V masových hrobech i jednotlivě, v Makarivu nedaleko Kyjeva zatím podle starosty našli 132 zabitých civilistů

Nahrávám video
Události: Válečný souhrn dne
Zdroj: ČT24

Nejméně sedm set lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil starosta, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. V Makarivu našli podle radnice více než stovku zabitých civilistů. Rusko poskytlo dosud nejchmurnější hodnocení své invaze na Ukrajinu a popsalo „tragédii“ rostoucích ztrát vojáků a ekonomický dopad sankcí. V očekávání nové ruské ofenzivy se z Ukrajinou kontrolované části Donbasu evakuovalo jen vlakem na západ země více než 170 tisíc lidí.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ruské jednotky podle gubernátora Dmytra Žyvyckého zcela opustily Sumskou oblast. Region ale stále není zcela bezpečný, pokračují například práce na jeho odminování, dodal. Také přístup do Sum je nadále značně komplikovaný a ve městě jsou v podstatě uvězněny mimo jiné tisíce zahraničních studentů. Gubernátor Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny Vitalij Kim agentuře Ukrinform řekl, že ani tam nejsou v podstatě žádní ruští vojáci, Rusové pouze ostřelují z dálky některá místní města.

Okupační jednotky se připravují k dalšímu útoku, během něj chtějí získat plnou kontrolu nad východními regiony Doněck a Luhansk, které jsou od roku 2014 částečně v držení Ruskem řízených a podporovaných separatistů. Dobytí Mariupolu je stále hlavním cílem ruských vojsk, uvedla ukrajinská armáda. Ruské prapory podle ní také blokují a bombardují severovýchodní město Charkov.

Představitelé Oděsy uvedli, že přístavní město na jihu Ukrajiny zasáhly raketové útoky. Ruské síly podle nich útok provedly z Černého moře, informovala BBC. „Byla zasažena zařízení infrastruktury v Oděské oblasti,“ napsali představitelé města na Telegramu. Mluvčí ruského ministerstva obrany následně uvedl, že rakety zničily „shromaždiště a výcvikové středisko zahraničních žoldnéřů u obce Krasnosilka severovýchodně od Oděsy“.

Invazní jednotky se přeskupují, na boj se cvičí i Bělorusové

Podle velení ukrajinské armády se na boje připravují i běloruské ozbrojené síly. Operační a bojová příprava probíhá na cvičištích po celé zemi, čtyři taktické skupiny se zapojily do úkolů na posílení ochrany ukrajinsko-běloruské hranice. Z území Běloruska Ukrajině i nadále hrozí raketové a letecké údery, dodává štáb. Zpravodajské informace podle něj naznačují, že v Bělorusku vznikají nové vojenské jednotky a soukromé skupiny složené z „dobrovolníků“. Ukrajinská armáda přiznává, že tato informace dosud nebyla ověřena.

Britské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly postoupily dále na jih od města Izjum, které zůstává pod jejich kontrolou. „Je to jeden z možných směrů ruského postupu. Znamenal by, že se bude prohlubovat obklíčení západního Donbasu, který je pod kontrolou ukrajinských sil,“ přiblížil zpravodaj ČT David Borek z Kyjeva.

Podle britské vojenské rozvědky se invazní síly zcela stáhly ze severní Ukrajiny do Běloruska a Ruska. Před dalším nasazením se musejí přeskupit a doplnit zásoby, jakýkoliv hromadný přesun na východ Ukrajiny tak lze předpokládat nejdříve za týden. „Jednotky, které se stahují z okolí Kyjeva, jsou velice pochroumané úspěšným ukrajinským bojem,“ řekl Borek.

Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova Rusko soustřeďuje své síly k mohutnému útoku. Federace „vyvodila závěry a změnila taktiku“ a nyní se zaměřuje na údery dlouhého dosahu ze vzduchu. Požádal proto o těžší a modernější zbraně, Ukrajina potřebuje systémy protivzdušné obrany, dělostřelectvo dlouhého dosahu, tanky a protilodní střely, uvedl Reznikov.

Ukrajinské úřady v očekávání nové ruské ofenzivy mezitím vyzývají obyvatele východní části země k opuštění domovů. „Evakuujte se! Šance zachránit sebe a svou rodinu před ruskou smrtí se každým dnem zmenšují,“ apeluje luhanský gubernátor Serhij Gajdaj. K odchodu žen, dětí a starších lidí vyzvaly i úřady na středovýchodě Ukrajiny v Dnipru.

Řada lidí tento apel vyslyšela. Jen vlakem se z části Donbasu, která je pod ukrajinskou kontrolou, evakuovalo na západ země více než 170 tisíc lidí. Provoz evakuační soupravy ale ohrožuje ruské ostřelování. V pátek dvě ruské rakety zasáhly nádraží v Kramatorsku, uvedla ukrajinská železniční společnost. Na stanici v tu chvíli čekaly na evakuaci tisíce civilistů. Ukrajinské úřady hlásí nejméně 30 obětí na životech, další desítky lidí byly zraněny. 

Peskov přiznal značné ztráty

Z Ruska zatím zní hlasy nahlodávající obraz úspěšné „speciální vojenské operace“. Moskva již dříve přiznala, že její útok nepostupuje tak rychle, jak by chtěla, ale ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyjádřil lítost nad rostoucím počtem mrtvých. „Máme značné ztráty vojáků,“ řekl televizi Sky News. „Je to pro nás obrovská tragédie“.

