objevit i osoby, které se na Ukrajinu vypraví individuálně a bez jakéhokoliv výcviku.

„Testování není tak přísné a podrobné,“ podotkla s tím, že se předpokládá psychické odolnosti. „Ale to nezjistíte v té rychlosti, v jaké nábory probíhají,“ zmínila s tím, že samozřejmě jsou podrobeni otázkám či slovnímu testu a když je zjištěno, že nemají žádnou přípravu, tak do dobrovolnické mise přijati nejsou.  

Podle posledních odhadů se téměř polovina dobrovolníků z Ukrajiny vrátí, protože nezvládnou situaci psychicky. „Část lidí nemusí být úplně připravená a pak to vidíme i v těch rozhovorech i s některými i jinými cizinci – jsou otřeseni, že situaci nezvládají. Co vidí, je poznamená, nejsou schopni se těch bojů účastnit,“ podotkla. 

Zmínila také zkušenost s Ukrajinci, kteří byli v Česku a když začala válka, tak se přihlásili také jako dobrovolníci do bojů do teritoriální obrany. Šlo například o vysokoškolské učitele. „Ukázalo se, že pokud to není nutné, ani ukrajinská strana tyto lidi nenasazuje do prvních linií – protože tam jsou k ničemu a neobstojí,“ uvedla s tím, že nyní má Ukrajina velké ztráty – až stovky lidí denně „A zřejmě dojde na to, že i tito lidé budou nasazováni do předních liní, což by mohlo navýšit ztráty,“ uvedla. 

Dodala, že je tu ještě velké nebezpečí, které potvrdil vývoj posledních dnů. „Pokud by padli do zajetí na ruské straně, tak víme, že už padly tři rozsudky smrti v takzvané republice DNR, takže s lidmi, kteří nejsou občané Ukrajiny, bude nakládáno v zásadě jinak než s těmi, kteří jsou příslušníci ukrajinské armády a mají ukrajinské pasy,“ podotkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina v noci zasáhla ropné zařízení v Samarské oblasti, Rusko útočilo na přístav

Ukrajinské síly v noci na pondělí zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti, napsal server The Kyiv Independent s odkazem na zdroje, které monitorují průběh války. Server ovšem upozornil, že informaci nemohl nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany píše, že v noci útočilo na objekty přístavní infrastruktury v Oděské oblasti na Ukrajině. Podle tvrzení resortu byl zasažen sklad, kde se přechovávala odpalovací zařízení protilodních raketových systémů Neptun. Ukrajina hlásí po zásazích mrtvé i raněné v různých oblastech.
08:35Aktualizovánopřed 8 mminutami

USA navrhly obnovu prodeje ruského plynu do EU. Podle Moskvy to zatím není možné

Spojené státy navrhly při zářijových jednáních v Moskvě a Kyjevě obnovu dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu na území Ukrajiny, napsal The Wall Street Journal s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů z USA a některých evropských zemí včetně Ukrajiny. Prodeje by se podle návrhu uskutečňovaly přes americké zprostředkovatele. Podle Moskvy je plán na obnovu prodeje plynu do EU v současnosti nerealizovatelný.
před 40 mminutami

Mrazáky v lucemburských, belgických a švédských supermarketech zasáhl kyberútok

Desítky supermarketů v Belgii a Lucembursku mají kvůli kybernetickému útoku problémy s mrazáky a lednicemi. Napsala to agentura Belga, podle níž se to týká řetězců firem Ahold Delhaize, Carrefour či Spar. Také chladící zařízení v některých obchodech ve Švédsku zasáhl kybernetický útok, píše server listu Dagens Nyheter. Věc vyšetřuje švédské centrum kybernetické bezpečnosti.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Aplikace pro varování civilistů na Ukrajině a v Rusku čelily kyberútokům

Ukrajinská aplikace, která předává civilnímu obyvatelstvu varování před údery ze vzduchu, čelila v neděli kybernetickému útoku, sdělilo podle agentur ukrajinské vojenské letectvo. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace později napsalo, že i jeho aplikace pro varování obyvatelstva čelila masivnímu kybernetickému útoku.
07:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharskou prezidentkou zůstane Jotovová

Úřadující hlava státu Ilijana Jotovová zvítězila v nedělním druhém kole prezidentských voleb v Bulharsku. Získala 57,6 procenta hlasů, vyplývá z úplných výsledků ústřední volební komise zveřejněných v pondělí. K volbám přišla méně než čtvrtina voličů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Floridě se zřítilo soukromé letadlo. Všech devět lidí na palubě zahynulo

Na Floridě v okrese Palm Beach se v neděli zřítilo soukromé letadlo s devíti lidmi na palubě, spadlo do obytné čtvrti a po dopadu explodovalo. Všech devět lidí na palubě zahynulo, oznámil americký ministr dopravy Sean Duffy, který neštěstí označil za strašlivou tragédii. Stroj typu Learjet 60 letěl z mezinárodního letiště Austin-Bergstrom v Texasu a mířil na Bahamy, napsala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrumpovy spory s Kanadou dopadají před volbami na obyvatele Michiganu

Volby do Kongresu mohou ovlivnit některé nepopulární kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, jako jsou třeba jeho spory se sousední Kanadou. Zhoršující se vztahy se severním sousedem těžce nesou například lidé v Michiganu, kde je americko-kanadská ekonomika vzájemně provázaná. Tamní republikáni se proto snaží od prezidentových kroků v této oblasti distancovat. Pokud Trumpova politika zůstane delší dobu bez změny, může to ohrozit na 180 tisíc kanadských pracovních míst. Politici v Ottawě však mají podporu společnosti, aby nátlaku z USA neustupovali, a negativa pociťují lidé na obou stranách hranice.
před 7 hhodinami

Bývalí předsedové polského ústavního soudu podpořili změny ve vedení

Čtyři bývalí předsedové polského ústavního soudu podpořili změny ve vedení této instituce, jak se je snaží prosadit soudci jmenovaní současným parlamentem. Označili je za jedinou schůdnou cestu k vyřešení dlouhodobé krize kolem ústavního soudu. Informovala o tom agentura PAP, která se odvolává na jejich společné prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.