Dmytro Kuleba strana 4 z 5

Ukrajinští představitelé i vojáci požadují více zbraní, aby se mohli lépe bránit ruské agresi proti své zemi. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že armáda potřebuje hlavně salvové raketomety. Takovou pomoc by mohly poskytnout například Spojené státy, jenže s největší pravděpodobností půjde o raketomety s dostřelem sedmdesát kilometrů, nikoliv delším, jak se spekulovalo. Další vojenskou pomoc mají USA brzy oznámit.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruský návrh na zrušení blokády přístavů výměnou za omezení sankcí za vydírání světového společenství. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko navrhl takový scénář s tím, že by poté mohly z ukrajinských černomořských přístavů odplout lodě s dodávkami obilí. Ve čtvrtek ruský úřad oznámil, že z přístavu v okupovaném Mariupolu už odplulo pět zahraničních lodí.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Kyjev pomýšlí na osvobození celé země. Ruský prezident Vladimir Putin se podle amerických výzvědných služeb připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině. V domě v Izjumu v Charkovské oblasti zničeném v březnu ruskými vojáky se našla těla 44 civilistů. V Charkovské oblasti bylo osvobozeno několik obcí, oznámil večer generální štáb ukrajinské armády. Bělorusko poslalo k ukrajinským hranicím speciální síly.

Ruské síly ve čtvrtek večer ostřelovaly Kyjev, uvedl starosta města Vitalij Klyčko. V centru města byl podle něj zasažen obytný dům. Zatím jsou informace o třech zraněných. Ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba prohlásil, že Rusové zaútočili na ukrajinskou metropoli řízenými střelami, a připomněl, že ve městě jsou právě na návštěvě generální tajemník OSN António Guterres a bulharský premiér Kiril Petkov. Guterres je v pořádku, ale v šoku.

Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik, Kreml přitom opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. NATO podle Lavrova „v podstatě vede válku s Ruskem“. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Moskva ztratila naději na odrazení světa od podpory Kyjeva.

Nejméně sedm set lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil starosta, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. V Makarivu našli podle radnice více než stovku zabitých civilistů. Rusko poskytlo dosud nejchmurnější hodnocení své invaze na Ukrajinu a popsalo „tragédii“ rostoucích ztrát vojáků a ekonomický dopad sankcí. V očekávání nové ruské ofenzivy se z Ukrajinou kontrolované části Donbasu evakuovalo jen vlakem na západ země více než 170 tisíc lidí.

Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině ve čtvrtek schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, informuje agentura Reuters. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřila mimo jiných Čína a Írán. Ukrajina přerušení ruského členství v Radě pro lidská práva přivítala. Váleční zločinci v tomto orgánu nemají co dělat, prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Je třeba počítat s tím, že Rusko může vést válku dlouhé měsíce, řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. Země Severoatlantické aliance proto poskytnou Ukrajině další zbraně mnoha různých typů. Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbrojní systémy nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě. USA mohou Ukrajině poskytnout vedle dosud dodávaných i nové zbraně, které umožní efektivní obranu před ruskou ofenzivou, řekl ministr zahraničí Antony Blinken. Rakousko vyhostí čtyři ruské diplomaty. Skupina G7 odsoudila ruské krutosti páchané na Ukrajincích.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Ruští vojáci podle ukrajinských úřadů opustili město Černihiv, v oblasti ale ještě zůstávají. Podle vedení Sumské oblasti se invazní jednotky stahují i z tohoto regionu. Ukrajinci po odchodu ruských vojáků našli už nejméně 410 zavražděných civilistů. Satelitní snímky z konce března ukazují příkop v Buče, kde se později našel masový hrob. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tato obvinění označil za „falešný útok“ na Moskvu a prohlásil, že jsou zinscenovaná. Rakety v noci dopadaly na Oděsu a Mykolajiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že ruská armáda se soustředí na Donbas a jih země.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov dorazil spolu s ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou do Varšavy, kde jednali se svými americkými protějšky. Se dvojicí ukrajinských ministrů se setkal i americký prezident Joe Biden. Ukrajina dostala od Spojených států další bezpečnostní přísliby. Šéf Bílého domu se rovněž setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Tomu řekl, že článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně bere jako posvátný závazek. Polsko má podle něj dostat další pomoc s uprchlíky. Večer pronesl hlavní projev, ve kterém zopakoval, že USA stojí pevně na straně Ukrajiny.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v pátek odmítl tvrzení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že je Ukrajina ochotna souhlasit se čtyřmi ze šesti ruských požadavků. Měla se údajně zříct členství v Severoatlantické alianci nebo uznat ruštinu za druhý státní jazyk. Ukrajinský ministr zahraničí ale zároveň ocenil tureckou pomoc při vyjednávání.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

