Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba podal demisi, oznámil ve středu předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Poslanci zároveň ve středu formálně schválili rezignaci vicepremiérky pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhy Stefanišynové a dalších tří ministrů. Naopak nepodpořili odchod další místopředsedkyně vlády a současně ministryně pro reintegraci okupovaných území Iryny Vereščukové, píše server Ukrajinska pravda. Kulebově demisi se zatím parlament nevěnoval.
Po zemětřesení v ukrajinské vládě končí i šéf diplomacie Kuleba
Horizont ČT24: Rezignace Dmytra Kuleby (zdroj: ČT24)
„Nejvyšší rada (ukrajinský parlament) obdržela rezignační dopis od Dmytra Kuleby, ministra zahraničních věcí Ukrajiny,“ uvedl Stefančuk. Dodal, že parlament se bude demisi věnovat na jednom z příštích plenárních zasedání. Podle Reuters by rada mohla o rezignacích hlasovat ještě ve středu. Hlasování je podle agentury v podobných případech obvykle považováno za formalitu.
Kuleba je členem vládní strany Služebník lidu. Jeho otec kdysi působil jako velvyslanec v Česku. Kuleba se v diplomacii pohyboval od roku 2003, od srpna 2019 do března 2020 byl vicepremiérem pro evropské záležitosti. Post ministra zahraničí zastával od března 2020, kdy se stal ve 38 letech nejmladším šéfem diplomacie v ukrajinské historii. Zároveň je členem ukrajinské rady národní bezpečnosti a obrany.
Po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se Kuleba snažil přesvědčovat představitele zejména západních zemí, aby napadené zemi dodaly vojenské prostředky, které Kyjev potřebuje proti ruské armádě.
Opakovaně vyzýval také třeba africké země, aby se vzdaly neutrálního postoje v konfliktu a poskytly Ukrajině diplomatickou podporu. V poslední době orodoval za povolení k zásahům západními zbraněmi proti legitimním vojenským cílům v Rusku.
„Vždy jste se na něj mohli spolehnout. Obecně ho pokládám za jednoho z nejlepších ministrů zahraničí v historii Ukrajiny. Nevím, proč rezignoval, ale jeho rozhodnutí respektuji,“ prohlásil předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko.
Spory s Varšavou
Podle agentury AFP fungování Kulebova ministerstva nedávno kritizoval vysoce postavený ukrajinský zdroj. Napětí mezi Ukrajinou a Polskem navíc vyvolalo Kulebovo prohlášení z letošního srpna o historických rozdílech mezi Kyjevem a Varšavou.
Pozdvižení vyvolalo zejména Kulebovo tvrzení, že během takzvané akce Visla, při níž bylo v roce 1947 násilně přesídleno více než 140 tisíc Ukrajinců z jihovýchodu na severozápad Polska, bylo ukrajinské obyvatelstvo vyhnáno z „ukrajinských území“.
Ukrajinista David Svoboda prohlásil, že jedním z důvodů, proč Kuleba odešel z pozice ministra, je vliv šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. „Je to muž, který je opředen několika mýty, které pro něj nevyznívají nijak dobře,“ řekl odborník.
„Tvrdí se, že Jermak na Kulebu dlouhodobě sočí, že je mezi nimi řevnivost. Poslední záminkou mohlo být Kulebovo vystoupení v polském Olštýně,“ dodal Svoboda.
„Kuleba byl poměrně oblíbený, samozřejmě nastoupil do funkce za jiné situace, než ho potom zastihla. Jednání s NATO, Evropskou unií a v poslední době o zrušení zákazu používání západních zbraní na ruském území zkrátka nejsou tak úplně rychlá a úspěšná, jak by si Zelenskyj a možná i část ukrajinské společnosti představovala,“ hodnotí redaktorka Deníku N Petra Procházková.
Zpravodajka Petra Procházková k rezignaci Dmytra Kuleby (zdroj: ČT24)
Kulebův nástupce
Novým ministrem zahraničí se podle stejného zdroje stane Kulebův zástupce Andrij Sybiha a ministra životního prostředí vystřídá nynější náměstkyně ministra energetiky Svitlana Hrynčuková.
Ani podle Svobody s novým ministem zahraničí nepřijde zlepšení vztahů se západními partnery. V souvislosti se Syhibou zmínil, že je „velmi blízký Andreji Jermakovi“.
„Zlé jazyky – nejen v případě Kulebovy demise – tvrdí, že Jermak využívá nehybnosti a paralýzy běžného politického života po čas války a obsazuje klíčové pozice svými věrnými. Nevyznívá to příliš lichotivě, ale nemohu to jako pozorovatel tamního dění zamlčet,“ prohlásil Svoboda.
Změny v ukrajinském politice
Kulebova demise následuje poté, co v úterý ukrajinští ministři strategického průmyslu, spravedlnosti a ochrany životního prostředí nabídli své demise. Žádost o odvolání podaly také místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Stefanišynová a další vicepremiérka Vereščuková.
Vereščuková uvedla, že se stane zástupkyní šéfa prezidentské kanceláře, v rámci ní bude mít na starosti sociální politiku. Ministerstvo pro reintegraci okupovaných území zanikne a jeho agenda přejde k ministerstvu pro místní rozvoj, jehož šéfem bude jmenován Oleksij Kuleba, dosavadní zástupce šéfa prezidentské kanceláře.
Předseda poslaneckého klubu vládní strany Služebník lidu Davyd Arachamijarovněž uvedl, že exministr Kamyšin se stane prezidentovým poradcem pro strategická odvětví a jeho křeslo v kabinetu převezme šéf zbrojovky Ukroboronprom Herman Smetanin.
Ze šéfa fondu státního majetku Vitalije Kovala má být nový šéf resortu zemědělství. Stávající náměstkyně ministra obrany Natalija Kalmykovová má být ministryní pro záležitosti veteránů, ministrem kultury Mykola Točynskyj, ministrem mládeže a sportu Matvij Bidnyj.
Nečekané demise
„Všechny demise přišly pro řadu pozorovatelů nečekaně, nevedla se o nich žádná větší debata, ani tomu nepředcházelo něco konkrétního, na co by šlo tyto demise navázat. Prezident má snahu ukázat, že je tím aktérem, který rozhoduje, a demonstrovat, že skutečně vykonává funkci hlavy státu, k níž patří i personální otázky. Na Ukrajině totiž může narůstat únava a nespokojenost s fungováním státu,“ míní analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Připomněl také otázku načasování – Zelenskyj příští týden míří do Spojených států na schůzi Valného shromáždění OSN, kde bude jednat s řadou západních státníků a může být podle Šíra konfrontován s určitými očekáváními.
Expert Jan Šír ke změnám v ukrajinské vládě (4. září 2024) (zdroj: ČT24)
Zelenskyj mluví o nové energii
Zelenskyj ve středu médiím k rozsáhlé obměně kabinetu sdělil, že země se neobejde bez nové síly. „Dnes potřebujeme novou energii,“ řekl. Změny mají vládu posílit, jak to Ukrajina potřebuje, uvedl v úterním nočním projevu. „Podzim bude pro Ukrajinu extrémně důležitý. A naše státní instituce by měly být nastaveny tak, aby Ukrajina dosáhla výsledků, které potřebujeme – pro všechny z nás,“ citovala agentura Reuters Zelenského.
Předseda poslaneckého klubu vládní strany Služebník lidu Davyd Arachamija v úterý na sociální síti Telegram napsal, že vládu čeká zásadní restart a že obměnou projde více než polovina kabinetu. Ukrajinská média očekávají, že jmenování nových vládních představitelů začne ve čtvrtek.
„Osobně si myslím, že Zelenskyj je prostě velmi dynamický prezident a Ukrajina je nyní v extrémně těžké situaci jak na frontové linii, tak i v domácí politice, čeká ji opravdu velmi těžká zima. Denně vidíme další a další (ruské) útoky na vojenské i strategické cíle. A Zelenskyj musí něco udělat, přesvědčit veřejné mínění, že nesedí se složenýma rukama a že dělá něco, aby situaci zlepšil, nebo alespoň aby se nezhoršovala,“ soudí Procházková.
Ukrajina, která se od roku 2014 brání ruské agresi a od února 2022 čelí plnohodnotné invazi Moskvy, se nachází ve složité situaci. Ruské jednotky na Donbasu i přes odpor Ukrajinců postupují. Naopak ukrajinským silám se v srpnu podařil výpad na ruské území, kde ovládly část příhraničí v Kurské oblasti.
Prezident podle listu Ukrajinska pravda také odvolal z funkce zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Rostyslava Šurmu. Deník už v úterý napsal, že v rámci rozsáhlých vládních změn z funkce odejde také Kuleba, ale premiér Denys Šmyhal v úřadu zůstane.
Podle Procházkové se nejspíš hýbala židle i pod Šmyhalem, jak spekulovala ukrajinská média, nejužší prezidentův tým ale zřejmě došel k závěru, že by šlo o příliš radikální změnu.
Předchozí odchody
Změny výrazných tváří na klíčových místech jsou pro zemi čelící ruské invazi vždy náročné. Loni v září odešel po sérii korupčních skandálů v resortu ministr obrany Oleksij Reznikov.
Letos v únoru pak vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného nahradil Oleksandr Syrskyj, velitel obrany Kyjeva z počátku ruské agrese.
A třeba minulý týden Zelenskyj odvolal velitele letectva Mykolu Oleščuka krátce poté, co Ukrajina přišla o jednu z prvních dodaných amerických stíhaček F-16 i o pilota, který zahynul při odvracení ruského útoku.
