Zelenskyj opět předvedl rošádu k odlákání pozornosti, míní ukrajinistka

Nahrávám video

Konec ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby a dalších členů tamního kabinetu není první případ, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj přikročil ke změnám ve vládě, upozornila ukrajinistka Lenka Víchová ve středečních Událostech, komentářích. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského byl Kuleba vynikající vyjednavač. Ale ukrajinská vláda potřebuje „novou energii“, prohlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). O situaci na Ukrajině hovořil i bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý.

„Když potřebuje odvést pozornost, tak udělá takovou rošádu,“ domnívá se Víchová. O změně ve vládě se již hovořilo delší dobu, upozornila.

Sama větší význam přikládá odvolání šéfa energetické společnosti Ukrenergo, které se setkalo s velmi negativním ohlasem ze strany profesní i široké veřejnosti. Rezignace ve vládě podle ní měly za cíl „zamíchat kartami“ a ukázat, že odvolání šéfa společnosti Ukrenerho není jediná změna.

Pekarová Adamová změny v ukrajinské vládě vnímá způsobem, že tamní vedení potřebuje novou energii. To je podle ní „lidsky pochopitelné“, protože situace v zemi je podle ní velmi náročná.

„Argumenty jsou, že se někdo unavil,“ odmlčela se Víchová. „Možná nejvíc unavený by měl být Zelenskyj nebo jeho tým pěti, šesti manažerů. Případně (vedoucí prezidentské kanceláře Andrij) Jermak, který na ukrajinskou společnost působí toxicky,“ prohlásila ukrajinistka. Tamní společnost i opozice podle ní vyzývají Zelenského, aby se od těchto lidí oprostil.

Autentický Kuleba

„Signál má pravděpodobně ubezpečit Ukrajince, že je možná změna na bojišti i ve vládě,“ zamyslel se Landovský.

Dmytro Kuleba podle něj ve funkci hodně prožil, byl autentický a naprosto vynikající vyjednavač, který dokázal zprostředkovat zkušenost z rusko-ukrajinského konfliktu.

Kritický podzim

Politická rozhodnutí poslední doby nebyla přijatelná pro některé ministry a ti se rozhodli odejít, míní Šedivý. Podle něj přichází kritická doba a odcházející politici „u toho nechtěli být, nebo je u toho nechtěl mít prezident Zelenskyj“.

„Načasování změny ve vládě čtu tak, že Ukrajinci jsou si vědomi toho, že v listopadu situaci ovlivní prezidentské volby ve Spojených státech,“ sdělila Pekarová Adamová a upozornila, že Kyjev očekává nejhorší zimu od začátku války, protože Rusko útočí na energetickou infrastrukturu.

Šedivý podotkl, že do rozhodování ukrajinské armády zasahuje politika. „Za tím mohl být neúspěch v loňském roce i to, co se momentálně odehrává v Kursku. Je důležité, aby armáda měla hlavní slovo v plánování operací a jejich zajišťování,“ zdůraznil generál ve výslužbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 58 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...