Jednání mezi ukrajinskými a ruskými vyjednavači bude pokračovat v úterý. Do té doby byla vyhlášena technická pauza. Na Twitteru to napsal vrchní vyjednavač ukrajinské strany a poradce prezidenta Mychajlo Podoljak. Ukrajinci žádají příměří a stažení vojsk. Moskva tvrdí, že v posledních dnech došlo k výraznému pokroku v jednání, neupřesnila však, co to znamená. Ruský prezident Vladimir Putin také znovu telefonoval s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se ve čtvrtek setká s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na diplomatickém fóru v Turecku. Jednání potvrdily obě strany. Spojené státy mezitím odmítly přesun polských stíhaček na Ukrajinu přes americkou základnu a uvedly, že jsou proti jakémukoliv plánu, aby členské země NATO poskytly Kyjevu bojové letouny. Zároveň Polsku slíbily raketový systém Patriot. Velká Británie zvažuje, že okupované zemi pošle vedle tisíců protitankových střel také protiletecké zbraně Starstreak.

Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování ruské invaze na Ukrajinu. Prokurátor ICC Karim Khan v pondělí avizoval, že na Ukrajině mohly být podle předběžného zkoumání spáchány válečné zločiny i zločiny proti lidskosti. Záběry z Ukrajiny ukazují útoky na civilní cíle a spekuluje se také o použití vakuových bomb, které zakazují ženevské konvence.

Turecko zřejmě znemožní ruským válečným lodím plavbu ze Středozemního do Černého moře. Rusko poprvé přiznalo mrtvé ve vlastních řadách. Satelitní snímky ukazují dlouhý konvoj ruské techniky směřující ke Kyjevu. Moskva i Kyjev souhlasily s tím, že se vyjednávači sejdou na bělorusko-ukrajinských hranicích. Ukrajina podala na Rusko žalobu u mezinárodního soudu v Haagu, chce, aby nařídil zastavení invaze a mírová jednání. Ministři EU odsouhlasili další sankce. Mimořádně naléhavě se sejde Valné shromáždění OSN.

Ukrajinští a ruští vyjednávači se setkají bez předběžných podmínek na bělorusko-ukrajinských hranicích u řeky Pripjať, oznámila kancelář ukrajinského prezidenta na sociální síti. Na tomto jednání se telefonicky domluvili prezident Volodymyr Zelenskyj a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. V úspěch jednání s Rusy Zelenskyj podle svých slov příliš nevěří, ale je potřeba to zkusit.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi na území východní Ukrajiny mimo kontrolu Kyjeva, jejímž cílem má být zajištění míru. Prezident tak rozhodl krátce poté, co uznal nezávislost těchto regionů ovládaných osm let ruskými a místními ozbrojenci. Varoval Kyjev před ostřelováním oblasti s tím, že případně ponese odpovědnost za další krveprolití. Bojovníci z okupovaného Donbasu střelbu ze strany ukrajinské armády hlásí i v noci, armáda to popírá. Na žádost Ukrajiny se sešla Rada bezpečnosti OSN. Svět kroky Kremlu vesměs odsoudil.

Ruská bezpečnostní rada se vyslovila pro uznání nezávislosti povstaleckých „lidových republik“ na Donbasu. Podle prezidenta Vladimira Putina padne konečné rozhodnutí v této věci ještě během pondělí. Hlava Kremlu má vystoupit s televizním projevem. Rusko a Washington v zásadě souhlasí s konáním summitu na nejvyšší úrovni. Oznámil to v noci na pondělí Elysejský palác poté, co francouzský státník Emmanuel Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil jak s Putinem, tak s americkým prezidentem Joe Bidenem. Schůzka Putina a Bidena se však nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu.