Nejméně sedm set lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil starosta, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. V Makarivu našli podle radnice více než stovku zabitých civilistů. Rusko poskytlo dosud nejchmurnější hodnocení své invaze na Ukrajinu a popsalo „tragédii“ rostoucích ztrát vojáků a ekonomický dopad sankcí. V očekávání nové ruské ofenzivy se z Ukrajinou kontrolované části Donbasu evakuovalo jen vlakem na západ země více než 170 tisíc lidí.
V masových hrobech i jednotlivě, v Makarivu nedaleko Kyjeva zatím podle starosty našli 132 zabitých civilistů
Události: Válečný souhrn dne (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Válka na Ukrajině (duben 2022)
- 0:11
Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.
- 21:58
Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance".
- 21:10
Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.
Ruské jednotky podle gubernátora Dmytra Žyvyckého zcela opustily Sumskou oblast. Region ale stále není zcela bezpečný, pokračují například práce na jeho odminování, dodal. Také přístup do Sum je nadále značně komplikovaný a ve městě jsou v podstatě uvězněny mimo jiné tisíce zahraničních studentů. Gubernátor Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny Vitalij Kim agentuře Ukrinform řekl, že ani tam nejsou v podstatě žádní ruští vojáci, Rusové pouze ostřelují z dálky některá místní města.
Okupační jednotky se připravují k dalšímu útoku, během něj chtějí získat plnou kontrolu nad východními regiony Doněck a Luhansk, které jsou od roku 2014 částečně v držení Ruskem řízených a podporovaných separatistů. Dobytí Mariupolu je stále hlavním cílem ruských vojsk, uvedla ukrajinská armáda. Ruské prapory podle ní také blokují a bombardují severovýchodní město Charkov.
Představitelé Oděsy uvedli, že přístavní město na jihu Ukrajiny zasáhly raketové útoky. Ruské síly podle nich útok provedly z Černého moře, informovala BBC. „Byla zasažena zařízení infrastruktury v Oděské oblasti,“ napsali představitelé města na Telegramu. Mluvčí ruského ministerstva obrany následně uvedl, že rakety zničily „shromaždiště a výcvikové středisko zahraničních žoldnéřů u obce Krasnosilka severovýchodně od Oděsy“.
Invazní jednotky se přeskupují, na boj se cvičí i Bělorusové
Podle velení ukrajinské armády se na boje připravují i běloruské ozbrojené síly. Operační a bojová příprava probíhá na cvičištích po celé zemi, čtyři taktické skupiny se zapojily do úkolů na posílení ochrany ukrajinsko-běloruské hranice. Z území Běloruska Ukrajině i nadále hrozí raketové a letecké údery, dodává štáb. Zpravodajské informace podle něj naznačují, že v Bělorusku vznikají nové vojenské jednotky a soukromé skupiny složené z „dobrovolníků“. Ukrajinská armáda přiznává, že tato informace dosud nebyla ověřena.
Britské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly postoupily dále na jih od města Izjum, které zůstává pod jejich kontrolou. „Je to jeden z možných směrů ruského postupu. Znamenal by, že se bude prohlubovat obklíčení západního Donbasu, který je pod kontrolou ukrajinských sil,“ přiblížil zpravodaj ČT David Borek z Kyjeva.
Podle britské vojenské rozvědky se invazní síly zcela stáhly ze severní Ukrajiny do Běloruska a Ruska. Před dalším nasazením se musejí přeskupit a doplnit zásoby, jakýkoliv hromadný přesun na východ Ukrajiny tak lze předpokládat nejdříve za týden. „Jednotky, které se stahují z okolí Kyjeva, jsou velice pochroumané úspěšným ukrajinským bojem,“ řekl Borek.
Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova Rusko soustřeďuje své síly k mohutnému útoku. Federace „vyvodila závěry a změnila taktiku“ a nyní se zaměřuje na údery dlouhého dosahu ze vzduchu. Požádal proto o těžší a modernější zbraně, Ukrajina potřebuje systémy protivzdušné obrany, dělostřelectvo dlouhého dosahu, tanky a protilodní střely, uvedl Reznikov.
Ukrajinské úřady v očekávání nové ruské ofenzivy mezitím vyzývají obyvatele východní části země k opuštění domovů. „Evakuujte se! Šance zachránit sebe a svou rodinu před ruskou smrtí se každým dnem zmenšují,“ apeluje luhanský gubernátor Serhij Gajdaj. K odchodu žen, dětí a starších lidí vyzvaly i úřady na středovýchodě Ukrajiny v Dnipru.
Řada lidí tento apel vyslyšela. Jen vlakem se z části Donbasu, která je pod ukrajinskou kontrolou, evakuovalo na západ země více než 170 tisíc lidí. Provoz evakuační soupravy ale ohrožuje ruské ostřelování. V pátek dvě ruské rakety zasáhly nádraží v Kramatorsku, uvedla ukrajinská železniční společnost. Na stanici v tu chvíli čekaly na evakuaci tisíce civilistů. Ukrajinské úřady hlásí nejméně 30 obětí na životech, další desítky lidí byly zraněny.
Peskov přiznal značné ztráty
Z Ruska zatím zní hlasy nahlodávající obraz úspěšné „speciální vojenské operace“. Moskva již dříve přiznala, že její útok nepostupuje tak rychle, jak by chtěla, ale ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádřil lítost nad rostoucím počtem mrtvých. „Máme značné ztráty vojáků,“ řekl televizi Sky News. „Je to pro nás obrovská tragédie“.
