Zelenskyj opět předvedl rošádu k odlákání pozornosti, míní ukrajinistka

Nahrávám video
Události, komentáře: Změny v ukrajinské vládě
Zdroj: ČT24

Konec ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby a dalších členů tamního kabinetu není první případ, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj přikročil ke změnám ve vládě, upozornila ukrajinistka Lenka Víchová ve středečních Událostech, komentářích. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského byl Kuleba vynikající vyjednavač. Ale ukrajinská vláda potřebuje „novou energii“, prohlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). O situaci na Ukrajině hovořil i bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý.

„Když potřebuje odvést pozornost, tak udělá takovou rošádu,“ domnívá se Víchová. O změně ve vládě se již hovořilo delší dobu, upozornila.

Sama větší význam přikládá odvolání šéfa energetické společnosti Ukrenergo, které se setkalo s velmi negativním ohlasem ze strany profesní i široké veřejnosti. Rezignace ve vládě podle ní měly za cíl „zamíchat kartami“ a ukázat, že odvolání šéfa společnosti Ukrenerho není jediná změna.

Pekarová Adamová změny v ukrajinské vládě vnímá způsobem, že tamní vedení potřebuje novou energii. To je podle ní „lidsky pochopitelné“, protože situace v zemi je podle ní velmi náročná.

„Argumenty jsou, že se někdo unavil,“ odmlčela se Víchová. „Možná nejvíc unavený by měl být Zelenskyj nebo jeho tým pěti, šesti manažerů. Případně (vedoucí prezidentské kanceláře Andrij) Jermak, který na ukrajinskou společnost působí toxicky,“ prohlásila ukrajinistka. Tamní společnost i opozice podle ní vyzývají Zelenského, aby se od těchto lidí oprostil.

Autentický Kuleba

„Signál má pravděpodobně ubezpečit Ukrajince, že je možná změna na bojišti i ve vládě,“ zamyslel se Landovský.

Dmytro Kuleba podle něj ve funkci hodně prožil, byl autentický a naprosto vynikající vyjednavač, který dokázal zprostředkovat zkušenost z rusko-ukrajinského konfliktu.

Kritický podzim

Politická rozhodnutí poslední doby nebyla přijatelná pro některé ministry a ti se rozhodli odejít, míní Šedivý. Podle něj přichází kritická doba a odcházející politici „u toho nechtěli být, nebo je u toho nechtěl mít prezident Zelenskyj“.

„Načasování změny ve vládě čtu tak, že Ukrajinci jsou si vědomi toho, že v listopadu situaci ovlivní prezidentské volby ve Spojených státech,“ sdělila Pekarová Adamová a upozornila, že Kyjev očekává nejhorší zimu od začátku války, protože Rusko útočí na energetickou infrastrukturu.

Šedivý podotkl, že do rozhodování ukrajinské armády zasahuje politika. „Za tím mohl být neúspěch v loňském roce i to, co se momentálně odehrává v Kursku. Je důležité, aby armáda měla hlavní slovo v plánování operací a jejich zajišťování,“ zdůraznil generál ve výslužbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...