Ruský předseda vlády Michail Mišustin zároveň uvedl, že federace čelí nejtěžší ekonomické situaci za posledních třicet let kvůli bezprecedentním západním sankcím. 

Po nových restrikcích po zabíjení civilistů v Buče, které Západ široce odsoudil jako válečné zločiny, opět vyzvala Ukrajina spojence k další dodávce zbraní a sankcím vůči Rusku. „Ukrajina potřebuje zbraně, které jí poskytnou prostředky k vítězství na bojišti, a to bude nejsilnější možná sankce vůči Rusku,“ řekl ve čtvrtek pozdě večer ve videu prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinský prezident také uvedl, že situace v Borodjance – dalším městě severozápadně od Kyjeva dobytém od ruských sil – je „podstatně strašnější“ než v Buče. Video z Borodjanky ukázalo, jak se pátrací a záchranné týmy pomocí těžké techniky prohrabávají troskami zřícené budovy. Panují obavy, že v jejích troskách zůstaly pohřbeny stovky lidí.

„Město je mimořádně destruované. Bylo tvořeno, jako mnohá postsovětská města, paneláky, betonovými bytovými domy a některé z nich jsou totálně zničené. (…) Borodjanka patří s Irpiní, Bučou a Hostomelem mezi města, která jsou z hlediska válečné destrukce velice silně postižená,“ popsal Borek.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Borek z Kyjeva k situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

V Černihivu zemřelo na 700 lidí, uvedl starosta

Nejméně 700 lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil jeho  starosta. Podle bilance OSN od počátku ruské invaze na Ukrajině zemřelo 1611 civilistů, z toho 131 dětí. Ukrajinská generální prokuratura rovněž ráno oznámila, že v zemi v důsledku ruské agrese zemřelo 167 dětí.

Počty obětí ruské invaze na Ukrajinu sleduje Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který upozornil, že bilance budou ve skutečnosti zřejmě výrazně vyšší. Z celkového počtu mrtvých je podle úřadu 418 mužů, 245 žen, 26 dívek a 43 chlapců – u 63 dětí a 831 dospělých se zatím pohlaví nepodařilo určit. Dalších 2267 civilistů od 24. února, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, bylo zraněno.

Za hlavní příčinu smrti a zranění lidí Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva označil dělostřelecké a raketové ostřelování a letecké bombardování.

Podle údajů ukrajinské generální prokuratury, o kterých informovala agentura Unian, zemřelo rukou ruských vojáků 169 dětí, z toho dvě za předchozí den. Na 306 dětí bylo zraněno, podobně jako OHCHR prokuratura upozornila, že počet obětí není kvůli trvajícímu násilí finální a ve skutečnosti je podle všeho mnohem vyšší.

„Můžu vám dát odhad, zemřelo okolo 700 lidí. Jde o vojáky i civilisty,“ řekl agentuře Unian starosta Černihivu Vladyslav Atrošenko. V ostřelované metropoli stejnojmenné oblasti na severu Ukrajiny podle něj stále žije okolo 80 tisíc až 95 tisíc lidí. Před válkou mělo město okolo 300 tisíc obyvatel.

Do Černihivu ve čtvrtek dorazil první konvoj s humanitární pomocí od chvíle, kdy se z oblasti minulý týden stáhla ruská vojska, oznámil gubernátor Vjačeslav Čaus. Obyvatele vyzval, aby zůstali vůči možnému obnovení ruského ostřelování ostražití. „Nad naší oblastí dále létají letadla a střely,“ řekl podle agentury AFP Čaus.

Mrtvé objevili také v Makarivu

V pátek se našla těla 132 zabitých civilistů také ve vesnici Makariv, uvedl její starosta. Vesnice, ležící zhruba 40 kilometrů od západního okraje Kyjeva, byla podle něj zničena ze čtyřiceti procent, napsal server Ukrajinska pravda.

„Ke včerejšímu dni jsme našli 132 civilistů, které zastřelili ruští ‚skřeti‘,“ uvedl v pátek starosta Makarivu Vadym Tokar. Některá těla byla nalezena v masových hrobech, jiná ležela samostatně, dodal.

V Makarivu žilo před válku 15 tisíc lidí, po invazi jich zůstalo méně než tisíc, řekl Tokar. Agentura Unian připomněla, že ukrajinské ministerstvo obrany na konci března varovalo, že ruští vojáci vesnici ostřelují i přesto, že z ní téměř všichni lidé odešli.

Video ukazuje zabití ruského zajatce, Kyjev slibuje vyšetření

Moskva popírá, že by se zaměřila na civilisty. Obě strany si tak nadále vyměňují obvinění, přičemž Moskva zahájila trestní vyšetřování tvrzení ruského vojáka, že byl na Ukrajině jako válečný zajatec bit a bylo mu vyhrožováno smrtí.

Nezávisle na tom se objevilo video na sociálních sítích ověřené agenturou Reuters a geolokalizované do oblasti západně od Kyjeva, které ukazuje, jak ukrajinské síly střílejí a zabíjejí zajatého a těžce zraněného ruského vojáka. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že o existenci nahrávky ví, a slíbil prošetření incidentu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěOrbán uznal prohru v maďarských volbách

Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný. Podle částečných výsledků zvítězila opoziční strana Tisza Pétera Magyara, zřejmě dosáhla i na dvoutřetinovou ústavní většinu v parlamentu. Orbán uvedl, že vítězné straně pogratuloval a dodal, že bude Maďarům sloužit z opozice.
19:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 41 mminutami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...