Ruský předseda vlády Michail Mišustin zároveň uvedl, že federace čelí nejtěžší ekonomické situaci za posledních třicet let kvůli bezprecedentním západním sankcím.
Po nových restrikcích po zabíjení civilistů v Buče, které Západ široce odsoudil jako válečné zločiny, opět vyzvala Ukrajina spojence k další dodávce zbraní a sankcím vůči Rusku. „Ukrajina potřebuje zbraně, které jí poskytnou prostředky k vítězství na bojišti, a to bude nejsilnější možná sankce vůči Rusku,“ řekl ve čtvrtek pozdě večer ve videu prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinský prezident také uvedl, že situace v Borodjance – dalším městě severozápadně od Kyjeva dobytém od ruských sil – je „podstatně strašnější“ než v Buče. Video z Borodjanky ukázalo, jak se pátrací a záchranné týmy pomocí těžké techniky prohrabávají troskami zřícené budovy. Panují obavy, že v jejích troskách zůstaly pohřbeny stovky lidí.
„Město je mimořádně destruované. Bylo tvořeno, jako mnohá postsovětská města, paneláky, betonovými bytovými domy a některé z nich jsou totálně zničené. (…) Borodjanka patří s Irpiní, Bučou a Hostomelem mezi města, která jsou z hlediska válečné destrukce velice silně postižená,“ popsal Borek.
Zpravodaj ČT David Borek z Kyjeva k situaci na Ukrajině (zdroj: ČT24)
V Černihivu zemřelo na 700 lidí, uvedl starosta
Nejméně 700 lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil jeho starosta. Podle bilance OSN od počátku ruské invaze na Ukrajině zemřelo 1611 civilistů, z toho 131 dětí. Ukrajinská generální prokuratura rovněž ráno oznámila, že v zemi v důsledku ruské agrese zemřelo 167 dětí.
Počty obětí ruské invaze na Ukrajinu sleduje Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který upozornil, že bilance budou ve skutečnosti zřejmě výrazně vyšší. Z celkového počtu mrtvých je podle úřadu 418 mužů, 245 žen, 26 dívek a 43 chlapců – u 63 dětí a 831 dospělých se zatím pohlaví nepodařilo určit. Dalších 2267 civilistů od 24. února, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, bylo zraněno.
Za hlavní příčinu smrti a zranění lidí Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva označil dělostřelecké a raketové ostřelování a letecké bombardování.
Podle údajů ukrajinské generální prokuratury, o kterých informovala agentura Unian, zemřelo rukou ruských vojáků 169 dětí, z toho dvě za předchozí den. Na 306 dětí bylo zraněno, podobně jako OHCHR prokuratura upozornila, že počet obětí není kvůli trvajícímu násilí finální a ve skutečnosti je podle všeho mnohem vyšší.
„Můžu vám dát odhad, zemřelo okolo 700 lidí. Jde o vojáky i civilisty,“ řekl agentuře Unian starosta Černihivu Vladyslav Atrošenko. V ostřelované metropoli stejnojmenné oblasti na severu Ukrajiny podle něj stále žije okolo 80 tisíc až 95 tisíc lidí. Před válkou mělo město okolo 300 tisíc obyvatel.
Do Černihivu ve čtvrtek dorazil první konvoj s humanitární pomocí od chvíle, kdy se z oblasti minulý týden stáhla ruská vojska, oznámil gubernátor Vjačeslav Čaus. Obyvatele vyzval, aby zůstali vůči možnému obnovení ruského ostřelování ostražití. „Nad naší oblastí dále létají letadla a střely,“ řekl podle agentury AFP Čaus.
Mrtvé objevili také v Makarivu
V pátek se našla těla 132 zabitých civilistů také ve vesnici Makariv, uvedl její starosta. Vesnice, ležící zhruba 40 kilometrů od západního okraje Kyjeva, byla podle něj zničena ze čtyřiceti procent, napsal server Ukrajinska pravda.
„Ke včerejšímu dni jsme našli 132 civilistů, které zastřelili ruští ‚skřeti‘,“ uvedl v pátek starosta Makarivu Vadym Tokar. Některá těla byla nalezena v masových hrobech, jiná ležela samostatně, dodal.
V Makarivu žilo před válku 15 tisíc lidí, po invazi jich zůstalo méně než tisíc, řekl Tokar. Agentura Unian připomněla, že ukrajinské ministerstvo obrany na konci března varovalo, že ruští vojáci vesnici ostřelují i přesto, že z ní téměř všichni lidé odešli.
Video ukazuje zabití ruského zajatce, Kyjev slibuje vyšetření
Moskva popírá, že by se zaměřila na civilisty. Obě strany si tak nadále vyměňují obvinění, přičemž Moskva zahájila trestní vyšetřování tvrzení ruského vojáka, že byl na Ukrajině jako válečný zajatec bit a bylo mu vyhrožováno smrtí.
Nezávisle na tom se objevilo video na sociálních sítích ověřené agenturou Reuters a geolokalizované do oblasti západně od Kyjeva, které ukazuje, jak ukrajinské síly střílejí a zabíjejí zajatého a těžce zraněného ruského vojáka. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že o existenci nahrávky ví, a slíbil prošetření incidentu.